{"document_id":"ECLI:CZ:US:2004:3.US.107.04","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 107/04","ecli":"ECLI:CZ:US:2004:3.US.107.04","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-107-04","decision_date":"2004-12-16","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Restituční nárok na vydání zámku Opočno podle zákona č. 87/1991 Sb.; posouzení, zda konfiskace majetku v roce 1942 byla z důvodu rasové perzekuce a zda k přechodu majetku na stát došlo v rozhodném období","legal_sentence":"Z hlediska procesního pokládá Ústavní soud za základní nedostatek řízení v této věci, že obecné soudy si neopatřily pro svá rozhodnutí dostatek věrohodných a relevantních skutkových podkladů. Ústavní soud si je samozřejmě vědom toho, že sporné občanské soudní řízení je převážně ovládáno zásadou projednací, v němž tvrdit skutečnosti a navrhovat pro ně důkazy je věcí účastníků řízení a na nich též zásadně leží iniciativa při shromažďování důkazů. Přesto je všeobecně uznáváno, že česká právní úprava občanského soudního řízení ani ve sporném řízení neopouští zásadu materiální pravdy, jejíž dodržování je předpokladem pro dosažení účelu soudního řízení, totiž zajistit spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků řízení [ § 1 občanského soudního řádu (dále jen \" o. s. ř. \")]. Ustanovení § 153 odst. 1 o. s. ř. stanoví, že \"Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci.\". Soud je povinen v konkrétních souvislostech poučit účastníky při jednání o neúplnosti jejich tvrzení a nedostatečnosti jejich důkazů ( § 118a o. s. ř. ). Zejména soud nesmí připustit, aby přesouval břemeno tvrzení a důkazní břemeno na účastníka sporu, který takovými břemeny není zatížen. V posuzovaném případě byly tyto zásady porušeny, takže zjištěný skutkový stav vykazuje deficity neopravňující dojít k přesvědčivému závěru o správnosti soudních rozhodnutí. V českém právním systému neplatí tzv. zákonná teorie průvodní, vyžadující, aby určitá skutečnost byla prokázána právě jen určitým druhem důkazu. Naopak podle § 125 o. s. ř. platí obecná zásada, že \"Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci\". V restitučních zákonech vydávaných po roce 1989 je vyjádřena vůle zákonodárce k nápravě těch křivd, ke kterým došlo v letech 1948 - 1989, tedy v době vymezené jako doba nesvobody zákonem č. 480/1991 Sb. , o době nesvobody, v době totalitního systému, nikoliv křivd jiných. Tato vůle státu je jasně vymezena právě restitučními zákony a jen ve věcném i časovém rozsahu těmito zákony vymezeném je náprava přípustná. Ústavní soud si je vědom toho, že v některých případech docházelo v konfiskační a znárodňovací praxi československých úřadů a soudů v období od května 1945 do 25. února 1948 k pochybením a excesům, které v té době nebyly právním postupem napraveny. Restituční zákonodárství vydávané po roce 1989 si však nekladlo za cíl odstranit všechny možné majetkové křivdy, ke kterým v poválečné době mohlo docházet. Demokratický zákonodárce po roce 1989 musel respektovat především časový faktor, tj. skutečnost, že po tak dlouhé době není náprava všech pochybení uskutečnitelná. Posuzovat platnost a účinky správních nebo jiných aktů, na jejichž základě docházelo k převodům vlastnictví, je po tak dlouhé době velmi obtížné až nemožné. Právní jistota vyžaduje, aby pravomocná rozhodnutí soudu či správního orgánu, na jejichž základě určitá osoba v poválečném období nabyla nebo pozbyla vlastnictví věci, zásadně byla nezpochybnitelnou právní skutečností. Pokud by bylo zpochybněno časové ohraničení restitučních nároků, nebylo by žádné jistoty ani limitu, ať už věcného, ale zejména časového, který by bránil dřívějším vlastníkům věci nebo jejich potomkům domáhat se majetku, kterého pozbyli kdykoliv v minulosti, třeba i velmi dávné. Pouze v rámci restitučních předpisů a za účelem dosažení v nich vytyčeného cíle, tj. ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, lze zpochybnit správní akt pocházející z doby před rozhodným obdobím nebo dosáhnout určení následků jeho neexistence. Zákonodárce přiznal obecným soudům oprávnění posuzovat zákonnost výměrů o konfiskaci pouze v rámci řízení o restitučních nárocích z hlediska v úvahu přicházejících restitučních titulů, tedy pouze ke zmírnění křivd vzniklých v rozhodné době. Zákon č. 87/1991 Sb ., o mimosoudních rehabilitacích , v § 3 odst. 2 umožnil nápravu některých dalších majetkových křivd vzniklých v důsledku platnosti nebo zvláštního použití některých právních předpisů nebo na základě jiných důvodů (včetně některých otázek konfiskace dle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. , o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a zákona č. 128/1946 Sb. , o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, ve znění pozdějších předpisů), avšak pouze některých a v časovém limitu již dříve stanoveném. Ostatní tvrzené křivdy nastalé před rozhodným obdobím nemohou být napravitelné dnešními právními prostředky. Restituční zákon č. 87/1991 Sb. omezil v § 3 odst. 2 možnost přezkoumávání převodů majetku odehrávajících se mimo rozhodné období toliko na nejextrémnější případy bezpráví, jestliže ke konfiskaci majetku \"došlo z důvodu rasové perzekuce\". Ústavní soud zastává názor, že pojem rasová perzekuce je třeba pro účely restituční interpretovat tak, že zahrnuje pouze nejkřiklavější formy rasismu, páchané zejména formou holocaustu, nikoliv však jiné formy perzekuce z důvodů národnostních. Taková interpretace nenarušuje ústavní princip rovnosti v právech, zakotvený v čl. 1 Listiny základních práv a svobod . Extenzivní výklad pojmu rasová perzekuce použitý Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 31. 8. 2000 č. j. 28 Cdo 1733/2000-275 není v souladu se smyslem restitučního zákonodárství a nemůže obstát.","metadata_regulation_keys":["108/1945","12/1945","87/1991:§1","87/1991:§3","99/1963:§153","2/1993:čl11","2/1993:čl36","2/1993:čl1"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Restituční nárok na vydání zámku Opočno podle zákona č. 87/1991 Sb.; posouzení, zda konfiskace majetku v roce 1942 byla z důvodu rasové perzekuce a zda k přechodu majetku na stát došlo v rozhodném období","facts":[{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Dr. J. C. M. byl ke dni 16. 2. 1942 vlastníkem zámku Opočno a dalších nemovitostí. Téhož dne byl jeho majetek zabaven konfiskačním nařízením Gestapa s odůvodněním, že je osobou nepřátelskou Říši."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Po skončení okupace v květnu 1945 se dr. J. C. M. ujal správy majetku, ale byl zatčen a internován, protože v říjnu 1940 vyplnil „Dotazník ke stanovení německé národní příslušnosti“ s prohlášením „Ujišťuji, že se znám k německému lidu“."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Zemský národní výbor v Praze výměrem z 5. 12. 1945 rozhodl, že dr. J. C. M. je osobou německé národnosti a spadá pod ustanovení dekretu č. 12/1945 Sb. o konfiskaci zemědělského majetku Němců, Maďarů, zrádců a nepřátel českého a slovenského národa."},{"sourceRefs":["S0009","S0010","S0011","S0013"],"text":"Dr. J. C. M. podal odvolání, které Ministerstvo zemědělství nejprve odmítlo, ale později výměrem z 16. 12. 1948 zrušilo výměr ZNV a odvolání odmítlo s tím, že majetek v rozhodný den vlastnila Německá říše. Majetek zůstal ve vlastnictví státu a byl spravován jako státní kulturní majetek."},{"sourceRefs":["S0016","S0028","S0034","S0035"],"text":"Dcera dr. J. C. M., K. C. M., uplatnila restituční nárok na vydání těchto nemovitostí podle zákona č. 87/1991 Sb. Obecné soudy (Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou, Krajský soud v Hradci Králové, Nejvyšší soud) jí postupně vyhověly a uložily stěžovateli (N. p. ú.) uzavřít dohodu o vydání věcí."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"6 C 192/2000","sourceRefs":["S0028"],"outcomeSummary":"Vyhověl žalobě a uložil žalovanému (právnímu předchůdci stěžovatele) uzavřít s žalobkyní dohodu o vydání nemovitostí; uložil nahradit náklady řízení.","court":"Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou","decisionDate":"12. 6. 2002"},{"fileNumber":"22 Co 646/2002","sourceRefs":["S0034"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek okresního soudu a uložil žalovanému nahradit náklady odvolacího řízení.","court":"Krajský soud v Hradci Králové","decisionDate":"13. 5. 2003"},{"fileNumber":"28 Cdo 1833/2003","sourceRefs":["S0035"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání žalovaného jako nepřípustné podle § 243b odst. 5, § 218 písm. c) a § 234a odst. 1 věty prvé o. s. ř.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"4. 12. 2003"}],"legalQuestions":[{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Zda konfiskace majetku dr. J. C. M. Gestapem v roce 1942 byla provedena z důvodu rasové perzekuce ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb.","sourceRefs":["S0042","S0099"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0100","S0106","S0107"],"text":"Pojem rasová perzekuce v § 3 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb. je třeba interpretovat tak, že zahrnuje pouze nejkřiklavější formy rasismu, zejména holocaust, nikoli jiné formy perzekuce z důvodů národnostních. Konfiskace majetku dr. J. C. M. Gestapem v roce 1942 nebyla motivována rasovou perzekucí, ale jeho označením za osobu nepřátelskou Říši. Extenzivní výklad Nejvyššího soudu není v souladu se smyslem restitučního zákonodárství.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[{"argument":"Konfiskace byla motivována nepřátelstvím k Říši, nikoli rasovou perzekucí; extenzivní výklad pojmu rasová perzekuce je v rozporu se smyslem restitučního zákonodárství.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0100","S0106","S0107"],"sourceRefs":["S0042","S0100"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel"],"courtExplanation":"ÚS dospěl k závěru, že pojem rasová perzekuce je třeba vykládat restriktivně, pouze pro nejkřiklavější formy rasismu, zejména holocaust; konfiskace majetku dr. J. C. M. nebyla z důvodu rasové perzekuce."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":13,"REFERENCED":4},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Zda k přechodu majetku dr. J. C. M. na stát došlo v rozhodném období (25. 2. 1948 – 1. 1. 1990) nebo již dříve na základě konfiskace podle dekretů prezidenta republiky.","sourceRefs":["S0043","S0080"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0081","S0089","S0090"],"text":"K převzetí majetku československým státem došlo již v roce 1945 konfiskací podle dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. nebo č. 108/1945 Sb., tedy před rozhodným obdobím. Výměr Ministerstva zemědělství z 16. 12. 1948, kterým byl zrušen konfiskační výměr ZNV, neměl konstitutivní povahu a nezpůsobil přechod majetku v rozhodném období.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":7,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":2,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Zda obecné soudy řádně zjistily skutkový stav a provedly dokazování, zejména ohledně otázky, zda dr. J. C. M. vyplnil dotazník o přihlášení k německému národu a zda existovaly další důkazy (konfiskační vyhláška ONV, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).","sourceRefs":["S0040","S0041","S0060"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0060","S0061","S0065"],"text":"Obecné soudy pochybily, když neopatřily a nevyhodnotily všechny relevantní důkazy, zejména konfiskační vyhlášku ONV v Novém Městě nad Metují a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Hodnocení důkazů bylo nesprávné a nepřesvědčivé, což vedlo k porušení práva na spravedlivý proces.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["stěžovatel"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"REFERENCED":2},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Zda ústavní stížnost byla podána včas.","sourceRefs":["S0050","S0054"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0055"],"text":"Námitka opožděnosti není důvodná; ústavní stížnost byla podána včas.","outcome":"REJECTED"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["vedlejší účastnice"],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0100","S0106"],"interpretation":"Pojem rasová perzekuce v tomto ustanovení je třeba vykládat restriktivně; zahrnuje pouze nejkřiklavější formy rasismu, zejména holocaust, nikoli jiné formy perzekuce z důvodů národnostních.","regulations":"§ 3 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":11},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0081","S0089","S0090"],"interpretation":"K přechodu majetku na stát na základě konfiskace podle dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. nebo č. 108/1945 Sb. došlo ex lege v roce 1945, tedy před rozhodným obdobím (25. 2. 1948 – 1. 1. 1990). Pozdější správní akty, které konfiskační výměry ruší, nemají konstitutivní povahu a nezakládají nový přechod vlastnictví.","regulations":"§ 1 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":7,"REFERENCED":1}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0002","S0035"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze 4. 12. 2003 č. j. 28 Cdo 1833/2003-303, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0002","S0034"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 13. 5. 2003 č. j. 22 Co 646/2002-275, kterým byl potvrzen rozsudek okresního soudu","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0002","S0028"],"description":"Rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou z 12. 6. 2002 č. j. 6 C 192/2000-181, kterým byla stěžovateli uložena povinnost uzavřít dohodu o vydání nemovitostí","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 90 Ústavy","right":"Právo na soudní ochranu (spravedlivý proces)"},{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na ochranu vlastnictví"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňuje náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu.","sourceRefs":["S0038","S0055"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ004","outcome":"REJECTED"}]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy neprovedly řádné dokazování, neopatřily si všechny relevantní důkazy a nesprávně hodnotily provedené důkazy, čímž porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0060","S0061","S0065"],"right":"Právo na soudní ochranu (spravedlivý proces)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"V důsledku vadného řízení a nesprávných právních závěrů nebyla stěžovateli poskytnuta náležitá ochrana jeho vlastnického práva.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0116"],"right":"Právo na ochranu vlastnictví","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou povinny doplnit dokazování o chybějící důkazy, zejména konfiskační vyhlášku ONV v Novém Městě nad Metují a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, a znovu posoudit věc v souladu s právním názorem Ústavního soudu."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu, rozsudek Krajského soudu, rozsudek Okresního soudu","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 12. 2003 č. j. 28 Cdo 1833/2003-303, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 5. 2003 č. j. 22 Co 646/2002-275 a rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 12. 6. 2002 č. j. 6 C 192/2000-181 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 14/94","sourceRefs":["S0094"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Při posuzování poválečných konfiskací je nutno vycházet z hledisek historických, právních a společenských názorů tehdejších, nikoliv dnešních.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1995:Pl.US.14.94","precedent_source_units":["legal_question:2000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1995:Pl.US.14.94"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2003:28.CDO.1833.2003.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":5}},"precedent_superseded_count":5,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":1,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":5,"arguments_hidden":5,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2004:3.US.107.04","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2004:3.US.107.04"}}