{"document_id":"ECLI:CZ:US:2004:4.US.433.02","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 433/02","ecli":"ECLI:CZ:US:2004:4.US.433.02","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-433-02","decision_date":"2004-04-01","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Posouzení nutné obrany a úmyslného zavinění u trestného činu vraždy","legal_sentence":"Ústavní soud souhlasí se závěrem obecných soudů, že odsouzený vybočil z mezí nutné obrany v excesu intenzivním. Intenzita obrany, má-li být způsobilá odvrátit útok, může být zásadně silnější, než intenzita útoku. Obrana však nesmí být zcela zjevně, přehnaně silnější, než je třeba k odvracení útoku. V daném případě, s ohledem na charakter použité zbraně, četnost způsobených ran a jejich intenzitu, je zřejmé, že obrana odsouzeného byla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Ústavní soud zjišťuje, že rozhodnutími obecných soudů v dané věci došlo k porušení ústavních práv stěžovatele proto, že závěr o úmyslném zavinění vraždy je v extrémním nesouladu s dokázanými skutkovými okolnostmi. Nalézacímu soudu se nepodařilo prokázat, že odsouzený byl srozuměn s tím, že způsobí smrt poškozeného. Nepřímý úmysl nelze v žádném případě jen předpokládat, nýbrž je nutno jej na základě zjištěných okolností prokázat. Závěr o vražedném úmyslu lze učinit i z objektivních skutečností, např. z povahy činu, způsobu jeho provedení nebo ze zjištěných okolností subjektivní povahy, např. z pohnutky činu. Zavinění je výslednicí (mimo jiné) i osobních vlastností pachatele, a lze proto také z nich na formu zavinění usuzovat. Tyto závěry nesmějí však nabýt povahy jakýchsi presumpcí. Z provedených důkazů v dané věci nelze vyvodit spolehlivý závěr o tom, že útoky nožem byly cíleně zaměřeny na životně důležité tělesné partie poškozeného, a z toho vyvozovat závěr o srozumění odsouzeného s nastalým smrtelným následkem. Je možno připustit závěr, že útoky nožem byly vedeny náhodným směrem, vyplývajícím z nahodilých situačních okolností daných chováním obou účastníků zápasu a podmínkami místa činu. Z hlediska právní kvalifikace přichází v úvahu posouzení skutku jako trestného činu ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 a 3 trestního zákona , přičemž alespoň eventuální úmysl odsouzeného způsobit poškozenému těžkou újmu na zdraví lze dovodit z charakteru použité zbraně a četnosti a intenzity zasazených ran a k dovození odpovědnosti za způsobenou smrt postačuje prokázat nedbalost [ § 6 písm. a) trestního zákona ].","metadata_regulation_keys":["140/1961:§13","140/1961:§219","140/1961:§4","140/1961:§222","141/1961:§2","2/1993:čl36","2/1993:čl40"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení nutné obrany a úmyslného zavinění u trestného činu vraždy","facts":[{"sourceRefs":["S0010","S0024"],"text":"Stěžovatel měl v minulosti konflikt se S. K., kvůli čemuž mu skupina vrstevníků včetně P. D. vyhrožovala odplatou. Stěžovatel se obával napadení a nosil u sebe kuchyňský nůž."},{"sourceRefs":["S0008","S0039"],"text":"Dne kritického dne se stěžovatel náhodně setkal se skupinou sedmi mladých mužů včetně P. D. P. D. stěžovatele fyzicky napadl – udeřil ho pěstí do obličeje a kopl kolenem do břicha."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatel v reakci na útok vytáhl nůž a opakovaně bodl P. D. do oblasti hrudníku, dolních končetin a zad. Při útěku ho ještě kopl do hlavy. Jedno z bodných poranění zasáhlo srdce a bylo bezprostřední příčinou smrti P. D."},{"sourceRefs":["S0010","S0047"],"text":"Stěžovatel tvrdil, že jednal v nutné obraně, protože se obával, že na něj zaútočí všichni přítomní, a chtěl útok odvrátit. Po činu vyzýval přihlížející, aby zavolali sanitku."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"29 T 10/2001","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Odsouzen pro trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 8 let, zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, uložena povinnost nahradit škodu poškozené R. D.","court":"Krajský soud v Ostravě, pobočky v Olomouci","decisionDate":"24.10.2001"},{"fileNumber":"5 To 21/2002","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Zrušil výrok o náhradě škody, potvrdil výroky o vině a trestu.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"13.2.2002"},{"fileNumber":"6 Tdo 364/2002","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Dovolání odmítl jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"18.9.2002"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda jednání stěžovatele mělo být posouzeno jako nutná obrana podle § 13 tr. zák.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0024","S0025"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud souhlasí se závěrem obecných soudů, že odsouzený vybočil z mezí nutné obrany v excesu intenzivním. Intenzita obrany byla zcela zjevně nepřiměřená.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdil, že jednal v nutné obraně, protože byl napaden P. D. a obával se útoku celé skupiny; jeho obrana byla přiměřená.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0021","S0024"],"sourceRefs":["S0010"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel P. Z."],"courtExplanation":"Obrana byla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku (exces intenzivní); stěžovatel mohl útok odvrátit obranou nižší intenzity."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel P. Z."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"assessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Obsahově navazuje na § 13 tr. zák. o nutné obraně.","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_counterparts":["40/2009:§28"],"continuity_old_key":"140/1961:§222","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1}},{"question":"Zda závěr o úmyslném zavinění stěžovatele (nepřímý úmysl usmrtit) je v extrémním nesouladu s provedenými důkazy.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0049","S0050"],"testApplied":"EXTREME_INCONSISTENCY","text":"Právní závěr obecných soudů o tom, že se ze strany stěžovatele jednalo o naplnění subjektivní stránky trestného činu vraždy, je v extrémním rozporu se skutkovým zjištěním, čímž došlo k porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 2 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel P. Z."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":4,"REFERENCED":8},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0042","S0043","S0044","S0045"],"interpretation":"Pro prokázání nepřímého úmyslu usmrtit je třeba prokázat, že pachatel věděl, že může způsobit smrt, a byl s tím srozuměn; srozumění nelze dovozovat pouze z objektivních okolností, ale je třeba zkoumat všechny okolnosti včetně motivu, chování po činu a možnosti alternativního vysvětlení.","regulations":"§ 4 písm. b) tr. zák. (nepřímý úmysl)","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":6,"REFERENCED":12},"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0048","S0049"],"interpretation":"Pokud důkazní situace připouští dvě možné verze skutkového stavu, je třeba přiklonit se k variantě příznivější pro obviněného; závěr o vině musí být podložen uceleným systémem nepřímých důkazů.","regulations":"§ 2 odst. 2, 5, 6 tr. ř. (presumpce neviny, volné hodnocení důkazů, in dubio pro reo)","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 24.10.2001 sp.zn. 29 T 10/2001, rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13.2.2002 sp.zn. 5 To 21/2002 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.9.2002 sp.zn. 6 Tdo 364/2002","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo na soudní ochranu a spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny","right":"presumpce neviny"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Obecné soudy provedly rozporné a neúplné hodnocení důkazů a zjištěný skutkový stav rekonstruovaly v rozporu s provedenými důkazy.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0050"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Nedostály požadavkům plynoucím ze zásady in dubio pro reo.","regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0050"],"right":"presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"bindingInstructions":["V dalším řízení budou obecné soudy vázány právním názorem, že trestný čin stěžovatele je třeba kvalifikovat jako trestný čin ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 a 3 tr. zák."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci sp.zn. 29 T 10/2001, rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 5 To 21/2002 a usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 6 Tdo 364/2002","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 24. října 2001 sp. zn. 29 T 10/2001, rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. února 2002 sp. zn. 5 To 21/2002 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. září 2002 sp. zn. 6 Tdo 364/2002 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 301/98","sourceRefs":["S0042"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Rozdíl mezi vraždou a ublížením na zdraví s následkem smrti je v zavinění; u vraždy musí úmysl směřovat k usmrcení.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1999:2.US.301.98","precedent_source_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_units":["interpretation:900000","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1999:2.US.301.98"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2002:6.TDO.364.2002.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":6,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":6,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":2,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2004:4.US.433.02","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2004:4.US.433.02"}}