{"document_id":"ECLI:CZ:US:2007:3.US.630.06.1","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 630/06","ecli":"ECLI:CZ:US:2007:3.US.630.06.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-630-06_1","decision_date":"2007-03-22","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Nemožnost přechodu pozemků z majetku státu do vlastnictví obcí při uplatnění restitučního nároku","legal_sentence":"Ústavní soud připomíná, že ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen \" zákon o půdě \") výslovně stanoví, že povinná osoba je povinna s nemovitostmi až do jejich vydání oprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře a ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného. Takové právní úkony jsou neplatné. Ustanovení § 5 odst. 3 zákona o půdě platilo ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti, a povinným osobám bylo zakázáno převádět věci na jiné osoby bez ohledu na to, zda byl uplatněn nárok na vydání či nikoliv. Vzhledem ke smyslu zákona o půdě , kterým je odčinění alespoň některých majetkových křivd, je třeba restituční nároky považovat za nároky primární, a to i za cenu zásahu do již provedených majetkoprávních posunů. Jakýkoliv jiný výklad by totiž činil blokační ustanovení § 5 odst. 3 zákona o půdě bezcenným. Ústavní soud připomíná svou ustálenou judikaturu vztahující se k aplikaci ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. , o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, dle níž obec nemůže své vlastnické právo odvozovat podle zákona č. 172/1991 Sb. , pokud předmětné nemovitosti nepředstavují tzv. historické vlastnictví obce. V posuzované kauze šlo o soukromý majetek, který žalovaní darovali smlouvou o bezplatném předání majetku do vlastnictví československého státu v roce 1978. Převod tohoto majetku ze strany bývalého Městského národního výboru v Olomouci na město Olomouc je proto neplatný. Z toho důvodu nebylo město Olomouc ke dni účinnosti zákona o půdě , tj. k datu 24. 6. 1991, vlastníkem předmětných nemovitostí, a ani jejich držitelem. Na tento majetek se proto plně vztahuje ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 172/1991 Sb. , které stanoví, že do vlastnictví obcí nepřecházejí věci z vlastnictví České republiky, k jejichž vydání uplatní nárok oprávněná osoba podle zvláštního předpisu. Jde o ustanovení obecně platné, vztahující se nejen na zvláštní předpisy již vydané, ale bez omezení též na předpisy následné. K zásahu do ústavně zaručeného práva stěžovatele na ochranu jeho majetku zakotveného v čl. 11 Listiny v dané věci nedošlo. Protože podle ustálené judikatury Ústavního soudu čl. 11 Listiny garantuje vlastnické právo již konstituované, existující, a nikoli pouhý tvrzený nárok na ně, Ústavní soud dovozuje, že tento článek v souzené věci není aplikovatelný.","metadata_regulation_keys":["172/1991:§1","172/1991:§2","229/1992:§13","229/1992:§5","2/1993:čl11"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Nemožnost přechodu pozemků z majetku státu do vlastnictví obcí při uplatnění restitučního nároku","facts":[{"sourceRefs":["S0021"],"text":"Oprávněné osoby (M. M., Z. L., V. S., J. T.) darovaly v roce 1978 předmětné pozemky státu."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"V roce 1992 uplatnily u pozemkového úřadu restituční nárok k těmto pozemkům, ale nevyzvaly město Olomouc (povinnou osobu) k vydání."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Město Olomouc se o nároku dozvědělo až v roce 2003 z dopisu pozemkového úřadu."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"V roce 1998 město převedlo pozemky na Ředitelství silnic a dálnic ČR."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Pozemkový úřad v roce 2004 rozhodl, že oprávněné osoby jsou spoluvlastníky předmětných pozemků."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"14 C 188/2004-234","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu na nahrazení rozhodnutí pozemkového úřadu.","court":"Okresní soud v Olomouci","decisionDate":"3. 1. 2005"},{"fileNumber":"40 Co 287/2005-260","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek okresního soudu.","court":"Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci","decisionDate":"29. 6. 2005"},{"fileNumber":"28 Cdo 3018/2005-281","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Zamítl dovolání.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"26. 5. 2006"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda výklad §9 odst.1 a §13 zákona o půdě, podle kterého nevyzvání povinné osoby oprávněnou osobou nevede k prekluzi restitučního nároku, je ústavně konformní a neporušuje vlastnické právo obce podle čl.11 Listiny.","sourceRefs":["S0008","S0009"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0016","S0017","S0023"],"text":"Ústavní soud neshledal, že by výklad obecných soudů byl v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními nebo že by vybočoval z mezí ústavnosti. Restituční nároky jsou primární a blokační ustanovení §5 odst.3 zákona o půdě by bylo bezcenné, pokud by se vyžadovala výzva povinné osobě. K porušení čl.11 Listiny nedošlo, neboť stěžovatel nebyl vlastníkem předmětných pozemků.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[{"argument":"Oprávněné osoby nevyzvaly stěžovatele k vydání nemovitostí v zákonné lhůtě, proto restituční nárok zanikl. Soudy nesprávně vyložily §13 zákona o půdě, což vedlo k porušení vlastnického práva.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0015","S0016"],"sourceRefs":["S0008","S0009"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel (statutární město Olomouc)"],"courtExplanation":"Obecné soudy se námitkou prekluze dostatečně zabývaly a nepřisvědčily jí. Ústavní soud považuje jejich právní závěry za správné a nevybočující z mezí ústavnosti."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel (statutární město Olomouc)"],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda ustanovení §4 odst.2 zákona č.172/1991 Sb. brání přechodu pozemků do vlastnictví obce i v případě, že restituční nárok byl uplatněn až po účinnosti tohoto zákona, a zda tím nedochází k porušení vlastnického práva obce.","sourceRefs":["S0010"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0020","S0021","S0022","S0023"],"text":"Ústavní soud potvrdil, že podle §4 odst.2 zákona č.172/1991 Sb. do vlastnictví obcí nepřecházejí věci, k jejichž vydání uplatní nárok oprávněná osoba podle zvláštního předpisu, a to bez ohledu na to, zda byl zvláštní předpis vydán až později. Stěžovatel se tedy vlastníkem předmětných pozemků nikdy nestal, a čl.11 Listiny na něj nedopadá.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel (statutární město Olomouc)"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Zda čl.96 odst.1 Ústavy a čl.37 odst.3 Listiny zakládají ústavně zaručená práva, jejichž porušení lze namítat ústavní stížností.","sourceRefs":["S0005","S0024"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0024","S0025"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že čl.96 Ústavy není samostatným základem pro ústavní stížnost, a ve vztahu k čl.37 odst.3 Listiny neshledal žádné porušení.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["stěžovatel (statutární město Olomouc)"],"arguments_hidden":1}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.5.2006 č.j. 28 Cdo 3018/2005-281, kterým bylo zamítnuto dovolání stěžovatele.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl.11 odst.1 a 4 Listiny","right":"vlastnické právo"},{"regulations":"čl.96 odst.1 Ústavy, čl.37 odst.3 Listiny","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, neboť napadená rozhodnutí nevybočují z mezí ústavnosti.","sourceRefs":["S0029"],"questionAssessments":[{"rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"questionId":"LQ003","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"}]},"findings":[{"reason":"Stěžovatel nebyl vlastníkem předmětných pozemků, a čl.11 Listiny se na něj nevztahuje.","regulations":"čl.11 Listiny","reasonSourceRefs":["S0023"],"right":"vlastnické právo podle čl.11 Listiny","outcome":"NOT_ASSESSED"},{"reason":"Čl.96 Ústavy nezakládá samostatné základní právo a čl.37 Listiny nebyl porušen.","regulations":"čl.96 Ústavy, čl.37 Listiny","reasonSourceRefs":["S0024","S0025"],"right":"právo na spravedlivý proces podle čl.96 Ústavy a čl.37 Listiny","outcome":"NOT_ASSESSED"}]},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"targetAct":"ústavní stížnost","kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II.ÚS 411/99","sourceRefs":["S0019"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Obec nemůže své vlastnické právo odvozovat podle zákona č.172/1991 Sb., pokud předmětné nemovitosti nepředstavují tzv. historické vlastnictví obce a vztahuje se na ně §4 odst.2.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2000:2.US.411.99","precedent_source_units":["legal_question:2000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2000:2.US.411.99"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2007:3.US.630.06.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2007:3.US.630.06.1"}}