{"document_id":"ECLI:CZ:US:2004:3.US.537.03","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 537/03","ecli":"ECLI:CZ:US:2004:3.US.537.03","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-537-03","decision_date":"2004-05-26","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Interpretace § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a právo na soudní ochranu při odmítnutí dovolání pro bagatelnost","metadata_regulation_keys":["2/1993:čl36","99/1963:§237"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Interpretace § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a právo na soudní ochranu při odmítnutí dovolání pro bagatelnost","facts":[{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatelka dodala zboží, za které vystavila čtyři faktury na částky 32.131,80 Kč, 36.439,20 Kč, 47.733,70 Kč a 26.773,30 Kč, splatné v březnu 1992."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatelka se domáhala zaplacení těchto částek po A. Stříteském jako ručiteli."}],"previousProceedings":[{"sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Rozsudkem uložil druhému žalovanému zaplatit stěžovatelce částku 143.078 Kč s 18,25% úrokem z prodlení od 12. 10. 1992 do zaplacení.","court":"soud prvního stupně"},{"fileNumber":"27 Co 282/2001-143","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu stěžovatelky zamítl.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"4. 4. 2002"},{"fileNumber":"32 Odo 747/2002-168","sourceRefs":["S0005","S0006"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatelky odmítl jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř., neboť každý ze čtyř samostatných nároků nepřevyšuje 50.000 Kč, a dovolání je tak vyloučeno podle § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.","court":"Nejvyšší soud ČR","decisionDate":"26. 8. 2003"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda výklad a aplikace § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. Nejvyšším soudem, který vedl k odmítnutí dovolání pro nepřípustnost, porušil právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny.","sourceRefs":["S0007"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0008","S0009","S0010","S0012"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud konstatoval, že neexistuje ústavně zaručené právo na dovolání, a že výklad Nejvyššího soudu není svévolný. Interpretace § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. je srozumitelná a v souladu s komentářovou literaturou. Samotná skutečnost, že v některých oborech bude dovolání prakticky vyloučeno, nezakládá porušení ústavně zaručených práv.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka tvrdí, že interpretace § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. Nejvyšším soudem je nesprávná, neboť v obchodních vztazích s častými dodávkami by vedla k vyloučení dovolání v celém odvětví, a že v daném případě bylo provedeno rozsáhlé dokazování, což zvýrazňuje důležitost dovolání.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0009","S0010","S0012"],"sourceRefs":["S0007"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka M. p. K., spol. s r. o."],"courtExplanation":"Ústavní soud uvedl, že právo na dovolání není ústavně zaručeno, a že výklad Nejvyššího soudu není svévolný, je srozumitelný a v souladu s doktrínou."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka M. p. K., spol. s r. o."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":5,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 8. 2003, čj. 32 Odo 747/2002-168, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatelky jako nepřípustné.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňuje formální náležitosti.","sourceRefs":["S0004"],"rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"]},"findings":[{"reason":"Ústavní stížnost byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná, aniž by došlo k meritornímu posouzení porušení práva.","regulations":"čl. 36 Listiny","reasonSourceRefs":["S0008","S0013"],"right":"právo na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny","outcome":"NOT_ASSESSED","precedent_cited_by_counts":{"PROCEDURAL_REFERENCE":3,"REFERENCED":1}}]},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 8. 2003, čj. 32 Odo 747/2002-168","kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 336/02","sourceRefs":["S0009"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Z ústavněprávního hlediska není soudní řízení povinně dvoustupňové, s výjimkou věcí trestních.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2002:4.US.336.02","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_question:2000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2002:4.US.336.02"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":false,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2004:3.US.537.03","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2004:3.US.537.03"}}