{"document_id":"ECLI:CZ:US:2006:1.US.717.05","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 717/05","ecli":"ECLI:CZ:US:2006:1.US.717.05","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-717-05","decision_date":"2006-03-21","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Povinnost obecných soudů rozhodovat o výši nájemného při neexistenci právní úpravy; přípustnost dovolání","legal_sentence":"Regulace nájemného představuje omezení vlastnického práva, které je přípustné pouze tehdy, je-li stanoveno zákonem, sleduje-li legitimní cíl v podobě konkrétního ústavně aprobovaného veřejného zájmu a vyhovuje-li principu proporcionality. Omezit vlastnické právo lze, tak jako ostatně i jiná základní práva, především jen zákonem, který, pokud jde o stanovení výše nájemného, chybí, neboť normativní úprava regulace nájemného byla opakovaně zrušena Ústavním soudem. Vzhledem k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, která považuje za zákon v materiálním smyslu také judikaturu soudů (srov. například rozhodnutí Kruslin proti Francii ze dne 24. 4. 1990, Müller a další proti Švýcarsku ze dne 24. 5. 1988, Markt Intern Verlag GmbH a Klaus Beermann proti SRN ze dne 20. 11. 1989 a další), je na soudech, aby svou judikaturou mezeru v právním řádu vyplnily, tj. aby vytvořily právo, které by bylo možno považovat za zákon v materiálním smyslu. Smyslem předchozích rozhodnutí Ústavního soudu bylo odstranit z právního řádu neústavní omezení vlastnického práva pronajímatelů bytů, nikoliv fakticky zmrazit a petrifikovat protiústavní porušování vlastnických práv. Deformace trhu s byty, způsobená dlouhodobým neřešením problému nájemních bytů s tzv. regulovaným nájemným, nemůže být dále konzervována judikaturou soudů. Za situace nečinnosti zákonodárce jsou to proto obecné soudy, jejichž úkolem je zajistit ochranu práv ( čl. 90 Ústavy České republiky ) a základních práv ( čl. 4 Ústavy České republiky ) jednotlivce.","metadata_regulation_keys":["40/1964:§696","99/1963:§237","2/1993:čl11","2/1993:čl36","2/1993:čl4"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Povinnost obecných soudů rozhodovat o výši nájemného při neexistenci právní úpravy; přípustnost dovolání","facts":[{"sourceRefs":["S0008","S0019"],"text":"Dne 13. 10. 1995 uzavřela společnost P., spol. s r. o., jako pronajímatel s J. P. jako nájemcem nájemní smlouvu k bytu s měsíčním nájemným 297 Kč."},{"sourceRefs":["S0019"],"text":"Stěžovatel Ing. J. J. se stal později vlastníkem bytu a vstoupil do práv a povinností pronajímatele."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatel požadoval zvýšení nájemného na 4 500 Kč měsíčně, avšak s nájemcem se nedohodl."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatel podal žalobu na určení neplatnosti ustanovení nájemní smlouvy o výši nájemného a na určení, že nájemné činí 4 500 Kč měsíčně."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"11 C 210/2003-35","sourceRefs":["S0008","S0020"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu na určení neplatnosti nájemní smlouvy v části o výši nájemného a na určení výše nájemného. Uvedl, že zákon neumožňuje soudu jednostranně změnit nájemné a že účastníci mají rovné postavení.","court":"Okresní soud v Pardubicích","decisionDate":"17. 3. 2004"},{"fileNumber":"23 Co 235/2004-62","sourceRefs":["S0008","S0015"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek okresního soudu. Uvedl, že si je vědom protiústavního stavu, ale žalobcem zvolený procesní prostředek není způsobilý k ochraně práv.","court":"Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích","decisionDate":"5. 10. 2004"},{"fileNumber":"26 Cdo 819/2005-76","sourceRefs":["S0008","S0021"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání pro nepřípustnost. Uvedl, že otázka nastolená dovolatelem není otázkou zásadního právního významu, neboť již byla řešena v jeho dřívější judikatuře.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"22. 9. 2005"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda postup Nejvyššího soudu, který odmítl dovolání stěžovatele jako nepřípustné, porušil jeho základní právo na soudní ochranu a vlastnické právo.","sourceRefs":["S0009","S0010","S0013"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0036","S0038","S0039"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Nejvyšší soud porušil čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny, když odmítl dovolání pro nepřípustnost, aniž by zohlednil ústavněprávní rozměr věci a povinnost poskytnout ochranu základním právům. Podmínky přípustnosti dovolání je třeba vykládat tak, aby byla naplněna ochrana základních práv, a nelze je aplikovat způsobem, který by znemožnil přezkum otázky zásadního právního významu týkající se základních práv.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdil, že Nejvyšší soud měl dovolání připustit, protože otázka určení výše nájemného při neexistenci právní úpravy je otázkou zásadního právního významu a soudy mají povinnost poskytnout ochranu vlastnickému právu. Odkázal na judikaturu Ústavního soudu, která ukládá soudům dotvářet právo.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0036","S0039"],"sourceRefs":["S0010","S0011"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel Ing. J. J."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že Nejvyšší soud pochybil, když dovolání odmítl, aniž by zohlednil ústavněprávní rozměr věci a povinnost chránit základní práva. Jeho závěr byl v rozporu s dřívější judikaturou Ústavního soudu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel Ing. J. J."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"assessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Listina zůstává v platnosti, právo na soudní ochranu se nemění.","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_counterparts":["89/2012:§2249","23/1991:čl36"],"continuity_assessment":[{"key":"89/2012:§2249","relation":"PRESERVES","reason":"Nová úprava zvyšování nájemného navazuje na starou, otázka přípustnosti dovolání zůstává."}],"continuity_old_key":"40/1964:§696","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda jsou obecné soudy povinny rozhodnout o zvýšení nájemného i při neexistenci zvláštní právní úpravy.","sourceRefs":["S0027","S0028","S0030","S0032","S0033","S0034"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0028","S0030","S0032","S0034"],"text":"Obecné soudy jsou povinny v případě nečinnosti zákonodárce poskytnout ochranu vlastnickému právu pronajímatele a rozhodnout o zvýšení nájemného, a to soudcovským dotvořením práva. Tato povinnost vyplývá z čl. 4, čl. 90 Ústavy a čl. 4 odst. 4 Listiny. Judikaturu soudů lze v takovém případě považovat za zákon v materiálním smyslu.","outcome":"ACCEPTED"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","id":"LQ002","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":7,"REFERENCED":1},"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0027","S0028","S0030"],"interpretation":"I při neexistenci zvláštního právního předpisu, který by stanovil způsob úhrady nájemného nebo případy jednostranného zvýšení, jsou obecné soudy povinny rozhodnout o zvýšení nájemného, pokud je to nezbytné k ochraně vlastnického práva pronajímatele, a to soudcovským dotvořením práva.","regulations":"§ 696 odst. 1 občanského zákoníku","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":5,"REFERENCED":1},"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 17. 3. 2004 č. j. 11 C 210/2003-35","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 5. 10. 2004 č. j. 23 Co 235/2004-62","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2005 č. j. 26 Cdo 819/2005-76","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě","right":"vlastnické právo"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo na soudní ochranu"},{"regulations":"čl. 37 odst. 3 Listiny","right":"rovnost účastníků řízení"},{"regulations":"čl. 96 odst. 1 Ústavy","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["OTHER"],"reason":"Stížnost proti rozsudkům okresního a krajského soudu byla odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, neboť po zrušení usnesení Nejvyššího soudu bude o těchto rozhodnutích znovu rozhodováno v dovolacím řízení.","sourceRefs":["S0043"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud svým usnesením porušil tato práva, když odmítl dovolání pro nepřípustnost, aniž by zohlednil ústavněprávní rozměr věci a povinnost poskytnout ochranu základním právům.","regulations":"čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0036","S0039"],"right":"vlastnické právo (čl. 11 odst. 1 Listiny) a právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Nejvyšší soud je povinen dovolání připustit a meritorně rozhodnout, přičemž musí zohlednit povinnost poskytnout ochranu základním právům stěžovatele.","Pokud se petit žaloby neshoduje s představou dovolacího soudu, musí být stěžovateli poskytnuta možnost úpravy petitu v dalším řízení."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2005 č. j. 26 Cdo 819/2005-76","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Postupem nerespektujícím čl. 36 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2005 č. j. 26 Cdo 819/2005-76 porušeno základní právo stěžovatele vlastnit majetek garantované čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2005 č. j. 26 Cdo 819/2005-76","kind":"QUASH_DECISION","text":"Toto rozhodnutí se proto ruší."},{"targetAct":"Rozsudky okresního a krajského soudu","kind":"REJECT","text":"Návrh na zrušení rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 17. 3. 2004 č. j. 11 C 210/2003-35 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 5. 10. 2004 č. j. 23 Co 235/2004-62 se odmítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Soudce nesouhlasí s odůvodněním nálezu, protože postrádá dvě zásadní teze: že povinnost soudů poskytovat ochranu pronajímatelům trvá jen do účinnosti zvláštního zákona, a že je na obecných soudech, aby zvážily, od kdy se lze domáhat zvýšení nájemného (zda ode dne podání žaloby či od právní moci rozsudku).","judges":["Vojen Güttler"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 20/05","sourceRefs":["S0027","S0028"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Obecné soudy jsou povinny rozhodnout o zvýšení nájemného i při neexistenci zvláštní právní úpravy, a to soudcovským dotvořením práva.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2006:Pl.US.20.05","precedent_source_units":["legal_question:2000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":["legal_question:4000","legal_sentence:990000","interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2006:Pl.US.20.05"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":6,"REFERENCED":1}},"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":2,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2006:1.US.717.05","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2006:1.US.717.05"}}