{"document_id":"ECLI:CZ:US:2005:1.US.353.04","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 353/04","ecli":"ECLI:CZ:US:2005:1.US.353.04","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-353-04","decision_date":"2005-06-16","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Střet vlastnického práva a práva na ochranu legitimního očekávání nabytí majetku","legal_sentence":"Při střetu dvou základních práv musí obecné soudy nejprve rozpoznat, která základní práva jednotlivých účastníků sporu jsou ve hře, a poté, s přihlédnutím ke všem rozhodným okolnostem daného případu, musí soudy rozhodnout tak, aby, je-li to možné, zůstalo zachováno z obou základních práv co nejvíce, a není-li to možné, pak dát přednost tomu základnímu právu, v jehož prospěch svědčí obecná idea spravedlnosti, resp. obecný princip. Bylo by v rozporu s obecnou ideou spravedlnosti, tj. s obecným přirozenoprávním principem pacta sunt servanda, poskytovat nositeli vlastnického práva ochranu na úkor toho, v jehož prospěch má být ze smlouvy (a ve skutečnosti již dávno mělo být) plněno tak, aby vlastnické právo svědčilo jemu samotnému. Obecné soudy zcela přehlédly existenci základního práva stěžovatele na legitimní očekávání nabytí majetku, jehož ochranu měly vážit stejně, jako zvažovaly ochranu vlastnického práva vedlejšího účastníka. Bylo namístě poskytnout ochranu základnímu právu stěžovatele skrze aplikaci § 3 odst. 1 občanského zákoníku .","metadata_regulation_keys":["40/1964:§3","1/1993:čl4","2/1993:čl11","209/1992:čl1"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Střet vlastnického práva a práva na ochranu legitimního očekávání nabytí majetku","facts":[{"sourceRefs":["S0028"],"text":"Stěžovatel Š. B. uzavřel dne 1. 4. 1994 s vedlejším účastníkem (1. P. i. f., a. s. - v likvidaci) smlouvu o pronájmu stavební parcely, na jejímž základě se vedlejší účastník zavázal na pozemku postavit rodinný dům podle projektu stěžovatele a následně na něj převést vlastnictví kupní smlouvou."},{"sourceRefs":["S0028"],"text":"Vedlejší účastník uzavřel smlouvu o dílo se stavební firmou V. - J. V., v níž bylo ujednáno, že zabudovaný materiál se stává vlastnictvím objednavatele (vedlejšího účastníka). Stavba byla provedena do fáze hrubé stavby s částečným krovem."},{"sourceRefs":["S0028"],"text":"V červnu 1995 vedlejší účastník projevil vůli ukončit smluvní vztah se stěžovatelem a navrhl finanční vypořádání, k dohodě však nedošlo. Stěžovatel následně stavbu dokončil na vlastní náklady, získal kolaudační rozhodnutí na své jméno a byl zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí."},{"sourceRefs":["S0016","S0017","S0018","S0019","S0020"],"text":"Vedlejší účastník podal žalobu na určení vlastnictví rodinného domu. Po prvotním zamítnutí a následném zrušení rozsudku odvolacím soudem soud prvního stupně určil, že vlastníkem je vedlejší účastník, neboť stěžovatel neprokázal uzavření kupní smlouvy. Tento závěr potvrdil odvolací soud i Nejvyšší soud."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"28 C 52/2000","sourceRefs":["S0016"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu vedlejšího účastníka na určení vlastnictví, neboť smlouva o pronájmu ze dne 1. 4. 1994 byla shledána absolutně neplatnou a vedlejší účastník neprokázal vlastnické právo.","court":"Okresní soud Plzeň-město","decisionDate":"13. 11. 2000"},{"fileNumber":"18 Co 127/2001","sourceRefs":["S0017"],"outcomeSummary":"Zrušil rozsudek soudu prvního stupně a vrátil věc k dalšímu řízení, neboť soud nedovodil správné právní závěry; uvedl, že stěžovatel se nemůže považovat za vlastníka bez smlouvy o převodu.","court":"Krajský soud v Plzni","decisionDate":"8. 10. 2001"},{"fileNumber":"28 C 52/2000","sourceRefs":["S0018"],"outcomeSummary":"Určil, že vlastníkem rodinného domu je vedlejší účastník; smlouva o pronájmu je platná, ale nezakládá vlastnictví stěžovatele, a ze smlouvy o dílo vyplývá vlastnictví vedlejšího účastníka od počátku stavby.","court":"Okresní soud Plzeň-město","decisionDate":"8. 7. 2002"},{"fileNumber":"18 Co 134/2003","sourceRefs":["S0019"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně; neztotožnil se s námitkou stěžovatele, že smlouva o pronájmu je smlouvou o dílo, a shledal vlastnictví vedlejšího účastníka.","court":"Krajský soud v Plzni","decisionDate":"9. 4. 2003"},{"fileNumber":"22 Cdo 1678/2003","sourceRefs":["S0020"],"outcomeSummary":"Zamítl dovolání stěžovatele jako neopodstatněné; potvrdil závěry soudů nižších stupňů o vlastnictví vedlejšího účastníka a oprávněnosti jednání Ing. V.","court":"Nejvyšší soud České republiky","decisionDate":"16. 3. 2004"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda obecné soudy porušily právo stěžovatele na legitimní očekávání nabytí majetku podle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě tím, že neaplikovaly § 3 odst. 1 občanského zákoníku jako korektiv výkonu vlastnického práva vedlejšího účastníka.","sourceRefs":["S0010","S0030"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0030","S0031","S0032","S0033"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že obecné soudy porušily čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, neboť neposkytly ochranu legitimnímu očekávání stěžovatele a neaplikovaly § 3 odst. 1 o. z. jako korektiv výkonu vlastnického práva vedlejšího účastníka. Při střetu dvou základních práv je třeba dát přednost právu na legitimní očekávání, neboť vedlejší účastník porušil smluvní povinnost převést nemovitost.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že obecné soudy měly posoudit, zda výkon vlastnického práva vedlejšího účastníka není v rozporu s dobrými mravy, neboť vedlejší účastník porušil smluvní povinnost převést nemovitost a stěžovatel měl legitimní očekávání, že se stane vlastníkem.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0031","S0032"],"sourceRefs":["S0010"],"importance":"CORE","parties":["Š. B."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy přehlédly existenci legitimního očekávání stěžovatele a neposoudily, zda výkon vlastnického práva vedlejšího účastníka není v rozporu s dobrými mravy."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Š. B."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":2,"REFERENCED":3},"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":2,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"question":"Zda je ústavní stížnost přípustná.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0021"],"text":"Ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti podání dle zákona o Ústavním soudu a je přípustná.","outcome":"ACCEPTED"},"issueType":"ADMISSIBILITY","id":"LQ002","raisedBy":["COURT"],"continuity_gated":true}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0025","S0026","S0031"],"interpretation":"Legitimní očekávání nabytí majetku podle čl. 1 Dodatkového protokolu je integrální součástí ochrany majetkových práv a musí být zohledněno při aplikaci § 3 odst. 1 občanského zákoníku jako korektivu výkonu vlastnického práva v případech, kdy formální vlastník porušil smluvní povinnost převést věc.","regulations":"čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, § 3 odst. 1 občanského zákoníku","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":2},"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 8. 7. 2002 č. j. 28 C 52/2000-176, rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 4. 2003 č. j. 18 Co 134/2003-196 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2004 č. j. 22 Cdo 1678/2003-220.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na legitimní očekávání ochrany majetku"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost splňuje formální náležitosti a je přípustná.","sourceRefs":["S0021"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ002","outcome":"ACCEPTED","status":"ADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy neposkytly ochranu legitimnímu očekávání stěžovatele a neaplikovaly § 3 odst. 1 o. z. jako korektiv výkonu vlastnického práva vedlejšího účastníka.","regulations":"čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě","reasonSourceRefs":["S0030","S0031","S0032","S0033"],"right":"právo na legitimní očekávání ochrany majetku podle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1}}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou vázány právním názorem Ústavního soudu, že při novém rozhodování musí posoudit, zda výkon vlastnického práva vedlejšího účastníka není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 o. z. s ohledem na legitimní očekávání stěžovatele."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 8. 7. 2002 č. j. 28 C 52/2000-176, rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 4. 2003 č. j. 18 Co 134/2003-196 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2004 č. j. 22 Cdo 1678/2003-220","kind":"FIND_VIOLATION","text":"I. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 8. 7. 2002 č. j. 28 C 52/2000-176, rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 4. 2003 č. j. 18 Co 134/2003-196 a rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 3. 2004 č. j. 22 Cdo 1678/2003-220 bylo zasaženo do základního práva stěžovatele podle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod."},{"targetAct":"Rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 8. 7. 2002 č. j. 28 C 52/2000-176, rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 4. 2003 č. j. 18 Co 134/2003-196 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2004 č. j. 22 Cdo 1678/2003-220","kind":"QUASH_DECISION","text":"II. Rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 8. 7. 2002 č. j. 28 C 52/2000-176, rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 4. 2003 č. j. 18 Co 134/2003-196 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2004 č. j. 22 Cdo 1678/2003-220 se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 185/04","sourceRefs":["S0024"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Funkcí soudů je poskytovat ochranu základním právům, která prozařují jednoduchým právem.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2004:1.US.185.04","precedent_source_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2004:1.US.185.04"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"impact_unassessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_reason":"Zákaz zneužití práva může ovlivnit poměřování práv, ale závěr o střetu práv a pacta sunt servanda se týká širšího rámce.","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-28","legal_sentence_continuity_counterparts":["89/2012:§2","89/2012:§8","89/2012:§1"],"legal_sentence_continuity_assessment":[{"key":"89/2012:§2","relation":"PRESERVES","reason":"Nový § 2 zakotvuje výklad v souladu s ústavním pořádkem a dobrými mravy, obsahově navazuje na starý § 3."},{"key":"89/2012:§1","relation":"PRESERVES","reason":"Zásady soukromého práva a autonomie vůle navazují na starou úpravu, podporují smluvní svobodu a pacta sunt servanda."}],"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2004:22.CDO.1678.2003.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":5}},"precedent_superseded_count":9,"legal_sentence_continuity_old_key":"40/1964:§3","precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":9,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":3,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2005:1.US.353.04","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2005:1.US.353.04"}}