{"document_id":"ECLI:CZ:US:2006:1.US.290.05","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 290/05","ecli":"ECLI:CZ:US:2006:1.US.290.05","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-290-05","decision_date":"2006-02-23","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Odměna a náhrada hotových výdajů soudního exekutora při zastavení exekuce pro nedostatek majetku povinného","legal_sentence":"Ústavní soud ve svých rozhodnutích opakovaně konstatoval, že ačkoli je vázán petitem návrhu a nemůže jej měnit, neplatí to pro odůvodnění ústavní stížnosti. Není tedy v rozporu s jeho posláním, jestliže je napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci přezkoumáno i z jiných hledisek (srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 305/99 Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 20, nález č. 172, nález sp. zn. I. ÚS 129/99 uveřejněn tamtéž, svazek 18, nález č. 87). Vzhledem k tomu, že stěžovatel svým podáním zpochybňoval též postup soudu při aplikaci a interpretaci příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, zabýval se Ústavní soud také tím, zda v projednávané věci nedošlo k porušení práva na spravedlivý proces, ačkoliv porušení tohoto práva stěžovatel výslovně netvrdil. Ústavní soud totiž opakovaně judikoval, že rozhodnutí obecného soudu by bylo možno považovat za protiústavní, pokud by byly právní závěry výsledkem takové interpretace a aplikace právních předpisů, jež jsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními, interpretace a aplikace, jež vybočují z mezí ústavnosti, svévolné interpretace příslušného ustanovení právního předpisu nebo interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, např. přepjatý formalismus (srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 224/98 uveřejněn tamtéž, svazek 15, nález č. 98). Ústavní soud při svých úvahách vzal primárně na zřetel charakter činnosti vykonávané exekutorem tak, jak vyplývá z exekučního řádu . Stát přenesl zákonem č. 120/2001 Sb. na exekutory část svých mocenských pravomocí. Současně stanovil, že exekutor vykonává tuto činnost nezávisle a nestranně (§ 2 citovaného zákona). Nezávislost exekutora je zabezpečena v rámci zákona č. 120/2001 Sb. různými způsoby, mimo jiné též úpravou obsaženou v ustanovení § 3, dle něhož exekutor vykonává exekuční a další činnost za úplatu a současně je omezen na výdělečných činnostech; jeho činnost je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku (může však i za úplatu vykonávat činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou a uměleckou). Nelze současně nezmínit, že s ohledem na ustanovení § 30 citovaného zákona lze provedení požadovaných úkonů v rámci exekuce odmítnout jen z velmi omezených důvodů. Exekutor tedy zásadně nemá volnost při výběru provedení exekuce. Nezávislost exekutora (i ekonomická) na státu je základním předpokladem jeho nestrannosti při výkonu exekuční činnosti (srov. mj. důvodovou zprávu k exekučnímu řádu). Ustanovení exekučního řádu , která upravují náhrady nákladů exekuce, proto musí být aplikována a interpretována s ohledem na specifické postavení exekutora v řízení o exekucích a na nezbytnost zachování a šetření jeho nezávislosti. Jestliže na jedné straně zákonodárce vyjádřil zcela zjevně svůj úmysl, aby exekutor vykonával svou činnost za úplatu, přičemž toto ustanovení chrání jeho nezávislost, nelze další ustanovení téhož právního předpisu aplikovat a interpretovat zcela opačně, s tímto úmyslem v rozporu, tedy ignorovat specifika exekutorova postavení a v řízení o exekuci mu nepřiznat nejen odměnu, ale ani náhradu dalších nákladů při provádění exekuce vzniklých. To vše pochopitelně platí pouze tehdy, pokud by takový záměr zákonodárce z příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , jimiž se upravuje náhrada nákladů řízení, explicitně nevyplýval. K takovému závěru však podle názoru Ústavního soudu dospět nelze. Podle § 87 odst. 2 a 3 citovaného zákona leží povinnost k úhradě nákladů exekuce zásadně na povinném, a to jak vůči oprávněnému, tak i vůči exekutorovi. Podle § 89 citovaného zákona však soud může uložit oprávněnému, aby nahradil náklady exekuce, dojde-li k zastavení exekuce. Vzhledem k premise, že náklady exekutora musí být nahrazeny, tedy musí mu být zajištěna \"úplata\", jak zaručuje § 3 citovaného zákona, není možné náhradu nákladů exekutora odmítnout s odkazem na subsidiární užití občanského soudního řádu pro nedostatek \"procesního zavinění\". Pro tento případ zákon č. 120/2001 Sb. zjevně \"stanoví jinak\" a subsidiární použití občanského soudního řádu , na nějž odkazuje § 52 zákona č. 120/2001 Sb. , je vyloučeno. Náklady exekuce tedy musí hradit buď povinný, a není-li to možné, tedy jestliže soud dospěje k závěru, že jsou důvody proto, aby neuložil povinnost k náhradě nákladů řízení povinnému, musí být rozhodnuto o uložení povinnosti náhrady nákladů oprávněnému. Oprávněný tak musí při podání návrhu na provedení exekuce toto riziko s ohledem na možnosti povinného zvážit. Každé takové rozhodnutí soudu musí být pochopitelně řádně odůvodněno. Pokud tedy oprávněná za dané situace zvolila cestu exekuce, pověřený exekutor (stěžovatel) v průběhu exekuce zjistil, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jejích nákladů, a požádal proto o zastavení exekuce, nelze po stěžovateli spravedlivě požadovat, aby tíhu nákladů na zjevně bezúspěšnou exekuci nesl sám. Jestliže tedy obecný soud při svém rozhodování zcela pominul kogentní ustanovení § 3 zákona č. 120/2001 Sb. a nárok na úplatu stěžovateli odepřel, vymyká se jeho rozhodnutí zcela zjevně nosnému principu, na němž je zákon č. 120/2001 Sb. vybudován, a ohrožuje i pro futuro nezávislost exekutora. Podle názoru Ústavního soudu obecný soud interpretoval a aplikoval příslušná ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. natolik extrémně, že svým postupem zjevně vybočil z mezí ústavnosti, a zasáhl tak do práv stěžovatele - jakožto účastníka řízení, v němž se rozhodovalo o úhradě nákladů exekuce, jež mu vznikly - na spravedlivý proces. Jestliže tedy soud shora popsaným ústavně nonkonformním způsobem rozhodl, že tyto náklady, a to včetně hotových nákladů, ponese sám stěžovatel, resp. že na jejich náhradu nemá nárok, zasáhl tím nepochybně též do jeho práva vlastnit majetek, garantovaného čl. 11 Listiny základních práv a svobod , neboť vlastní majetek exekutora byl tímto způsobem neoprávněně zmenšen.","metadata_regulation_keys":["120/2001:§87","120/2001:§3","120/2001:§52","120/2001:§89","99/1963:§271","2/1993:čl11"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Odměna a náhrada hotových výdajů soudního exekutora při zastavení exekuce pro nedostatek majetku povinného","facts":[{"sourceRefs":["S0005"],"text":"Okresní soud v Chrudimi nařídil exekuci na majetek povinné G., s. r. o., k uspokojení pohledávek oprávněné Č., k. s., a provedením exekuce pověřil stěžovatele, soudního exekutora Mgr. J. N."},{"sourceRefs":["S0006","S0027"],"text":"Stěžovatel v průběhu exekuce zjistil, že výtěžek nebude postačovat ani ke krytí nákladů, a proto navrhl zastavení exekuce; oprávněná s tím souhlasila."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Okresní soud v Chrudimi usnesením ze dne 18. 8. 2003 exekuci zastavil a ve výroku III uložil povinné nahradit stěžovateli náklady exekuce ve výši 6 506 Kč."},{"sourceRefs":["S0008","S0009"],"text":"Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, k odvolání stěžovatele potvrdil výrok o nákladech s odůvodněním, že oprávněné nelze uložit náhradu, protože exekuce nebyla zastavena z jejího zavinění."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"Nc 2376/2002-16","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Zastavil exekuci a uložil povinné G., s. r. o., nahradit stěžovateli náklady exekuce ve výši 6 506 Kč (výrok III).","court":"Okresní soud v Chrudimi","decisionDate":"18. 8. 2003"},{"fileNumber":"18 Co 507/2003-32","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Potvrdil výrok III usnesení okresního soudu o nákladech exekuce.","court":"Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích","decisionDate":"30. 1. 2004"},{"fileNumber":"20 Cdo 2740/2004-46","sourceRefs":["S0010","S0011"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatele pro nepřípustnost, neboť rozhodnutí o nákladech exekuce není rozhodnutím o věci samé.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"22. 3. 2005"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda interpretace § 89 zákona č. 120/2001 Sb. a § 271 o. s. ř. provedená obecnými soudy, která vedla k odepření náhrady nákladů exekuce soudnímu exekutorovi při zastavení exekuce pro nedostatek majetku povinného, je ústavně konformní a zda tím nedošlo k porušení práva na spravedlivý proces a vlastnického práva stěžovatele.","sourceRefs":["S0012","S0013"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0026","S0027","S0028","S0029"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud shledal, že interpretace a aplikace příslušných ustanovení exekučního řádu obecným soudem byla natolik extrémní, že vybočila z mezí ústavnosti a zasáhla do práva stěžovatele na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny) a vlastnického práva (čl. 11 Listiny). Náklady exekuce musí být nahrazeny buď povinným, nebo oprávněným, a nelze je ponechat na exekutorovi. Subsidiární použití občanského soudního řádu je vyloučeno, neboť exekuční řád stanoví jinak.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že uložení náhrady nákladů nemajetné povinné fakticky znamená, že náklady nese sám exekutor, což je v rozporu s § 3 exekučního řádu, který zaručuje úplatu. Oprávněná by měla nést riziko nebonitního dlužníka. Dále namítal porušení čl. 11 Listiny (vlastnické právo) a čl. 1 Listiny (rovnost).","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0028"],"sourceRefs":["S0013","S0014"],"importance":"CORE","parties":["Mgr. J. N., soudní exekutor"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že obecný soud interpretoval zákon extrémně, pominul kogentní ustanovení § 3 exekučního řádu a nárok na úplatu odepřel, čímž vybočil z mezí ústavnosti."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Mgr. J. N., soudní exekutor"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"OVERRULED":2,"REFERENCED":7},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":4,"precedent_superseded_usage":"OVERRULED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0026","S0027"],"interpretation":"Při zastavení exekuce pro nedostatek majetku povinného je soud povinen zajistit náhradu nákladů exekutora; není-li možné uložit povinnost povinnému, musí být uložena oprávněnému, neboť exekutor má nárok na úplatu podle § 3 exekučního řádu a subsidiární použití občanského soudního řádu je vyloučeno.","regulations":"§ 3, § 87 odst. 2 a 3, § 89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"OVERRULED":2,"REFERENCED":7},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":3,"precedent_superseded_usage":"OVERRULED"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 30. 1. 2004 č. j. 18 Co 507/2003-32","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 95 odst. 1 Ústavy","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod","right":"vlastnické právo"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla shledána důvodnou a nebyla odmítnuta pro nepřípustnost.","sourceRefs":["S0020"]},"findings":[{"reason":"Obecný soud interpretoval zákon extrémně, čímž porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0028"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Odepřením náhrady nákladů došlo k neoprávněnému zmenšení majetku stěžovatele.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0029"],"right":"vlastnické právo (čl. 11 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"bindingInstructions":["Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, je povinen znovu rozhodnout o odvolání stěžovatele proti výroku III usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 18. 8. 2003 č. j. Nc 2376/2002-16, přičemž je vázán právním názorem Ústavního soudu, že náklady exekuce musí být nahrazeny buď povinným, nebo oprávněným, a nelze je ponechat na exekutorovi."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 30. 1. 2004 č. j. 18 Co 507/2003-32","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 30. 1. 2004 č. j. 18 Co 507/2003-32 se zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 372/04","sourceRefs":["S0030"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"V obdobné věci téhož stěžovatele Ústavní soud již dříve rozhodl o porušení práv.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2005:2.US.372.04","precedent_source_units":["legal_question:1000","finding:950001"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2005:2.US.372.04"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":3,"OVERRULED":2,"REFERENCED":8},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":5,"superseded_usage":"OVERRULED"},"precedent_superseded_count":21,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"OVERRULED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":21,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2006:1.US.290.05","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2006:1.US.290.05"}}