{"document_id":"ECLI:CZ:US:2004:2.US.546.02","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 546/02","ecli":"ECLI:CZ:US:2004:2.US.546.02","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-546-02","decision_date":"2004-11-24","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Trestní odsouzení za zpronevěru a rozhodnutí o náhradě škody v adhezním řízení po prohlášení konkursu na majetek obžalovaného","legal_sentence":"Účelem ustanovení § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, není ochrana zájmů dlužníka, resp. obžalovaného, nýbrž toliko koncentrace všech sporů vzniklých z pohledávek vůči dlužníkovi (obžalovanému) a jejich \"přechod\" do zvláštního režimu zákona o konkursu a vyrovnání . Rozhodnutí soudu, které výše zmíněnou procesní překážku nerespektuje, sice porušuje obecný princip právní jistoty, když konkursní věřitelé i konkursní dlužník oprávněně očekávají, že veškeré relevantní spory budou řešeny v rámci zákona o konkursu a vyrovnání , nicméně Ústavní soud má za to, že negativní dopad tohoto pochybení na právní sféru stěžovatele je minimální. K tomuto závěru Ústavní soud vedla zejména skutečnost, že účinky prohlášení konkursu, mezi něž patří i nemožnost napadený výrok o náhradě škody vykonat [ § 14 odst. 1 písm. e) zákona o konkursu a vyrovnání ], stále trvají, neexistuje tedy zásadní rozdíl mezi stavem existujícím a stavem, který by nastal v případě zákonného postupu obecných soudů, tedy odkázání poškozeného na řízení občanskoprávní. Procesní záruky, kterých by se stěžovateli v občanskoprávním řízení dostalo, jsou z hlediska ochrany jeho práv srovnatelné s rozhodováním v adhezním řízení a na konečný výsledek sporu, tedy hmotněprávní rovinu, by neměly podstatný vliv.","metadata_regulation_keys":["140/1961:§248","141/1961:§2","328/1991:§14","2/1993:čl36","2/1993:čl11"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Trestní odsouzení za zpronevěru a rozhodnutí o náhradě škody v adhezním řízení po prohlášení konkursu na majetek obžalovaného","facts":[{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Stěžovatel Ing. P. W. jako generální ředitel společnosti L. Z., a.s. uzavřel dne 19. 10. 1994 smlouvu o půjčce 4 000 000 Kč s firmou Q. E., s.r.o. a převzal peníze od zástupkyně věřitelské společnosti D. M."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Stěžovatel si tento obnos bezdůvodně přisvojil, ač se jednalo o finanční prostředky určené pro L. Z., a.s., čímž jí způsobil škodu ve výši nejméně 4 000 000 Kč."},{"sourceRefs":["S0034"],"text":"Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2000, které nabylo právní moci dne 24. 11. 2000, byl prohlášen konkurs na majetek stěžovatele."},{"sourceRefs":["S0033","S0034"],"text":"Přestože stěžovatel soudy na tuto skutečnost upozornil, Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 3. 9. 2001 a Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 26. 3. 2002 rozhodly o povinnosti stěžovatele nahradit poškozené společnosti L. Z., a.s. škodu ve výši 4 000 000 Kč."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"40 T 9/98","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Stěžovatel uznán vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1 a 4 trestního zákona, odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 6 let a k trestu zákazu činnosti na 5 let, uložena povinnost nahradit škodu 4 000 000 Kč.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"3. 9. 2001"},{"fileNumber":"2 To 205/2001","sourceRefs":["S0010","S0011"],"outcomeSummary":"Zrušil rozsudek prvního stupně a sám rozhodl: stěžovatel uznán vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1 a odst. 3 písm. c) trestního zákona, trest odnětí svobody 3,5 roku a zákaz činnosti 4 roky, povinnost nahradit škodu 4 000 000 Kč.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"26. 3. 2002"},{"fileNumber":"5 Tdo 654/2002","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatele odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu, neboť námitky směřovaly proti skutkovým zjištěním, nikoli proti právnímu posouzení.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"10. 10. 2002"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda postup obecných soudů při hodnocení důkazů a neprovedení navržených důkazů porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0026","S0028"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud neshledal extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právními závěry. Obecné soudy dostály ústavním požadavkům na dokazování a odůvodnění. Námitky stěžovatele směřují pouze proti skutkovým zjištěním, což není v kompetenci Ústavního soudu.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že soudy se dostatečně nezabývaly jeho obhajobou, neprovedly jím navržené důkazy a neaplikovaly zásadu in dubio pro reo.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0028","S0029","S0030","S0031"],"sourceRefs":["S0015","S0017","S0018"],"importance":"CORE","parties":["Ing. P. W."],"courtExplanation":"Obecné soudy se s námitkami vypořádaly, provedly dokazování v potřebném rozsahu a odůvodnily neprovedení navržených důkazů. Rozpory v důkazech nebyly natolik závažné, aby vyžadovaly aplikaci zásady in dubio pro reo."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Ing. P. W."],"continuity_gated":true},{"question":"Zda rozhodnutí o náhradě škody v adhezním řízení po prohlášení konkursu na majetek obžalovaného porušilo jeho právo vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0036","S0037"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Účelem § 14 odst. 1 písm. c) zákona o konkursu a vyrovnání není ochrana dlužníka, nýbrž koncentrace sporů. Výrok o náhradě škody je nevykonatelný, a proto zásah do vlastnického práva stěžovatele není natolik intenzivní, aby dosáhl ústavní roviny.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Ing. P. W."],"arguments_hidden":2,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0036"],"interpretation":"Účelem tohoto ustanovení není ochrana dlužníka, nýbrž koncentrace všech sporů vzniklých z pohledávek vůči dlužníkovi a jejich přechod do režimu konkursního řízení.","regulations":"§ 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání","continuity_gated":true}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0009"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 9. 2001 sp. zn. 40 T 9/98","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0010"],"description":"Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 3. 2002 sp. zn. 2 To 205/2001","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 40 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na soudní ochranu a spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo vlastnit majetek"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost splňuje všechny zákonné formální náležitosti.","sourceRefs":["S0006"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy postupovaly v souladu s ústavními požadavky na dokazování a odůvodnění.","regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 40 odst. 2 a 3 Listiny","reasonSourceRefs":["S0028"],"right":"Právo na soudní ochranu a spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Porušení zákona při rozhodování o náhradě škody nedosáhlo intenzity ústavněprávní roviny, neboť výrok je nevykonatelný a účel ustanovení není chránit dlužníka.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0036","S0037"],"right":"Právo vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Nesouhlasí se zamítnutím ústavní stížnosti, neboť rozhodnutí o náhradě škody po prohlášení konkursu představuje zásah do vlastnického práva stěžovatele, který zákon výslovně zakazuje. Ústavní soud měl konstatovat porušení čl. 11 odst. 1 Listiny.","judges":["JUDr. Eliška Wagnerová"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"4 Tz 21/2002","sourceRefs":["S0035"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Rozhodnutí o náhradě škody po prohlášení konkursu je zjevným porušením zákonnosti.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:NS:2002:4.TZ.21.2002.1","precedent_source_units":["legal_question:2000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:NS:2002:4.TZ.21.2002.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"impact_unassessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_reason":"Nově upravuje zákaz rozhodování o pohledávkách, ale obsahuje výjimku pro náhradu škody z trestného činu, což se dotýká závěru.","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-09","legal_sentence_continuity_counterparts":["182/2006:§266","182/2006:§265","182/2006:§248","182/2006:§140b"],"legal_sentence_continuity_assessment":[{"key":"182/2006:§266","relation":"MAY_AFFECT","reason":"Nová úprava výjimek z přerušení řízení se liší, ale dopad na závěr o adhezním řízení není jednoznačný."},{"key":"182/2006:§248","relation":"MAY_AFFECT","reason":"Omezuje uplatnění práv věřitelů po prohlášení konkursu, ale neřeší specificky adhezní řízení."},{"key":"182/2006:§265","relation":"MAY_AFFECT","reason":"Umožňuje pokračování v přerušených řízeních, ale neřeší přímo adhezní řízení o náhradě škody."}],"legal_sentence_continuity_old_key":"328/1991:§14","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":3,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2004:2.US.546.02","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2004:2.US.546.02"}}