{"document_id":"ECLI:CZ:US:2006:Pl.US.50.04","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 50/04","ecli":"ECLI:CZ:US:2006:Pl.US.50.04","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-50-04","decision_date":"2006-03-08","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"NORM_ANNULLED","subject":"Ústavní přezkum klíče pro rozdělení individuálních produkčních kvót cukru a přenesení pravomocí na Evropská společenství","legal_sentence":"Obecně platí, že tam, kde komunitární legislativa ponechala určité věci v kompetenci členských států (tj. tam, kde neexistuje výslovná úprava v komunitárním právu) nebo tyto věci zpětně výslovně delegovala na členské státy, je věcí členských států, aby přijaly a aplikovaly vlastní legislativu. Přesto nelze tvrdit, že v těchto oblastech komunitární právo nikterak nepůsobí. Naopak i v těchto případech, kdy členské státy vlastními právními nástroji implementují část komunitární politiky, je diskrece ze strany členských států limitována překlenujícími obecnými principy komunitárního práva, do nichž se řadí i ochrana základních práv. Protože jde o vnitrostátní právní úpravu, musí být taková právní úprava konformní i s českým ústavním pořádkem. Ač tedy referenčním rámcem přezkumu Ústavním soudem zůstávají i po 1. 5. 2004 normy ústavního pořádku České republiky, nemůže Ústavní soud zcela přehlížet dopad komunitárního práva na tvorbu, aplikaci a interpretaci vnitrostátního práva, a to v oblasti právní úpravy, jejíž vznik, působení a účel je bezprostředně navázán na komunitární právo. Jinými slovy, Ústavní soud v této oblasti interpretuje ústavní právo s přihlédnutím k principům plynoucím z práva komunitárního. Ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 11/02 [Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen \"Sbírka rozhodnutí\"), svazek 30, nález č. 87; vyhlášen pod č. 198/2003 Sb. )] Ústavní soud formuloval doktrínu kontinuity své vlastní judikatury, kterou dovodil z náležitostí demokratického právního státu. Je nepochybné, že přistoupením České republiky k ES, resp. EU došlo k zásadní změně uvnitř českého právního řádu, neboť tímto okamžikem Česká republika převzala do svého vnitrostátního práva celou masu evropského práva. Tedy bezpochyby došlo k onomu posunu právního prostředí, tvořeného podústavními právními normami, který nutně musí ovlivňovat nahlížení celého dosavadního právního řádu, včetně ústavních principů a zásad, to vše ovšem za předpokladu, že faktory, jež ovlivňují vnitrostátní právní prostředí, nejsou samy o sobě v rozporu s demokratickou právní státností, resp. výklad těchto faktorů nesmí vést k ohrožení demokratické právní státnosti. Takový posun by byl v rozporu s čl. 9 odst. 2, resp. čl. 9 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen \" Ústava \"). Současný standard ochrany základních práv uvnitř Společenství nezavdává podle Ústavního soudu žádné příčiny se domnívat, že tento standard ochrany základních práv skrze uplatňování principů z nich plynoucích má nižší kvalitu než ochrana poskytovaná v České republice, resp. že standard ochrany se výrazně liší od ochrany doposud poskytované ve vnitrostátním prostředí Ústavním soudem. Z judikatury ESD lze dovodit určitý princip ústavního sebeomezení, pokud jde o opatření ekonomické povahy sledující cíle přímo vyplývající z komunitární politiky ES. Toho si byl ostatně vědom i Ústavní soud při přijímání nálezu sp. zn. Pl. ÚS 39/01 (Sbírka rozhodnutí, svazek 28, nález č. 135; vyhlášen pod č. 499/2002 Sb. ), když v jeho odůvodnění uvedl, že nelze přijmout takové závěry, pokud jde o rozsah přezkumné činnosti, které by byly posléze na překážku členství České republiky v Evropské unii, ač toto sebeomezení svým závěrem do jisté míry popřel. Ústavní soud proto dospěl k závěru, že zde existují důvody pro odchýlení se od nálezu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 39/01 . Tato změna se však netýká samotného obsahového hodnocení klíče zvoleného vládou, ale toho, že Ústavní soud se již necítí být povolán takový klíč způsobem, jak to učinil nález sp. zn. Pl. ÚS 39/01 podrobit ústavnímu přezkumu v abstraktní rovině. To však nevylučuje, aby se spravedlností tohoto klíče zabývaly obecné soudy v individuálních a konkrétních případech jednotlivých producentů, pokud bude prokázáno, v jakých konkrétních skutečnostech je nerovnost založena. Vláda přijetím napadeného ustanovení § 3 nařízení č. 548/2005 Sb. , o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, kterým se toliko parafrázuje ustanovení čl. 1 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1609/2005 , nerespektovala skutečnost, že přistoupením České republiky k Evropské unii došlo na základě čl. 10a Ústavy k přenosu pravomocí vnitrostátních orgánů na orgány nadnárodní. Okamžikem, kdy se stala Smlouva o založení ES ve znění všech jejích revizí a ve znění přístupové smlouvy zaváznou pro Českou republiku, došlo k přenosu těch pravomocí vnitrostátních orgánů, které podle primárního práva ES vykonávají orgány ES, na tyto orgány. Česká republika propůjčila tyto pravomoci orgánům ES. Toto propůjčení části pravomocí je ovšem podle Ústavního soudu propůjčením podmíněným, neboť originárním nositelem suverenity a z ní vyplývajících pravomocí nadále zůstala Česká republika, jejíž suverenitu konstituuje nadále čl. 1 odst. 1 Ústavy . Podmíněnost delegace těchto pravomocí se podle Ústavního soudu projevuje ve dvou rovinách: v rovině formální a v rovině materiální. První z těchto rovin se týká samotných mocenských atributů státní svrchovanosti, druhá rovina se týká obsahových komponent výkonu státní moci. Jinak řečeno, delegace části pravomocí vnitrostátních orgánů může trvat potud, pokud tyto pravomoci jsou orgány ES vykonávány způsobem slučitelným s uchováním základů státní suverenity České republiky a způsobem, jenž neohrožuje samotnou podstatu materiálního právního státu. Přitom platí, že k ochraně ústavnosti je povolán Ústavní soud ( čl. 83 Ústavy ). Podstatné náležitosti demokratického právního státu, ty podle čl. 9 odst. 2 Ústavy leží dokonce i mimo dispozice samotného ústavodárce. Bezprostřední použitelnost ve vnitrostátním právu a přednostní aplikace nařízení vyplývá z vlastní dogmatiky komunitárního práva, tak jak byla v minulosti podána v judikatuře Evropského soudního dvora. Pokud členství v ES s sebou nese určité omezení pravomocí vnitrostátních orgánů ve prospěch komunitárních orgánů, musí být nutně jedním z projevů takového omezení i omezení volnosti členských států určovat vnitrostátní účinky komunitárního práva. Ustanovení čl. 10a Ústavy tak vlastně působí obousměrně: tedy tvoří normativní základ pro přenos pravomocí a současně je tím ustanovením Ústavy , které otevírá vnitrostátní právní řád pro působení komunitárního práva včetně pravidel týkajících se jeho účinků uvnitř právního řádu. Ústavní soud je toho názoru, že - pokud jde o působení komunitárního práva ve vnitrostátním právu - je třeba přijmout takový přístup, který by nekonzervoval účinky komunitárního práva ve vnitrostátním právním řádu. Takový přístup by totiž neodpovídal tomu, že samotná dogmatika účinků, které komunitární akty vyvolávají ve vnitrostátním právu, prošla a prochází dynamickým vývojem. Toto pojetí také nejlépe zajišťuje to, co bylo uvedeno shora, totiž podmíněnost přenosu části pravomocí.","metadata_regulation_keys":["114/2001","256/2000","364/2004:§3","364/2004:§16","499/2002","548/2005:§3","1/1993:čl10","1/1993:čl1","1/1993:čl78","2/1993:čl3","2/1993:čl11","2/1993:čl1"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_REGULATION","subject":"Ústavní přezkum klíče pro rozdělení individuálních produkčních kvót cukru a přenesení pravomocí na Evropská společenství","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Vláda České republiky opakovaně regulovala trh s cukrem prostřednictvím produkčních kvót. První nařízení č. 51/2000 Sb. bylo zrušeno Ústavním soudem pro nedostatek zákonného zmocnění (nález sp. zn. Pl. ÚS 45/2000)."},{"sourceRefs":["S0007","S0008"],"text":"Následné nařízení č. 114/2001 Sb. bylo částečně zrušeno nálezem sp. zn. Pl. ÚS 39/01, protože klíč pro rozdělení kvót vycházel z období, kdy platila protiústavní úprava, a tím zachovával nerovnost mezi výrobci."},{"sourceRefs":["S0009","S0010"],"text":"V reakci na tento nález vláda novelizovala nařízení č. 114/2001 Sb. nařízením č. 97/2003 Sb., které zavedlo nový klíč založený na kapacitě výroby v listopadu 2001 nebo říjnu 2002. Skupina poslanců podala návrh na zrušení této úpravy, ale řízení bylo zastaveno, protože nařízení bylo mezitím zrušeno a nahrazeno nařízením č. 364/2004 Sb."},{"sourceRefs":["S0026","S0027"],"text":"Navrhovatelé podali nový návrh na zrušení § 3 a § 16 nařízení č. 364/2004 Sb., které odkazovaly na dřívější kvóty. V průběhu řízení vláda přijala nařízení č. 548/2005 Sb., které zrušilo nařízení č. 364/2004 Sb. a obsahovalo § 3, jenž reprodukoval ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1609/2005 o snížení kvót. Navrhovatelé změnili návrh a napadli § 3 nového nařízení."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 45/2000","sourceRefs":["S0170"],"outcomeSummary":"Zrušeno nařízení vlády č. 51/2000 Sb. pro rozpor s čl. 78 Ústavy (nedostatek zákonného zmocnění).","court":"Ústavní soud","decisionDate":"2001-03-13"},{"fileNumber":"Pl. ÚS 39/01","sourceRefs":["S0173"],"outcomeSummary":"Zrušeny § 4 odst. 3, § 5 odst. 3, § 7 a § 13 nařízení vlády č. 114/2001 Sb. pro rozpor s principem rovnosti a objektivního výpočtu kvót.","court":"Ústavní soud","decisionDate":"2002-11-29"},{"fileNumber":"Pl. ÚS 48/03","sourceRefs":["S0010","S0174"],"outcomeSummary":"Řízení o návrhu na zrušení částí nařízení vlády č. 114/2001 Sb. zastaveno, protože napadené nařízení bylo zrušeno a nahrazeno nařízením č. 364/2004 Sb.","court":"Ústavní soud","decisionDate":"2004-09-14"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Je klíč pro rozdělení individuálních produkčních kvót cukru, založený na kapacitě výroby v listopadu 2001 nebo říjnu 2002, v souladu s ústavním pořádkem, zejména s principem rovnosti (čl. 1 Listiny) a právem podnikat (čl. 26 Listiny)?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0183","S0188"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že klíč pro rozdělení individuálních produkčních kvót je ústavně konformní. S ohledem na členství ČR v EU a judikaturu ESD se Ústavní soud necítí být povolán k abstraktnímu přezkumu ekonomických kritérií zvolených vládou. Odchyluje se od svého dřívějšího nálezu sp. zn. Pl. ÚS 39/01. Princip rovnosti ani právo podnikat nebyly porušeny.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Klíč je arbitrární, vychází z období, kdy platila protiústavní regulace, a neodstraňuje nerovnost mezi výrobci. Porušuje rovnost a právo podnikat.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0183","S0184"],"sourceRefs":["S0012","S0015","S0016"],"importance":"CORE","parties":["skupina 35 poslanců Poslanecké sněmovny"],"courtExplanation":"Ústavní soud neshledal porušení, neboť klíč je objektivní a vláda měla širokou diskreci; soud se odchýlil od svého dřívějšího nálezu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["skupina 35 poslanců Poslanecké sněmovny"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda vláda přijetím § 3 nařízení vlády č. 548/2005 Sb., který reprodukuje ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1609/2005, jednala ultra vires a porušila čl. 10a a čl. 78 Ústavy?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0204"],"text":"Vláda přijetím napadeného ustanovení jednala ultra vires, neboť v oblasti, kde je pravomoc přenesena na orgány ES, neměla kompetenci k normotvorbě. Ustanovení § 3 nařízení vlády č. 548/2005 Sb. je v rozporu s čl. 1 odst. 2, čl. 10a a čl. 78 Ústavy.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["skupina 35 poslanců Poslanecké sněmovny"],"arguments_hidden":2},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda napadená právní úprava porušuje princip legitimního očekávání a právní jistoty?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0149","S0152"],"text":"Princip legitimního očekávání nebyl porušen, neboť z předchozího nálezu sp. zn. Pl. ÚS 39/01 nelze dovodit individualizovatelný nárok. Právní úprava působila perspektivně a byla řádně publikována.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["skupina 35 poslanců Poslanecké sněmovny"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0195","S0204"],"interpretation":"Vláda není oprávněna přijímat vnitrostátní právní předpis, který reprodukuje ustanovení bezprostředně použitelného nařízení Evropských společenství, neboť v této oblasti došlo k přenosu pravomocí na orgány ES a vláda tak jedná ultra vires.","regulations":"čl. 10a Ústavy, čl. 78 Ústavy, čl. 1 odst. 2 Ústavy","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0105"],"description":"§ 3 nařízení vlády č. 548/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru","type":"REGULATION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 1, čl. 3 Listiny","right":"právo na rovnost"},{"regulations":"čl. 11 Listiny","right":"právo vlastnit majetek"},{"regulations":"čl. 26 Listiny","right":"právo podnikat"},{"regulations":"čl. 78 Ústavy","right":"zásada legality a omezení vládní moci"},{"regulations":"čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"zákaz diskriminace"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh na zrušení § 3 nařízení vlády č. 548/2005 Sb. byl podán oprávněným subjektem a je přípustný.","sourceRefs":["S0062","S0070"]},"findings":[{"reason":"Vláda přijetím § 3 nařízení vlády č. 548/2005 Sb. jednala ultra vires, neboť v oblasti přenesené na orgány ES neměla pravomoc k normotvorbě.","regulations":"čl. 78, čl. 10a Ústavy","reasonSourceRefs":["S0204"],"right":"čl. 78 Ústavy ve spojení s čl. 10a Ústavy","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Klíč pro rozdělení kvót byl shledán ústavně konformním; Ústavní soud se odchýlil od svého dřívějšího nálezu a nepřezkoumával jej v abstraktní rovině.","regulations":"čl. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0183","S0188"],"right":"čl. 1 Listiny (rovnost)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Systém kvót nepředstavuje neústavní omezení podnikání.","regulations":"čl. 26 Listiny","reasonSourceRefs":["S0165"],"right":"čl. 26 Listiny (právo podnikat)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Omezení produkce není vyvlastněním.","regulations":"čl. 11 Listiny","reasonSourceRefs":["S0033"],"right":"čl. 11 Listiny (vlastnictví)","outcome":"NOT_VIOLATED"}]},"dispositionType":"NORM_ANNULLED","operativeOrders":[{"targetAct":"§ 3 a § 16 nařízení vlády č. 364/2004 Sb.","kind":"STOP","text":"Řízení o návrhu na zrušení § 3 a § 16 nařízení vlády č. 364/2004 Sb. se zastavuje."},{"targetAct":"§ 3 nařízení vlády č. 548/2005 Sb.","kind":"ANNUL_NORM","text":"Ustanovení § 3 nařízení vlády č. 548/2005 Sb. se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 39/01","sourceRefs":["S0180","S0183"],"usage":"DISTINGUISHED","proposition":"Ústavní soud se odchýlil od závěru tohoto nálezu, že klíč pro rozdělení kvót porušuje princip rovnosti, a nyní považuje takový přezkum v abstraktní rovině za nepřípustný.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2002:Pl.US.39.01","precedent_source_units":["legal_question:1000","finding:950001"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2002:Pl.US.39.01"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":5,"REFERENCED":13}},"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":1,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":4,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2006:Pl.US.50.04","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2006:Pl.US.50.04"}}