{"document_id":"ECLI:CZ:US:2005:4.US.469.04","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 469/04","ecli":"ECLI:CZ:US:2005:4.US.469.04","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-469-04","decision_date":"2005-06-02","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Posouzení trestnosti jednání spoluvlastníka nemovitosti, který bránil druhému spoluvlastníkovi v užívání, v kontextu sporu o existenci užívacího práva a principu ultima ratio trestního práva","legal_sentence":"Právní situace týkající se užívacích práv nebyla jednoznačná, což zvýšilo nároky na odůvodnění naplnění znaku zavinění. Bylo třeba přesvědčivě odůvodnit, proč se stěžovatel nemohl ani domnívat, že jedná po právu. To vyplývá z kautel upínajících se k čl. 39 Listiny základních práv a svobod , vyžadujících, aby vina pachatele byla autoritativně konstatována jen ohledně takového jednání, o němž mohl pachatel v době, kdy se ho dopouštěl, důvodně předpokládat, že jde o jednání trestné, a to s ohledem na obsah tehdy účinného trestního zákona , nebo tam, kde je to třeba, s ohledem na ustálenou a obecně dostupnou judikaturu obecných soudů. Z ústavního hlediska totiž žádný soud nemůže přehlížet zjevnou skutečnost, že nástroje, pomocí nichž se realizuje trestněprávní ochrana, omezují základní práva či svobody a jen důsledné respektování principu \"ultima ratio\" (chápaného z ústavního hlediska) zaručuje, že takové omezení bude možno ještě považovat za proporcionální s účelem sledovaným trestním řízením (ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky a čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod ).","metadata_regulation_keys":["140/1961:§249a","141/1961:§9","1/1993:čl1","2/1993:čl8","2/1993:čl4","2/1993:čl39"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení trestnosti jednání spoluvlastníka nemovitosti, který bránil druhému spoluvlastníkovi v užívání, v kontextu sporu o existenci užívacího práva a principu ultima ratio trestního práva","facts":[{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Stěžovatel a jeho manželka byli spoluvlastníky rodinného domu."},{"sourceRefs":["S0007","S0009"],"text":"V lednu 2002 manželka dům opustila, odstěhovala většinu vybavení a začala žít s novým partnerem."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Stěžovatel vyměnil zámky a odmítl manželce vydat klíče, čímž jí bránil v užívání domu."},{"sourceRefs":["S0007","S0011"],"text":"Stěžovatel tvrdil, že manželka trvale opustila společnou domácnost, a proto její užívací právo zaniklo, a on jednal jako výlučný uživatel."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Manželka se domáhala vstupu do domu a podala trestní oznámení."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"16 T 40/2003","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Stěžovatel uznán vinným trestným činem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru, odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců se zkušební dobou dvou let a povinnosti nahradit škodu 56 337 Kč.","court":"Okresní soud Praha-východ","decisionDate":"15. 9. 2003"},{"fileNumber":"11 To 435/2003","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek okresního soudu ve výrocích o vině a trestu, zrušil výrok o náhradě škody a poškozenou odkázal na civilní řízení.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"25. 3. 2004"},{"fileNumber":"5 Tdo 1066/2004","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatele jako zjevně neopodstatněné s odůvodněním, že dovolací důvod nebyl naplněn.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"22. 9. 2004"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda Nejvyšší soud porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) tím, že se náležitě nevypořádal s jeho námitkou, že užívací právo poškozené zaniklo trvalým opuštěním domácnosti, a že tedy jednal po právu.","sourceRefs":["S0007","S0011"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0016","S0017","S0019","S0023"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud konstatoval, že Nejvyšší soud se náležitě nevypořádal s námitkou stěžovatele ohledně zániku užívacího práva, ačkoli tato otázka byla klíčová pro posouzení protiprávnosti. Odkázal na judikaturu (např. sp. zn. 5 Tdo 232/2003) a princip ultima ratio. Tím došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že manželka trvale opustila společnou domácnost, čímž její užívací právo zaniklo (analogie § 708 občanského zákoníku), a on proto jednal jako výlučný uživatel. Odkázal na komentář k občanskému zákoníku a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 1980/97.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0012"],"sourceRefs":["S0007","S0011"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel P. Š."],"courtExplanation":"Nejvyšší soud označil názor o konkludentní dohodě za nesprávný a uvedl, že odstěhování nebylo trvalé, aniž by se podrobně zabýval civilněprávní argumentací stěžovatele."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel P. Š."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"impact_unassessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Nově upravuje bydlení po rozvodu, ale otázka se týkala užívacího práva za trvání manželství.","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_counterparts":["89/2012:§768"],"continuity_old_key":"140/1961:§208","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":7},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda Nejvyšší soud porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces tím, že se nevypořádal s námitkou, že trestní stíhání je v rozporu s principem ultima ratio, neboť spor měl být řešen občanskoprávně.","sourceRefs":["S0007","S0008"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0017","S0018","S0023"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud zdůraznil, že trestní právo je prostředkem ultima ratio a že soudy měly zvážit, zda nebylo možné spor vyřešit občanskoprávně. Nejvyšší soud se touto otázkou nezabýval, čímž porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces. Odkázal na nálezy sp. zn. IV. ÚS 564/2000, I. ÚS 558/01 a další.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel P. Š."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":3,"REFERENCED":10},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda Nejvyšší soud porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces tím, že nedostatečně odůvodnil závěr o naplnění znaku zavinění, zejména s ohledem na nejednoznačnou právní situaci.","sourceRefs":["S0008","S0011"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0021","S0022","S0023"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud konstatoval, že vzhledem k nejednoznačné právní situaci ohledně užívacích práv bylo třeba přesvědčivě odůvodnit, proč se stěžovatel nemohl domnívat, že jedná po právu. Nejvyšší soud tuto povinnost nesplnil, čímž porušil čl. 36 odst. 1 Listiny. Odkázal na nález sp. zn. I. ÚS 558/01 a judikaturu ESLP (Cantoni vs. Francie).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["stěžovatel P. Š."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0017"],"interpretation":"Při trestněprávním posuzování jednání, které má z občanskoprávního pohledu podobu sporu o existenci užívacího práva, je třeba primárně vycházet z občanského práva a zvažovat, zda jsou dány podmínky pro nasazení trestního práva jako prostředku ultima ratio.","regulations":"§ 249a odst. 2 trestního zákona (nyní § 208 tr. zákoníku)","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":6,"REFERENCED":9},"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":2,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0021"],"interpretation":"Pro naplnění znaku zavinění u trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru je třeba přesvědčivě odůvodnit, proč se pachatel nemohl domnívat, že jedná po právu, zejména pokud právní situace ohledně užívacích práv není jednoznačná.","regulations":"§ 4, § 145, § 708 občanského zákoníku (ve znění účinném v době skutku)","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1},"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003","S0012"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2004 sp. zn. 5 Tdo 1066/2004, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele jako zjevně neopodstatněné.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na soudní ochranu"},{"regulations":"čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na obhajobu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňovala formální náležitosti.","sourceRefs":["S0006"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud se náležitě nevypořádal s námitkami stěžovatele ohledně zániku užívacího práva a principu ultima ratio, čímž porušil jeho právo na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0023","S0024"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":2,"REFERENCED":5},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"bindingInstructions":["Nejvyšší soud je povinen znovu posoudit dovolání stěžovatele a řádně se vypořádat s jeho námitkami, zejména s ohledem na princip ultima ratio a otázku zavinění."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2004 sp. zn. 5 Tdo 1066/2004","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 9. 2004 sp. zn. 5 Tdo 1066/2004 bylo porušeno právo stěžovatele garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2004 sp. zn. 5 Tdo 1066/2004","kind":"QUASH_DECISION","text":"Toto usnesení se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 564/2000","sourceRefs":["S0017"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Trestní právo je prostředkem ultima ratio.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2001:4.US.564.2000","precedent_source_units":["legal_question:1000","legal_question:2000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2001:4.US.564.2000"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":9,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":9,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":4,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2005:4.US.469.04","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2005:4.US.469.04"}}