{"document_id":"ECLI:CZ:US:2007:1.US.487.04.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 487/04","ecli":"ECLI:CZ:US:2007:1.US.487.04.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-487-04_1","decision_date":"2007-11-28","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Možnost soudního přezkumu propuštění ze služebního poměru policisty","legal_sentence":"Podle nálezu sp. zn. IV. ÚS 120/06 ze dne 28. 5. 2007 (N 90/45 SbNU 317) je úkolem Ústavního soudu zajistit soudní ochranu stěžovatelova základního ústavního práva; zda se tak stane v soustavě soudů rozhodujících v občanském soudním řízení či ve správním soudnictví, je pro Ústavní soud nerozhodné, neboť základní lidská práva a svobody mohou být stejně dobře chráněna nebo opomíjena jak civilní, tak i správní větví českého soudnictví. Ústavní soud proto považuje argumentaci obecných soudů, která dovozuje nemožnost přezkoumat rozhodnutí služebního orgánu o propuštění ze služebního poměru jen ze skutečnosti, že bylo vydáno podle zákona č. 100/1970 Sb. , o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, za zavádějící, formalistickou a v konečném důsledku zbavující stěžovatele práva na soudní přezkum rozhodnutí služebního orgánu o jeho propuštění ze služebního poměru. Argumentace, podle níž rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru nemohlo být podle právní úpravy platné v době jeho vydání přezkoumáváno soudem, a že tedy do pravomoci soudu nespadá ani žaloba na určení, zda tu právo z něj vyplývající je či není, je formálně sice zdánlivě (na první pohled) správná, avšak vycházející z premisy, jež uvedené základní právo stěžovateli upírá. Ústavní soud připomíná rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. 4. 2007 ve věci Vilho Eskelinen a ostatní proti Finsku č. 63235/00, ve kterém Evropský soud pro lidská práva zásadně rozšířil aplikaci článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (rozšířil právo státních zaměstnanců na spravedlivý proces) i na spory vedené státními zaměstnanci (včetně policistů). Výjimka z tohoto práva připadá v úvahu jen za současného splnění dvou podmínek, a to, že právní řád státu výslovně vylučuje přístup k soudu u příslušných pozic či kategorií zaměstnanců a že vyloučení tohoto přístupu musí spočívat na objektivních důvodech souvisejících se zájmy státu. Ústavní soud usuzuje, že tyto podmínky v právní úpravě (a tedy i v souzené věci) nenastaly, a proto - ani z hlediska judikatury Evropského soudu pro lidská práva - není důvod, aby Ústavní soud uvedené základní právo stěžovateli negarantoval. Zastavení řízení pro neexistenci pravomoci obecných soudů po 13 letech probíhajícího sporu považuje Ústavní soud za natolik neproporcionální, že je i se zřetelem k okolnostem daného případu tolerovat nemůže. Obecně platí, že taková formální rozhodnutí - ignorující podstatu věci - po řadu let trvajícím procesu otřásají důvěrou občanů v soudnictví, které tvoří jeden ze základních pilířů demokratického právního státu.","metadata_regulation_keys":["100/1970:§100","334/1991:§128","334/1991:§118","334/1991:§16","99/1963:§244","99/1963:§80","99/1963:§104","2/1993:čl38","2/1993:čl36","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Možnost soudního přezkumu propuštění ze služebního poměru policisty","facts":[{"sourceRefs":["S0005","S0008","S0012"],"text":"Stěžovatel byl příslušníkem Sboru národní bezpečnosti (SNB). Dne 30. 7. 1991 byl rozkazem ředitele Úřadovny cizinecké policie a pasové služby v Ústí nad Labem č. 75 propuštěn ze služebního poměru podle § 100 odst. 1 písm. e) zákona č. 100/1970 Sb. z důvodu zvláště hrubého porušení služební povinnosti (vznesení obvinění pro trestný čin podvodu, které bylo později zastaveno). Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím ředitele Úřadu cizinecké policie a pasové služby Federálního policejního sboru ze dne 1. 10. 1991."},{"sourceRefs":["S0008","S0041"],"text":"Dne 17. 10. 1991 podal stěžovatel k Okresnímu soudu v Děčíně návrh na přezkoumání rozhodnutí služebního orgánu o propuštění a na náhradu ušlé mzdy. Návrh měl charakter správní žaloby."},{"sourceRefs":["S0009","S0041"],"text":"Následovalo dlouhé řízení, během kterého soudy řešily kompetenční otázky a stěžovatel byl opakovaně vyzýván k upřesnění petitu. Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 11. 1995 zastavil řízení o správní žalobě s odůvodněním, že zákon č. 100/1970 Sb. neumožňoval soudní přezkum rozhodnutí služebních funkcionářů."},{"sourceRefs":["S0005","S0006","S0007","S0008"],"text":"Po zrušení některých rozhodnutí Ústavním soudem (sp. zn. IV. ÚS 232/98) bylo pokračováno v řízení o určení trvání služebního poměru. Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 6. 3. 2002 zastavil řízení o určovací žalobě pro nedostatek pravomoci soudu, neboť rozhodnutí o propuštění nebylo soudně přezkoumatelné. Toto rozhodnutí potvrdil Krajský soud v Ústí nad Labem a dovolání zamítl Nejvyšší soud."},{"sourceRefs":["S0012","S0044"],"text":"Stěžovatel se domáhal soudní ochrany po dobu 13 let, ale soudy nakonec řízení zastavily s tím, že nemají pravomoc věc projednat."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"13 C 87/2002-3","sourceRefs":["S0005","S0006"],"outcomeSummary":"Zastavení řízení o určovací žalobě pro nedostatek pravomoci soudu; věc postoupena žalovanému (Ministerstvo vnitra). Doplňující usnesení ze dne 26. 8. 2003 č. j. 13 C 87/2002-33.","court":"Okresní soud v Ústí nad Labem","decisionDate":"6. 3. 2002"},{"fileNumber":"9 Co 160/2002-42, 9 Co 796/2003-42","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Potvrzení usnesení okresního soudu.","court":"Krajský soud v Ústí nad Labem","decisionDate":"19. 9. 2003"},{"fileNumber":"21 Cdo 283/2004-77","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatele zamítnuto.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"17. 6. 2004"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda postup obecných soudů, které po 13 letech řízení zastavily pro nedostatek pravomoci, přičemž stěžovatel původně podal správní žalobu na přezkoumání rozhodnutí o propuštění, porušil právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 Úmluvy.","sourceRefs":["S0013","S0014","S0015","S0019"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0044","S0050","S0051"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud shledal, že postup obecných soudů, které po 13 letech řízení zastavily pro nedostatek pravomoci, je neproporcionální a porušuje právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 Úmluvy. Soudy měly věc meritorně projednat, neboť stěžovatelův nárok na přezkum propuštění nebyl z přezkumu vyloučen; formální odkaz na starý zákon bez zohlednění věcné shody důvodů je v rozporu s ústavním pořádkem. Délka řízení a opakovaná upřesňování petitu vedly k dezorientaci stěžovatele.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Žaloba byla podána jako správní žaloba na přezkoumání rozhodnutí služebního orgánu; § 128 odst. 3 zákona č. 334/1991 Sb. umožňoval přezkum, neboť důvod propuštění (zvláště hrubé porušení služební povinnosti) odpovídá § 16 odst. 1 písm. d) téhož zákona, který je soudně přezkoumatelný. Soudy měly žalobu posuzovat jako správní, nikoli jako určovací.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0047"],"sourceRefs":["S0015","S0047"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel"],"courtExplanation":"Ústavní soud považuje argumentaci obecných soudů za formalistickou a zavádějící; nelze rozumně dovozovat, že by v jednom případě byla soudní ochrana přípustná a v druhém nikoli, když skutkově i procesně srovnatelná situace je přezkoumatelná podle zákona č. 334/1991 Sb."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel"],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"assessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_old_key":"334/1991:§118","arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0047"],"interpretation":"Soudní přezkum rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru příslušníka SNB není vyloučen, pokud stejný důvod propuštění je uveden v pozdějším zákoně, který soudní přezkum umožňuje; formální odkaz na starý zákon bez zohlednění věcné shody důvodů je v rozporu s právem na soudní ochranu.","regulations":"§ 100 odst. 1 písm. e) zákona č. 100/1970 Sb., § 16 odst. 1 písm. d) a § 118 odst. 1 písm. a) zákona č. 334/1991 Sb.","continuity_gated":true},{"sourceRefs":["S0048"],"interpretation":"Právo státních zaměstnanců (včetně policistů) na soudní přezkum rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru je zaručeno čl. 6 Úmluvy; výjimka je možná jen při výslovném zákonném vyloučení a objektivních důvodech souvisejících se zájmy státu.","regulations":"čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 3. 2002 č. j. 13 C 87/2002-3 ve spojení s usnesením ze dne 26. 8. 2003 č. j. 13 C 87/2002-33, usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 9. 2003 č. j. 9 Co 160/2002-42, 9 Co 796/2003-42, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2004 č. j. 21 Cdo 283/2004-77","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"právo na soudní ochranu (spravedlivý proces)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a oprávněnou osobou, nebyly shledány důvody pro odmítnutí."},"findings":[{"reason":"Obecné soudy svým formalistickým postupem a zastavením řízení po 13 letech odepřely stěžovateli přístup k soudu.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0051"],"right":"právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"REFERENCED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 3. 2002 č. j. 13 C 87/2002-3 ve spojení s usnesením ze dne 26. 8. 2003 č. j. 13 C 87/2002-33, usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 9. 2003 č. j. 9 Co 160/2002-42, 9 Co 796/2003-42, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2004 č. j. 21 Cdo 283/2004-77","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2004 č. j. 21 Cdo 283/2004-77, usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 9. 2003 č. j. 9 Co 160/2002-42, 9 Co 796/2003-42 a usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 3. 2002 č. j. 13 C 87/2002-3 ve spojení s usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 8. 2003 č. j. 13 C 87/2002-33 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 232/98","sourceRefs":["S0041"],"usage":"PROCEDURAL_REFERENCE","proposition":"Ústavní soud dříve zrušil rozhodnutí obecných soudů pro procesní pochybení v téže věci.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2000:4.US.232.98","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2000:4.US.232.98"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2004:21.CDO.283.2004.1","precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":1,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2007:1.US.487.04.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2007:1.US.487.04.1"}}