{"document_id":"ECLI:CZ:US:2005:1.US.394.04","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 394/04","ecli":"ECLI:CZ:US:2005:1.US.394.04","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-394-04","decision_date":"2005-09-27","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Právo novináře nezveřejnit svůj zdroj informací orgánům činným v trestním řízení","legal_sentence":"Svobodný tisk závisí na svobodném toku informací od sdělovacích prostředků ke čtenářům a od čtenářů ke sdělovacím prostředkům. Novináři v celém světě, ať již pracují pro místní nebo národní noviny, nebo pro národní nebo mezinárodní televizní společnosti, běžně závisí na ne-novinářích kvůli přísunu informací o otázkách veřejného zájmu. Někteří jednotlivci (dále zmiňovaní jako zdroje) poskytují tajné nebo citlivé informace, spoléhajíce se na žurnalisty, že je poskytnou národnímu nebo mezinárodnímu publiku, aby dosáhli publicity a podnítili veřejnou diskusi. V mnoha případech je anonymita zdroje předběžnou podmínkou, na základě níž je informace poskytována od zdroje k novináři; to může být motivováno např. strachem z prozrazení, který by mohl nepříznivě ovlivnit fyzickou bezpečnost nebo jistotu pracovního místa informátora. Se zřetelem k tomu novináři nezřídka argumentují, že mají právo odmítnout prozradit jak jméno svého zdroje, tak i povahu informace, která je jim důvěrně předána; tato argumentace je používána nejen ve vztahu k informaci psané, ale i k jiným dokumentům a materiálům, včetně fotografií. Novináři tvrdí, že bez prostředků k ochraně jejich důvěrných zdrojů by byla značně omezena jejich schopnost klást překážky např. korupci státních úředníků, popř. vykonávat investigativní žurnalistiku vůbec. Potřeba chránit informační zdroje je tak silná, že se mnoho novinářů cítí být vázáno profesionálními etickými kodexy, které ukládají zdroj neodhalovat. Mnozí žurnalisté na tyto kodexy spoléhají např. i při jednání před soudem, jestliže čelí příkazu odhalit identitu svých zdrojů. Vzdor tomu někdy vznikají situace, kdy se zájmy novinářů a právo veřejnosti na informace střetávají se zájmy více či méně mocných jednotlivců či institucí. Často se takový konflikt vztahuje k otázkám soudnictví, obvykle pokud daná informace je - či může být - relevantní pro trestní nebo civilní řízení. Tu je pak úkolem Ústavního soudu posoudit takový konflikt testem proporcionality a vážit, zda je v konkrétním případě veřejný zájem na odhalení zdroje novinářovy informace natolik silný, že převáží i ústavní právo na svobodu projevu, jehož derivátem je i právo sdělovacích prostředků na utajení zdroje informace. Ustanovení čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 10 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zakotvují právo na svobodu projevu, které je jedním z úhelných kamenů demokratického státu. Jsou to zejména tisk, rozhlas a televize, které informace rozšiřují a zprostředkovávají; v této souvislosti má svoboda informací význam mimořádný (srov. např. rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Sunday Times v. Velká Británie 1978, A-30). Podle ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva je jedním z aspektů svobody tisku i ochrana novinářských zdrojů, právě které se tato ústavní stížnost dotýká. Ústavní soud dovozuje, že orgány činné v trestním řízení ignorovaly základní pravidla stanovená pro ochranu novinářských zdrojů informací (srov. např. princip č. 3 přílohy k doporučení výboru ministrů č. 7, které sice nemá povahu závaznou, leč je důležitým vodítkem interpretace práva novináře na ochranu zdroje informací a jeho omezení). Postup těchto orgánů nebyl v souladu ani s čl. 17 odst. 4 Listiny základných práv a svobod a čl. 10 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť nezbytnost zásahu do práva na svobodu projevu - jak již bylo uvedeno - musí být (jako výjimka principu) vykládána restriktivně, a nikoli naopak. Z obsahu spisu plyne, že orgány činné v trestním řízení buď vůbec (policie), či nedostatečně (státní zastupitelství) zvažovaly důvody vedoucí stěžovatele k tomu, že totožnost svého zdroje odmítl prozradit, ačkoliv stěžovatelovy konkrétní údaje, důsledně vzato, tuto totožnost - byť nikoli jmenovitě - odhalovaly. Uvedené orgány tedy měly - se zřetelem na podrobnosti stěžovatelových informací - alternativní možnost stěžovatelův zdroj samy identifikovat. V této souvislosti nelze přehlédnout, jak stěžovatel právem namítl, že prozradí-li novinář svůj zdroj - přes slib, že tak neučiní - ohrožuje tím vlastní novinářskou práci zejména v oblasti tzv. investigativní žurnalistiky, jež je při seriozním přístupu novináře společensky cenná a přínosná. Je však samozřejmé, že tento závěr neznamená, že by byly vyloučeny případy, kdy je novinář zdroj své informace povinen prozradit.","metadata_regulation_keys":["141/1961:§168","141/1961:§66","231/2001:§41","46/2000:§16","2/1993:čl17","209/1992:čl10"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Právo novináře nezveřejnit svůj zdroj informací orgánům činným v trestním řízení","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatel M. Š. je nezávislý novinář, publicista a scénárista. Podílel se na vytvoření třídílného dokumentárního cyklu \"Mezi hvězdou a půlměsícem\", jehož třetí část \"Otec uprchlíků\" se zabývala případem amerického občana Charlese Jordana, který zemřel za nevyjasněných okolností v roce 1967 v Praze."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Po odvysílání dokumentu se stěžovateli ozvala osoba, která mu chtěla poskytnout informace k případu. Tato osoba si výslovně a důrazně nepřála, aby byla její totožnost prozrazena, a stěžovatel jí slíbil mlčenlivost. Osoba mu poskytla nepřímé svědectví z doslechu."},{"sourceRefs":["S0008","S0017","S0020","S0021"],"text":"Stěžovatel dne 15. 12. 2003 dobrovolně kontaktoval faxem Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), poskytl podrobný záznam o obsahu rozhovoru se zdrojem, ale uvedl, že nemůže prozradit jeho totožnost kvůli slibu mlčenlivosti. Při následném ústním podání vysvětlení dne 3. 3. 2004 opakovaně odmítl sdělit identitu zdroje, přestože byl poučen o možnosti uložení pořádkové pokuty. Současně poukázal na alternativní možnost identifikace zdroje porovnáním seznamů žáků a emigrantů."},{"sourceRefs":["S0022"],"text":"Policejní orgán (ÚDV) usnesením ze dne 30. 3. 2004 uložil stěžovateli podle § 66 odst. 1 trestního řádu pořádkovou pokutu ve výši 40 000 Kč, neboť přes řádné poučení neuposlechl výzvy uvést skutečnosti důležité pro trestní řízení, tj. sdělit identitu zdroje."},{"sourceRefs":["S0022"],"text":"Městské státní zastupitelství v Praze usnesením ze dne 22. 4. 2004 stížnost stěžovatele proti tomuto usnesení zamítlo jako nedůvodnou. V odůvodnění uvedlo, že se stěžovatel nemůže dovolávat ochrany zdrojů, neboť jeho jednání se velmi blíží spáchání trestného činu neoznámení trestného činu podle § 168 odst. 1 trestního zákona."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"ČTS: ÚDV-32/Vt-2000","sourceRefs":["S0022"],"outcomeSummary":"Uložena pořádková pokuta 40 000 Kč podle § 66 odst. 1 tr. ř. za to, že stěžovatel jako osoba podávající vysvětlení neuposlechl výzvy uvést skutečnosti důležité pro trestní řízení, tj. sdělit identitu zdroje.","court":"Policejní orgán - Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR, Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu","decisionDate":"30. 3. 2004"},{"fileNumber":"1 KZn 2036/2003-34","sourceRefs":["S0022"],"outcomeSummary":"Stížnost stěžovatele proti usnesení policejního orgánu zamítnuta jako nedůvodná. Uvedeno, že se stěžovatel nemůže dovolávat ochrany zdrojů, neboť jeho jednání se blíží trestnému činu neoznámení trestného činu podle § 168 odst. 1 tr. zák.","court":"Městské státní zastupitelství v Praze","decisionDate":"22. 4. 2004"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda uložení pořádkové pokuty novináři za odmítnutí prozradit identitu zdroje informace představovalo porušení práva na svobodu projevu a práva na informace podle čl. 17 odst. 1, 4 Listiny a čl. 10 odst. 1, 2 Úmluvy.","sourceRefs":["S0075"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0085","S0086","S0087","S0088","S0089"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"ÚS provedl test proporcionality a dospěl k závěru, že omezení práva stěžovatele na svobodu projevu a práva na informace uložením pořádkové pokuty nebylo v demokratické společnosti nezbytné. Stěžovatel poskytl orgánům činným v trestním řízení dostatečně konkrétní informace, které umožňovaly alternativní identifikaci zdroje, aniž by musel sám prozradit jeho totožnost. Orgány tuto možnost nevyužily, a proto zásah nebyl proporcionální. Odkázal na judikaturu ESLP (Goodwin v. Spojené království) a Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. 7 (2000).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdil, že jako novinář má právo chránit svůj informační zdroj na základě čl. 17 Listiny, čl. 10 Úmluvy, § 16 tiskového zákona a § 41 zákona č. 231/2001 Sb., a že poskytl dostatečné alternativní informace k identifikaci zdroje, aniž by porušil slib mlčenlivosti.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0086","S0087"],"sourceRefs":["S0008","S0011"],"importance":"CORE","parties":["M. Š."],"courtExplanation":"ÚS uznal, že stěžovatel jednal v souladu s profesní etikou a poskytl konkrétní údaje umožňující alternativní identifikaci zdroje, a že orgány činné v trestním řízení tuto možnost nevyužily."}],"id":"LQ001","raisedBy":["M. Š."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Zda stěžovatel naplnil skutkovou podstatu trestného činu neoznámení trestného činu podle § 168 odst. 1 tr. zák., a zda by to vylučovalo ochranu jeho zdroje.","sourceRefs":["S0022"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0089","S0091"],"text":"ÚS uvedl, že by bylo třeba zvažovat, zda stěžovatel mohl naplnit skutkovou podstatu trestného činu neoznámení trestného činu, ale vzhledem k tomu, že již shledal porušení práva na svobodu projevu, nepovažoval za nutné se touto otázkou dále zabývat.","outcome":"LEFT_OPEN"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Městské státní zastupitelství v Praze"],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0085","S0086","S0087"],"interpretation":"Právo novináře na ochranu zdroje informací je derivátem svobody projevu a lze je omezit pouze zákonem, sledujícím legitimní cíl a nezbytným v demokratické společnosti. Při posuzování nezbytnosti je třeba zohlednit, zda orgány činné v trestním řízení využily alternativní možnosti identifikace zdroje, aniž by novinář musel porušit slib mlčenlivosti.","regulations":"čl. 17 odst. 1, 4 Listiny základních práv a svobod, čl. 10 odst. 1, 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":1}},{"sourceRefs":["S0082","S0086"],"interpretation":"Uložení pořádkové pokuty podle § 66 odst. 1 tr. ř. za neuposlechnutí výzvy k prozrazení zdroje informace je třeba posuzovat v kontextu ústavně zaručené svobody projevu; pokud novinář poskytne dostatečné alternativní informace k identifikaci zdroje, není uložení pokuty v demokratické společnosti nezbytné.","regulations":"§ 66 odst. 1 trestního řádu","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0022"],"description":"Usnesení policejního orgánu ze dne 30. 3. 2004, ČTS: ÚDV-32/Vt-2000, kterým byla stěžovateli uložena pořádková pokuta 40 000 Kč za neuposlechnutí výzvy k prozrazení identity zdroje informace.","type":"ADMIN_DECISION"},{"sourceRefs":["S0022"],"description":"Usnesení Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 22. 4. 2004, č. j. 1 KZn 2036/2003-34, kterým byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti usnesení policejního orgánu.","type":"ADMIN_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 17 odst. 1, 4 Listiny, čl. 10 odst. 1, 2 Úmluvy","right":"Právo na svobodu projevu a právo na informace"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a byla přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky (stížnost k městskému státnímu zastupitelství).","sourceRefs":["S0006"]},"findings":[{"reason":"Uložením pořádkové pokuty za odmítnutí prozradit zdroj informace bylo porušeno právo stěžovatele na svobodu projevu a právo na informace, neboť omezení nebylo v demokratické společnosti nezbytné; stěžovatel poskytl dostatečné alternativní informace k identifikaci zdroje.","regulations":"čl. 17 odst. 1, 4 Listiny, čl. 10 odst. 1, 2 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0090"],"right":"Právo na svobodu projevu a právo na informace (čl. 17 odst. 1, 4 Listiny, čl. 10 odst. 1, 2 Úmluvy)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Zrušení napadených rozhodnutí; orgány činné v trestním řízení jsou povinny zdržet se dalšího vymáhání pořádkové pokuty a respektovat právo novináře na ochranu zdroje informací v obdobných případech."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Městského státního zastupitelství v Praze a usnesení policejního orgánu","kind":"FIND_VIOLATION","text":"I. Usnesením Městského státního zastupitelství v Praze č. j. 1 KZn 2036/2003-34 ze dne 22. 4. 2004 a usnesením policejního orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR, Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, ČTS: ÚDV-32/Vt-2000 ze dne 30. 3. 2004 byla porušena ustanovení čl. 17 odst. 1, 4 Listiny základních práv a svobod a čl. 10 odst. 1, 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod."},{"targetAct":"Usnesení Městského státního zastupitelství v Praze a usnesení policejního orgánu","kind":"QUASH_DECISION","text":"II. Usnesení Městského státního zastupitelství v Praze č. j. 1 KZ 2036/2003-34 ze dne 22. 4. 2004 a usnesení policejního orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR, Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, ČTS: ÚDV-32/Vt-2000 ze dne 30. 3. 2004 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Goodwin v. Spojené království (ESLP, 1996)","sourceRefs":["S0064"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Ochrana novinářských zdrojů je jednou ze základních podmínek svobody tisku; příkaz k prozrazení zdroje musí být ospravedlněn převažujícím veřejným zájmem.","resolvedDecisionId":null}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":1}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2005:1.US.394.04","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2005:1.US.394.04"}}