{"document_id":"ECLI:CZ:US:2004:3.US.209.04","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 209/04","ecli":"ECLI:CZ:US:2004:3.US.209.04","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-209-04","decision_date":"2004-06-23","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Posouzení námitky podjatosti soudkyně a průtahů v civilním řízení","legal_sentence":"Fakt, že stěžovatel zvolil k ochraně svých osobních práv, k jejichž údajnému porušení mělo dojít v průběhu trestního řízení, cestu občanskoprávního řízení, hodnotí Ústavní soud jako vadný a neefektivní postup, zakládající vznik budoucích komplikací a průtahů. Trestní řízení, upravené zákonem č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním ( trestní řád ), ve znění pozdějších předpisů, je samostatným druhem procesního řízení. Trestní řád obsahuje dostatek právních nástrojů, jimiž se osoba, která se cítí být dotčena postupem orgánů činných v trestním řízení, může domáhat ochrany svých práv. Jako příklad takových institutů lze uvést opravné prostředky proti rozhodnutím orgánů činných v trestním řízení (např. stížnost - § 141 a násl. trestního řádu ), žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu a státního zástupce ( § 157a trestního řádu ). Právní úprava těchto institutů v českém trestním řádu odpovídá, co do úrovně poskytované právní ochrany, standardu obvyklému v jiných vyspělých demokratických právních státech. Ústavní soud konstatuje, že k průtahům v občanském soudním řízení docházelo mj. proto, že stěžovatel zvolil k prosazení svých údajně porušených práv takové procesní návrhy a postupy, které byly očividně nevhodné a neefektivní, jejichž projednání však (zbytečně) zkomplikovalo a prodloužilo postup řízení. Jestliže souběžně s probíhajícím trestním řízením bylo stěžovatelovou žalobou vyvoláno občanskoprávní řízení na ochranu osobnosti, je budoucí procesní postup značně ztížen, protože to vyvolává potřebu vyžadování spisového materiálu mezi různými státními orgány (soudem v civilním řízení, soudem v trestním řízení, policejním orgánem, státním zastupitelstvím), provádění duplicitních úkonů a vůbec nadměrný formalismus podkopávající hospodárnost a efektivitu řízení. Negativní důsledky z toho plynoucí, zejména průtahy v občanském soudním řízení, nelze v takovém případě klást za vinu státním orgánům. Jako neadekvátní a hraničící s obstrukcemi pokládá Ústavní soud také stěžovatelem neustále opakované a bezdůvodné námitky podjatosti a dožadování se vyloučení soudců, kteří působili v projednávané věci, jakož i návrhy na změnu žalobního petitu. Plynulému projednávání věci bránilo také opakující se nedostavení stěžovatele nebo jeho právního zástupce na jednání soudu.","metadata_regulation_keys":["99/1963:§132","99/1963:§120","99/1963:§14","2/1993:čl38","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení námitky podjatosti soudkyně a průtahů v civilním řízení","facts":[{"sourceRefs":["S0006","S0024"],"text":"Stěžovatel podal v roce 1994 k Městskému soudu v Praze žalobu na ochranu osobnosti proti postupu Policie ČR v trestním řízení."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Řízení u Městského soudu v Praze trvalo již více než devět let, aniž by byla přednesena žaloba a provedeno dokazování."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Dne 20. 10. 2003 stěžovatel navrhl provedení důkazu výslechem soudkyně JUDr. J. L., která věc projednávala, a z toho důvodu vznesl námitku její podjatosti."},{"sourceRefs":["S0003","S0012"],"text":"Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. 2. 2004 rozhodl, že soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodování věci."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"Nco 10/2004","sourceRefs":["S0003","S0012"],"outcomeSummary":"Usnesením bylo rozhodnuto, že soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. J. L. není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 32 C 44/94.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"20. 2. 2004"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda usnesení Vrchního soudu v Praze o nevyloučení soudkyně JUDr. J. L. z projednávání věci porušilo stěžovatelovo právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0005","S0011"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0011","S0017"],"text":"Ústavní soud neshledal, že by napadené usnesení Vrchního soudu porušilo stěžovatelovo právo na soudní ochranu. Subjektivní přesvědčení stěžovatele o podjatosti soudkyně není dostačující; pro vyloučení soudce je třeba objektivních důvodů, které reálně brání rozhodnout nezaujatě a spravedlivě. Vrchní soud se námitkou řádně zabýval a jeho závěr není v rozporu s ústavním pořádkem.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že soudkyně by měla být vyloučena, protože navrhl její svědecký výslech, a že Vrchní soud se nevypořádal s meritem této námitky, pouze se spokojil s vyjádřením soudkyně, že se necítí podjatá.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0013","S0014","S0015","S0016"],"sourceRefs":["S0007"],"importance":"CORE","parties":["T. H."],"courtExplanation":"Ústavní soud uvedl, že subjektivní přesvědčení stěžovatele o podjatosti není dostačující; pro vyloučení soudce je třeba objektivních důvodů, které v dané věci nebyly dány. Vrchní soud postupoval v souladu s ustálenou judikaturou."}],"id":"LQ001","raisedBy":["T. H."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda průtahy v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 44/94 porušily stěžovatelovo právo na projednání věci v přiměřené lhůtě podle čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy.","sourceRefs":["S0005","S0018"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0038"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že průtahy v řízení byly způsobeny převážně obstrukčním jednáním stěžovatele a jeho právního zástupce. Ačkoli došlo k některým procesním pochybením na straně soudu, nebyla takového rázu, aby měla za následek porušení ústavně zaručených práv. Proto nedošlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["T. H."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0013","S0014","S0015"],"interpretation":"Pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci je třeba objektivních důvodů, které reálně brání rozhodnout nezaujatě a spravedlivě; subjektivní přesvědčení účastníka o podjatosti samo o sobě nestačí.","regulations":"§ 14 odst. 1 o. s. ř.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":7,"REFERENCED":5},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 2. 2004, sp. zn. Nco 10/2004, kterým bylo rozhodnuto, že soudkyně JUDr. J. L. není vyloučena z projednávání a rozhodování věci.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0005","S0018"],"description":"Průtahy v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 44/94.","type":"OTHER_INTERVENTION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"Právo na soudní ochranu"},{"regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"Právo na projednání věci v přiměřené lhůtě"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, neboť napadené rozhodnutí ani průtahy neporušují ústavně zaručená práva stěžovatele.","sourceRefs":["S0039","S0040"]},"findings":[{"reason":"Stížnost byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná; ÚS neshledal porušení práva.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0038","S0040"],"right":"Právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_ASSESSED"},{"reason":"Stížnost byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná; ÚS neshledal porušení práva.","regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0038","S0040"],"right":"Právo na projednání věci v přiměřené lhůtě (čl. 38 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy)","outcome":"NOT_ASSESSED"}]},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"targetAct":"Ústavní stížnost T. H. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 2. 2004 sp. zn. Nco 10/2004 a proti průtahům v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 44/94.","kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 230/96","sourceRefs":["S0014"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu soudního řízení není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1997:3.US.230.96","precedent_source_units":["legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1997:3.US.230.96"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2004:3.US.209.04","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2004:3.US.209.04"}}