{"document_id":"ECLI:CZ:US:2007:4.US.23.05.2","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 23/05","ecli":"ECLI:CZ:US:2007:4.US.23.05.2","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-23-05_2","decision_date":"2007-07-17","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Střet svobody projevu novinářky s ochranou cti soudkyně v souvislosti s reportáží o její profesní minulosti","legal_sentence":"Nelze považovat za rozumné (legitimní) zveřejnění difamační informace o jiné osobě působící ve veřejném životě, pokud 1. se neprokáže, že existovaly rozumné důvody pro spoléhání se na pravdivost difamační informace, dále 2. pokud se neprokáže, že byly podniknuty dostupné kroky k ověření pravdivosti takové informace, a to v míře a intenzitě, v níž bylo ověření informace přístupné a definitivní, a 3. pokud ten, kdo difamační informaci zveřejnil, měl důvod nevěřit, že tato informace je pravdivá. Zveřejnění takové informace nelze považovat za legitimní či rozumné i tehdy, pokud si šiřitel takové informace neověří její pravdivost dotazem u osoby, jíž se informační údaj týká, a nezveřejní její stanovisko, s výjimkou nemožnosti takového postupu a nebo tam, kde tento postup zjevně nebyl nutný (Lange v. Australian Corporation, 1997, citováno v kauze Reynolds Lds.). Důležité pro posouzení legitimity zveřejnění informace je zkoumání motivu. Legitimitu nelze dovodit, pokud bylo zveřejnění dominantně motivováno touhou poškodit osobu, k níž se informace váže, a pokud šiřitel sám informaci nevěřil anebo pokud ji poskytl bezohledně a hrubě nedbale bez toho, aby si ověřil, zda informace je pravdivá, či nikoliv. Pokud jde o základní právo na čest, uplatňuje se toto právo ve více sférách. Jedná se o soukromou sféru, sféru společenskou, občanskou a profesionální, přičemž poslední tři lze označit za sociální sféru. V první sféře jde vlastně o ochranu soukromí, v jehož rámci se nepochybně uplatňuje i právo na čest. Zásadně je však věcí každého, co a v jakém rozsahu z této sféry uvolní jako informaci pro okolní svět. Jinými slovy, v tomto segmentu zpravidla platí naprosté informační sebeurčení. Sféra sociální, občanská a profesionální reflektují sociální povahu základních práv, resp. odrážejí fakt, že jednotlivec žije ve společenství a vstupuje s ostatními jeho členy do komunikace, přičemž skrze své chování, ba dokonce skrze své samotné bytí ovlivňuje ostatní členy společenství. V této druhé sféře již neplatí naprosté informační sebeurčení, jinými slovy, do této sféry lze za určitých podmínek vstupovat, neboť se v ní mohou vyskytovat fakta, která mohou být předmětem oprávněného veřejného zájmu. Sociální sféry tak mohou být narušeny proporcionálními zásahy veřejné moci za účelem ochrany zájmů společenství. Vnější okraj sociální sféry jednotlivce tvoří tzv. veřejná sféra. Jedná se o ten segment lidského života, který může vnímat a nebo brát na vědomí každý (Löffler, Rickler, Handbuch des Presserechts, 4. vydání, 2000, 42. kapitola, pozn. č. 7). V této sféře neexistují prakticky žádná omezení pro šíření pravdivých faktů z ní (Soehring, Presserecht, 3. vydání, 2000, pozn. č. 19.40). Je zřejmé, že tato sféra lidského života se zcela kryje s profesionální sférou osob působících ve veřejném životě.","metadata_regulation_keys":["182/1993:§72","40/1964:§13","2/1993:čl17","2/1993:čl4","2/1993:čl10","209/1992:čl10"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Střet svobody projevu novinářky s ochranou cti soudkyně v souvislosti s reportáží o její profesní minulosti","facts":[{"sourceRefs":["S0019","S0020"],"text":"Stěžovatelka, novinářka, připravila pro Českou televizi reportáž o soudkyni JUDr. S. P., která se podílela na odsouzení členů Jazzové sekce a signatářů Charty 77. Reportáž byla odvysílána ve dnech 16. a 17. listopadu 1998 v pořadu Nadoraz."},{"sourceRefs":["S0021"],"text":"V reportáži zazněla tvrzení, že JUDr. P. byla zařazena do úzké skupinky soudců určených k souzení politických procesů a že byla hodnocena jako soudkyně, které se justice v rámci očisty měla zbavit, neboť soudila v rozporu s platným zákonem."},{"sourceRefs":["S0047"],"text":"Stěžovatelka se před odvysíláním snažila ověřit tato tvrzení u předsedy Městského soudu v Praze, Ministerstva spravedlnosti i u samotné JUDr. P., avšak informace jí byly odepřeny s odkazem na jejich důvěrnou povahu."},{"sourceRefs":["S0003","S0016"],"text":"JUDr. P. se cítila reportáží dotčena na své cti a podala žalobu na ochranu osobnosti proti České televizi, domáhajíc se omluvy. Stěžovatelka vystupovala v řízení jako vedlejší účastnice na straně žalované."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"36 C 20/99","sourceRefs":["S0017"],"outcomeSummary":"Prvním rozsudkem krajský soud žalobu zcela zamítl, neboť dospěl k závěru, že tvrzení o zařazení žalobkyně do okruhu osob soudících politické procesy bylo pravdivé a ostatní tvrzení nebyla prokázána jako způsobilá způsobit újmu.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"27. 11. 2000"},{"fileNumber":"1 Co 85/2003-291","sourceRefs":["S0018"],"outcomeSummary":"Vrchní soud změnil výrok o omluvě (vypustil slova 'a byla záměrně') a rozšířil omluvu o označení za nepravdivé tvrzení, že JUDr. P. byla zařazena do skupinky soudců určených k souzení politických procesů. Současně vrátil věc k dalšímu řízení o peněžité náhradě nemajetkové újmy.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"21. 9. 2004"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda uložení povinnosti k omluvě za tvrzení o profesní minulosti soudkyně představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu novinářky garantované čl. 17 odst. 1 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0029","S0030","S0058","S0059"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud konstatoval, že svoboda projevu je konstitutivním znakem demokratické společnosti a že kritika osob působících ve veřejném životě (včetně soudců) je dovolena, pokud je založena na pravdivých faktech nebo alespoň na dostupných informacích, které byly ověřeny. V daném případě byla tvrzení stěžovatelky pravdivá, nebo alespoň podložená dostupnými důkazy, a omezení svobody projevu uložením omluvy bylo nepřiměřené. Soud odkázal na judikaturu ESLP a vlastní precedenty (např. I. ÚS 453/03, IV. ÚS 154/97).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Reportáž byla ve veřejném zájmu, týkala se očisty justice a vycházela z ověřených informací. Tvrzení byla pravdivá nebo alespoň založena na dostupných faktech, přičemž přístup k jejich ověření byl stěžovatelce odepřen.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0058","S0059"],"sourceRefs":["S0008","S0047"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka JUDr. Š. W."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že tvrzení obsažená v reportáži byla pravdivá, a že vrchní soud neposoudil správně střet svobody projevu s ochranou cti soudkyně, neboť nezohlednil veřejný zájem a presumpci dovolené kritiky osob působících ve veřejném životě."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka JUDr. Š. W."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":5,"REFERENCED":2},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda tvrzení, že JUDr. P. byla zařazena do úzké skupinky soudců určených k souzení politických procesů, bylo pravdivé.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0050","S0051","S0052"],"text":"Ústavní soud shledal, že tvrzení o zařazení JUDr. P. do skupiny soudců určených k souzení politických procesů je pravdivé. Opřel se o důkazy, že senát, jemuž předsedala, byl jediným odvolacím senátem pro trestné činy podle první hlavy trestního zákona, a že procesy s Jazzovou sekcí a signatáři Charty 77 měly politický charakter.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatelka JUDr. Š. W."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda tvrzení, že JUDr. P. soudila v rozporu s platným zákonem, bylo pravdivé.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0057","S0058"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že tvrzení o souzení v rozporu se zákonem je pravdivé, neboť rozhodnutí ve věci Jazzové sekce bylo zrušeno pro porušení zákona a odsouzení za pobuřování bylo zrušeno rehabilitačním zákonem. Soud zdůraznil, že pojem 'zákon' v běžném jazyce zahrnuje i hodnoty právního státu.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["stěžovatelka JUDr. Š. W."],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0029","S0030","S0031"],"interpretation":"Svoboda projevu zahrnuje právo kritizovat osoby působící ve veřejném životě, včetně soudců, pokud je kritika založena na pravdivých faktech nebo na informacích, které byly přiměřeně ověřeny. Při střetu s právem na ochranu cti je třeba zohlednit veřejný zájem a presumpci dovolené kritiky.","regulations":"čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":10,"REFERENCED":4}},{"sourceRefs":["S0038","S0039","S0040"],"interpretation":"Právo na ochranu cti a dobré pověsti není absolutní; u osob působících ve veřejném životě je oslabeno ve prospěch svobody projevu, zejména pokud jde o profesní sféru, která spadá do veřejné sféry.","regulations":"čl. 10 Listiny základních práv a svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":2}},{"sourceRefs":["S0054"],"interpretation":"Trestné činy uvedené v první hlavě trestního zákona (včetně pobuřování) jsou považovány za politické, a jejich odsouzení podléhá rehabilitaci bez ohledu na to, který soud je projednával v prvním stupni.","regulations":"§ 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 9. 2004 č. j. 1 Co 85/2003-291, kterým byla uložena povinnost omluvit se JUDr. S. P.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Svoboda projevu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Stěžovatelka jako vedlejší účastnice neměla k dispozici jiný procesní prostředek (dovolání) k ochraně svého základního práva na svobodný projev, proto je ústavní stížnost přípustná.","sourceRefs":["S0007","S0014"]},"findings":[{"reason":"Napadeným rozsudkem vrchního soudu bylo uloženo omluvit se za tvrzení, která byla pravdivá nebo alespoň založena na dostupných faktech, čímž došlo k nepřiměřenému zásahu do svobody projevu stěžovatelky.","regulations":"čl. 17 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0058","S0067"],"right":"čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","outcome":"VIOLATED"}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 9. 2004 č. j. 1 Co 85/2003-291","kind":"FIND_VIOLATION","text":"I. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 9. 2004 č. j. 1 Co 85/2003-291 bylo porušeno základní právo stěžovatelky garantované čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 9. 2004 č. j. 1 Co 85/2003-291","kind":"QUASH_DECISION","text":"II. Proto se tento rozsudek ruší."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Soudce Výborný souhlasil s výrokem I. (porušení práva), ale nesouhlasil s výrokem II. (zrušení celého rozsudku), neboť podle něj měl být zrušen pouze výrok o omluvě, který stěžovatelka napadla. Zrušení celého rozhodnutí považoval za překročení návrhu a odchýlení se od ustálené judikatury bez postupu podle § 23 zákona o Ústavním soudu.","judges":["Miloslav Výborný"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 453/03","sourceRefs":["S0059"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Při střetu svobody projevu a ochrany osobnosti osob působících ve veřejném životě je třeba zohlednit veřejný zájem a presumpci dovolené kritiky.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2005:1.US.453.03","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000","interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2005:1.US.453.03"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":3}},"precedent_superseded_count":4,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":2,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":4,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2007:4.US.23.05.2","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2007:4.US.23.05.2"}}