{"document_id":"ECLI:CZ:US:2008:1.US.605.06.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 605/06","ecli":"ECLI:CZ:US:2008:1.US.605.06.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-605-06_1","decision_date":"2008-01-15","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Vyloučení svévole při změně správní praxe – kauza francouzských zaměstnanců a jejich účast na sociálním pojištění","legal_sentence":"Soustavná praxe orgánů státní správy sociálního zabezpečení vytvořila oprávněná očekávání adresátů příslušných právních norem v oblasti nemocenského pojištění. Ostatně stěžovatelka sama, v duchu těchto úvah Ústavního soudu, tvrdí, že nikdo z jejích francouzských zaměstnanců v relevantní době žádné dávky sociálního zabezpečení nepobíral. Tito zaměstnanci (francouzští státní příslušníci) platili podle stěžovatelky do 1. ledna 2004 v duchu do té doby existující praxe orgánů státní správy sociálního zabezpečení své pojistné na sociální zabezpečení ve Francii. Soustavná praxe orgánů státní správy sociálního zabezpečení, kontinuálně existující až do počátku roku 2004, tedy dotvořila české právo v jeho materiální podobě tak, že v relevantní době nemohla být použita Všeobecná úmluva o sociální bezpečnosti mezi Československem a Francií ze dne 12. 10. 1948 místo úpravy zákonné. Francouzští státní příslušníci, kteří neměli v České republice trvalý pobyt a byli činní v České republice pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, tedy nebyli účastni na pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb. , o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění účinném do 31. 12. 2003 [s odkazem na ustanovení § 5 písm. b) citovaného zákona]. Proto Ústavní soud dospěl k závěru, že napadenými rozhodnutími byla porušena základní práva a svobody stěžovatelky plynoucí z čl. 4 odst. 1 a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod , stejně jako ochrana důvěry stěžovatelky v právo podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky .","metadata_regulation_keys":["100/1932:§1","54/1956:§2","54/1956:§5","589/1992:§3","1/1993:čl10","1/1993:čl1","1/1993:čl4","2/1993:čl36","215/1949:čl3","215/1949:čl1","395/2001","4/1993:čl5","68/1970"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Vyloučení svévole při změně správní praxe – kauza francouzských zaměstnanců a jejich účast na sociálním pojištění","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatelka LEGRAND, s. r. o., zaměstnávala v roce 2003 na území České republiky francouzské státní občany, včetně Ch. Y. G., s nimiž měla uzavřeny pracovní smlouvy podle francouzského práva. Tito zaměstnanci měli trvalý pobyt ve Francii a do 1. 1. 2004 platili pojistné na sociální zabezpečení ve Francii."},{"sourceRefs":["S0007","S0034"],"text":"Do 31. 5. 2002 (před novelou čl. 10 Ústavy) správní orgány sociálního zabezpečení dlouhodobě a jednotně vykládaly § 5 písm. b) zákona č. 54/1956 Sb. tak, že cizí státní příslušníci bez trvalého pobytu v ČR, zaměstnaní podle cizích právních předpisů, nejsou účastni nemocenského pojištění v ČR. Tato praxe byla kontinuální a stěžovatelka na ni spoléhala."},{"sourceRefs":["S0007","S0009"],"text":"Po nabytí účinnosti novely čl. 10 Ústavy (ústavní zákon č. 395/2001 Sb.) dne 1. 6. 2002 změnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) svůj výklad. Na základě stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí z 11. 2. 2003 začala doměřovat pojistné za rok 2003 všem zaměstnavatelům, kteří měli s cizinci pracovní smlouvy podle cizího práva, s odůvodněním, že Všeobecná úmluva o sociální bezpečnosti mezi Československem a Francií (č. 215/1949 Sb.) je nyní součástí právního řádu a vylučuje aplikaci § 5 písm. b)."},{"sourceRefs":["S0007","S0011"],"text":"Platebním výměrem ze dne 26. 5. 2004 uložila Pražská správa sociálního zabezpečení stěžovatelce povinnost doplatit nedoplatek na pojistném a penále za francouzského zaměstnance za období od 1. 1. 2003 do 31. 12. 2003. Stěžovatelka nebyla předem upozorněna na změnu výkladu a kontroly proběhly až po skončení roku 2003."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"12 Cad 23/2004-46","sourceRefs":["S0013","S0020"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí ČSSZ. Dovodil, že Úmluva je součástí právního řádu ČR a má přednost před zákonem, a že § 5 písm. b) zákona č. 54/1956 Sb. nelze na francouzské občany aplikovat, protože by to bylo v rozporu s čl. 1 a 3 Úmluvy.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"2. 3. 2005"},{"fileNumber":"6 Ads 44/2005-75","sourceRefs":["S0015","S0021"],"outcomeSummary":"Zamítl kasační stížnost stěžovatelky. Uvedl, že Úmluva není součástí právního řádu podle čl. 10 Ústavy, ale je aplikovatelná na základě zákona č. 100/1932 Sb., který jí přiznává vnitrostátní účinnost a přednost před zákonem. Proto § 5 písm. b) nelze použít.","court":"Nejvyšší správní soud","decisionDate":"31. 5. 2006"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda změna správní praxe orgánů sociálního zabezpečení, která uložila stěžovatelce povinnost platit pojistné za francouzské zaměstnance v roce 2003, byla svévolná a porušila princip ochrany důvěry v právo a právo na spravedlivý proces.","sourceRefs":["S0005","S0006","S0012"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0024","S0026","S0034","S0036","S0037"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud konstatoval, že změna dlouhodobé správní praxe za nezměněného stavu právních předpisů může nastat jen ze závažných a principiálních důvodů a nesmí být svévolná. V daném případě správní orgány změnily praxi na základě nesprávného výkladu novely Ústavy, a když Nejvyšší správní soud tento důvod odmítl, nahradil jej jinou, rovněž nepředvídatelnou konstrukcí (zákon č. 100/1932 Sb.), čímž se sám dopustil libovůle. Tím byla porušena ochrana důvěry v právo (čl. 1 odst. 1 Ústavy) a právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 2 Listiny).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka tvrdila, že správní orgány svévolně změnily dlouhodobou praxi, aniž by ji na změnu upozornily, a že právní úprava byla nejasná. Důvěra v dosavadní výklad byla oprávněná, neboť zaměstnanci platili pojistné ve Francii a nepobírali dávky v ČR.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0026","S0034","S0036"],"sourceRefs":["S0007","S0011","S0012"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že změna praxe nebyla založena na legitimních a principiálních důvodech, ale byla svévolná; správní orgány a soudy nechránily oprávněná očekávání stěžovatelky."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda byla Všeobecná úmluva o sociální bezpečnosti mezi Československem a Francií (č. 215/1949 Sb.) součástí právního řádu České republiky a zda mohla být aplikována přednostně před zákonem č. 54/1956 Sb.","sourceRefs":["S0008","S0013","S0015","S0021"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0030","S0031","S0033"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že Úmluva nebyla ratifikována se souhlasem Parlamentu, a proto není součástí právního řádu ve smyslu čl. 10 Ústavy. Výklad Městského soudu i Nejvyššího správního soudu byl nesprávný. I kdyby však Úmluva součástí právního řádu byla, nemohla by být použita k překvapivé změně správní praxe v rozporu s principem ochrany oprávněného očekávání.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatelka","Městský soud v Praze","Nejvyšší správní soud"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":3,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0024","S0025","S0026"],"interpretation":"Změna dlouhodobé správní praxe nebo soudně-správní judikatury za nezměněného stavu právních předpisů může nastat jen ze závažných a principiálních důvodů, směřujících k dosažení určité právem chráněné hodnoty, a nesmí se dít svévolně. Adresáti právních norem mají právo na ochranu důvěry v trvající výklad práva.","regulations":"čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 4 odst. 1 a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Cad 23/2004-46 ze dne 2. 3. 2005 a rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 44/2005-75 ze dne 31. 5. 2006.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky","right":"princip právní jistoty a ochrany důvěry v právo"},{"regulations":"čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"povinnosti mohou být ukládány jen na základě zákona"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňuje všechny formální náležitosti; nebyla shledána žádná překážka přípustnosti.","sourceRefs":["S0005"]},"findings":[{"reason":"Povinnost platit pojistné byla uložena na základě svévolné změny správní praxe, nikoli na základě jasného zákona.","regulations":"čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0037"],"right":"čl. 4 odst. 1 Listiny (ukládání povinností jen na základě zákona)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Správní soudy neposkytly ochranu před svévolným postupem správních orgánů a samy se dopustily libovůle.","regulations":"čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0037"],"right":"čl. 36 odst. 2 Listiny (právo na soudní ochranu)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Změna správní praxe byla svévolná a porušila oprávněná očekávání stěžovatelky.","regulations":"čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky","reasonSourceRefs":["S0037"],"right":"čl. 1 odst. 1 Ústavy (princip právní jistoty)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou vázány právním názorem Ústavního soudu, že v rozhodném období (1. 6. 2002 – 31. 12. 2003) nebyla stěžovatelka povinna platit pojistné za francouzské zaměstnance, neboť změna správní praxe byla svévolná a neodpovídala ústavním principům."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 44/2005-75 a rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Cad 23/2004-46","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 44/2005-75 ze dne 31. 5. 2006 a rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Cad 23/2004-46 ze dne 2. 3. 2005 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 215/94","sourceRefs":["S0024"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Ke znakům právního státu patří hodnota právní jistoty a ochrana důvěry občanů v právo.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1995:4.US.215.94","precedent_source_units":["legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1995:4.US.215.94"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"10#6Ads442005-75#20060531","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2008:1.US.605.06.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2008:1.US.605.06.1"}}