{"document_id":"ECLI:CZ:US:2008:1.US.777.07.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 777/07","ecli":"ECLI:CZ:US:2008:1.US.777.07.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-777-07_1","decision_date":"2008-07-31","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Překvapivé rozhodnutí odvolacího soudu a výklad projevu vůle zaměstnance při nabídce jiné práce","legal_sentence":"Novelou občanského soudního řádu provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byla překonána letitá judikatura Ústavního soudu, podle níž \"Podle § 221 odst. 1 o. s. ř. nejsou-li podmínky ani pro potvrzení ani pro změnu rozhodnutí, odvolací soud je zruší. Odvolací soud podle § 219 o. s. ř. rozhodnutí potvrdí, je-li věcně správné. Věcnou správností se přitom rozumí správnost skutkových zjištění a správnost právního posouzení. Změna právního náhledu odvolacího soudu je tudíž důvodem kasačního rozhodnutí odvolacího soudu, přičemž z hlediska ústavněprávního se tím účastníkům otevírá možnost uplatnění práva vyjádřit se k němu, případně i předložit nové důkazy, které z pohledu dosavadního nebyly relevantní.\" [např. nález sp. zn. III. ÚS 765/02 ze dne 15. 5. 2003 (N 65/30 SbNU 141)]. Zmíněná novela omezila v zájmu zajištění rychlejšího průběhu řízení množství kasačních rozhodnutí odvolacích soudů tak, že odvolací soud má rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdit, je-li \"ve výroku\" věcně správné. Tato zdánlivě nepatrná změna § 219 o. s. ř. má významné a dalekosáhlé důsledky, neboť odvolací soud má potvrdit nejen rozhodnutí soudu prvního stupně, které je založeno na správných skutkových zjištěních a správném právním posouzení, ale kupř. i rozhodnutí, které je postaveno na nesprávném právním názoru, avšak přesto je co do výroku správné. Nová úprava § 219 o. s. ř. ovšem nijak nezasáhla do zákazu překvapivých rozhodnutí, resp. do požadavku, aby rozhodnutí bylo pro účastníky předvídatelné. Předvídatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu lze docílit nejen zrušením rozhodnutí soudu prvního stupně a vrácením věci k dalšímu řízení (což je nyní možné jenom z důvodů taxativně vypočtených v § 220 o. s. ř. ), ale také tím, že odvolací soud seznámí účastníky se svým odlišným právním názorem a dá jim příležitost se k tomuto názoru vyjádřit. Postup, kdy odvolací soud potvrdí rozhodnutí soudu prvního stupně, přičemž k závěru o věcné správnosti výroku ( § 219 o. s. ř. ) dospěje na základě odlišného právního posouzení věci, s nímž účastníky neseznámí a nedá jim příležitost se k němu vyjádřit, je odepřením práva na právní slyšení ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny.","metadata_regulation_keys":["59/2005","65/1965:§65","65/1965:§46","65/1965:§266a","65/1965:§240","99/1963:§219","99/1963:§237","99/1963:§221","99/1963:§220","2/1993:čl36","2/1993:čl38"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Překvapivé rozhodnutí odvolacího soudu a výklad projevu vůle zaměstnance při nabídce jiné práce","facts":[{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatel byl zaměstnán na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V důsledku organizačních změn došlo ke snížení počtu pracovních míst a jeho místo bylo zrušeno."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Zaměstnavatel stěžovateli nabídl dvě jiná pracovní místa: první v březnu 2003 v sekci státní informační politiky ve vzdělávání, druhé v dubnu 2004 na úseku informačních technologií. Stěžovatel na první nabídku nereagoval včas, na druhou odpověděl dopisem, v němž vyjádřil zájem, ale požádal o informace o rekvalifikaci."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Zaměstnavatel považoval stěžovatelovo jednání za konkludentní odmítnutí obou nabídek a dal mu výpověď z pracovního poměru podle § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatel s výpovědí nesouhlasil a podal žalobu na určení její neplatnosti."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"19 C 160/2004-33","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu na určení neplatnosti výpovědi a uložil stěžovateli povinnost nahradit náklady řízení. Soud dospěl k závěru, že zaměstnavatel řádně splnil nabídkovou povinnost a stěžovatel nabízená místa konkludentně odmítl.","court":"Obvodní soud pro Prahu 1","decisionDate":"20. 4. 2005"},{"fileNumber":"14 Co 327/2005-64","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a uložil stěžovateli povinnost k náhradě nákladů řízení. Odvolací soud dospěl k odlišnému právnímu názoru: první místo ke dni doručení výpovědi neexistovalo, druhé nebylo pro stěžovatele vhodné, takže nabídková povinnost vůbec nevznikla; zároveň uvedl, že i kdyby byla místa vhodná a volná, stěžovatel je odmítl.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"7. 10. 2005"},{"fileNumber":"21 Cdo 699/2006-81","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatele a uložil mu povinnost nahradit náklady dovolacího řízení. Dovolání nebylo přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť námitky stěžovatele nebyly způsobilé založit zásadní právní význam.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"3. 1. 2007"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda postup odvolacího soudu, který potvrdil rozsudek soudu prvního stupně na základě odlišného právního názoru, aniž účastníky s tímto názorem seznámil a dal jim možnost se vyjádřit, představuje porušení práva na právní slyšení podle čl. 38 odst. 2 Listiny.","sourceRefs":["S0009"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0020","S0021"],"testApplied":"OTHER","text":"Odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně na základě odlišného právního názoru, aniž by s tímto názorem účastníky seznámil a dal jim možnost se vyjádřit. Tím porušil čl. 38 odst. 2 Listiny. Novela § 219 o. s. ř. nezasáhla do zákazu překvapivých rozhodnutí; odvolací soud měl buď zrušit rozhodnutí, nebo alespoň seznámit účastníky se svým názorem.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítá, že odvolací soud dospěl k odlišnému právnímu názoru než soud prvního stupně, aniž by jej s tímto názorem seznámil a dal mu možnost se vyjádřit, čímž došlo k překvapivému rozhodnutí.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0020","S0021"],"sourceRefs":["S0009"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel Ing. B. V."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že odvolací soud nepostupoval v souladu s požadavkem předvídatelnosti rozhodnutí, neboť účastníky neseznámil se svým odlišným právním názorem a nedal jim příležitost se k němu vyjádřit."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel Ing. B. V."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"impact_unassessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Upravuje rozsah přezkumu, ale neřeší přímo povinnost seznámit s právním názorem.","continuity_assessed_against":"2026-08-07","continuity_counterparts":["99/1963:§214","99/1963:§212"],"continuity_assessment":[{"key":"99/1963:§214","relation":"PRESERVES","reason":"Ustanovení § 213b odst. 2 výslovně řeší vadu řízení při odlišném právním názoru odvolacího soudu."}],"continuity_old_key":"65/1965:§46","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":35,"REFERENCED":10},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":1},{"question":"Zda závěr soudů o konkludentním odmítnutí nabízeného místa stěžovatelem byl v extrémním rozporu s provedenými důkazy a porušil právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0009"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0024","S0025","S0026","S0027"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Závěr o konkludentním odmítnutí nabízeného místa je svévolný, neboť je v extrémním rozporu s vykonanými důkazy. Stěžovatelův dopis nelze považovat za odmítnutí; dotaz na rekvalifikaci svědčí o ochotě přejít na nabízenou práci. Tím byl porušen čl. 36 odst. 1 Listiny. Dále bylo nesprávně posouzeno důkazní břemeno, které leží na zaměstnavateli.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel Ing. B. V."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání bylo ústavně konformní.","sourceRefs":["S0009"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0014"],"testApplied":"OTHER","text":"Nejvyšší soud se řídil požadavky na výklad § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a přesvědčivě vyložil, proč dovolání není přípustné. Usnesení je ústavně konformní a neporušuje právo na spravedlivý proces.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["stěžovatel Ing. B. V."],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0025"],"interpretation":"Pro výpověď podle § 46 odst. 2 písm. b) zákoníku práce je rozhodující, zda zaměstnanec není ochoten přejít na jinou vhodnou práci nebo se podrobit předchozí průpravě; pouhé nevyjádření se nebo dotaz na podmínky rekvalifikace nelze automaticky považovat za neochotu.","regulations":"§ 46 odst. 2 písm. b) zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce","continuity_gated":true},{"sourceRefs":["S0018","S0020"],"interpretation":"I po novele, která umožňuje potvrdit rozhodnutí soudu prvního stupně, je-li ve výroku věcně správné, musí odvolací soud zachovat předvídatelnost svého rozhodnutí. Pokud dospěje k odlišnému právnímu názoru, musí s ním účastníky seznámit a dát jim možnost se vyjádřit, jinak porušuje právo na právní slyšení.","regulations":"§ 219 o. s. ř. ve znění zákona č. 59/2005 Sb.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":21,"REFERENCED":5},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false,"precedent_followed_by_superseded_hidden":1}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2007 č. j. 21 Cdo 699/2006-81, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2005 č. j. 14 Co 327/2005-64, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny","right":"právo na právní slyšení"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně na základě odlišného právního názoru, aniž účastníky s tímto názorem seznámil a dal jim možnost se vyjádřit.","regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0021"],"right":"právo na právní slyšení (čl. 38 odst. 2 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":26,"REFERENCED":6}},{"reason":"Závěr o konkludentním odmítnutí nabízeného místa je svévolný a v extrémním rozporu s provedenými důkazy.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0027"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání je ústavně konformní.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0014"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"bindingInstructions":["Městský soud v Praze je povinen při novém projednání věci respektovat právo stěžovatele na právní slyšení a správně posoudit projev jeho vůle ve světle provedených důkazů."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2007 č. j. 21 Cdo 699/2006-81","kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se v rozsahu, v němž směřuje proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2007 č. j. 21 Cdo 699/2006-81, zamítá."},{"targetAct":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2005 č. j. 14 Co 327/2005-64","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2005 č. j. 14 Co 327/2005-64 se zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 2339/07","sourceRefs":["S0014"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Podmínky připuštění dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je třeba vykládat tak, aby byla naplněna ochrana základních práv i účel sjednocování judikatury.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2007:2.US.2339.07.1","precedent_source_units":["legal_question:3000","finding:950002"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000","interpretation:900001","legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2007:2.US.2339.07.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":9,"REFERENCED":3},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":6,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":1,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":6,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":3,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2008:1.US.777.07.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2008:1.US.777.07.1"}}