{"document_id":"ECLI:CZ:US:2008:4.US.2058.07.1","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 2058/07","ecli":"ECLI:CZ:US:2008:4.US.2058.07.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-2058-07_1","decision_date":"2008-03-27","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Odložení podnětu k podání návrhu na popření otcovství Nejvyšším státním zastupitelstvím","legal_sentence":"Odložení podnětu k podání návrhu na popření otcovství Nejvyšším státním zastupitelstvím nespadá pod pojem rozhodnutí či opatření ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Ústavnímu soudu tedy nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh, k jehož projednání nemá Ústavní soud pravomoc (slovy zákona o Ústavním soudu \"k jehož projednání není Ústavní soud příslušný\"). Ačkoliv nemá Ústavní soud pravomoc rozhodovat o ústavních stížnostech směřujících proti postupu Nejvyššího státního zastupitelství, které nepodalo žalobu podle § 62 zákona o rodině , či proti přípisům, kterými Nejvyšší státní zastupitelství tuto skutečnost oznamuje zasilateli podnětu, je si vědom toho, že stávající zákonná úprava, dle níž manžel má právo popřít otcovství jen ve lhůtě šesti měsíců od narození dítěte, v případě, kdy Nejvyšší státní zastupitelství odmítne zmíněnou žalobu podat, může za určitých okolností kolidovat zejména s čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ústavní soud proto opakovaně apeluje na Nejvyšší státní zastupitelství, aby při rozhodování o tom, zda žalobu podle § 62 zákona o rodině podá či nikoliv, vzalo v úvahu rozhodovací činnost Evropského soudu pro lidská práva; pokud tak neučiní, případný vznik právní odpovědnosti České republiky, plynoucí z porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, by šel na vrub právě tohoto státního orgánu.","metadata_regulation_keys":["94/1963:§62","94/1963:§57"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Odložení podnětu k podání návrhu na popření otcovství Nejvyšším státním zastupitelstvím","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatel je v matrice zapsaným otcem tří nezletilých dětí narozených za trvání manželství."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Po pochybnostech o svém otcovství nechal provést soukromý DNA test u syna P., který ho vyloučil jako biologického otce; výsledek obdržel až po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty k popření otcovství."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Stěžovatel podal podnět k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, aby podle § 62 zákona o rodině podalo návrh na popření otcovství."},{"sourceRefs":["S0011","S0013"],"text":"Nejvyšší státní zastupitelství dvěma sděleními (21. 9. 2006 a 6. 6. 2007) stěžovateli oznámilo, že podmínky pro podání návrhu neshledalo, s odůvodněním, že popření otcovství by nebylo v zájmu dětí."},{"sourceRefs":["S0005","S0015"],"text":"Stěžovatel podal ústavní stížnost proti těmto sdělením, tvrdíc porušení svých základních práv."}],"legalQuestions":[{"question":"Zda odložení podnětu k podání návrhu na popření otcovství Nejvyšším státním zastupitelstvím je rozhodnutím nebo opatřením ve smyslu § 72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0019"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že napadená sdělení nejsou rozhodnutím ani opatřením ve smyslu § 72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť Nejvyšší státní zastupitelství při aplikaci § 62 zákona o rodině nerozhoduje autoritativně o právech a povinnostech stěžovatele. Odložení podnětu je pouhým vyrozuměním o naložení s podnětem. Ústavní soud proto není příslušný k projednání ústavní stížnosti a odmítl ji podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu.","outcome":"INADMISSIBLE"},"issueType":"JURISDICTION","arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdil, že sdělení Nejvyššího státního zastupitelství jsou jiným zásahem orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených práv.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0019"],"sourceRefs":["S0014","S0015"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel"],"courtExplanation":"Ústavní soud konstatoval, že odložení podnětu není rozhodnutím ani opatřením, neboť Nejvyšší státní zastupitelství nerozhoduje autoritativně o právech a povinnostech stěžovatele, ale pouze o tom, zda realizuje své oprávnění."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel"],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"assessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Znění je obsahově shodné, otázka přípustnosti ústavní stížnosti zůstává.","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_counterparts":["182/1993:§72"],"continuity_old_key":"94/1963:§62","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Sdělení Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 21. 9. 2006 č. j. 1 NZC 130/2006-19, 1 NZC 131/2006 a ze dne 6. 6. 2007 č. j. 1 NZC 130/2006-54, 1 NZC 131/2006 o odložení podnětu k podání návrhu na popření otcovství.","type":"OTHER_INTERVENTION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 38 odst. 2 Listiny","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 10 odst. 2 Listiny, čl. 8 Úmluvy","right":"právo na soukromý a rodinný život"},{"regulations":"čl. 13 Úmluvy","right":"právo na účinný prostředek nápravy"},{"regulations":"čl. 32 odst. 4 Listiny, čl. 7 Úmluvy o právech dítěte","right":"práva dětí na rodičovskou výchovu a péči"}]},"admissibility":{"overallStatus":"INADMISSIBLE","rejectionGrounds":["LACK_OF_JURISDICTION"],"reason":"Napadená sdělení Nejvyššího státního zastupitelství nejsou rozhodnutím ani opatřením ve smyslu § 72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a Ústavní soud proto není příslušný k projednání ústavní stížnosti.","sourceRefs":["S0019"]},"findings":[{"reason":"Ústavní soud neshledal pravomoc k přezkumu napadených sdělení, a proto se meritorně nezabýval namítanými porušeními základních práv.","regulations":"čl. 36, 38, 10 Listiny; čl. 8, 13 Úmluvy; čl. 32 Listiny; čl. 7 Úmluvy o právech dítěte","reasonSourceRefs":["S0019"],"right":"právo na spravedlivý proces, soukromý a rodinný život, účinný prostředek nápravy a práva dětí","outcome":"NOT_ASSESSED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 233/02","sourceRefs":["S0019"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Pro posouzení, zda je akt rozhodnutím či opatřením, je rozhodující, zda orgán veřejné moci autoritativně zasáhl do právní sféry navrhovatele.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2002:4.US.233.02","precedent_source_units":["legal_question:1000","finding:950000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2002:4.US.233.02"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2008:4.US.2058.07.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2008:4.US.2058.07.1"}}