{"document_id":"ECLI:CZ:US:2005:Pl.US.11.04","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 11/04","ecli":"ECLI:CZ:US:2005:Pl.US.11.04","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-11-04","decision_date":"2005-04-26","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"NORM_ANNULLED","subject":"Soudní kontrola bezpečnostního prověřování – soudní přezkum rozhodnutí Kolegia NSZ","legal_sentence":"Jakkoli se v případě soudní kontroly bezpečnostního prověřování jedná o oblast připouštějící určitá omezení základních práv, Ústavní soud připomíná, že na projednávanou materii je třeba nahlížet z hlediska vynucování ústavního zákazu diskriminace [ čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen \" Ústava \"), čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen \"Listina\")], z něhož minimálně vyplývá právo na přezkoumání toho, zda průběh a výsledek bezpečnostního prověřování, které je plně v rukou výkonné moci s uplatněním široké diskrece, neměly diskriminační charakter a zda nebyly poznamenány libovůlí. Vedle práva na volbu povolání, modifikovaného ve výše uvedeném smyslu, se u některých kategorií prověřovaných nesporně uplatní i čl. 21 odst. 4 Listiny, který stanoví, že \"Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.\". Ústavní pořádek České republiky ( čl. 81 a 82 Ústavy ) stanoví, že soudnictví vykonávají pouze nezávislé a nestranné soudy, respektive nezávislí a nestranní soudci, kteří se řídí základními pravidly spravedlivého procesu ( čl. 1 odst. 1 Ústavy , hlava pátá Listiny). Tato ustanovení lze vykládat jako institucionální záruky materiálně chápaného výkonu soudní moci, a proto z hlediska práva na spravedlivý proces není nezbytné, aby ve všech případech byl soudem ve smyslu § 36 odst. 2 Listiny výhradně orgán začleněný do soustavy obecných soudů, avšak musí jít o orgán nezávislý, jehož členové disponují nezávislostí a nestranností při svém rozhodování. Dále musí mít nepodmiňovaný přístup ke zkoumání všech relevantních aspektů věci (skutkových i právních) a musí respektovat základní zásady spravedlivého procesu (kupř. zásadu nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci či zásadu slyšeny musí být obě strany), přičemž vykonatelné rozhodnutí již nelze dalším mocenským aktem zvrátit (vymezení soudnictví v materiálním smyslu). Nezávislost a nestrannost představují ideální typy, které nikdy nelze naplnit absolutně - lze se k nim pouze přibližovat - což je dáno jejich sociální povahou. Nezávislostí se rozumí vyloučení možnosti účinně působit na svobodnou tvorbu vůle soudců, nestrannost (nezávislost na stranách) představuje absenci vztahu soudu k jedné ze stran řízení, kdy pojem strana řízení lze chápat jak v obecné, tak v konkrétní rovině. Nezávislost je vztahovou kategorií, která se úzce pojí s pojmem moci chápané jako možnost vnucovat vůli jiným (Weber, M., Autorita, etika a společnost, Mladá Fronta, 1997, str. 49; původně in Wirtschaft und Gesellschaft, Tübingen, JCB Mohr Siebeck 1972, str. 541 - 544). Dlouhodobý právní a politický vývoj liberálních demokracií vygeneroval ze zkušeností indikátory nezávislosti a nestrannosti, z nichž lze utvářet objektivizovaná kritéria pro posouzení naplnění znaků nezávislosti a nestrannosti, protože v subjektivní poloze psychického (vědomého či nevědomého) stavu rozhodujícího subjektu (na této úrovni právě dochází k nežádoucímu ovlivnění svobodného úsudku), je nelze právními nástroji uchopit. Nestrannost a nezávislost v objektivní poloze se na obecné úrovni posuzují z hlediska vztahu k ostatním mocenským složkám (princip dělby moci), z hlediska schopnosti aktérů (s potenciálním zájmem na určitém výsledku či průběhu sporu) ovlivnit vznik, trvání a zánik funkce člena soudního orgánu (tribunálu). Soudci a členové orgánů soudního typu proto musí mít dostatečně nezávislý status, který vylučuje přímé či zprostředkované působení na rozhodovací činnost. Existence ochrany proti vnějším tlakům je posuzována např. jak z hlediska existence potenciální možnosti ovlivnit kariéru soudce, tak možností přivodit zánik jeho funkce. Ke statusu nezávislosti nesporně patří i garance finanční nezávislosti. Jen tehdy dostává formální příkaz neřídit se cizími pokyny materiální obsah a jen tak je zajištěna neutralita a distance od stran. Při posuzování nestrannosti a nezávislosti nelze zcela odhlédnout ani od jevové stránky věci, kdy je za validní kritérium považováno i tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti pro třetí osoby, neboť i tento aspekt je důležitý pro zaručení důvěry v soudní rozhodování. I toto kritérium reflektuje sociální povahu soudního rozhodování, z níž vyplývá, že i když třeba ve skutečnosti neexistuje (jak v subjektivní, tak v objektivní poloze) reálný důvod k pochybnostem o nestrannosti a nezávislosti, nelze přehlížet případnou existenci kolektivního přesvědčení, že takový důvod existuje. I ve vztahu k justici totiž platí obecný sociologický poznatek, tzv. Thomasův teorém (srov. např. Kolektiv, Velký sociologický slovník, I., Praha, Karolinum, 1996, str. 171), dle něhož platí, že je-li určitá situace - zde neexistence nezávislosti či nestrannosti - lidmi definována jako reálná, pak je reálná i ve svých důsledcích - chybí obecná důvěra, že rozhodnutí je spravedlivým rozhodnutím nezávislého a nestranného tribunálu. Přitom důvěra v právo patří mezi základní mimoprávní atributy právního státu","metadata_regulation_keys":["148/1998:§36","148/1998:§73","148/1998:§77k","150/2002:§45","283/1993:§18","283/1993:§7a","1/1993:čl1","2/1993:čl1","2/1993:čl3","2/1993:čl21","2/1993:čl36","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Soudní kontrola bezpečnostního prověřování – soudní přezkum rozhodnutí Kolegia NSZ","facts":[{"sourceRefs":["S0006","S0008"],"text":"Krajský soud v Brně rozhodoval o žalobě Ing. P. P. proti Kolegiu na úseku ochrany utajovaných skutečností při Nejvyšším státním zastupitelství (Kolegium). Kolegium rozhodlo o opravném prostředku proti rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) o nevydání osvědčení o bezpečnostní prověrce. Podle § 77k odst. 6 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností (ZOUS), rozhodnutí Kolegia nepodléhá soudnímu přezkumu."},{"sourceRefs":["S0008","S0028","S0029"],"text":"Dříve byl soudní přezkum rozhodnutí ve věcech bezpečnostního prověřování zcela vyloučen. Nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 11/2000 byla tato výluka zrušena. Následně zákonodárce novelou (zákon č. 310/2002 Sb.) zavedl jednak možnost podat žalobu proti rozhodnutí o nevydání osvědčení (§ 73 odst. 2 ZOUS), jednak opravný prostředek ke Kolegiu (§ 77a až § 77k ZOUS), přičemž rozhodnutí Kolegia výslovně vyloučil ze soudního přezkumu (§ 77k odst. 6 ZOUS). Tím vznikla nejasná situace, kdy se oba prostředky překrývají a není zřejmé, který má přednost."},{"sourceRefs":["S0006","S0008"],"text":"Krajský soud dospěl k závěru, že Kolegium není nezávislým a nestranným tribunálem ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a proto je ustanovení vylučující soudní přezkum jeho rozhodnutí v rozporu s ústavním pořádkem. Z tohoto důvodu podal návrh na zrušení § 77k odst. 6 ZOUS."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"36 Ca 9/2003","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Řízení o žalobě Ing. P. P. proti rozhodnutí Kolegia, v němž soud dospěl k závěru o rozporu § 77k odst. 6 ZOUS s ústavním pořádkem a podal návrh Ústavnímu soudu na jeho zrušení.","court":"Krajský soud v Brně"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Je Kolegium na úseku ochrany utajovaných skutečností při Nejvyšším státním zastupitelství nezávislým a nestranným tribunálem ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod?","sourceRefs":["S0008","S0036"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0048"],"testApplied":"OTHER","text":"Kolegium nelze považovat za soud v materiálním smyslu, neboť pochybnosti o jeho nezávislosti vznikají strukturálně v objektivní rovině. Členové Kolegia nemají institucionálně vytvořeny podmínky pro náležitou distanci od orgánů výkonné moci. Rozhodovací volnost členů není podepřena stejnou trestněprávní ochranou jako u soudců.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Kolegium není nezávislé, neboť jeho členové jsou státní zástupci přidělení k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které je součástí výkonné moci; jejich mandát je dvouletý a schvaluje jej vláda; musí být bezpečnostně prověřeni NBÚ, což vytváří potenciální možnost ovlivnění. Odkazuje na judikaturu ESLP (Incal proti Turecku).","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0048"],"sourceRefs":["S0008","S0009"],"importance":"CORE","parties":["Krajský soud v Brně"],"courtExplanation":"Ústavní soud přisvědčil, že pochybnosti o nezávislosti Kolegia jsou legitimní; členové Kolegia nemají institucionálně vytvořeny podmínky pro distanci od výkonné moci."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Krajský soud v Brně"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":8},"arguments_hidden":2,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Je vyloučení soudního přezkumu rozhodnutí Kolegia v § 77k odst. 6 ZOUS v rozporu s právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a s principy právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy?","sourceRefs":["S0008","S0034"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0070"],"text":"Zákaz soudního přezkumu stanovený § 77k odst. 6 ZOUS je v rozporu s ústavním pořádkem, protože odporuje ústavně garantovanému právu na soudní ochranu (čl. 36 odst. 2 Listiny) a dále odporuje principům právní jistoty a předvídatelnosti práva vyplývajícím z konceptu právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Krajský soud v Brně"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":4,"REFERENCED":4},"arguments_hidden":2,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Je řízení před Kolegiem proporcionálním řešením střetu veřejného zájmu na bezpečnosti a práva na soudní ochranu?","sourceRefs":["S0075"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0077","S0078"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Řízení před Kolegiem nedostojí kritériu vhodnosti, protože není způsobilé nahradit soudní přezkum a zajistit ochranu práv podle čl. 36 odst. 2 Listiny. Nesplňuje ani kritérium potřebnosti, neboť zavádí další stupeň řízení, který rozšiřuje okruh osob seznamujících se s utajovanými skutečnostmi, aniž by přinesl užitek.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"id":"LQ003","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":2}}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0070"],"interpretation":"Ustanovení vylučující soudní přezkum rozhodnutí Kolegia je v rozporu s ústavním pořádkem, neboť Kolegium není nezávislým a nestranným tribunálem a vyloučení soudního přezkumu porušuje právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.","regulations":"§ 77k odst. 6 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":4,"REFERENCED":6}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"§ 77k odst. 6 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 odst. 1 Ústavy","right":"právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh byl podán Krajským soudem v Brně v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; jedná se o návrh přípustný.","sourceRefs":["S0007"]},"findings":[{"reason":"Ustanovení § 77k odst. 6 ZOUS vylučující soudní přezkum rozhodnutí Kolegia je v rozporu s ústavním pořádkem.","regulations":"čl. 36 odst. 2 Listiny, čl. 1 odst. 1 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0070"],"right":"právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":4,"REFERENCED":5}}]},"dispositionType":"NORM_ANNULLED","operativeOrders":[{"targetAct":"§ 77k odst. 6 zákona č. 148/1998 Sb.","kind":"ANNUL_NORM","text":"Ustanovení § 77k odst. 6 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 11/2000","sourceRefs":["S0008","S0032"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Soudní přezkum rozhodnutí ve věcech bezpečnostního prověřování nesmí být vyloučen; zákonodárce musí umožnit přiměřené záruky ochrany soudem.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2001:Pl.US.11.2000","precedent_source_units":["legal_question:1000","legal_question:2000"],"precedent_target_units":["interpretation:900001","legal_question:3000","legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2001:Pl.US.11.2000"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":6,"REFERENCED":7}},"precedent_followed_by_superseded_hidden":1,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":4,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2005:Pl.US.11.04","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2005:Pl.US.11.04"}}