{"document_id":"ECLI:CZ:US:2006:4.US.38.06","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 38/06","ecli":"ECLI:CZ:US:2006:4.US.38.06","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-38-06","decision_date":"2006-06-19","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Právní kvalifikace udávání padělaných peněz získaných soukromou směnou cizí měny","legal_sentence":"V demokratickém právním státě je vyloučeno, aby v jednom právním odvětví uznávaná realita obchodu s cizí měnou byla považována za právem aprobovanou, a v jiném odvětví práva byla chápána jako nemožná a zakázaná. Cizí měna dle současného práva již není mezi soukromými osobami za stanovených podmínek res extra commercium; nabude-li tedy nevědomě jejím dovoleným prodejem padělané či pozměněné peníze ten, kdo je pak udá jako pravé, nemůže se dopustit trestného činu padělání a pozměňování peněz dle § 140 odst. 2 alinea 2 trestního zákona . Pokud obecné soudy vycházely z názoru opačného, aplikovaly nesprávně normy jednoduchého práva, což vedlo k nesprávným závěrům dopadajícím do rozhodnutí o vině (a tím i trestu) stěžovatele v intenzitě zakládající porušení jeho základního práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod . Vedle toho je zřejmé, že došlo i k porušení čl. 39 Listiny základních práv a svobod , tedy práva stěžovatele být shledán vinným spácháním trestného činu jen za jednání stanovené v zákoně.","metadata_regulation_keys":["140/1961:§140","140/1961:§141","140/1961:§250","15/1932","219/1995:§9","219/1995:§3","434/2002:§2","2/1993:čl2","2/1993:čl36","2/1993:čl39","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Právní kvalifikace udávání padělaných peněz získaných soukromou směnou cizí měny","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Dne 25. 10. 2003 stěžovatel v M. směnil 600 EUR za 15 000 Kč od neznámých osob, čímž získal 30 bankovek nominální hodnoty 500 Kč, z nichž nejméně 17 bylo padělků se stejným sériovým číslem."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Následujícího dne stěžovatel v herně postupně udal těchto 17 padělků spolu se třemi pravými bankovkami při hře na hracím automatu, dosáhl výhry 10 000 Kč a nechal si ji vyplatit, čímž způsobil škodu 8 500 Kč."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatel tvrdil, že o padělcích nevěděl v okamžiku směny, ale zjistil to až později; přesto je užil, neboť chtěl získat zpět alespoň část vložených peněz."},{"sourceRefs":["S0008","S0011","S0012"],"text":"Obecné soudy kvalifikovaly jednání jako trestný čin padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 alinea 2 tr. zák., neboť dle jejich názoru byla směna cizí měny mezi soukromými osobami nelegální, a proto padělané bankovky nebyly stěžovateli „placeny jako pravé“ ve smyslu § 141 tr. zák."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Stěžovatel namítal, že směna byla legální a že měl být souzen podle mírnějšího § 141 tr. zák. (udávání padělaných peněz), neboť mu bylo padělanými penězi placeno jako pravými."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"50 T 5/2004","sourceRefs":["S0007","S0008"],"outcomeSummary":"Stěžovatel uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 alinea 2 tr. zák. a trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák., uložen úhrnný trest odnětí svobody 2 roky s podmíněným odkladem na 4 roky. Soud zamítl návrh na kvalifikaci podle § 141 tr. zák. s odůvodněním, že směna od soukromé osoby není službou ani činností, za kterou by bylo placeno jako pravými.","court":"Krajský soud v Ústí nad Labem","decisionDate":"7. 1. 2005"},{"fileNumber":"12 To 9/2005","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Zrušen výrok o podmíněném odkladu trestu a stěžovateli uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 2 let. Potvrzena právní kvalifikace podle § 140 odst. 2 alinea 2 tr. zák.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"8. 3. 2005"},{"fileNumber":"7 Tdo 1314/2005","sourceRefs":["S0011","S0012"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatele odmítnuto jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Soud se ztotožnil s názorem nižších soudů, že směna mimo devizové místo je nelegální, a proto nelze použít § 141 tr. zák.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"15. 11. 2005"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda jednání stěžovatele, který získal padělané bankovky soukromou směnou cizí měny, mělo být kvalifikováno jako trestný čin udávání padělaných peněz podle § 141 tr. zák. namísto trestného činu padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 alinea 2 tr. zák.","sourceRefs":["S0006","S0010"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0042"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že směna cizí měny mezi soukromými osobami pro vlastní potřebu byla v době spáchání skutku dovolená. Obecné soudy proto nesprávně aplikovaly § 140 odst. 2 alinea 2 tr. zák. místo § 141 tr. zák., čímž porušily čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 39 Listiny (právo na spravedlivý proces a zásadu nullum crimen sine lege). Výklad obecných soudů byl extrémní a vybočil z mezí ústavnosti.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Směna cizí měny mezi soukromými osobami pro vlastní potřebu byla v době spáchání skutku legální, neboť devizový zákon a nařízení vlády č. 129/1998 Sb. umožňovaly nahodilý nákup a prodej cizí měny bez devizového povolení. Starší judikatura (R 29/1982, R 19/1975) vycházela z odlišné právní úpravy a není použitelná.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0029","S0030","S0031","S0032","S0035"],"sourceRefs":["S0010","S0024","S0025"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel R. D."],"courtExplanation":"Ústavní soud potvrdil, že směna byla legální, a že obecné soudy nesprávně aplikovaly zastaralou judikaturu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel R. D."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"assessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Obsahově odpovídá § 140 tr. zák., včetně udání padělaných peněz.","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_counterparts":["40/2009:§233"],"continuity_old_key":"140/1961:§140","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda bylo porušeno právo stěžovatele na účinný prostředek nápravy podle čl. 13 Úmluvy tím, že Nejvyšší soud odmítl dovolání jako zjevně neopodstatněné.","sourceRefs":["S0006","S0013"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0044"],"text":"Nejvyšší soud dovolání meritorně projednal, ačkoli je odmítl jako zjevně neopodstatněné. Stěžovateli nebylo odepřeno právo na přístup k tomuto mimořádnému opravnému prostředku, a proto nedošlo k porušení čl. 13 Úmluvy.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel R. D."],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0037","S0038"],"interpretation":"Cizí měna je způsobilým předmětem kupní smlouvy a její nákup či prodej mezi soukromými osobami pro vlastní potřebu není v rozporu s devizovým zákonem, neboť devizová licence se vyžaduje pouze pro podnikání v této oblasti.","regulations":"§ 1 písm. i), § 3 odst. 1, § 9 odst. 1 zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů; § 588 a násl. občanského zákoníku","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"continuity_gated":true}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2005 sp. zn. 7 Tdo 1314/2005","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 3. 2005 sp. zn. 12 To 9/2005","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 1. 2005 sp. zn. 50 T 5/2004","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 39 Listiny","right":"zásada nullum crimen sine lege"},{"regulations":"čl. 13 Úmluvy","right":"právo na účinný prostředek nápravy"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["OTHER"],"reason":"Ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu byla odmítnuta jako nepřípustná podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, neboť zrušením rozhodnutí vyšších soudů se vytváří prostor pro nápravu v odvolacím řízení.","sourceRefs":["S0046"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy nesprávně vyložily devizový zákon a aplikovaly zastaralou judikaturu, čímž nesprávně kvalifikovaly jednání stěžovatele jako trestný čin podle § 140 odst. 2 alinea 2 tr. zák. místo § 141 tr. zák.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy, čl. 39 Listiny","reasonSourceRefs":["S0042"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy) a zásada nullum crimen sine lege (čl. 39 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Nejvyšší soud dovolání meritorně projednal, ačkoli je odmítl jako zjevně neopodstatněné, čímž nedošlo k odepření přístupu k soudu.","regulations":"čl. 13 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0044"],"right":"právo na účinný prostředek nápravy (čl. 13 Úmluvy)","outcome":"NOT_VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Vrchní soud v Praze je vázán právním názorem Ústavního soudu, že směna cizí měny mezi soukromými osobami pro vlastní potřebu byla v době spáchání skutku dovolená, a proto je třeba posoudit, zda se stěžovatel dopustil trestného činu podle § 141 tr. zák. namísto § 140 odst. 2 alinea 2 tr. zák."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Vrchního soudu","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 11. 2005 sp. zn. 7 Tdo 1314/2005 a rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 3. 2005 sp. zn. 12 To 9/2005 se zrušují."},{"targetAct":"rozsudek Krajského soudu","kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 1. 2005 sp. zn. 50 T 5/2004 se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"R 29/1982 (Tpjf 50/1981)","sourceRefs":["S0034","S0035"],"usage":"DISTINGUISHED","proposition":"Starší judikatura vycházející z neexistence volné směnitelnosti měn není použitelná za současné právní úpravy devizového zákona.","resolvedDecisionId":null,"precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[]}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.1314.2005.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":2,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2006:4.US.38.06","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2006:4.US.38.06"}}