{"document_id":"ECLI:CZ:US:2008:1.US.1560.07.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 1560/07","ecli":"ECLI:CZ:US:2008:1.US.1560.07.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-1560-07_1","decision_date":"2008-02-28","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Opuštění věci a přechod vlastnictví na stát v době totalitního režimu; určovací žaloba na vlastnictví nemovitostí","legal_sentence":"Ústavní soud ve své konstantní judikatuře již mnohokrát prokázal, že netoleruje orgánům veřejné moci a především obecným soudům přepjatě formalistický postup v řízení za použití v podstatě sofistikovaného odůvodňování zjevné nespravedlnosti. Každý úkon orgánu veřejné moci je totiž nutno v prvé řadě posuzovat podle jeho obsahu a následků, které způsobil či může způsobit, a to bez ohledu na jeho označení a na případné formální či materiální nedostatky. Ústavně konformní řešení daného případu vyžaduje, aby byl vzat v úvahu právě charakter minulého nedemokratického totalitního režimu, který přímo a úmyslně zapříčinil, že možnost faktického nakládání s jakýmkoli majetkem pro jedince žijícího v tzv. kapitalistické cizině byla naprosto iluzorní. Neplatí sice, že by pro období totalitního režimu nebylo možné institut derelikce vůbec použít; vždy je však třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem té které věci. V této souvislosti Ústavní soud považuje za nutné podtrhnout, že po listopadu 1989 došlo v Československu, nyní v České republice, k zásadním politickým a ekonomickým změnám. V jejich důsledku byl zaveden nový hodnotový systém moderní demokratické společnosti, jehož pohledem je třeba vykládat i staré právní normy, pokud dosud existují. To se mimo jiné odrazilo i ve vydání zákona č. 198/1993 Sb. , o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. Tento systém je zavázán poskytovat - mimo jiné - i náležitou ochranu právu vlastnickému, jež patří mezi základní lidská práva. Každý musí mít v demokratickém právním státě jistotu, že neztratí své vlastnické právo v řízení, jehož účastníkem ani nebyl.","metadata_regulation_keys":["40/1964:§453","99/1963:§80","1/1993:čl4","2/1993:čl36","2/1993:čl2","2/1993:čl11"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Opuštění věci a přechod vlastnictví na stát v době totalitního režimu; určovací žaloba na vlastnictví nemovitostí","facts":[{"sourceRefs":["S0005"],"text":"Stěžovatelův otec A. S. byl vlastníkem nemovitostí (dva domy s pozemky) v Jihlavě, které zdědil po svých rodičích a bratrovi. A. S. žil trvale v Ekvádoru."},{"sourceRefs":["S0006","S0009"],"text":"V roce 1967 byl A. S. vyzván Městským bytovým podnikem, aby se vyjádřil ke správě nemovitostí, jinak budou považovány za opuštěné. A. S. nereagoval a od roku 1966 neměl v Československu zástupce."},{"sourceRefs":["S0005","S0006"],"text":"Dne 18. 10. 1991 Okresní úřad v Jihlavě prohlásil nemovitosti za opuštěný majetek podle § 453 odst. 2 občanského zákoníku (ve znění do 31. 12. 1991) a stát je následně prodal třetím osobám."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatel se v roce 1991 přihlásil k dědictví po otci, ale dědické řízení bylo zastaveno s odůvodněním, že nemovitosti přešly na stát jako opuštěné."},{"sourceRefs":["S0005","S0006"],"text":"Stěžovatel podal určovací žalobu, že jeho otec byl ke dni smrti vlastníkem nemovitostí, neboť nikdy neprojevil vůli je opustit a stát vlastnictví nenabyl platně."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"5 C 502/99","sourceRefs":["S0006","S0008"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu na určení vlastnictví. Dovodil, že A. S. nemovitosti konkludentně opustil a vlastnictví přešlo na stát přímo ze zákona; prohlášení z roku 1991 mělo jen deklaratorní význam.","court":"Okresní soud v Jihlavě","decisionDate":"6. 11. 2003"},{"fileNumber":"20 Co 375/2004","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek okresního soudu. Uvedl, že opuštění věci mohlo být konkludentní a že A. S. mohl prostřednictvím zástupce či orgánů projevit zájem, což neučinil.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"2. 11. 2004"},{"fileNumber":"22 Cdo 596/2006","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Dovolání zamítl. Ztotožnil se se závěry nižších soudů a odkázal na judikát č. 1/1979, podle něhož opuštění věci nevyžaduje neznámého vlastníka. Námitky proti prohlášení z roku 1991 označil za bezpředmětné.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"21. 3. 2007"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda obecné soudy dostatečně a ústavně konformně posoudily otázku opuštění nemovitostí právním předchůdcem stěžovatele v kontextu totalitního režimu a zda tím nedošlo k porušení práva na spravedlivý proces a zákazu libovůle.","sourceRefs":["S0025","S0026"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0027","S0028","S0029","S0030","S0031","S0032","S0033","S0034","S0035","S0038"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Obecné soudy se nedostatečně vypořádaly s námitkami stěžovatele ohledně charakteru prohlášení z roku 1991 a vlivu totalitního režimu na možnost výkonu vlastnických práv. Jejich závěr o opuštění věci je nepřezkoumatelný a představuje libovůli (čl. 2 odst. 2 Listiny) a porušení práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Otec stěžovatele nemovitosti nikdy neopustil; jeho nečinnost byla způsobena totalitním režimem, který diskriminoval soukromé vlastnictví a osoby žijící v exilu. Prohlášení z roku 1991 bylo účelové a vydané až po smrti otce, bez doručení.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0008","S0009","S0010"],"sourceRefs":["S0011","S0012","S0013"],"importance":"CORE","parties":["Dr. B. S."],"courtExplanation":"Obecné soudy považovaly nečinnost za konkludentní opuštění a prohlášení za deklaratorní, aniž by se zabývaly okolnostmi totalitního režimu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Dr. B. S."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"assessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_old_key":"40/1964:§453","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":5,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda prohlášení Okresního úřadu v Jihlavě z 18. 10. 1991 o opuštění majetku mělo konstitutivní nebo deklaratorní povahu a zda jeho vydání a obsah byly v souladu s ústavními principy.","sourceRefs":["S0012","S0013","S0028"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0028","S0029","S0030","S0031"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že obecné soudy se s námitkami stěžovatele ohledně prohlášení nevypořádaly. Každý úkon orgánu veřejné moci je třeba posuzovat podle obsahu a následků, nikoli jen podle označení. Nejasnosti v postupu státních orgánů nelze vykládat v neprospěch stěžovatele.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Dr. B. S."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"question":"Zda je při posuzování opuštění věci v období totalitního režimu nutné přihlédnout k charakteru režimu a nemožnosti faktického výkonu vlastnických práv osobami žijícími v exilu.","sourceRefs":["S0011","S0034"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0032","S0033","S0034","S0035"],"text":"Ústavní soud zdůraznil, že v demokratickém právním státě je nutno přihlédnout k charakteru totalitního režimu, který fakticky znemožňoval výkon vlastnických práv osobám v exilu. Nutit právního předchůdce k formálním úkonům a z jejich nevykonání vyvozovat derelikci je neakceptovatelné.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["Dr. B. S."],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0034","S0035"],"interpretation":"Při posuzování opuštění věci (derelikce) v období totalitního režimu je nutno přihlédnout ke konkrétním okolnostem, zejména k nemožnosti faktického výkonu vlastnických práv osobami žijícími v exilu. Nečinnost vlastníka nelze automaticky považovat za konkludentní opuštění, pokud byla způsobena režimem, který soukromé vlastnictví potlačoval.","regulations":"§ 453 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 1991","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2007 sp. zn. 22 Cdo 596/2006","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2004 sp. zn. 20 Co 375/2004","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 6. 11. 2003 sp. zn. 5 C 502/99","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny","right":"vlastnické právo"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla shledána důvodnou, nebyla odmítnuta.","sourceRefs":["S0020"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy se nedostatečně vypořádaly s námitkami stěžovatele a jejich rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná, což představuje libovůli.","regulations":"čl. 2 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0038"],"right":"zákaz libovůle (čl. 2 odst. 2 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Postupem obecných soudů došlo k porušení práva na spravedlivý proces, neboť neposkytly řádnou ochranu právům stěžovatele.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0038"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou vázány právním názorem Ústavního soudu, že je nutno přihlédnout k charakteru totalitního režimu a k okolnostem vydání prohlášení z roku 1991; věc je třeba znovu projednat a rozhodnout."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu, rozsudek Krajského soudu v Brně, rozsudek Okresního soudu v Jihlavě","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2007 sp. zn. 22 Cdo 596/2006, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2004 sp. zn. 20 Co 375/2004 a rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 6. 11. 2003 sp. zn. 5 C 502/99 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 21/96","sourceRefs":["S0022"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, musí zohlednit účel a smysl právní normy.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.21.96","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.21.96"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2007:22.CDO.596.2006.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"REFERENCED":1},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":5,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":3,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2008:1.US.1560.07.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2008:1.US.1560.07.1"}}