{"document_id":"ECLI:CZ:US:2008:3.US.1007.08.1","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 1007/08","ecli":"ECLI:CZ:US:2008:3.US.1007.08.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-1007-08_1","decision_date":"2008-08-04","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Posouzení lhůty k podání ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu o uznání cizozemského trestního rozsudku","legal_sentence":"Podle § 384a odst. 1 trestního řádu ve znění účinném do 31. října 2004 nebyl odsouzený účastníkem řízení před Nejvyšším soudem o uznání trestního rozhodnutí vydaného cizozemským soudem, rovněž z trestního řádu neplynula povinnost soudu doručit rozhodnutí o uznání odsouzenému a existence procesního prostředku k ochraně jeho práva. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti je proto nutné posuzovat podle § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu . V dané věci podal stěžovatel ústavní stížnost k poštovní přepravě s odstupem více než tří let od vydání napadeného rozhodnutí. Z hlediska posouzení včasnosti podání přitom není rozhodné, že stěžovatel, resp. jeho právní zástupce obdržel napadený rozsudek až tři roky po jeho vydání. S ohledem na absenci procesního prostředku k ochraně práva ve vztahu k napadenému rozsudku totiž nelze takovéto doručení považovat za rozhodné pro běh lhůty pro podání ústavní stížnosti podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu . Proto Ústavní soud ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem odmítl, aniž by se zabýval věcnou podstatou věci a otázkou, která byla řešena v nálezu Ústavního soudu ze dne 21. února 2007 sp. zn. I. ÚS 601/04 (N 34/44 SbNU 417) pouze v poloze obiter dicta (v tomto nálezu vyslovil Ústavní soud jako obiter dictum názor, že porušení základních práv a svobod jednotlivce lze namítat i vůči rozsudku Nejvyššího soudu o uznání rozhodnutí cizozemského soudu, jenž byl vydán podle § 384a odst. 1 trestního řádu ve znění účinném do 31. října 2004).","metadata_regulation_keys":["141/1961:§384a","553/1992:čl3"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení lhůty k podání ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu o uznání cizozemského trestního rozsudku","facts":[{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatel V. N. byl v Republice Srbsko odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 40 let za trestné činy těžkého případu loupežné krádeže a loupeže."},{"sourceRefs":["S0011"],"text":"Na základě souhlasu stěžovatele s předáním k výkonu trestu do České republiky bylo zahájeno řízení o uznání cizozemských rozsudků."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 30. září 2004 sp. zn. 11 Tcu 148/2004 uznal rozsudky srbských soudů a uložil stěžovateli trest odnětí svobody 40 let."},{"sourceRefs":["S0005","S0009"],"text":"Stěžovatel podal ústavní stížnost k poštovní přepravě dne 17. dubna 2008, tedy více než tři roky po vydání napadeného rozhodnutí."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"11 Tcu 148/2004","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Uznání rozsudku Okresního soudu v Subotici a Nejvyššího soudu Srbska, jimiž byl stěžovatel uznán vinným a odsouzen k 40 letům odnětí svobody.","court":"Nejvyšší soud České republiky","decisionDate":"30.9.2004"}],"legalQuestions":[{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Byla ústavní stížnost podána ve lhůtě stanovené § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Ústavní stížnost byla podána po uplynutí objektivní lhůty podle § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu, neboť napadené rozhodnutí bylo vydáno v roce 2004 a stížnost podána v dubnu 2008. Subjektivní lhůta 60 dnů od dozvědění se o zásahu nemůže překročit objektivní lhůtu jednoho roku.","outcome":"INADMISSIBLE"},"arguments":[{"argument":"Lhůta pro podání ústavní stížnosti měla běžet až od doručení napadeného rozsudku dne 4. března 2008.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0009"],"sourceRefs":["S0009"],"importance":"CORE","parties":["V. N."],"courtExplanation":"Objektivní lhůta jednoho roku od vydání rozhodnutí (2004) již uplynula; doručení není pro běh lhůty rozhodné."}],"id":"LQ001","raisedBy":["COURT"]}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0008","S0009"],"interpretation":"V případě, že zákon neposkytuje stěžovateli procesní prostředek k ochraně práva, je pro včasnost ústavní stížnosti rozhodná objektivní lhůta jednoho roku ode dne, kdy k zásahu došlo; subjektivní lhůta 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o zásahu, nemůže tuto objektivní lhůtu překročit.","regulations":"§ 72 odst. 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0005"],"description":"Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. září 2004 sp. zn. 11 Tcu 148/2004 o uznání cizozemského rozsudku.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 39 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 6 Úmluvy, čl. 36 odst. 1 Listiny), právo na ochranu před nezákonným odsouzením (čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 39 Listiny)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"INADMISSIBLE","rejectionGrounds":["TIME_BARRED"],"reason":"Ústavní stížnost byla podána po uplynutí objektivní lhůty jednoho roku podle § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu, neboť napadené rozhodnutí bylo vydáno v roce 2004 a stížnost podána v dubnu 2008.","sourceRefs":["S0010"],"questionAssessments":[{"rejectionGrounds":["TIME_BARRED"],"questionId":"LQ001","outcome":"INADMISSIBLE","status":"INADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Ústavní soud se věcně nezabýval pro opožděnost stížnosti.","regulations":"čl. 6 Úmluvy; čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 39 Listiny","reasonSourceRefs":["S0010"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 6 Úmluvy, čl. 36 Listiny) a další namítaná práva","outcome":"NOT_ASSESSED"}]},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. září 2004 sp. zn. 11 Tcu 148/2004","kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I.ÚS 601/04","sourceRefs":["S0008"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Obiter dictum, že porušení základních práv lze namítat i vůči rozsudku Nejvyššího soudu o uznání cizozemského rozhodnutí.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2007:1.US.601.04","precedent_source_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2007:1.US.601.04"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2008:3.US.1007.08.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2008:3.US.1007.08.1"}}