{"document_id":"ECLI:CZ:US:2006:4.US.125.05","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 125/05","ecli":"ECLI:CZ:US:2006:4.US.125.05","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-125-05","decision_date":"2006-02-07","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Zvýšení výživného pro zletilou dceru; neúplná apelace a nové důkazy zpochybňující věrohodnost původních důkazů","legal_sentence":"V řízení před odvolacím soudem bylo objektivně prokázáno, že soud prvního stupně vycházel z důkazního materiálu nepravdivého obsahu. Jinak řečeno, Krajský soud v Praze opustil ústavní meze posuzované věci, pokud s odvoláním na zásadu neúplné apelace považoval za prokázané skutečnosti svědčící pro zvýšenou potřebu výživného pro stěžovatelovu dceru, plynoucí z jejího údajného studia na soukromé škole. K nově zjištěným okolnostem odvolací soud nepřihlédl v takovém rozsahu, jak mu občanský soudní řád ukládal. Svou nedbalostí - vadnou interpretací a aplikací ustanovení občanského soudního řádu o rozsahu přezkumu napadeného rozhodnutí odvolacím soudem - tak porušil procesní předpisy kogentní povahy, a to k tíži stěžovatele. Rozhodnutí odvolacího soudu vykazuje extrémní nesoulad s obecnou představou o spravedlivém soudním rozhodování a k popsanému porušení právních předpisů došlo v takové míře a intenzitě, že v postupu odvolacího soudu Ústavní soud shledal porušení nejen \"jednoduchého\" práva, ale rovněž i stěžovatelových základních práv garantovaných ústavními normami ( čl. 36 odst. 1 , čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ).","metadata_regulation_keys":["94/1963:§85","94/1963:§86","94/1963:§96","99/1963:§205a","2/1993:čl11","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Zvýšení výživného pro zletilou dceru; neúplná apelace a nové důkazy zpochybňující věrohodnost původních důkazů","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatelova zletilá dcera D. P. podala žalobu na zvýšení výživného, tvrdíc, že studuje na soukromé Akademii. Okresní soud Praha-východ jí vyhověl a stanovil výživné 3 000 Kč měsíčně od 25. 9. 2003 a dlužné výživné 11 800 Kč."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Po vyhlášení rozsudku stěžovatel zjistil, že dcera Akademii fakticky nenavštěvovala, nebyla klasifikována a byla ze studia vyloučena, místo toho pracuje v obchodě matky. Stěžovatel podal odvolání s návrhem na provedení nových důkazů (výslech dcery a matky, listiny o absencích)."},{"sourceRefs":["S0010","S0011"],"text":"Krajský soud v Praze doplnil dokazování o listiny prokazující stěžovatelova tvrzení, ale s odkazem na princip neúplné apelace k nim přihlédl pouze pro období po vyhlášení rozsudku prvního stupně. Částečně změnil rozsudek (snížil výživné od 15. 4. 2004 na 1 350 Kč a upravil dlužné výživné), ve zbytku potvrdil."},{"sourceRefs":["S0013"],"text":"Stěžovatel napadl oba rozsudky ústavní stížností, namítaje porušení práva na spravedlivý proces a vlastnického práva, neboť odvolací soud neaplikoval § 205a odst. 1 písm. c) o. s. ř. umožňující zpochybnit věrohodnost původních důkazů."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"3 C 487/2003","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Rozsudkem ze dne 15. 4. 2004, č. j. 3 C 487/2003-67, soud stanovil stěžovateli povinnost přispívat na výživu zletilé dcery částkou 3 000 Kč měsíčně od 25. 9. 2003 a zaplatit dlužné výživné 11 800 Kč. Soud vycházel z tvrzení, že dcera studuje na soukromé Akademii.","court":"Okresní soud Praha-východ","decisionDate":"15. 4. 2004"},{"fileNumber":"22 Co 508/2004","sourceRefs":["S0010","S0011"],"outcomeSummary":"Rozsudkem ze dne 14. 12. 2004, č. j. 22 Co 508/2004-92, soud změnil rozsudek prvního stupně tak, že zamítl žalobu do částky 1 650 Kč od 15. 4. 2004, snížil dlužné výživné na 11 055 Kč a stanovil splátky 1 000 Kč měsíčně; ve zbytku (výživné 3 000 Kč od 25. 9. 2003 a 1 350 Kč od 15. 4. 2004) rozsudek potvrdil. Odůvodnil to principem neúplné apelace – k novým důkazům o tom, že dcera nestuduje, přihlédl až od vyhlášení rozsudku prvního stupně.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"14. 12. 2004"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda odvolací soud porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces a vlastnické právo tím, že v rozporu s § 205a odst. 1 písm. c) o. s. ř. nepřihlédl k novým důkazům zpochybňujícím věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívalo rozhodnutí soudu prvního stupně, a omezil jejich relevanci pouze na období po vyhlášení rozsudku prvního stupně.","sourceRefs":["S0013","S0021"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0023","S0024"],"testApplied":"EXTREME_INCONSISTENCY","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že odvolací soud vadně interpretoval a aplikoval ustanovení o neúplné apelaci, čímž porušil čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny. Nové důkazy zpochybňující věrohodnost původních důkazů měly být zohledněny v plném rozsahu podle § 205a odst. 1 písm. c) o. s. ř. Rozhodnutí odvolacího soudu vykazuje extrémní nesoulad s principy spravedlivého procesu.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že nové důkazy (listiny o absencích a vyloučení dcery ze studia) měly být zohledněny již pro celé období od podání žaloby, neboť zpochybňovaly věrohodnost původních důkazů (výpovědi dcery a matky, smlouva o studiu) a splňovaly podmínky § 205a odst. 1 písm. c) o. s. ř.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0022","S0023"],"sourceRefs":["S0013","S0021"],"importance":"CORE","parties":["JUDr. M. P."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že podmínky § 205a odst. 1 písm. c) o. s. ř. byly naplněny, a odvolací soud měl k novým skutečnostem přihlédnout v plném rozsahu; jeho postup porušil čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny."}],"id":"LQ001","raisedBy":["JUDr. M. P."],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Zda je ústavní stížnost proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ přípustná, když stěžovatel mohl dosáhnout nápravy v odvolacím řízení.","sourceRefs":["S0025"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0025"],"text":"Ústavní soud shledal, že návrh na zrušení rozsudku okresního soudu je nepřípustný podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť stěžovatel mohl dosáhnout nápravy v odvolacím řízení, které bylo způsobilé napravit i případné vady prvostupňového rozhodnutí.","outcome":"INADMISSIBLE"},"id":"LQ002","raisedBy":["COURT"]},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Zda je důvodný návrh stěžovatele na přiznání náhrady nákladů řízení před Ústavním soudem.","sourceRefs":["S0026"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0026"],"text":"Ústavní soud neshledal důvody pro uložení povinnosti náhrady nákladů řízení, neboť stěžovatel nepředložil podklady a nejedná se o výjimečný případ.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"id":"LQ003","raisedBy":["JUDr. M. P."],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0022"],"interpretation":"Ustanovení § 205a odst. 1 písm. c) o. s. ř. umožňuje v odvolacím řízení uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně, a to bez ohledu na to, zda tyto skutečnosti nastaly před nebo po vyhlášení rozsudku prvního stupně.","regulations":"§ 205a odst. 1 písm. c) o. s. ř.","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0008"],"description":"Rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne 15. 4. 2004 č. j. 3 C 487/2003-67, kterým bylo stěžovateli uloženo platit výživné 3 000 Kč měsíčně a dlužné výživné 11 800 Kč.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0010"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2004 č. j. 22 Co 508/2004-92, kterým bylo částečně změněno a potvrzeno rozhodnutí prvního stupně.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na ochranu vlastnictví"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["INADMISSIBLE_SUBSIDIARITY","MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Ústavní stížnost proti rozsudku okresního soudu je nepřípustná, neboť stěžovatel mohl dosáhnout nápravy v odvolacím řízení; návrh na náhradu nákladů řízení je zjevně neopodstatněný.","sourceRefs":["S0025","S0026"],"questionAssessments":[{"rejectionGrounds":["INADMISSIBLE_SUBSIDIARITY","MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"questionId":"LQ002","outcome":"INADMISSIBLE","status":"INADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Postupem Krajského soudu v Praze došlo k porušení práva na spravedlivý proces a vlastnického práva stěžovatele, neboť soud nepřihlédl k novým důkazům zpochybňujícím věrohodnost původních důkazů.","regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 11 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0023","S0024"],"right":"čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Ústavní stížnost v této části byla odmítnuta jako nepřípustná.","regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 11 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0025"],"right":"čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny (ve vztahu k rozsudku okresního soudu)","outcome":"NOT_ASSESSED"}],"bindingInstructions":["Krajský soud v Praze je povinen v novém řízení zohlednit nové důkazy podle § 205a odst. 1 písm. c) o. s. ř. a znovu rozhodnout o odvolání stěžovatele."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2004 č. j. 22 Co 508/2004-92","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Postupem Krajského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. 22 Co 508/2004, porušujícím čl. 36 odst. 1 Listiny a vedoucím k rozsudku tohoto soudu ze dne 14. 12. 2004 č. j. 22 Co 508/2004-92, bylo porušeno základní právo stěžovatele na vlastnictví garantované čl. 11 odst. 1 Listiny."},{"targetAct":"Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2004 č. j. 22 Co 508/2004-92","kind":"QUASH_DECISION","text":"Toto rozhodnutí se proto ruší."},{"targetAct":"Zbývající část ústavní stížnosti (proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ a návrh na náhradu nákladů řízení)","kind":"REFUSE","text":"Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá."}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2006:4.US.125.05","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2006:4.US.125.05"}}