{"document_id":"ECLI:CZ:US:2006:1.US.142.06","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 142/06","ecli":"ECLI:CZ:US:2006:1.US.142.06","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-142-06","decision_date":"2006-10-26","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Náhrada nákladů exekučního řízení při zastavení exekuce z důvodu vypořádání","legal_sentence":"Pokud okresní soud rozhodl tak, že pro nedoložení listiny ve smyslu § 43 exekučního řádu zamítl návrh na nařízení exekuce na majetek povinného a současně povinnému přiznal podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu ve spojení s § 52 odst. 1 exekučního řádu právo na náhradu nákladů řízen s odůvodněním, že povinný měl ve věci plný úspěch, postupoval zcela mechanicky, protože nevzal vůbec v úvahu, že v mezidobí mezi nařízením exekuce a jejím zrušením byla celá záležitost mezi oběma stranami vypořádána a povinný plnil teprve pod hrozbou exekuce a za přítomnosti soudní exekutorky. Zamítnutí návrhu na nařízení exekuce nelze v takovém případě, při žádné racionální a Ústavě České republiky odpovídající interpretaci považovat za úspěch povinného ve smyslu § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , ospravedlňující takový výrok o náhradě nákladů řízení, který okresní soud učinil. Vůbec totiž nezvážil možnou aplikaci § 146 odst. 2 věty druhé občanského soudního řádu , eventuálně § 150 občanského soudního řádu Označené usnesení Okresního soudu Plzeň-sever a následně též usnesení Krajského soudu v Plzni, které potvrdilo rozhodnutí okresního soudu \"včetně správného výroku o nákladech řízení\", se tak dostala do extrémního rozporu s principy spravedlnosti, a to v důsledku přepjatého formalismu, kterým bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod . Současně je nutno na obě rozhodnutí nahlížet jako na akty veřejné moci porušující zákaz libovůle při soudním rozhodování. Soudy si při svém rozhodování musí být vědomy toho, že právo a jeho výklad musí reflektovat potřeby ekonomické a společenské sféry, a nikoliv naopak, tedy že ekonomická a společenská sféra slouží potřebám práva a jeho formalit. Pokud tedy povinný po řadu měsíců neplní dobrovolně to, k čemu je zavázán pravomocným rozhodnutím soudu, a oprávněný podá návrh na nařízení exekuce, nemůže být oprávněný následně sankcionován za formální nedostatky svého návrhu tak, že je povinen hradit náklady exekuce povinnému, který měl údajně, v důsledku formálního nedostatku návrhu, ve věci plný úspěch. Jak Ústavní soud při jiné příležitosti uvedl, \"Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně, nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity.\" (viz nález sp. zn. Pl. ÚS 33/97 Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 9, nález č. 163, vyhlášen pod č. 30/1998 Sb. ). Ústavní soud uzavírá, že přezkoumávaná věc je právě příkladem takovéto aplikace právní normy, kdy právo není aplikováno jako racionální a uspořádaný systém norem, ale zcela dogmaticky, takže výsledek rozhodnutí se jeví jejich adresátům jako absurdní, zatímco ochrana práv je poskytována těm, kteří sami právo porušují.","metadata_regulation_keys":["120/2001:§52","99/1963:§142","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Náhrada nákladů exekučního řízení při zastavení exekuce z důvodu vypořádání","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatel jako žalobce uspěl v řízení u Okresního soudu Plzeň-sever proti M. B. (povinnému) o zaplacení částky 232 549 Kč s příslušenstvím oproti vydání osobního automobilu."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Protože povinný dobrovolně neplnil, podal stěžovatel dne 8. 4. 2003 návrh na nařízení exekuce. Soud jej vyzval k doložení listiny prokazující připravenost vydat automobil. Stěžovatel doložil potvrzení soudní exekutorky o převzetí vozu do úschovy."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Okresní soud nejprve exekuci nařídil, ale Krajský soud v Plzni toto usnesení zrušil, protože potvrzení exekutorky nesplňuje podmínky § 43 exekučního řádu."},{"sourceRefs":["S0008","S0010"],"text":"Dne 15. 10. 2003 okresní soud návrh na nařízení exekuce zamítl pro nedostatek prokázání připravenosti plnit a uložil stěžovateli zaplatit povinnému náklady řízení 35 140 Kč. Krajský soud to potvrdil. Mezitím došlo k vzájemnému vypořádání – povinný zaplatil a automobil byl vydán."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Nejvyšší soud dovolání stěžovatele zamítl s odůvodněním, že potvrzení exekutora není způsobilé osvědčit připravenost ke splnění vzájemné povinnosti."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"Nc 1894/2003-28","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Zamítl návrh na nařízení exekuce pro nedostatek prokázání připravenosti plnit a přiznal povinnému náhradu nákladů řízení ve výši 35 140 Kč.","court":"Okresní soud Plzeň-sever","decisionDate":"15. 10. 2003"},{"fileNumber":"56 Co 13/2004-44","sourceRefs":["S0008","S0020"],"outcomeSummary":"Potvrdil usnesení okresního soudu včetně výroku o nákladech řízení.","court":"Krajský soud v Plzni","decisionDate":"29. 1. 2004"},{"fileNumber":"20 Cdo 1329/2004-64","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Zamítl dovolání stěžovatele s odůvodněním, že potvrzení exekutora není způsobilé osvědčit připravenost ke splnění vzájemné povinnosti.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"29. 6. 2005"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Porušily obecné soudy základní právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny tím, že při rozhodování o nákladech exekučního řízení mechanicky aplikovaly § 142 odst. 1 OSŘ, aniž zohlednily, že k vypořádání mezi stranami došlo až po podání návrhu na exekuci a že povinný neplnil dobrovolně?","sourceRefs":["S0010"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0018","S0020","S0021"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že obecné soudy porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces, protože jejich rozhodnutí o nákladech řízení je důsledkem přepjatého formalismu a je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. Soudy mechanicky aplikovaly § 142 odst. 1 OSŘ, aniž zvážily možnost aplikace § 146 odst. 2 věty druhé OSŘ nebo § 150 OSŘ, a nezohlednily, že k vypořádání došlo až po podání návrhu na exekuci a že povinný neplnil dobrovolně. Tím došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítá, že rozhodnutí o nákladech je absurdní, protože povinný plnil až pod hrozbou exekuce a vzájemné vypořádání proběhlo, přesto mu byla uložena povinnost hradit náklady povinnému.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0018","S0020"],"sourceRefs":["S0010"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel S. P."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že mechanická aplikace § 142 odst. 1 OSŘ bez zohlednění okolností vedla k extrémnímu rozporu s principy spravedlnosti."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel S. P."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0018","S0019"],"interpretation":"Při rozhodování o nákladech exekučního řízení po zastavení exekuce z důvodu vypořádání nelze automaticky považovat povinného za úspěšnou stranu, pokud k plnění došlo až po podání návrhu na exekuci a pod hrozbou exekuce; soud musí zvážit aplikaci ustanovení o nákladech při zrušení rozhodnutí nebo o moderaci nákladů.","regulations":"§ 142 odst. 1 OSŘ, § 146 odst. 2 věta druhá OSŘ, § 150 OSŘ","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0008"],"description":"Usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 15. 10. 2003 č. j. Nc 1894/2003-28","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0008"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 1. 2004 č. j. 56 Co 13/2004-44","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0009"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2005 č. j. 20 Cdo 1329/2004-64","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky.","sourceRefs":["S0006"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy mechanicky aplikovaly § 142 odst. 1 OSŘ bez zohlednění okolností případu, čímž se dostaly do extrémního rozporu s principy spravedlnosti.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0018","S0020"],"right":"právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"bindingInstructions":["Při novém rozhodování o nákladech řízení je třeba zohlednit, že povinný neměl ve věci plný úspěch, a zvážit aplikaci § 146 odst. 2 věty druhé OSŘ nebo § 150 OSŘ."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu Plzeň-sever","kind":"FIND_VIOLATION","text":"I. Nejvyšší soud usnesením ze dne 29. 6. 2005 č. j. 20 Cdo 1329/2004-64, Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 29. 1. 2004 č. j. 56 Co 13/2004-44 a Okresní soud Plzeň-sever usnesením ze dne 15. 10. 2003 č. j. Nc 1894/2003-28 porušily základní právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu Plzeň-sever","kind":"QUASH_DECISION","text":"II. Označená usnesení se proto zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 224/98","sourceRefs":["S0015"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Základní práva působí jako regulativní ideje; porušení podústavního práva v důsledku svévole nebo interpretace v extrémním rozporu s principy spravedlnosti zakládá dotčení na základním právu.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1999:3.US.224.98","precedent_source_units":["legal_question:1000","interpretation:900000","finding:950000"],"precedent_target_units":["legal_question:2000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1999:3.US.224.98"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2006:1.US.142.06","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2006:1.US.142.06"}}