{"document_id":"ECLI:CZ:US:2005:1.US.149.03","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 149/03","ecli":"ECLI:CZ:US:2005:1.US.149.03","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-149-03","decision_date":"2005-07-14","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Posouzení řádnosti výzvy k vydání nemovitosti podle zákona č. 87/1991 Sb. a právo na spravedlivý proces","legal_sentence":"Ústavnímu soudu, který není součástí soustavy obecných soudů, sice v zásadě nepřísluší \"přehodnocovat\" hodnocení důkazů těmito soudy, pokud jimi nedojde k porušení základních práv a svobod (stěžovatelky), zaručených ústavním pořádkem. Ústavní soud již vícekrát vyslovil, že zpravidla není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti soudů, že není vrcholem jejich soustavy ( čl. 91 Ústavy České republiky ), a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, to ovšem jen potud, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny ( čl. 83 Ústavy České republiky ; podrobněji srov. nález sp. zn. III. ÚS 23/93 Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 1, nález č. 5, str. 41). Současně a pro úplnost je nutno uvést, že v zásadě nelze spatřovat porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod v tom, že soud nevyhoví všem důkazním návrhům účastníků, neboť jen soudu přísluší rozhodnout, které z navržených důkazů provede a které nikoliv ( § 120 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu ). To však platí jen potud, pokud lze na skutkový stav v dané věci bezpečně usoudit (srov. nález sp. zn. III. ÚS 150/93 Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 2, str. 87). Ústavní soud v prvé řadě připomíná vlastní judikaturu [a to také v ústavní stížnosti uvedený judikát sp. zn. I. ÚS 177/95 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 6, nález č. 115, str. 329)], v níž již dříve dovodil, že za osobu povinnou (při splnění dalších podmínek) je třeba považovat toho, kdo věc ke dni účinnosti zákona č. 87/1991 Sb. , o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, drží (stát nebo jinou právnickou osobu). Jestliže oprávněná osoba vyzve k vydání věci toho, o němž se na základě objektivně zjistitelných údajů (evidence nemovitostí) domnívá, že věc drží, je to třeba považovat za řádnou výzvu. Ústavní soud uznává, že důsledná identifikace nemovitostí obsažených ve výzvě k vydání věci (a označených jako nemovitosti zapsané na listu vlastnictví) je nepochybně velmi důležitým důkazním prostředkem. Ústavní soud však současně zdůrazňuje - i se zřetelem na výše uvedená zjištění - že nelze nedbat ústavního principu rovnosti zbraní a upřít tak stěžovatelce možnost, aby s úspěchem nabídla důkazy, které specifikují (konkretizují) nemovitosti obsažené v takové výzvě.","metadata_regulation_keys":["87/1991:§5","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení řádnosti výzvy k vydání nemovitosti podle zákona č. 87/1991 Sb. a právo na spravedlivý proces","facts":[{"sourceRefs":["S0007","S0029"],"text":"Právní předchůdce stěžovatelky (V. B., syn původního vlastníka) uplatnil nárok na vydání nemovitostí podle zákona č. 87/1991 Sb. Dne 25. 9. 1991 zaslal výzvu k vydání nemovitostí státnímu podniku S. (P. B. H.), v níž žádal o vydání nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. 1 pro obec B., včetně stavební parcely č. 424 se stolařskou dílnou."},{"sourceRefs":["S0012","S0029"],"text":"Z evidence nemovitostí ke dni 27. 6. 1991 vyplývalo, že vlastníkem pozemků parcelní č. 173 a 174 (odpovídajících části stavební parcely č. 424) je stát – město B. s adresou B... ulice 70. Na této adrese však sídlil Úřad městské části B. - sever, nikoli orgány města B. Právní předchůdce stěžovatelky proto dne 30. 9. 1991 zaslal výzvu k vydání nemovitostí také Úřadu městské části B. - sever, která byla doručena 1. 10. 1991."},{"sourceRefs":["S0005"],"text":"Stěžovatelka (jako procesní nástupkyně) podala žalobu na uložení povinnosti uzavřít dohodu o vydání nemovitostí proti třem odpůrcům: D., S. a městu B. (původně označenému jako Úřad městské části B. - sever). Městský soud v Brně žalobu v plném rozsahu zamítl."},{"sourceRefs":["S0006","S0008"],"text":"Krajský soud v Brně částečně změnil rozsudek prvního stupně: vyhověl žalobě vůči D. a S., ale zamítl ji vůči městu B. Důvodem bylo, že stěžovatelka neprokázala, že by město B. v zákonné lhůtě (do 30. 9. 1991) vyzvala k vydání nemovitostí. Soud odmítl provést důkaz o tom, zda výzva adresovaná S. zahrnovala i nemovitosti, které měl vydat B., neboť to považoval za bezvýznamné."},{"sourceRefs":["S0010","S0011"],"text":"Stěžovatelka namítala, že výzva vůči S. byla řádnou výzvou i vůči B., protože S. byl v evidenci nemovitostí uveden jako držitel předmětných nemovitostí. Neprovedením důkazu o obsahu této výzvy došlo podle stěžovatelky k porušení jejího práva na spravedlivý proces a práva na ochranu vlastnictví."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"12 C 139/92-85","sourceRefs":["S0005"],"outcomeSummary":"Zamítnuta žaloba na uložení povinnosti uzavřít dohodu o vydání nemovitostí vůči všem odpůrcům (D., S., B.) a uložena povinnost nahradit náklady řízení.","court":"Městský soud v Brně","decisionDate":"11. 11. 1999"},{"fileNumber":"37 Co 75/2000","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Částečně změněn rozsudek soudu prvního stupně: vyhověno žalobě vůči D. a S. (povinnost uzavřít dohodu), zamítnuta žaloba vůči B., stěžovatelce uložena povinnost nahradit B. náklady řízení před soudem prvního stupně a odvolacího řízení.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"11. 12. 2002"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda neprovedením důkazu o tom, zda výzva adresovaná S. zahrnovala i nemovitosti, jejichž vydání se stěžovatelka domáhala vůči B., došlo k porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0032","S0033"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud konstatoval, že Krajský soud neprovedl důkaz, který by mohl objasnit, zda výzva vůči S. zahrnovala i nemovitosti, které měl vydat B. Tím došlo k porušení práva stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť soud nevyužil všech možností k zajištění spravedlivé ochrany jejích práv. Soud měl povinnost provést důkaz, který by mohl prokázat, že výzva vůči S. byla řádnou výzvou i vůči B. s ohledem na judikaturu ÚS sp. zn. I. ÚS 177/95.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka navrhovala provedení důkazu směřujícího k prokázání, že nemovitosti, jejichž vydání se domáhá vůči B., měla v držení S., kterou vyzvala k vydání nemovitostí. Krajský soud tento důkaz neprovedl s odůvodněním, že by byl bezvýznamný, neboť nemovitosti má vydat B.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0032"],"sourceRefs":["S0010","S0008"],"importance":"CORE","parties":["R. R."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že neprovedením tohoto důkazu vznikla protiústavní důkazní mezera, která znemožnila spravedlivé posouzení věci."}],"id":"LQ001","raisedBy":["R. R."]},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Zda výzva k vydání věci adresovaná S. (P. B. H.) mohla být považována za řádnou výzvu vůči B. s ohledem na to, že S. byl v evidenci nemovitostí uveden jako vlastník nebo držitel nemovitostí, které později přešly na B.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0028"],"text":"Ústavní soud připomněl svou judikaturu, podle níž je za řádnou výzvu třeba považovat výzvu adresovanou tomu, o kom se oprávněná osoba na základě objektivních údajů (evidence nemovitostí) domnívá, že věc drží. Tato interpretace je relevantní pro posouzení, zda výzva vůči S. mohla být považována za výzvu vůči B.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["R. R."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda došlo k porušení práva na ochranu vlastnictví podle čl. 11 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0035"],"text":"Ústavní soud se touto otázkou nezabýval, neboť shledal porušení práva na spravedlivý proces, což postačuje ke zrušení napadeného rozhodnutí. Zabývat se tvrzeným porušením práva na ochranu vlastnictví by bylo nadbytečné.","outcome":"LEFT_OPEN"},"id":"LQ003","raisedBy":["R. R."]}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0028"],"interpretation":"Výzva k vydání věci adresovaná osobě, o níž se oprávněná osoba na základě objektivně zjistitelných údajů (evidence nemovitostí) domnívá, že věc drží, je řádnou výzvou ve smyslu § 5 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., a to i v případě, že se později ukáže, že vlastníkem je jiná osoba.","regulations":"§ 5 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11. 12. 2002 sp. zn. 37 Co 75/2000, výrokové části II., III. a VI.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 90 Ústavy","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 11 Listiny","right":"právo na ochranu vlastnictví"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Včasná a přípustná ústavní stížnost.","sourceRefs":["S0015"]},"findings":[{"reason":"Krajský soud neprovedl důkaz, který by mohl prokázat, že výzva vůči S. zahrnovala i nemovitosti, jejichž vydání se stěžovatelka domáhala vůči B., čímž vznikla protiústavní důkazní mezera a došlo k porušení práva na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 90 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0033"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 90 Ústavy)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Ústavní soud se touto otázkou nezabýval, neboť shledal porušení práva na spravedlivý proces, což postačuje ke zrušení napadeného rozhodnutí.","regulations":"čl. 11 Listiny","reasonSourceRefs":["S0035"],"right":"právo na ochranu vlastnictví (čl. 11 Listiny)","outcome":"NOT_ASSESSED"}],"bindingInstructions":["Krajský soud v Brně je povinen provést důkaz o tom, zda výzva adresovaná S. (P. B. H.) ze dne 25. 9. 1991 zahrnovala i nemovitosti, jejichž vydání se stěžovatelka domáhala vůči B., a posoudit, zda lze tuto výzvu považovat za řádnou výzvu vůči B. ve smyslu § 5 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb. a judikatury Ústavního soudu."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11. 12. 2002 sp. zn. 37 Co 75/2000, výrokové části II., III. a VI.","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11. 12. 2002 č. j. 37 Co 75/2000 se ve výrokových částech II., III. a VI. zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 177/95","sourceRefs":["S0028"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Výzva k vydání věci adresovaná osobě, o níž se oprávněná osoba na základě objektivně zjistitelných údajů domnívá, že věc drží, je řádnou výzvou.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1996:1.US.177.95","precedent_source_units":["legal_question:2000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1996:1.US.177.95"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":1,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2005:1.US.149.03","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2005:1.US.149.03"}}