{"document_id":"ECLI:CZ:US:2006:4.US.767.05","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 767/05","ecli":"ECLI:CZ:US:2006:4.US.767.05","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-767-05","decision_date":"2006-04-10","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Nepřezkoumatelnost odůvodnění rozhodnutí v trestní věci","legal_sentence":"Čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod předvídá úpravu účelu omezení osobní svobody zákonem, tj. trestním řádem, při jehož aplikaci soud postupuje v řízení, na jehož konci rozhoduje o vině a trestu obviněného. Při interpretaci a aplikaci základní právo omezujícího zákona je soud povinen postupovat tak, aby minimalizoval zásah do základního práva, a to výběrem (popřípadě výkladem aplikačních podmínek) prostředků, které mají vést k naplnění účelu zákonem sledovaného, tj. v případě trestního řádu především zjištění trestných činů řádným postupem orgánů činných v trestním řízení. V daném případě jde o ustanovení § 2 odst. 5 a 6 trestního řádu , která upravují postup při získávání a zejména při hodnocení důkazů. Jako v případě každého omezení základního práva, tak i v tomto případě je třeba trvat na tom, že musí být z odůvodnění napadeného rozhodnutí řádnost postupu seznatelná, a to ve smyslu zdůvodnění aplikovatelnosti ustanovení trestního řádu , na jejichž základě má být osobní svoboda následně omezena v návaznosti na zjištěný skutkový stav. Proces hodnocení důkazů a jeho výsledek musí šetřit základní zásady trestního řízení.","metadata_regulation_keys":["140/1961:§4","140/1961:§221","141/1961:§2","2/1993:čl40","2/1993:čl8"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Nepřezkoumatelnost odůvodnění rozhodnutí v trestní věci","facts":[{"sourceRefs":["S0013"],"text":"Dne 2. 1. 2004 v prostoru nádražní haly stěžovatel fyzicky napadl poškozeného, chytil ho pod krk, bil ho do hlavy, čímž mu způsobil tupý úraz hlavy s následným zhmožděním mozku. Poškozený na následky zemřel dne 5. 1. 2004."},{"sourceRefs":["S0015","S0016"],"text":"Znalecký posudek z oboru forenzní biomechaniky vyloučil vznik zranění pádem a uvedl, že zranění odpovídá úderu otevřenou a zpevněnou dlaní. Znalecký posudek ze soudního lékařství připustil možnost vzniku zranění pádem a interval mezi zraněním a smrtí stanovil nejprve na 1–2 dny, později na 2–3 dny."},{"sourceRefs":["S0017","S0033"],"text":"Svědek B., který byl s poškozeným v mezidobí, uvedl, že poškozený si stěžoval na bolesti hrudníku, nikoliv hlavy, a nebyl s ním po celou dobu. V hlavním líčení nebyl schopen upřesnit, zda mezi útokem a úmrtím uplynula jedna noc nebo noc a den."},{"sourceRefs":["S0018","S0014"],"text":"Krajský soud po vrácení věci k došetření a následném zrušení tohoto usnesení vrchním soudem rozhodl, že intenzita útoku podle výpovědí svědků neodůvodňuje kvalifikaci jako těžké ublížení na zdraví, a kvalifikoval jednání jako prosté ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, 3 tr. zákona."},{"sourceRefs":["S0020"],"text":"Vrchní soud na základě odvolání státního zástupce změnil právní kvalifikaci na těžké ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1, 3 tr. zákona, přičemž intenzitu útoku popsal jako střední až velkou a uložil trest odnětí svobody v trvání osmi let. Odvolání stěžovatele zamítl."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"8 T 9/2004-489","sourceRefs":["S0013"],"outcomeSummary":"Stěžovatel uznán vinným trestnými činy ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, 3 tr. zákona a výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zákona, odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let a 6 měsíců. Soud dospěl k závěru, že intenzita útoku neodůvodňuje kvalifikaci podle § 222 tr. zákona.","court":"Krajský soud v Hradci Králové","decisionDate":"3. 2. 2005"},{"fileNumber":"8 To 39/2005","sourceRefs":["S0020"],"outcomeSummary":"Z podnětu odvolání státního zástupce zrušil rozsudek krajského soudu a sám rozhodl tak, že stěžovatele uznal vinným trestnými činy ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1, 3 tr. zákona a výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zákona, odsoudil k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 8 let. Odvolání stěžovatele zamítl. Soud dovodil, že intenzita útoku byla vysoká a stěžovatel jednal v eventuálním úmyslu způsobit těžkou újmu na zdraví.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"18. 5. 2005"},{"fileNumber":"6 Tdo 1066/2005","sourceRefs":["S0023"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatele odmítl jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Uvedl, že právní kvalifikace je správná a vrchní soud se pečlivě zabýval intenzitou útoku.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"30. 8. 2005"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postup Vrchního soudu při hodnocení důkazů a odůvodnění právní kvalifikace jednání stěžovatele jako trestného činu ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1, 3 tr. zákona porušil základní právo stěžovatele na osobní svobodu podle čl. 8 odst. 1 a 2 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0035","S0036","S0037"],"testApplied":"EXTREME_INCONSISTENCY","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že Vrchní soud porušil základní právo stěžovatele na osobní svobodu (čl. 8 odst. 1 Listiny) tím, že nerespektoval procesní normy a principy, zejména zásadu presumpce neviny a in dubio pro reo. Odůvodnění rozsudku je nepřezkoumatelné, neboť soud nevypořádal rozpory v důkazech a své závěry opřel o nejednoznačné znalecké posudky, aniž by se zabýval výpověďmi svědků. Tím vykročil z prostoru legitimního omezení osobní svobody předvídaného čl. 8 odst. 2 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že skutek nebyl definován tak, aby umožnil přísnější kvalifikaci, že znalecké posudky byly rozporné a nevyvracely možnost vzniku zranění pádem, že soudy neaplikovaly zásadu in dubio pro reo a že výpovědi svědků nepodporovaly závěr o úmyslném těžkém ublížení na zdraví.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0032","S0033","S0034","S0035"],"sourceRefs":["S0008"],"importance":"CORE","parties":["P. S."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že odůvodnění rozsudku Vrchního soudu je nepřezkoumatelné, neboť se nevypořádal s rozpory ve znaleckých posudcích a výpovědích svědků, a že z provedených důkazů nevyplývá s žádoucí mírou pravděpodobnosti závěr o úmyslném těžkém ublížení na zdraví a příčinné souvislosti s následkem smrti."}],"id":"LQ001","raisedBy":["P. S."],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":5,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda Nejvyšší soud pochybil, když odmítl dovolání stěžovatele jako zjevně neopodstatněné, aniž by se řádně vypořádal s námitkami týkajícími se nesprávného právního posouzení skutku a vadného hodnocení důkazů.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0037"],"testApplied":"EXTREME_INCONSISTENCY","text":"Nejvyšší soud svým postupem porušil základní právo stěžovatele na osobní svobodu (čl. 8 odst. 1 Listiny), neboť nerespektoval procesní normy a principy, když bez řádného vypořádání odmítl dovolání, ačkoli stěžovatel uplatnil relevantní námitky týkající se nesprávného právního posouzení a vadného hodnocení důkazů.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["P. S."],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda rozsudek Krajského soudu, který kvalifikoval skutek podle § 221 odst. 3 tr. zákona (ublížení na zdraví s následkem smrti), je rovněž vadný, neboť příčinná souvislost mezi útokem a smrtí nebyla dostatečně prokázána.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0035","S0038"],"text":"Ústavní soud shledal, že výrok Krajského soudu je rovněž vadný, neboť z provedeného dokazování nelze bez porušení principu presumpce neviny dovodit, že ke smrti poškozeného došlo v příčinné souvislosti s jednáním stěžovatele. S ohledem na princip sebeomezení a možnost nápravy v dalším řízení však Ústavní soud rozsudek Krajského soudu nezrušil.","outcome":"OTHER"},"id":"LQ003","raisedBy":["COURT"]}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0023"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2005 sp. zn. 6 Tdo 1066/2005, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0020"],"description":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 5. 2005 sp. zn. 8 To 39/2005, kterým byl stěžovatel uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1, 3 tr. zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 let.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0013"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 2. 2005 č. j. 8 T 9/2004-489, kterým byl stěžovatel uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, 3 tr. zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 4 let a 6 měsíců.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 8 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na osobní svobodu"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["OTHER"],"reason":"Ústavní stížnost v části směřující proti rozsudku Krajského soudu byla odmítnuta jako nepřípustná podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu s ohledem na princip minimalizace zásahů Ústavního soudu.","sourceRefs":["S0039"]},"findings":[{"reason":"Rozhodnutí Vrchního soudu a Nejvyššího soudu nerespektovala procesní normy a principy, čímž vykročila z prostoru legitimního omezení osobní svobody.","regulations":"čl. 8 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0037"],"right":"právo na osobní svobodu (čl. 8 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Ústavní soud shledal výrok Krajského soudu rovněž vadným, ale s ohledem na princip sebeomezení jej nezrušil.","regulations":"čl. 8 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0038"],"right":"právo na osobní svobodu (čl. 8 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_ASSESSED"}],"bindingInstructions":["Vrchní soud v Praze se bude v dalším řízení zabývat odstraněním shledaných pochybení, zejména nedostatečného odůvodnění a nevyjasnění rozporů v důkazech."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Vrchního soudu","kind":"FIND_VIOLATION","text":"I. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 8. 2005 sp. zn. 6 Tdo 1066/2005 a rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 5. 2005 sp. zn. 8 To 39/2005 bylo porušeno základní právo stěžovatele na osobní svobodu garantované čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Vrchního soudu","kind":"QUASH_DECISION","text":"II. Proto se tato rozhodnutí ruší."},{"targetAct":"ústavní stížnost v části směřující proti rozsudku Krajského soudu","kind":"REJECT","text":"III. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Nesouhlasil s většinovým stanoviskem, navrhoval odmítnutí nebo zamítnutí ústavní stížnosti, neboť dle jeho názoru nedošlo k porušení ústavně zaručených práv a Ústavní soud nepřípustně přehodnocoval hodnocení důkazů obecnými soudy.","judges":["Miloslav Výborný"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV.ÚS 689/05","sourceRefs":["S0029"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Účel omezení základního práva musí být z odůvodnění seznatelný.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2005:4.US.689.05","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2005:4.US.689.05"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":2}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2006:4.US.767.05","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2006:4.US.767.05"}}