{"document_id":"ECLI:CZ:US:2008:2.US.590.08.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 590/08","ecli":"ECLI:CZ:US:2008:2.US.590.08.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-590-08_1","decision_date":"2008-06-17","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Náhrada škody za nedůvodnou vazbu v trestním řízení skončeném zproštěním obžaloby","legal_sentence":"Má-li být stát skutečně považován za materiální právní stát, musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů, kterým státní orgány nebo orgány veřejné moci přímo zasahují do základních práv jednotlivce. Nelze totiž přehlédnout, že stát nemá svobodnou vůli, nýbrž je povinen striktně dodržovat právo v jeho ideální (škodu nepůsobící) interpretaci. Na jednu stranu je jistě povinností orgánů činných v trestním řízení vyšetřovat a stíhat trestnou činnost, na druhou stranu se stát nemůže zbavit odpovědnosti za postup těchto orgánů, pokud se posléze ukáže jako postup mylný, zasahující do základních práv. V takové situaci není rozhodné, jak orgány činné v trestním řízení vyhodnotily původní podezření, ale to, zda se jejich podezření v trestním řízení potvrdilo. Prostředky trestního procesu, které nezřídka vedou k omezení základních práv obviněného, nelze posuzovat zcela izolovaně, ale pouze v kontextu účelu jejich použití, jímž je odhalení a potrestání pachatele trestné činnosti. Pokud se v kterékoliv fázi trestního řízení ukáže, že tento účel nemůže být naplněn, neboť obviněný se trestné činnosti nedopustil, a podezření orgánů činných v trestním řízení bylo zcela liché, je třeba za vadné považovat veškeré úkony, které byly v trestním řízení provedeny, tj. případně včetně prostředku vedoucího k omezení osobní svobody, jímž je vazba. Pro účely odškodnění proto nelze zcela izolovaně posuzovat vazbu a samotné trestní stíhání. Z tohoto pohledu je pak nerozhodné, zda si stěžovatel svým jednáním vazbu přivodil, neboť nebýt nedůvodného trestního stíhání, nebyl by stěžovatel vůbec vystaven požadavku podrobit se psychiatrickému zkoumání, natož omezení osobní svobody v podobě vazby.","metadata_regulation_keys":["82/1998:§12","82/1998:§31a","1/1993:čl1","2/1993:čl36","209/1992:čl5"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Náhrada škody za nedůvodnou vazbu v trestním řízení skončeném zproštěním obžaloby","facts":[{"sourceRefs":["S0008","S0024"],"text":"Proti stěžovateli bylo vedeno trestní stíhání pro trestný čin útoku na státní orgán na základě jeho písemných podání adresovaných Policii ČR, v nichž kritizoval soudkyně. Dne 3. 1. 2001 byl vzat do vazby z důvodu podle § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť se podle orgánů činných v trestním řízení vyhýbal nařízenému psychiatrickému zkoumání."},{"sourceRefs":["S0012","S0013","S0029"],"text":"Ve vazbě byl stěžovatel držen po dobu přibližně devíti měsíců, přičemž k vlastnímu znaleckému zkoumání došlo až po šesti měsících. Dne 28. 7. 2004 byl rozsudkem Nejvyššího soudu zproštěn obžaloby, neboť jeho jednání nebylo trestným činem."},{"sourceRefs":["S0007","S0031"],"text":"Stěžovatel se následně domáhal náhrady škody za nedůvodnou vazbu u civilních soudů. Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu zamítl s odůvodněním, že si stěžovatel vazbu zavinil sám podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., neboť se nedostavoval k vyšetřovateli a odmítl se podrobit psychiatrickému zkoumání. Tento závěr potvrdil Městský soud v Praze a Nejvyšší soud odmítl dovolání."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"17 C 142/2002","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Zamítnuta žaloba stěžovatele na náhradu škody za nedůvodnou vazbu s odůvodněním, že si vazbu zavinil sám podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb.","court":"Obvodní soud pro Prahu 2","decisionDate":"8. 4. 2005"},{"fileNumber":"39 Co 340/2005","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Potvrzen rozsudek soudu prvního stupně.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"18. 1. 2006"},{"fileNumber":"25 Cdo 2113/2006","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatele odmítnuto pro nepřípustnost podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"21. 11. 2007"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy porušily právo stěžovatele na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod tím, že aplikovaly vylučovací důvod podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., aniž by zohlednily principy materiálního právního státu a objektivní odpovědnost státu za nedůvodnou vazbu v trestním řízení, které skončilo zproštěním obžaloby.","sourceRefs":["S0008","S0009","S0010","S0011"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0041","S0042","S0046","S0047"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že v materiálním právním státě nese stát objektivní odpovědnost za škodu způsobenou výkonem vazby, pokud se trestní stíhání ukáže jako nedůvodné. Není rozhodné, zda si obviněný vazbu zavinil sám, neboť nebýt nedůvodného trestního stíhání, k vazbě by vůbec nedošlo. Obecné soudy tím, že aplikovaly vylučovací důvod § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. bez zohlednění ústavních principů, porušily právo stěžovatele na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdil, že si vazbu nezavinil, neboť se nedostavoval k vyšetřovateli z objektivních důvodů a odmítnutí psychiatrického zkoumání bylo součástí obhajoby. Dále namítal, že vazba byla nedůvodná, protože trestní stíhání skončilo zproštěním obžaloby.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0031"],"sourceRefs":["S0008","S0009","S0010","S0011"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel Ing. J. R."],"courtExplanation":"Obecné soudy dospěly k závěru, že si stěžovatel vazbu zavinil sám, neboť se vyhýbal trestnímu stíhání a odmítl se podrobit psychiatrickému zkoumání."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel Ing. J. R."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":3,"FOLLOWED":8,"REFERENCED":5},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":3,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false,"precedent_followed_by_superseded_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0041","S0042"],"interpretation":"V materiálním právním státě nese stát objektivní odpovědnost za škodu způsobenou výkonem vazby, pokud se trestní stíhání, v jehož rámci byla vazba nařízena, ukáže jako nedůvodné, a to bez ohledu na to, zda si obviněný vazbu zavinil sám podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb.","regulations":"§ 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 odst. 1 Ústavy","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":3,"FOLLOWED":6,"REFERENCED":5},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":3,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false,"precedent_followed_by_superseded_hidden":1}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0007"],"description":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 4. 2005 sp. zn. 17 C 142/2002","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0007"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2006 sp. zn. 39 Co 340/2005","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0007"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2007 sp. zn. 25 Cdo 2113/2006","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 3 Listiny, čl. 1 odst. 1 Ústavy","right":"právo na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňovala všechny náležitosti.","sourceRefs":["S0006"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy neaplikovaly principy materiálního právního státu a objektivní odpovědnosti státu za nedůvodnou vazbu, čímž porušily ústavně zaručené právo stěžovatele na náhradu škody.","regulations":"čl. 36 odst. 3 Listiny, čl. 1 odst. 1 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0047"],"right":"právo na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou povinny při novém rozhodování vycházet z principu objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou nedůvodnou vazbou, pokud se trestní stíhání ukázalo jako nedůvodné, a nepoužít vylučovací důvod podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. v rozporu s ústavním pořádkem."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2, rozsudek Městského soudu v Praze a usnesení Nejvyššího soudu","kind":"FIND_VIOLATION","text":"I. Nerespektováním principů plynoucích z čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR bylo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 4. 2005 sp. zn. 17 C 142/2002, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2006 sp. zn. 39 Co 340/2005 a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2007 sp. zn. 25 Cdo 2113/2006 porušeno ústavně zaručené právo stěžovatele na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2, rozsudek Městského soudu v Praze a usnesení Nejvyššího soudu","kind":"QUASH_DECISION","text":"II. Proto se tato rozhodnutí ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 85/04","sourceRefs":["S0035","S0048"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, včetně nemateriální újmy, vyplývá přímo z čl. 5 odst. 5 Úmluvy.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2006:1.US.85.04","precedent_source_units":["legal_question:1000","finding:950000"],"precedent_target_units":["legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2006:1.US.85.04"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":6,"REFERENCED":4}},"precedent_superseded_count":14,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":16,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":14,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2008:2.US.590.08.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2008:2.US.590.08.1"}}