{"document_id":"ECLI:CZ:US:2005:3.US.252.04","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 252/04","ecli":"ECLI:CZ:US:2005:3.US.252.04","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-252-04","decision_date":"2005-01-25","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Nárok na vyrovnávací přídavek k důchodu podle Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi ČR a SR","legal_sentence":"Ústavní soud připomíná a opakuje, že tenor nálezu sp. zn. II. ÚS 405/02 [Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen \"Sbírka rozhodnutí\"), svazek 30, nález č. 80] byl založen na respektování ústavního principu rovnosti, tj. vyloučení neodůvodněné nerovnosti, v daném případě mezi občany České republiky. V případě, v němž speciální inkorporační norma obsažená v § 61 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, zakládá přednost mezinárodní smlouvy před vnitrostátním právem, kdy je aplikace práva tudíž ovládána výkladovým pravidlem lex specialis derogat legi generali, jelikož Ústavní soud není nadán pravomocí posuzovat ústavnost ratifikovaných mezinárodních smluv, musí uvedený výkladový princip o přednosti speciální před obecnou úpravou ustoupit principu ústavnímu, dopadajícímu na aplikaci a interpretaci relevantního jednoduchého práva, a to principu jeho ústavně konformní interpretace a aplikace. V posuzované věci tímto ústavním principem je základní právo plynoucí z ústavního principu rovnosti občanů a vyloučení jejich neodůvodněného odlišování v právech. Pokud Nejvyšší správní soud ústavněprávní výklad vyložený v nálezu Ústavního soudu nereflektoval, porušil tím, vzhledem ke smyslu a účelu efektivního a smysluplného koncentrovaného (specializovaného) ústavního soudnictví, majícího nezanedbatelnou funkci při sjednocování judikatury v oblasti ústavně zaručených kautel (samotný Ústavní soud může překonat vlastní právní názor vyslovený v nálezu pouze procedurou realizovanou v důsledku postupu ve smyslu § 23 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu), maximu plynoucí z čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky , dle níž vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány a osoby. Nerespektování právního názoru Ústavního soudu vyjádřeného v nálezu ze strany orgánu veřejné moci nadto zakládá porušení principu rovnosti, jakož i dotčení v právní jistotě občanů ( sp. zn. II. ÚS 76/95 sp. zn. I. ÚS 70/96 sp. zn. III. ÚS 127/96 sp. zn. III. ÚS 187/98 sp. zn. III. ÚS 206/98 sp. zn. III. ÚS 648/2000 - Sbírka rozhodnutí, svazek 4, nález č. 7; svazek 7, nález č. 29; svazek 5, nález č. 68; svazek 12, nález č. 112; svazek 11, nález č. 80; svazek 22, nález č. 60 - a další). Uvedená výtka je relevantní i pro pozici vedlejšího účastníka. Z čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky plyne rovněž maxima zákazu svévolné interpretace nálezů Ústavního soudu. Tato maxima plně dopadá na právní názor České správy sociálního zabezpečení obsažený v jejím vyjádření k předmětné věci a týkající se relevance a právního obsahu nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 405/02 .","metadata_regulation_keys":["155/1995:§31","155/1999:§61","1/1993:čl1","1/1993:čl89","2/1993:čl1","2/1993:čl3","2/1993:čl30","2/1993:čl36","228/1993:čl11","228/1993:čl20"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Nárok na vyrovnávací přídavek k důchodu podle Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi ČR a SR","facts":[{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Stěžovatelka byla zaměstnána v letech 1957–1992 na území bývalého Československa, přičemž její zaměstnavatel měl sídlo ve slovenské části."},{"sourceRefs":["S0007","S0009"],"text":"Po rozdělení federace žije v České republice a má české státní občanství."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Požádala o starobní důchod podle českých předpisů, ale Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 10. 4. 2000 žádost zamítla s odůvodněním, že podle čl. 20 Smlouvy č. 228/1993 Sb. se doby zabezpečení získané před rozdělením považují za doby zabezpečení Slovenské republiky, a proto jí náleží pouze slovenský důchod."},{"sourceRefs":["S0007","S0010"],"text":"Stěžovatelka pobírá slovenský důchod, který je nižší než důchod, který by jí náležel podle českých předpisů, a požadovala vyrovnávací přídavek jako rozdíl mezi těmito částkami."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"č. 435 729 154","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Zamítnutí žádosti o přiznání vyrovnávacího přídavku.","court":"Česká správa sociálního zabezpečení","decisionDate":"10. 4. 2000"},{"fileNumber":"38 Ca 97/2000-24","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení.","court":"Krajský soud v Ostravě","decisionDate":"3. 4. 2001"},{"fileNumber":"2 Cao 140/2001-38","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ostravě.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"21. 11. 2001"},{"fileNumber":"3 Ads 2/2003","sourceRefs":["S0007","S0008"],"outcomeSummary":"Zamítl kasační stížnost stěžovatelky proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci.","court":"Nejvyšší správní soud","decisionDate":"19. 2. 2004"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda aplikace čl. 20 Smlouvy mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení, která přisuzuje doby zabezpečení získané před rozdělením federace výhradně Slovenské republice, a v důsledku toho odepření vyrovnávacího přídavku, porušuje princip rovnosti (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny) a právo na sociální zabezpečení (čl. 30 odst. 1 Listiny) tím, že bez objektivního a rozumného důvodu rozlišuje mezi občany ČR podle místa sídla zaměstnavatele v bývalém společném státě.","sourceRefs":["S0009","S0010","S0011"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0021","S0025","S0031"],"testApplied":"RATIONALITY","text":"Ústavní soud shledal, že aplikace čl. 20 Smlouvy v daném případě vedla k neodůvodněnému rozlišování mezi občany České republiky, které není založeno na objektivních a rozumných důvodech, a proto porušuje princip rovnosti (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny) a právo na sociální zabezpečení (čl. 30 odst. 1 Listiny). Soud zdůraznil, že doby zabezpečení získané v bývalém společném státě nelze považovat za zaměstnání v cizině a že mezinárodní smlouva nemůže vést k odepření výhodnějších práv zaručených vnitrostátním právem.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka namítá, že byla důchodově zabezpečena podle zákonů Československa, nikoliv podle národních zákonů, a že neplatila dávky do slovenského fondu. Nebýt Smlouvy, vznikl by jí nárok na starobní důchod podle českých předpisů. Smlouva jí je na újmu a krátí ji v zákonných právech. Kritérium čl. 20 považuje za absurdní a diskriminující.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0021","S0025"],"sourceRefs":["S0009","S0010"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka A. W."],"courtExplanation":"Ústavní soud se ztotožnil s argumentací stěžovatelky a konstatoval, že rozlišování mezi občany ČR podle sídla zaměstnavatele v bývalém společném státě není podloženo objektivními a rozumnými důvody, a je tedy diskriminující. Odkázal na nález sp. zn. II. ÚS 405/02."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka A. W."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":4,"REFERENCED":4},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":2,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false,"precedent_followed_by_superseded_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda Nejvyšší správní soud porušil čl. 89 odst. 2 Ústavy a právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) tím, že nerespektoval právní názor vyjádřený v nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 405/02, aniž by pro odchýlení uvedl přesvědčivé důvody.","sourceRefs":["S0011","S0026"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0026","S0027"],"text":"Ústavní soud shledal, že Nejvyšší správní soud nerespektoval závazný právní názor vyjádřený v nálezu sp. zn. II. ÚS 405/02, čímž porušil čl. 89 odst. 2 Ústavy a právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Soud zdůraznil, že vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány a osoby a že nerespektování právního názoru zakládá porušení principu rovnosti a právní jistoty.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatelka A. W."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":5,"REFERENCED":12},"arguments_hidden":1,"precedent_followed_by_superseded_hidden":1}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2004 č. j. 3 Ads 2/2003-60","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Princip rovnosti (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 30 odst. 1 Listiny","right":"Právo na sociální zabezpečení (čl. 30 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 89 odst. 2 Ústavy","right":"Závaznost rozhodnutí Ústavního soudu (čl. 89 odst. 2 Ústavy)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňuje formální náležitosti; nebyla shledána nepřípustnost.","sourceRefs":["S0005"]},"findings":[{"reason":"Aplikace čl. 20 Smlouvy vedla k neodůvodněnému rozlišování mezi občany ČR.","regulations":"čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0021","S0025"],"right":"Princip rovnosti (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Stěžovatelce byl odepřen nárok na vyšší důchod, který by jí náležel podle českých předpisů.","regulations":"čl. 30 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0025","S0031"],"right":"Právo na sociální zabezpečení (čl. 30 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":5},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":2,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Nejvyšší správní soud nerespektoval závazný právní názor Ústavního soudu.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0026"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":6}},{"reason":"Nejvyšší správní soud nereflektoval nález sp. zn. II. ÚS 405/02.","regulations":"čl. 89 odst. 2 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0026"],"right":"Závaznost rozhodnutí Ústavního soudu (čl. 89 odst. 2 Ústavy)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"precedent_followed_by_superseded_hidden":1}],"bindingInstructions":["Nejvyšší správní soud je vázán právním názorem Ústavního soudu vyjádřeným v tomto nálezu a v nálezu sp. zn. II. ÚS 405/02; při novém rozhodování musí zohlednit, že doby zabezpečení získané v bývalém společném státě nelze bez dalšího přičítat pouze Slovenské republice, a že pokud stěžovatelka splňuje podmínky pro vyšší důchod podle českých předpisů, je třeba zajistit dorovnání."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2004 č. j. 3 Ads 2/2003-60","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. února 2004 č. j. 3 Ads 2/2003-60 se zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 405/02","sourceRefs":["S0021","S0025"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Rozlišování mezi občany ČR podle sídla zaměstnavatele v bývalém společném státě je diskriminující, neboť není podloženo objektivními a rozumnými důvody.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2003:2.US.405.02","precedent_source_units":["legal_question:1000","finding:950000","finding:950001"],"precedent_target_units":["finding:950000","legal_question:1000","interpretation:900000","legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2003:2.US.405.02"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":5},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":2,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":15,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":2,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":1,"precedent_superseded_hidden":15,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2005:3.US.252.04","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2005:3.US.252.04"}}