{"document_id":"ECLI:CZ:US:2008:2.US.2742.07.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 2742/07","ecli":"ECLI:CZ:US:2008:2.US.2742.07.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-2742-07_1","decision_date":"2008-07-10","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Ochrana dobré víry ve správnost aktů veřejné moci; protichůdné posouzení předběžné otázky platnosti kupní smlouvy týmž soudem","legal_sentence":"Při opakovaném posuzování jedné a téže předběžné otázky soudem v jiném řízení nelze odhlédnout od okolností, za nichž byla řešena v předchozím řízení, a nelze nebrat do úvahy legitimní očekávání účastníka obou řízení, že akt státu jednou vyslovený je platný, a to včetně řešení předběžné otázky podstatné pro vlastní výrok rozhodnutí. Rozhodnutí soudu ve věci restituce je v podstatě rozhodnutím o určení, zda oprávněná osoba splňuje zákonné podmínky pro vrácení majetku. Pokud soud, jako tomu bylo v tomto případě, dospěje k závěru, že tyto podmínky v zásadě splněny jsou, a jediným důvodem pro zamítnutí žaloby byl závěr soudu o tom, že požadovaný majetek nepřešel na stát, protože převodní smlouva nebyla platná, je tím založeno legitimní očekávání účastníka řízení, případně jeho právních nástupců, že v dalších řízeních na toto řízení navazujících bude toto řešení předběžné otázky respektováno. Soud, který jednu a tutéž předběžnou otázku nově posuzuje, musí tudíž brát ohled na to, jak byla jiným soudem posouzena, a pokud se chce od předchozího řešení odchýlit, musí vyložit, proč tak činí, přičemž nemůže obstát jako argument skutečnost, že v mezidobí se změnila judikatura soudů, ale naopak musí vycházet z dobové judikatury a z právních předpisů platných v době, kdy byla v předchozím řízení předběžná otázka posuzována. Jen takovým postupem lze naplnit legitimní očekávání stěžovatelů důvěryhodnosti aktů státu, požívající ústavněprávní ochrany. Jak lze dovodit z čl. 1 Ústavy , podstatou uplatňování veřejné moci v demokratickém právním státu je princip dobré víry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci a ochrana dobré víry v nabytá práva konstituovaná akty veřejné moci, ať už v individuálním případě plynou přímo z normativního právního aktu nebo z aktu aplikace práva.","metadata_regulation_keys":["40/1964:§37","40/1964:§35","87/1991:§6","99/1963:§80","1/1993:čl1","2/1993:čl36","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Ochrana dobré víry ve správnost aktů veřejné moci; protichůdné posouzení předběžné otázky platnosti kupní smlouvy týmž soudem","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Matka stěžovatelky, M. S., prodala dne 3. února 1989 předmětné nemovitosti Socialistickému svazu mládeže – Středočeské správě účelových zařízení SSM. Zemřela 25. července 1990; v dědickém řízení se stěžovatelka vzdala dědictví a dědičkou se stala její dcera P. B."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatelka podala restituční žalobu a současně samostatnou žalobu o určení neplatnosti kupní smlouvy. Tato žaloba byla pravomocně zamítnuta s tím, že otázka platnosti musí být řešena jako předběžná v restitučním řízení."},{"sourceRefs":["S0009","S0020"],"text":"V restitučním řízení Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 18. prosince 1997 posoudil kupní smlouvu jako neplatnou pro neurčitost označení kupujícího, a proto restituční žalobu zamítl. Rozsudek nebyl napaden odvoláním."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Na základě tohoto rozsudku bylo projednáno dědictví po P. B. (zemřelé 1996) a stěžovatelé se stali podílovými spoluvlastníky nemovitostí. Byl proveden zápis do katastru nemovitostí, kde však zůstal zapsán i vedlejší účastník."},{"sourceRefs":["S0010","S0021"],"text":"Vedlejší účastník podal žalobu o určení vlastnictví. V tomto řízení Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 30. září 2004 posoudil kupní smlouvu jako platnou a určil, že vlastníkem je Česká republika. Protinávrh stěžovatelů na určení jejich vlastnictví byl zamítnut."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"24 C 28/92","sourceRefs":["S0009","S0020"],"outcomeSummary":"Zamítl restituční žalobu stěžovatelky s odůvodněním, že kupní smlouva ze dne 3. února 1989 je neplatná, a proto není dán restituční důvod podle § 6 odst. 1 písm. g) zákona o mimosoudních rehabilitacích.","court":"Obvodní soud pro Prahu 10","decisionDate":"18. prosince 1997"},{"fileNumber":"18 C 329/2001","sourceRefs":["S0010","S0021"],"outcomeSummary":"Vyhověl žalobě vedlejšího účastníka o určení vlastnictví České republiky k předmětným nemovitostem a zamítl protinávrh stěžovatelů na určení jejich vlastnictví. Předběžnou otázku platnosti kupní smlouvy posoudil jako platnou.","court":"Obvodní soud pro Prahu 10","decisionDate":"30. září 2004"},{"fileNumber":"22 Co 300/2005","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Ztotožnil se s posouzením platnosti kupní smlouvy.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"13. října 2005"},{"fileNumber":"30 Cdo 2966/2006","sourceRefs":["S0010","S0013"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatelů jako nepřípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu nemělo po právní stránce zásadní význam; bylo v souladu s hmotným právem a ustálenou judikaturou.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"7. srpna 2007"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postupem obecných soudů, které v navazujících řízeních posoudily tutéž předběžnou otázku platnosti kupní smlouvy protichůdně, aniž by řádně odůvodnily odchýlení od dřívějšího posouzení, došlo k porušení práva stěžovatelů na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy a principu ochrany dobré víry v akty veřejné moci.","sourceRefs":["S0011"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0025","S0026","S0027"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že odvolací soud porušil právo stěžovatelů na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy tím, že při opakovaném posuzování téže předběžné otázky nerespektoval dřívější řešení a neodůvodnil odchylku s ohledem na dobovou judikaturu a právní předpisy platné v době prvního posouzení. Tím byla porušena důvěra stěžovatelů v akty veřejné moci a jejich legitimní očekávání.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelé namítali, že protichůdné posouzení téže předběžné otázky týmž soudem porušilo jejich právo na spravedlivý proces a legitimní očekávání, neboť se spoléhali na správnost dřívějšího rozhodnutí, na jehož základě nabyli vlastnické právo.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0024","S0025","S0027"],"sourceRefs":["S0011"],"importance":"CORE","parties":["Z. B. a J. B."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že stěžovatelé byli v dobré víře ve správnost dřívějšího rozhodnutí a že soudy neposkytly ochranu jejich legitimnímu očekávání."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Z. B. a J. B."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Zda princip ochrany dobré víry ve správnost aktů veřejné moci, vyplývající z čl. 1 Ústavy, zavazuje soudy při opakovaném posuzování předběžné otázky k respektování dřívějšího posouzení, pokud se nezměnily skutkové okolnosti a právní úprava.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0023","S0026"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud dovodil, že podstatou uplatňování veřejné moci v demokratickém právním státě je princip dobré víry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci a ochrana dobré víry v nabytá práva. Soud, který nově posuzuje tutéž předběžnou otázku, musí brát ohled na dřívější posouzení a pokud se odchyluje, musí vyložit proč, přičemž musí vycházet z dobové judikatury a právních předpisů platných v době prvního posouzení.","outcome":"ACCEPTED"},"id":"LQ002","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":6,"REFERENCED":7},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0023","S0025","S0026"],"interpretation":"Princip dobré víry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci a ochrana legitimního očekávání vyžaduje, aby soud při opakovaném posuzování téže předběžné otázky respektoval dřívější řešení, pokud se nezměnily skutkové okolnosti a právní úprava; odchýlit se může jen s řádným odůvodněním s přihlédnutím k dobové judikatuře a právním předpisům platným v době prvního posouzení.","regulations":"čl. 1 Ústavy, čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":11,"REFERENCED":12},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. srpna 2007 č. j. 30 Cdo 2966/2006-216","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. října 2005 č. j. 22 Co 300/2005-174","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"Právo na soudní ochranu (spravedlivý proces)"},{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny","right":"Právo na ochranu vlastnického práva"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Obecné soudy porušily právo stěžovatelů na soudní ochranu tím, že v navazujících řízeních protichůdně posoudily tutéž předběžnou otázku, aniž by řádně odůvodnily odchýlení od dřívějšího posouzení, čímž zasáhly do legitimního očekávání stěžovatelů a principu ochrany dobré víry v akty veřejné moci.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0027"],"right":"Právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Při novém projednání věci jsou obecné soudy povinny respektovat dřívější posouzení předběžné otázky platnosti kupní smlouvy ze dne 3. února 1989, jak bylo učiněno v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. prosince 1997 sp. zn. 24 C 28/92, a vycházet z dobové judikatury a právních předpisů platných v době tohoto posouzení."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. srpna 2007 č. j. 30 Cdo 2966/2006-216 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. října 2005 č. j. 22 Co 300/2005-174","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. srpna 2007 č. j. 30 Cdo 2966/2006-216 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. října 2005 č. j. 22 Co 300/2005-174 se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I.ÚS 544/06","sourceRefs":["S0023"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Princip dobré víry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci a ochrana legitimního očekávání.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2007:1.US.544.06.1","precedent_source_units":["legal_question:2000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":["interpretation:900000","legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2007:1.US.544.06.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2007:30.CDO.2966.2006.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":6,"REFERENCED":7},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":4,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":1,"precedent_superseded_hidden":4,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2008:2.US.2742.07.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2008:2.US.2742.07.1"}}