{"document_id":"ECLI:CZ:US:2004:2.US.593.02","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 593/02","ecli":"ECLI:CZ:US:2004:2.US.593.02","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-593-02","decision_date":"2004-03-18","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"K hodnocení důkazů v trestním řízení","legal_sentence":"Ze samotné skutečnosti, že po zadržení byl zadržený \"vytěžován\" policisty kriminální služby, nelze dovozovat nic, co by mělo vést k závěru o porušování procesních nebo dokonce ústavních práv stěžovatele. Patří k běžným metodám policejní práce, že zejména v počátečním stadiu se na objasňování závažných a skupinových trestných činů podílí tým policistů, do něhož jsou zapojeni též pracovníci služby kriminální policie, kteří musí v krátkém časovém období realizovat řadu neodkladných úkonů vyplývajících jak z ustanovení trestního řádu , tak zákona č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů; pokud tento postup nijak negativně neovlivní průběh následného trestního řízení, nelze v něm spatřovat nic závadného, co by narušovalo ústavní práva občanů. Stěžovatelova úvaha o tom, že jakýkoli rozpor nebo mezera v dokazování musí vést k uplatnění principu in dubio pro reo a ke zprošťujícímu výroku, je nesprávná. Existence rozporných důkazů, např. dílčí faktické nesrovnalosti ve svědeckých výpovědích, změny ve výpovědích spoluobžalovaných, neschopnost svědků podat vyčerpávající popis pachatele apod. je velmi častým úkazem, s nímž se policejní a justiční praxe setkává. Orgány činné v trestním řízení musí provedené důkazy pečlivě hodnotit a musí dospět k takovému zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti ( § 2 odst. 5 trestního řádu ). V posuzovaném případě obecné soudy postupovaly s náležitou pečlivostí, zabývaly se obhajobou stěžovatele, umožnily mu a jeho obhájkyni podílet se na dokazování, klást otázky spoluobžalovaným a svědkům a vyjadřovat se k jejich výpovědím. Bylo tudíž respektováno ústavní právo zakotvené v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod , podle něhož \"Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.\".","metadata_regulation_keys":["141/1961:§2","2/1993:čl8","2/1993:čl36","2/1993:čl37","2/1993:čl38","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"K hodnocení důkazů v trestním řízení","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatel se dne 25. 10. 1999 podílel s dalšími osobami na loupežném přepadení pobočky banky, při němž byly odcizeny peníze v hodnotě cca 2 milióny Kč, z čehož si ponechal cca 300 000 Kč."},{"sourceRefs":["S0019"],"text":"Dne 5. 12. 2000 byl stěžovatel zadržen a po transportu předveden před vyšetřovatele v 16.15 hod. V době mezi 16.15 a 19.45 hod. byl vytěžován policisty kriminální služby bez přítomnosti obhájce."},{"sourceRefs":["S0012"],"text":"Spoluobžalovaný P. M. v přípravném řízení vypovídal proti stěžovateli, ale později u soudu svou výpověď odvolal s tvrzením, že byl k ní donucen nátlakem."},{"sourceRefs":["S0012"],"text":"Stěžovatel namítá, že důkazy (výpovědi svědků, výpůjčka kol) byly hodnoceny nesprávně a že měla být aplikována zásada in dubio pro reo."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"3 T 7/2001","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Odsouzen pro trestný čin loupeže podle § 9 odst. 2 a § 234 odst. 1 a 2 písm. b) tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, zařazen do věznice s dozorem.","court":"Krajský soud v Plzni","decisionDate":"4. 2. 2002"},{"fileNumber":"10 To 44/02","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Zamítnuto odvolání stěžovatele jako nedůvodné podle § 256 tr. ř.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"23. 5. 2002"},{"fileNumber":"5 Tdo 747/2002","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"10. 10. 2002"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postup policejních orgánů bezprostředně po zadržení stěžovatele (vytěžování bez přítomnosti obhájce) porušil jeho právo na obhajobu a spravedlivý proces.","sourceRefs":["S0011","S0019"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0019"],"text":"Ústavní soud neshledal, že by postup policejních orgánů bezprostředně po zadržení porušil ústavní práva stěžovatele, neboť neovlivnil trestní řízení a nebyl z něj získán žádný důkaz.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdí, že po zadržení byl předán policistům kriminální služby, kteří na něj vyvíjeli psychický nátlak, nepoučili ho a neumožnili mu účast obhájce, čímž bylo porušeno jeho právo na obhajobu a spravedlivý proces.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0019"],"sourceRefs":["S0011"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel"],"courtExplanation":"Postup policejních orgánů neovlivnil průběh trestního řízení, žádný úkon z té doby nebyl použit jako důkaz, stěžovatel se nikdy nepřiznal, a proto nedošlo k porušení ústavních práv."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel"]},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda hodnocení důkazů obecnými soudy, zejména výpovědi spoluobžalovaného P. M. a dalších svědků, bylo v extrémním nesouladu se skutkovými zjištěními a zda měla být aplikována zásada in dubio pro reo.","sourceRefs":["S0012","S0020","S0021"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0020","S0021"],"testApplied":"EXTREME_INCONSISTENCY","text":"Ústavní soud neshledal, že by hodnocení důkazů obecnými soudy bylo v extrémním nesouladu se skutkovými zjištěními, a proto nedošlo k porušení práva na spravedlivý proces.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Plzni sp. zn. 3 T 7/2001 ze dne 4. 2. 2002, usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 10 To 44/02 ze dne 23. 5. 2002, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 747/2002 ze dne 10. 10. 2002","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"právo na soudní ochranu a spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 37 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy","right":"právo na obhajobu"},{"regulations":"čl. 8 odst. 2 a 3 Listiny","right":"právo na osobní svobodu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, neboť napadená rozhodnutí neporušují ústavně zaručená práva stěžovatele.","sourceRefs":["S0022"]},"findings":[{"reason":"Stížnost byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná, neboť postup obecných soudů nebyl shledán v rozporu s ústavními právy.","regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 1 a 3 písm. c) Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0022"],"right":"právo na spravedlivý proces a obhajobu","outcome":"NOT_ASSESSED"}]},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 84/94","sourceRefs":["S0015"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Důvod ke zrušení rozhodnutí obecného soudu by byl dán pouze tehdy, pokud by jeho právní závěry byly v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1995:3.US.84.94","precedent_source_units":["legal_question:2000"],"precedent_target_units":["finding:950000","legal_question:1000","legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1995:3.US.84.94"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2004:2.US.593.02","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2004:2.US.593.02"}}