{"document_id":"ECLI:CZ:US:2004:4.US.19.03","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 19/03","ecli":"ECLI:CZ:US:2004:4.US.19.03","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-19-03","decision_date":"2004-06-24","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Posuzování podání podle jeho obsahu v trestním řízení; formalistický výklad podmínky podání dovolání prostřednictvím obhájce","legal_sentence":"Jakkoli je žádoucí, aby všechny subjekty účastnící se trestního řízení používaly ve svých podáních pokud možno přesné terminologie, což nejlépe zabrání chybám při interpretaci obsahu sdělení, přesto je třeba diferencovat stupeň přísnosti tohoto požadavku vůči orgánům činným v trestním řízení na jedné straně a vůči ostatním subjektům na straně druhé. Zatímco na orgánech činných v trestním řízení lze právem požadovat, aby používaly naprosto přesné a jednoznačné termíny, u jiných subjektů není tak přísný požadavek namístě. V trestním řízení jsou ve hře příliš citlivé a mimořádně významné společenské zájmy, jejichž ochrana musí získat přednost před formálním požadavkem přesnosti vyjadřování. Podstatné je, aby slovní označení (denotace) použité v daném kontextu umožňovalo za využití logických pravidel interpretace dospět k poznání skutečného obsahu (denotátu) sdělení. Analogickou úvahou, upřednostňující obsah sdělení před jeho jazykovou formou, se řídil též zákonodárce, když v ustanovení § 59 trestního řádu zakotvil pravidlo, že \"Podání se posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno.\". Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a v zásadě mu nepřísluší kvalifikovat interpretaci právních předpisů prováděnou obecnými soudy. To však platí, pouze pokud postupem orgánu aplikujícího právo nedojde k porušení základních práv a svobod, zaručených ústavním pořádkem. Při interpretaci právních norem je třeba vyvarovat se přehnaného formalismu a libovůle. Interpretace nesmí být v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. Rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci. Za situace popsané v nálezu se interpretace a aplikace § 265d odst. 2 trestního řádu provedená obecným soudem jeví jako extrémní, vedoucí k porušení práva na přístup k nezávislému a nestrannému soudu.","metadata_regulation_keys":["141/1961:§265d","141/1961:§59","2/1993:čl36","2/1993:čl38","2/1993:čl40","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posuzování podání podle jeho obsahu v trestním řízení; formalistický výklad podmínky podání dovolání prostřednictvím obhájce","facts":[{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatel J. D. byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15. 11. 2001 sp. zn. 6 T 145/2001 odsouzen pro trestný čin výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. spáchaný v jednočinném souběhu s pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1, § 222 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 27 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu čtyř let a šesti měsíců a nad obžalovaným byl vysloven dohled s povinností dostavovat se k probační pracovnici."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Odvolání stěžovatele proti tomuto rozsudku Krajský soud v Praze usnesením ze dne 25. 6. 2002 sp. zn. 10 To 204/2002 podle § 256 tr. ř. zamítl."},{"sourceRefs":["S0008","S0017","S0018"],"text":"Stěžovatel podal proti usnesení krajského soudu dovolání datované dnem 11. 8. 2002, doručené prvoinstančnímu soudu dne 19. 8. 2002. V podání výslovně uvedl, že je činí „prostřednictvím své právní zástupkyně“, a přiložil plnou moc vystavenou pro advokátku JUDr. O. C., která jej obhajovala v celém předchozím trestním řízení."},{"sourceRefs":["S0008","S0009"],"text":"Nejvyšší soud dopisem ze dne 7. 11. 2002 sp. zn. 5 Tdo 885/2002 stěžovateli sdělil, že jeho podání ze dne 11. 8. 2002 nepovažuje za dovolání, a postoupil je Ministerstvu spravedlnosti jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona; stížnost pro porušení zákona nebyla podána."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"6 T 145/2001","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Odsouzen pro trestný čin výtržnictví a pokus trestného činu ublížení na zdraví k úhrnnému trestu odnětí svobody 27 měsíců s podmíněným odkladem na 4,5 roku a dohledem.","court":"Obvodní soud pro Prahu 4","decisionDate":"15. 11. 2001"},{"fileNumber":"10 To 204/2002","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Odvolání stěžovatele zamítnuto podle § 256 tr. ř.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"25. 6. 2002"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postup Nejvyššího soudu, který nepovažoval podání stěžovatele za dovolání z důvodu, že nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, přestože podání bylo označeno jako podané prostřednictvím právní zástupkyně a byla přiložena plná moc pro advokátku, představuje porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy.","sourceRefs":["S0010","S0011"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0027","S0029","S0032","S0033"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Nejvyšší soud svým formalistickým výkladem § 265d odst. 2 tr. ř. porušil právo stěžovatele na přístup k soudu, neboť podání bylo zjevně učiněno prostřednictvím obhájkyně, což vyplývalo z jeho obsahu a přiložené plné moci. Interpretace soudu byla v extrémním rozporu s principy spravedlnosti a vykazovala prvek libovůle. Podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy má každý právo na spravedlivé projednání své věci; nedůvodné ukončení řízení bez meritorního vyřízení představuje závažný zásah do tohoto práva.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Podání ze dne 11. 8. 2002 splňuje náležitosti dovolání stanovené v § 265d tr. ř., neboť je v něm výslovně uvedeno, že je podáváno prostřednictvím právní zástupkyně, a byla k němu přiložena plná moc pro advokátku JUDr. O. C., která byla jeho obhájkyní v celém předchozím řízení. Použití termínu „právní zástupkyně“ namísto „obhájce“ nemůže být důvodem k odmítnutí dovolání, neboť jde o nepřípustný formalismus.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0023","S0024","S0025","S0026"],"sourceRefs":["S0011"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel J. D."],"courtExplanation":"Podání bylo zjevně učiněno prostřednictvím obhájkyně, což vyplývalo z jeho obsahu a přiložené plné moci; Nejvyšší soud pochybil příliš formalistickým výkladem."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel J. D."],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0025","S0026"],"interpretation":"Pro posouzení, zda obviněný podal dovolání prostřednictvím obhájce, je rozhodující obsah podání a přiložené plné moci, nikoli pouze použitá terminologie; pokud z podání vyplývá, že je činěno prostřednictvím advokáta, který v řízení vystupoval jako obhájce, je třeba je považovat za dovolání ve smyslu § 265d odst. 2 tr. ř.","regulations":"§ 265d odst. 2 tr. ř., § 59 tr. ř.","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003","S0008"],"description":"Sdělení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2002 sp. zn. 5 Tdo 885/2002, kterým stěžovateli sdělil, že jeho podání ze dne 11. 8. 2002 nepovažuje za dovolání.","type":"OTHER_INTERVENTION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a řádně, a byla shledána přípustnou.","sourceRefs":["S0010"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud svým formalistickým postupem odepřel stěžovateli přístup k soudu, čímž porušil jeho právo na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0033","S0034"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Nejvyššímu soudu se ukládá, aby stěžovatelovo dovolání ze dne 11. 8. 2002 projednal."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"sdělení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2002 sp. zn. 5 Tdo 885/2002","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Nejvyšší soud České republiky svým sdělením ze dne 7. listopadu 2002 sp. zn. 5 Tdo 885/2002, v němž vyslovil, že stěžovatelovo podání ze dne 11. 8. 2002 se nepovažuje za dovolání, zasáhl do základního práva stěžovatele garantovaného článkem 36 odst. 1, článkem 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod."},{"kind":"OTHER","text":"Nejvyššímu soudu České republiky se ukládá, aby stěžovatelovo dovolání ze dne 11. 8. 2002 projednal."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 150/99","sourceRefs":["S0027"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Nesprávná aplikace jednoduchého práva obecnými soudy může mít za následek porušení základních práv a svobod za splnění určitých podmínek.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2000:3.US.150.99","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000","finding:950000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2000:3.US.150.99"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":2}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2004:4.US.19.03","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2004:4.US.19.03"}}