{"document_id":"ECLI:CZ:US:2008:1.US.520.06.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 520/06","ecli":"ECLI:CZ:US:2008:1.US.520.06.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-520-06_1","decision_date":"2008-01-23","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Vyloučení svévole při změně správní praxe - účast francouzských zaměstnanců na sociálním pojištění","legal_sentence":"Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že ústavní otázky vyvolává toliko praxe České správy sociálního zabezpečení (dále jen \"ČSSZ\") za dobu počínaje 1. červnem 2002 (účinnost novely Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 395/2001 Sb. - tzv. euronovela) a konče 1. lednem 2004, kdy celou věc vyřešila nová zákonná úprava. ČSSZ a Městský soud v Praze na jedné straně a Nejvyšší správní soud na straně druhé zaujaly dva různé výklady Ústavy České republiky , které - jakkoliv jsou navzájem odlišné - oba odůvodnily uložení povinnosti stěžovatelce zaplatit dlužné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně penále. Podle ČSSZ a Městského soudu v Praze je s ohledem na znění čl. 10 Ústavy České republiky počínaje 1. červnem 2002 Všeobecná úmluva o sociální bezpečnosti mezi Československem a Francií, vyhlášená pod č. 215/1949 Sb. , změněná Dodatkovou úmluvou, vyhlášenou pod č. 68/1970 Sb. , (dále jen \"Úmluva\") součástí právního řádu České republiky. Stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Výkladem Úmluvy, která byla použita místo zákona [zákon č. 54/1956 Sb. , o nemocenském pojištění zaměstnanců, francouzské i jiné cizí státní příslušníky z účasti na pojištění vyjímal ustanovením § 5 písm. b), pokud tito neměli na území České republiky trvalý pobyt a byli činní v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů], došly uvedené orgány veřejné moci k závěru, že francouzští státní příslušníci, kteří neměli v České republice trvalý pobyt a byli zde činní pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, byli účastni na pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2003. Nejvyšší správní soud závěry Městského soudu v Praze a ČSSZ sice odmítl, ale přesto dovodil aplikovatelnost Úmluvy, která má podle něj přednost před zákonem. Bez jakékoliv právní argumentace uvedl, že všechny mezinárodní smlouvy, které byly ratifikovány \"dříve, tj. před účinností\" novely Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 395/2001 Sb. , si zachovávají dosavadní status. Takovýto právní závěr je zjevně nesprávný a je v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, podle které i mezinárodní smlouvy ratifikované před 1. červnem 2002, splňují-li jinak podmínky čl. 10 Ústavy České republiky , jsou součástí právního řádu (srov. např. sp. zn. II. ÚS 405/02 Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 30, nález č. 80, str. 245, aplikující jako součást právního řádu Smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení, vyhlášenou pod č. 228/1993 Sb. ). Uvedeným právním závěrem sice Nejvyšší správní soud postup správních úřadů legalizoval, ovšem způsobem svévolným a nepředvídatelným. Správní úřady vůči stěžovatelce postupovaly zmíněným způsobem proto, že jednaly s ohledem na nové znění čl. 10 Ústavy České republiky . Pokud ovšem tento postup, s ohledem na výklad čl. 10 Ústavy České republiky učiněný v dané věci Nejvyšším správním soudem, ztratil svou oporu, nebylo možno celý postup správních úřadů zhojit legalistickou konstrukcí, která podepřela aplikovatelnost Úmluvy na základě 70 let starého zákona. Tento zákon nikdy nebyl ve vztahu ke stěžovatelce aplikován a podle publikované judikatury, např. č. 941/2006 Sb. NSS, nebyl aplikován ani vůči jiným subjektům. Přitom podle právního názoru zastávaného Nejvyšším správním soudem mohl být aplikován i kdykoliv v době před rokem 2002. Soustavná praxe orgánů státní správy sociálního zabezpečení vytvořila oprávněná očekávání adresátů příslušných právních norem v oblasti nemocenského pojištění. Ostatně stěžovatelka sama, v duchu těchto úvah Ústavního soudu, tvrdí, že nikdo z jejích francouzských zaměstnanců v relevantní době nepobíral žádné dávky sociálního zabezpečení. Tito zaměstnanci (francouzští státní příslušníci) platili podle stěžovatelky do 1. ledna 2004, v duchu do té doby existující praxe orgánů státní správy sociálního zabezpečení, své pojistné na sociální zabezpečení ve Francii.","metadata_regulation_keys":["100/1932:§1","54/1956:§5","589/1992:§3","97/1963:§16","1/1993:čl10","1/1993:čl1","2/1993:čl4","2/1993:čl36","215/1949","395/2001","68/1970"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Vyloučení svévole při změně správní praxe - účast francouzských zaměstnanců na sociálním pojištění","facts":[{"sourceRefs":["S0006","S0019"],"text":"Stěžovatelka (společnost BISTROT DE MARLENE, s.r.o.) zaměstnávala francouzské státní příslušníky, kteří neměli v České republice trvalý pobyt a pracovali na základě pracovněprávních vztahů uzavřených podle cizích právních předpisů."},{"sourceRefs":["S0024","S0026"],"text":"Do 1. ledna 2004 správní orgány sociálního zabezpečení (ČSSZ) v souladu s dlouhodobou praxí nevyžadovaly odvádění pojistného na sociální zabezpečení za tyto zaměstnance, neboť podle § 5 písm. b) zákona č. 54/1956 Sb. nebyli účastni pojištění."},{"sourceRefs":["S0006","S0019"],"text":"Po účinnosti novely Ústavy (ústavní zákon č. 395/2001 Sb.) od 1. června 2002 ČSSZ změnila svůj výklad a začala uplatňovat Všeobecnou úmluvu o sociální bezpečnosti mezi ČSR a Francií (č. 215/1949 Sb.), čímž dovodila povinnost odvádět pojistné i za francouzské zaměstnance."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Platebním výměrem ze dne 14. 6. 2004 ČSSZ předepsala stěžovatelce dlužné pojistné a penále za období od 1. 6. 2002 do 31. 12. 2003."},{"sourceRefs":["S0008","S0024"],"text":"Stěžovatelka namítala, že změna výkladu byla překvapivá a v rozporu s principem právní jistoty, neboť do té doby nikdo z francouzských zaměstnanců nečerpal dávky sociálního zabezpečení v ČR a pojistné bylo odváděno ve Francii."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"č. 493/1485/04","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Platebním výměrem předepsáno stěžovatelce dlužné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně penále.","court":"Pražská správa sociálního zabezpečení","decisionDate":"14. 6. 2004"},{"fileNumber":"č.j. 332-6003-506-15.7.2004/Ve","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Zamítnuto odvolání stěžovatelky proti platebnímu výměru.","court":"Česká správa sociálního zabezpečení","decisionDate":"21. 7. 2004"},{"fileNumber":"12 Cad 35/2004-41","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí ČSSZ; soud se ztotožnil s výkladem, že Úmluva je součástí právního řádu a má přednost před zákonem.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"15. 12. 2004"},{"fileNumber":"3 Ads 21/2005-71","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Zamítnuta kasační stížnost; dovodil aplikovatelnost Úmluvy na základě zákona č. 100/1932 Sb. a její přednost před zákonem č. 54/1956 Sb.","court":"Nejvyšší správní soud","decisionDate":"18. 5. 2006"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda změna správní praxe orgánů sociálního zabezpečení a její následné potvrzení správními soudy představovalo svévolný zásah do právní jistoty stěžovatelky a porušení principu ochrany důvěry v právo.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0027"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"ÚS dovodil, že změna dlouhodobé správní praxe za nezměněného právního stavu je možná jen ze závažných a principiálních důvodů. V daném případě správní orgány změnily praxi na základě nesprávného výkladu novely Ústavy, a když tento důvod odpadl, změna se stala svévolí. Nejvyšší správní soud tuto svévoli legitimizoval novou právní konstrukcí, čímž sám jednal svévolně. Došlo k porušení čl. 4 odst. 1 a čl. 36 odst. 2 Listiny a čl. 1 odst. 1 Ústavy.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatelka namítala, že správní orgány změnily svůj výklad práva bez závažných důvodů, a že soudy tuto změnu aprobovaly, čímž porušily její oprávněná očekávání. Upozornila na nejednotnost judikatury a na to, že francouzští zaměstnanci nečerpali dávky v ČR.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0027"],"sourceRefs":["S0008"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka (BISTROT DE MARLENE, s.r.o.)"],"courtExplanation":"ÚS shledal, že změna praxe byla svévolná, neboť správní orgány změnily výklad bez principiálních důvodů a soudy tuto změnu nelegitimně podpořily novým právním argumentem."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka (BISTROT DE MARLENE, s.r.o.)"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":6,"FOLLOWED":16,"REFERENCED":7},"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":6,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":1},{"question":"Zda byla Všeobecná úmluva o sociální bezpečnosti mezi ČSR a Francií (č. 215/1949 Sb.) součástí právního řádu ČR a zda ji bylo možno aplikovat na základě čl. 10 Ústavy nebo zákona č. 100/1932 Sb.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0021"],"text":"ÚS nepovažoval za nutné rozhodnout o tom, zda Úmluva byla součástí právního řádu, neboť i kdyby byla, změna správní praxe byla svévolná a porušila princip právní jistoty.","outcome":"LEFT_OPEN"},"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatelka (BISTROT DE MARLENE, s.r.o.)","COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":2},"arguments_hidden":2,"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0015"],"interpretation":"Změna konstantní správní praxe je přípustná pouze ze závažných a principiálních důvodů; svévolná změna je v rozporu s principem právní jistoty a ochrany důvěry v právo.","regulations":"čl. 1 odst. 1 Ústavy, čl. 4 odst. 1 a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":4,"FOLLOWED":14,"REFERENCED":9},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":4,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false,"precedent_followed_by_superseded_hidden":1}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2004 č.j. 12 Cad 35/2004-41 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006 č.j. 3 Ads 21/2005-71","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 1 Ústavy České republiky","right":"princip právního státu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny procesní prostředky.","sourceRefs":["S0006"]},"findings":[{"reason":"Správní orgány a soudy uložily stěžovatelce povinnost platit pojistné na základě svévolné změny výkladu, aniž by k tomu byl zákonný podklad.","regulations":"čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0027"],"right":"čl. 4 odst. 1 Listiny (ukládání povinností jen na základě zákona)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Správní soudy neposkytly stěžovatelce ochranu před svévolným postupem správních orgánů a samy jednaly svévolně.","regulations":"čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0027"],"right":"čl. 36 odst. 2 Listiny (právo na soudní ochranu)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Změna správní praxe a její soudní aprobace porušila důvěru stěžovatelky v právo.","regulations":"čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky","reasonSourceRefs":["S0027"],"right":"čl. 1 odst. 1 Ústavy (princip právního státu a právní jistoty)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":4}}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Městského soudu v Praze a rozsudek Nejvyššího správního soudu","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006 č.j. 3 Ads 21/2005-71 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2004 č.j. 12 Cad 35/2004-41 byla porušena základní práva a svobody stěžovatelky plynoucí z čl. 4 odst. 1 a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, stejně jako byla porušena ochrana důvěry stěžovatelky v právo podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky."},{"targetAct":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2004 č.j. 12 Cad 35/2004-41 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006 č.j. 3 Ads 21/2005-71","kind":"QUASH_DECISION","text":"Uvedená rozhodnutí se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 215/94","sourceRefs":["S0013"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Ke znakům právního státu neoddělitelně patří hodnota právní jistoty a ochrana důvěry občanů v právo.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1995:4.US.215.94","precedent_source_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1995:4.US.215.94"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_deprecated","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_reason":"Novela od 1. 1. 2004 zahrnuje pracovníky s cizími pracovními smlouvami do pojistného, čímž řeší otázku jinak než závěr o vynětí.","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-09","legal_sentence_continuity_counterparts":["589/1992:člIV"],"legal_sentence_continuity_assessment":[{"key":"589/1992:člIV","relation":"OVERRULES","reason":"Novela od 1. 1. 2004 zahrnuje pracovníky s cizími pracovními smlouvami do pojistného, čímž řeší otázku jinak než závěr o vynětí."}],"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},"precedent_superseded_count":10,"legal_sentence_continuity_old_key":"54/1956:§5","precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":1,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":10,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":2,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2008:1.US.520.06.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2008:1.US.520.06.1"}}