{"document_id":"ECLI:CZ:US:2007:1.US.521.06.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 521/06","ecli":"ECLI:CZ:US:2007:1.US.521.06.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-521-06_1","decision_date":"2007-02-21","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Posouzení, zda nedoručení rozhodnutí o spojení věcí ke společnému řízení stěžovateli a jeho obhájci porušilo právo na obhajobu a právo na spravedlivý proces","legal_sentence":"Rozhodnutí policejního orgánu o spojení věcí dle § 20 odst. 1 trestního řádu je ve smyslu § 119 odst. 2 trestního řádu usnesením, přičemž se jeho oznámení nedělo \"vyhlášením v přítomnosti toho, jemuž je třeba usnesení oznámit\"; bylo nezbytné - s ohledem na § 137 odst. 3 in fine trestního řádu - oznámit dané usnesení doručením jeho opisu jak stěžovateli, tak jeho obhájci. Jestliže tak orgány činné v trestním řízení neučinily, postupovaly v rozporu s § 137 odst. 1 a 3 trestního řádu a předmětné rozhodnutí o spojení věcí zákonem stanoveným postupem nebylo vydáno. Ne každé případné porušení podústavního práva automaticky znamená (bez dalšího zkoumání veškerých okolností případu) i porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod konkrétního stěžovatele; pouze nesprávná aplikace práva, kterou lze opodstatněně kvalifikovat jako takovou aplikaci, jež má za následek porušení základních práv a svobod stěžovatele, může být pak důvodem zrušení rozhodnutí orgánu veřejné moci. Ústavní soud neposuzuje postup orgánů veřejné moci ani převážně, ani výlučně jen v jeho formálním vyjádření. Naopak, ať už při konkrétní či abstraktní kontrole norem či při přezkumu výkonu státní moci zvažuje skutečnou povahu konkrétního postupu orgánů veřejné moci a v něm poté nalézá případný zásah do základních práv a svobod v jejich materiálním pojetí, tímto přístupem Ústavní soud mimo jiné respektuje doktrínu materiálního právního státu, na kterou se ve své judikatuře opakovaně odvolává. Smyslem lidskoprávních principů nalézajících své vyjádření v právu na obhajobu je přitom zabezpečit, aby byly v trestním řízení objasněny všechny významné okolnosti svědčící nejen v neprospěch, ale i ve prospěch obviněného, a aby orgány činné v tomto řízení ke všem těmto okolnostem náležitě přihlédly. Měřítkem rozhodování Ústavního soudu je i intenzita, s níž bylo zasaženo do Ústavou České republiky zaručených základních práv či svobod stěžovatele. V této souvislosti je třeba uvážit, zda se jedná o zásah, který zřetelně vedl k negaci či k nepřiměřenému (a v tom rámci tudíž ústavně neakceptovatelnému) omezení základního práva; takový závěr - přirozeně podle okolností případu - nelze zpravidla vztáhnout k dílčímu zásahu do (trvajících procesních) ústavně zaručených základních práv, a to zejména tehdy, je-li předtím, jakož i následně jejich realizace v průběhu procesu řádně umožněna. Ústavní soud uvádí, že podle ustálené judikatury hodnotí spravedlnost procesu jako celku; jinými slovy, k vyhovění ústavní stížnosti přistupuje v zásadě jen tehdy, jestliže dospěje k názoru, že namítané a důvodné procesní pochybení ze strany orgánu veřejné moci vede k závěru, že proces jako celek byl nespravedlivý a že proto i jeho výsledek se může jako nespravedlivý jevit. K vyhovění ústavní stížnosti proto Ústavní soud v zásadě nepřistupuje v situaci, kdy ze strany orgánů veřejné moci sice k určitému pochybení došlo, avšak jeho intenzita a existující příčinná souvislost mezi porušením práva a jeho důsledky spravedlnost procesu jako celek narušit nemohla.","metadata_regulation_keys":["141/1961:§36","141/1961:§165","141/1961:§20","141/1961:§137","2/1993:čl40","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení, zda nedoručení rozhodnutí o spojení věcí ke společnému řízení stěžovateli a jeho obhájci porušilo právo na obhajobu a právo na spravedlivý proces","facts":[{"sourceRefs":["S0015"],"text":"Stěžovatel P. E. byl stíhán pro trestné činy krádeže, poškozování cizí věci a neoprávněného držení platební karty ve třech samostatných policejních řízeních (Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Uherské Hradiště, Jindřichův Hradec)."},{"sourceRefs":["S0015"],"text":"Dne 13. 9. 2002 byl stěžovatel vzat do vazby a Okresním soudem v Pelhřimově mu byl ustanoven obhájce Mgr. Jan Pavlík, a to pro řízení vedené u policejního orgánu v Pelhřimově pod ČTS: ORPE-401/OK-2002."},{"sourceRefs":["S0015"],"text":"Policejní orgány vydaly dne 14. 10. 2002 a 23. 10. 2002 rozhodnutí o spojení všech těchto věcí ke společnému řízení pod ČTS: ORUH-767/KPV-OOK-2002."},{"sourceRefs":["S0020","S0021"],"text":"Tato rozhodnutí o spojení věcí nebyla doručena stěžovateli ani jeho ustanovenému obhájci."},{"sourceRefs":["S0014"],"text":"Stěžovatel namítal, že v důsledku nedoručení neměl obhájce zákonné zmocnění k obhajobě v těchto věcech, a proto jsou důkazy opatřené v rámci společného řízení procesně nepoužitelné a došlo k porušení jeho práva na obhajobu."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"13 T 780/2002","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Stěžovatel uznán vinným trestnými činy krádeže, poškozování cizí věci a neoprávněného držení platební karty, odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let, trestu propadnutí věci a povinnosti nahradit škodu.","court":"Okresní soud v Uherském Hradišti","decisionDate":"24. 3. 2004"},{"fileNumber":"6 To 74/2004","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Odvolání stěžovatele zamítnuto jako nedůvodné.","court":"Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně","decisionDate":"2. 9. 2004"},{"fileNumber":"3 Tdo 193/2006","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatele odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu, neboť nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"22. 2. 2006"}],"legalQuestions":[{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Zda policejní orgán je oprávněn rozhodovat o spojení věcí ke společnému řízení již v přípravném řízení trestním.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0018"],"text":"Policejní orgán má právo rozhodovat o spojení věcí v přípravném řízení na základě § 20 odst. 1 trestního řádu, neboť používá pojem 'obviněný' a smyslem institutu je hospodárnost řízení; systematické zařazení pod oddíl o pravomoci soudů tomu nebrání.","outcome":"ACCEPTED"},"id":"LQ001","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda nedoručením rozhodnutí o spojení věcí ze dne 14. 10. 2002 a 23. 10. 2002 stěžovateli a jeho obhájci došlo k porušení práva na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0025","S0027","S0033"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud posuzoval právo na obhajobu materiálně, nikoli formálně. Zjistil, že obhájce fakticky vykonával obhajobu ve všech věcech, a proto nedošlo k porušení čl. 40 odst. 3 Listiny. Dále posoudil proces jako celek a neshledal porušení čl. 36 Listiny.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Rozhodnutí o spojení věcí nebyla doručena stěžovateli ani jeho obhájci, čímž došlo k porušení § 137 odst. 1 a 3 trestního řádu.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0020","S0021"],"sourceRefs":["S0020","S0021"],"importance":"SUPPORTING","parties":["P. E."],"courtExplanation":"Z obsahu spisu vyplývá, že rozhodnutí nebyla doručena, což je v rozporu s § 137 odst. 1 a 3 trestního řádu."}],"id":"LQ002","raisedBy":["P. E."],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda proces jako celek byl spravedlivý ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0035"],"text":"Řízení jako celek bylo spravedlivé, obecné soudy zjistily skutkový stav bez důvodných pochybností a řádně odůvodnily svá rozhodnutí.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["P. E."],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Zda Okresní soud v Uherském Hradišti pochybil tím, že nereagoval na námitku stěžovatele ohledně nedoručení rozhodnutí o spojení věcí.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0037"],"text":"Nebylo zjištěno pochybení soudu; námitka byla vznesena jen v souvislosti s vazbou a soud se jí zabýval.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["P. E."],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0018"],"interpretation":"Policejní orgán je oprávněn rozhodnout o spojení věcí ke společnému řízení již v přípravném řízení, a to na základě jazykového a teleologického výkladu tohoto ustanovení, bez ohledu na jeho systematické zařazení pod oddíl o pravomoci a příslušnosti soudů.","regulations":"§ 20 odst. 1 trestního řádu","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},{"sourceRefs":["S0025","S0027"],"interpretation":"Právo na obhajobu je třeba posuzovat materiálně; formální nedostatky v ustanovení obhájce nevedou automaticky k porušení tohoto práva, pokud obhájce fakticky vykonával obhajobu ve všech věcech a obhajoba byla skutečně a účinně uplatněna.","regulations":"čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 24. 3. 2004 sp. zn. 13 T 780/2002","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 2. 9. 2004 sp. zn. 6 To 74/2004","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2006 sp. zn. 3 Tdo 193/2006","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na obhajobu"},{"regulations":"čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla posouzena meritorně a shledána nedůvodnou.","sourceRefs":["S0013"]},"findings":[{"reason":"I přes procesní pochybení při doručování rozhodnutí o spojení věcí bylo právo na obhajobu fakticky uplatněno, neboť obhájce vykonával obhajobu ve všech věcech.","regulations":"čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0027"],"right":"právo na obhajobu (čl. 40 odst. 3 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Proces jako celek byl spravedlivý; pochybení bylo dílčí a neovlivnilo celkovou spravedlnost řízení.","regulations":"čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0035"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":2}}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"targetAct":"Ústavní stížnost proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 24. 3. 2004 sp. zn. 13 T 780/2002, usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 2. 9. 2004 sp. zn. 6 To 74/2004 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2006 sp. zn. 3 Tdo 193/2006","kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2007:1.US.521.06.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2007:1.US.521.06.1"}}