{"document_id":"ECLI:CZ:US:2005:2.US.161.04","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 161/04","ecli":"ECLI:CZ:US:2005:2.US.161.04","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-161-04","decision_date":"2005-11-25","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Poučovací povinnost soudu vzhledem ke změně právní úpravy dovolání","legal_sentence":"Dovolací soud tím, že za účinnosti zákona č. 30/2000 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tedy po dni 1. 1. 2001, aplikoval § 240 občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000, aniž by přihlédl k tomu, že stěžovatel nebyl o možnosti podat dovolání odvolacím soudem řádně poučen, porušil ústavně zaručené právo stěžovatele na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod . Dovolací soud byl s ohledem na kautely spravedlivého procesu za této situace povinen analogicky aplikovat ustanovení § 240 odst. 3 občanského soudního řádu ve znění účinném po 1. 1. 2001.","metadata_regulation_keys":["99/1963:§240","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Poučovací povinnost soudu vzhledem ke změně právní úpravy dovolání","facts":[{"sourceRefs":["S0012"],"text":"Stěžovatel se domáhal určení vlastnictví k ideální třetině nemovitostí. Okresní soud v Třebíči rozsudkem ze dne 5.10.2000 č.j. 1 C 876/98-89 jeho žalobě vyhověl. Krajský soud v Brně k odvolání vedlejší účastnice rozsudkem ze dne 24.6.2002 č.j. 12 Co 542/2002-138 tento rozsudek změnil a žalobu zamítl."},{"sourceRefs":["S0012"],"text":"V poučení rozsudku krajský soud uvedl pouze, že odvolání není přípustné, aniž by poučil o možnosti podat dovolání, ačkoli dovolání bylo přípustné podle § 238 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ve znění do 31.12.2000."},{"sourceRefs":["S0012"],"text":"Rozsudek krajského soudu nabyl právní moci 30.9.2002. Stěžovatel podal dovolání dne 8.11.2002, tedy do dvou měsíců od právní moci, ale podle staré úpravy platila jednoměsíční lhůta."},{"sourceRefs":["S0012"],"text":"Nejvyšší soud usnesením ze dne 11.12.2003 č.j. 30 Cdo 2379/2002-160 dovolání odmítl jako opožděné, aniž by zohlednil absenci poučení o dovolání."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"1 C 876/98","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Rozsudek, kterým bylo určeno vlastnictví stěžovatele k ideální jedné třetině nemovitostí; změněn odvolacím soudem.","court":"Okresní soud v Třebíči","decisionDate":"5.10.2000"},{"fileNumber":"12 Co 542/2002","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Změnil rozsudek okresního soudu a žalobu stěžovatele zamítl.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"24.6.2002"},{"fileNumber":"30 Cdo 2379/2002","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatele jako opožděné.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"11.12.2003"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda Nejvyšší soud porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny tím, že při posuzování včasnosti dovolání aplikoval § 240 o.s.ř. ve znění do 31.12.2000 (jednoměsíční lhůta) a nepřihlédl k tomu, že odvolací soud stěžovatele nepoučil o možnosti podat dovolání, ačkoli podle judikatury Ústavního soudu byla poučovací povinnost dána i před novelou a po novele je výslovně stanovena.","sourceRefs":["S0005","S0006"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0015","S0016"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že Nejvyšší soud porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces, když neaplikoval analogicky § 240 odst. 3 o.s.ř. ve znění od 1.1.2001, který ukládá poučovací povinnost o dovolání, a to s ohledem na nepřehlednou intertemporální situaci a potřebu právní jistoty. Odvolací soud stěžovatele nepoučil, a proto dovolací soud neměl dovolání odmítnout jako opožděné.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že odvolací soud jej nepoučil o možnosti podat dovolání, ačkoli dovolání bylo přípustné, a že Nejvyšší soud měl analogicky aplikovat § 240 odst. 3 o.s.ř. ve znění od 1.1.2001, který výslovně ukládá poučovací povinnost.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0014","S0015","S0016"],"sourceRefs":["S0006"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel V. Ř."],"courtExplanation":"Ústavní soud konstatoval, že poučovací povinnost vyplývala již z dřívější úpravy a judikatury, a že v důsledku novelizace vznikla nepřehledná situace, která vyžadovala analogickou aplikaci nové úpravy."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel V. Ř."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0015"],"interpretation":"Poučovací povinnost odvolacího soudu o možnosti podat dovolání, výslovně stanovená v § 240 odst. 3 o.s.ř. ve znění od 1.1.2001, se analogicky aplikuje i na řízení, v nichž se podle intertemporálních ustanovení použije dřívější procesní úprava, pokud by jinak došlo k porušení práva na spravedlivý proces.","regulations":"§ 240 odst. 3 občanského soudního řádu ve znění od 1.1.2001, část dvanáctá hlava první bod 17 zákona č. 30/2000 Sb.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003","S0004"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.12.2003 č.j. 30 Cdo 2379/2002-160, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele jako opožděné.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňovala formální náležitosti.","sourceRefs":["S0008"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces tím, že neaplikoval analogicky poučovací povinnost o dovolání a odmítl dovolání jako opožděné, aniž by zohlednil absenci poučení odvolacím soudem.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0016"],"right":"právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED"}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.12.2003 č.j. 30 Cdo 2379/2002-160","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. 12. 2003 č. j. 30 Cdo 2379/2002-160 se zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 65/93","sourceRefs":["S0014"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Odvolací soud je povinen poučit účastníka o možnosti podat dovolání, je-li dovolání bez dalšího přípustné; tato povinnost vyplývá z § 5 o.s.ř. a čl. 36 odst. 1 Listiny.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1994:3.US.65.93","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000","legal_question:1000","interpretation:900000","finding:950000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1994:3.US.65.93"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.2379.2002.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2005:2.US.161.04","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2005:2.US.161.04"}}