{"document_id":"ECLI:CZ:US:2007:Pl.US.38.06","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 38/06","ecli":"ECLI:CZ:US:2007:Pl.US.38.06","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-38-06","decision_date":"2007-02-06","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"NORM_PETITION_REJECTED","subject":"Návrh na zrušení ustanovení o určení výše odměny advokáta podle mimosmluvní odměny v zákoně o odpovědnosti státu za škodu","legal_sentence":"1. Vycházeje ze smyslu a účelu § 67 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 15/01 [Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen \"Sbírka rozhodnutí\"), svazek 24, nález č. 164, vyhlášen pod č. 424/2001 Sb. ] konstatoval, že změna ke zrušení navrhovaného zákonného ustanovení zakládá důvod zastavení řízení o kontrole norem toliko tehdy, je-li pro posouzení ústavnosti tohoto ustanovení rozhodná. Uvedený právní názor byl následně potvrzen řadou dalších nálezů Ústavního soudu ( sp. zn. Pl. ÚS 38/04 sp. zn. Pl. ÚS 43/04 sp. zn. Pl. ÚS 5/05 - Sbírka rozhodnutí, svazek 41, nález č. 125, svazek 38, nález č. 139, svazek 41, nález č. 77, vyhlášeny pod č. 409/2006 Sb. , pod č. 354/2005 Sb. a pod č. 303/2006 Sb. ). Od uvedené je ale odlišná situace, v níž nedochází ke změně, nýbrž ke zrušení napadeného ustanovení a jeho nahrazení ustanovením (příp. právním předpisem) novým, a to i v případě jejich identického znění. Jelikož normativní existence právního předpisu (platnost) je utvářena jednotou normotvůrcovy vůle a jejího projevu (publikací předpisu), není u dvou obsahově identických a v čase po sobě následujících právních předpisů dána i jejich identita normativní (identita platnosti). Vycházeje z tohoto právního názoru, Ústavní soud ustanovení § 67 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. v obdobných případech i aplikoval (viz např. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 39/04 - nepublikováno). 2. V případě absence explicitních intertemporálních ustanovení, tj. za situace, kdy zákonodárce mlčí jak k otázce, zda je nárok podle předchozí úpravy zachován, tak k aplikovatelnosti nové úpravy, je dle Ústavního soudu třeba přijmout takový výklad ( sp. zn. II. ÚS 444/03 sp. zn. II. ÚS 37/04 sp. zn. I. ÚS 287/04 sp. zn. I. ÚS 344/04 sp. zn. IV. ÚS 178/04 - Sbírka rozhodnutí, svazek 37, nálezy č. 134 a č. 135; svazek 35, nálezy č. 174 a č. 191; svazek 36, nález č. 18), který \"šetří smysl a podstatu základního práva, v daném případě práva na legitimní očekávání. Opačný aplikační či interpretační postup znamená porušení čl. 4 odst. 4 Listiny\", je proto \"ve svém důsledku výkladem retroaktivním\". 3. Aplikace postupu založeného interpretací čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen \" Ústava \") obsaženou v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/2000 (Sbírka rozhodnutí, svazek 21, nález č. 5, vyhlášen pod č. 78/2001 Sb. ), potvrzeném nálezem sp. zn. Pl. ÚS 42/03 (Sbírka rozhodnutí, svazek 40, nález č. 72, vyhlášen pod č. 280/2006 Sb. ), otevírá prostor pro posuzování dřívějších právních jednání (případně právních událostí) dle pozdější, avšak již ústavně konformní právní úpravy, vykazuje proto znaky pravé retroaktivity. Nutno tudíž zodpovědět otázku, je-li takový postup rozporný s principem právního státu ( čl. 1 odst. 1 Ústavy ), anebo tomu tak není. Základní právo, resp. svoboda je obsahem vztahu mezi jeho subjektem (nositelem), kterým je člověk (fyzická osoba a derivativně i právnická osoba), a adresátem, kterým je veřejná moc. Výjimku z této obecné konstrukce představují případy horizontálního působení základních práv, případy, v nichž adresátem základních práv (svobod) není veřejná moc, nýbrž subjekty soukromého práva. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 (Sbírka rozhodnutí, svazek 7, nález č. 13, vyhlášen pod č. 63/1997 Sb. ) Ústavní soud zformuloval hlediska, jež vylučují zákaz pravé retroaktivity, tj. hlediska, jejichž splnění zakládá její akceptovatelnost: \"Z principu ochrany důvěry občanů v právo vyplývá, že princip nepřípustnosti retroaktivity nelze vztáhnout na zpětné působení právních norem, jež nepředstavují zásah do právní jistoty, resp. nabytých práv. Příkladem takového zpětného působení je situace, v níž za předpokladu rozdílných trestněprávních úprav v době spáchání skutku a v době rozhodování o něm, se skutek posuzuje dle právní úpravy, jež je pro pachatele výhodnější ( čl. 40 odst. 6 věta druhá Listiny základních práv a svobod ).\" Uvedená teze z pohledu členění základních práv a svobod s ohledem na jejich možné adresáty dopadá na případy, ve kterých je tímto adresátem veřejná moc. Pravá retroaktivita v případě vyslovení protiústavnosti již zrušeného zákona a posouzení předchozích skutkových jednání ústavně konformní právní úpravou s účinky ex tunc na straně veřejné moci nezakládá porušení principu ochrany důvěry občanů v právo, příp. zásah do právní jistoty, resp. nabytých práv. Situace odlišná nastává v případech horizontálního působení základních práv a svobod. Na tyto případy ve vztahu k třetím osobám nutno vztáhnout principy ochrany důvěry občanů v právo, právní jistoty, resp. nabytých práv; neomezená aplikace postupu založeného interpretací čl. 95 odst. 2 Ústavy obsaženou v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/2000 potvrzeném nálezem sp. zn. Pl. ÚS 42/03 by tudíž u nich založila pravou retroaktivitu, a tedy rozpor s principem právního státu ( čl. 1 odst. 1 Ústavy ). Za jediný možný případ průlomu zákazu zpětné účinnosti právní normy v řízení o kontrole norem u horizontálního působení základních práv a svobod by bylo lze akceptovat ochranu hodnot, jež spadají do rámce materiálního jádra Ústavy dle jejího čl. 9 odst. 2. 4. K problematice náhrady nákladů zastoupení vynaložených poškozeným na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu se Ústavní soud vyslovil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 18/01 (Sbírka rozhodnutí, svazek 26, nález č. 53, vyhlášen pod č. 234/2002 Sb. ). V návaznosti na zrušení ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. v kontextu předmětné věci je relevantní v daném nálezu vyjádřený závěr, dle něhož nutno za ústavně konformní i v souvislosti s náhradou škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem považovat přiznání náhrady nákladů řízení podle procesních předpisů. Účelem této zákonné úpravy je interpretace skutečné škody, spočívající v nákladech vynaložených poškozeným na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí anebo nápravu nesprávného úředního postupu, ve smyslu účelně vynaložených nákladů, přičemž za takové lze z pohledu právní jistoty považovat ty, jež jsou stanoveny zvláštním právním předpisem o mimosmluvní odměně.","metadata_regulation_keys":["177/1996","82/1998:§31","99/1963:§147","99/1963:§151","1/1993:čl95","1/1993:čl1","1/1993:čl9","1/1993:čl4","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Návrh na zrušení ustanovení o určení výše odměny advokáta podle mimosmluvní odměny v zákoně o odpovědnosti státu za škodu","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Žalobce Ing. M. K. byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 3. 2002, sp. zn. 3 To 122/2002, zproštěn obžaloby z trestného činu útoku na veřejného činitele, neboť jeho jednání nebylo shledáno trestným činem."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Žalobce následně podal u Okresního soudu v Ostravě žalobu proti České republice podle zákona č. 82/1998 Sb. o náhradu škody, včetně úhrady smluvní odměny obhájci v trestním řízení."},{"sourceRefs":["S0007","S0008"],"text":"Podle § 31 odst. 4 věty třetí zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění před novelou) se výše odměny za zastupování určí podle zvláštního předpisu o mimosmluvní odměně (advokátní tarif), nikoli podle smluvní odměny. Žalobce toto ustanovení považoval za rozporné s čl. 36 odst. 3 a čl. 37 Listiny."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Okresní soud v Ostravě dospěl k závěru, že ustanovení může být protiústavní, přerušil řízení a předložil Ústavnímu soudu návrh na jeho zrušení."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"3 To 122/2002","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Zproštění obžaloby z trestného činu útoku na veřejného činitele, neboť jednání nebylo shledáno trestným činem.","court":"Krajský soud v Ostravě","decisionDate":"25. 3. 2002"}],"legalQuestions":[{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Je ustanovení § 31 odst. 4 věty třetí zákona č. 82/1998 Sb. v rozporu s čl. 36 odst. 3 a čl. 37 Listiny základních práv a svobod?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0052","S0053","S0054","S0055","S0056","S0057"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že napadené ustanovení není v rozporu s čl. 36 odst. 3 a 4 a čl. 37 Listiny. Účelem úpravy je náhrada účelně vynaložených nákladů, přičemž za takové lze považovat náklady stanovené zvláštním právním předpisem o mimosmluvní odměně. Tato úprava je ústavně konformní.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Napadené ustanovení je v rozporu s čl. 36 odst. 3 a čl. 37 Listiny, protože neumožňuje náhradu smluvní odměny advokáta, čímž omezuje právo na náhradu skutečné škody a právo na právní pomoc.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0052","S0053","S0054","S0055","S0056"],"sourceRefs":["S0008"],"importance":"CORE","parties":["Okresní soud v Ostravě"],"courtExplanation":"Ústavní soud neshledal rozpor, neboť náhrada podle mimosmluvní odměny představuje účelně vynaložené náklady a je ústavně konformní."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Okresní soud v Ostravě"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":7,"REFERENCED":3},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Je dán důvod zastavení řízení podle § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, protože napadené ustanovení bylo zrušeno a nahrazeno?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0032","S0033","S0034","S0035","S0036","S0037","S0038","S0039","S0040","S0041","S0042","S0043","S0044","S0045","S0046","S0047","S0048","S0049","S0050"],"text":"Ústavní soud neshledal důvod k zastavení řízení, protože napadené ustanovení je stále aplikovatelné v kmenovém řízení. Podle judikatury (Pl. ÚS 33/2000, Pl. ÚS 42/03) je možné posuzovat ústavnost již zrušeného, ale stále aplikovatelného zákona. V daném případě jde o vertikální vztah (stát – jednotlivec), kde pravá retroaktivita není v rozporu s principem právního státu.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":4,"PROCEDURAL_REFERENCE":1,"REFERENCED":7},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":2,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0052","S0053","S0054","S0055","S0056"],"interpretation":"Náhrada nákladů zastoupení podle mimosmluvní odměny představuje náhradu účelně vynaložených nákladů a je ústavně konformní; smluvní odměna není součástí skutečné škody v režimu zákona o odpovědnosti státu za škodu.","regulations":"§ 31 odst. 4 věta třetí zákona č. 82/1998 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu č. 234/2002 Sb.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":5,"REFERENCED":3},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0019"],"description":"§ 31 odst. 4 věta třetí zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 234/2002 Sb.","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 3, čl. 37 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a právo na právní pomoc"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh byl podán oprávněným navrhovatelem (obecný soud) a napadené ustanovení je aplikovatelné v kmenovém řízení.","sourceRefs":["S0026","S0027","S0028","S0029","S0030","S0050"]},"findings":[{"reason":"Ustanovení § 31 odst. 4 věty třetí není v rozporu s ústavním pořádkem; náhrada podle mimosmluvní odměny je ústavně konformní.","regulations":"čl. 36 odst. 3, čl. 37 Listiny","reasonSourceRefs":["S0057"],"right":"čl. 36 odst. 3 a čl. 37 Listiny základních práv a svobod","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":4}}]},"dispositionType":"NORM_PETITION_REJECTED","operativeOrders":[{"targetAct":"§ 31 odst. 4 věta třetí zákona č. 82/1998 Sb.","kind":"REJECT","text":"Návrh Okresního soudu v Ostravě na zrušení § 31 odst. 4 věty třetí zákona č. 82/1998 Sb. se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 33/2000","sourceRefs":["S0041"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Obecný soud je oprávněn předložit Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, který již byl zrušen, ale je stále aplikovatelný v projednávané věci.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2001:Pl.US.33.2000","precedent_source_units":["legal_question:2000"],"precedent_target_units":["legal_question:2000","legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2001:Pl.US.33.2000"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":9,"PROCEDURAL_REFERENCE":1,"REFERENCED":6},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":4,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":4,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2007:Pl.US.38.06","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2007:Pl.US.38.06"}}