{"document_id":"ECLI:CZ:US:2008:Pl.US.2.08.1","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 2/08","ecli":"ECLI:CZ:US:2008:Pl.US.2.08.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-2-08_1","decision_date":"2008-04-23","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Návrh na zrušení částí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, týkajících se sociálního zabezpečení","legal_sentence":"Většina změn provedených zákonem č. 261/2007 Sb. , o stabilizaci veřejných rozpočtů, se týká práv náležejících mezi práva sociální. Jejich pojmovým znakem je skutečnost, že nemají bezpodmínečnou povahu a je možné se jich domáhat pouze v mezích zákonů [ čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“)]. Toto ustanovení dává pravomoc zákonodárci stanovit konkrétní podmínky realizace sociálních práv. Zákonné provedení nesmí být v rozporu s ústavními principy, jinými slovy, příslušné zákony nesmí ústavně zaručená sociální práva popřít či anulovat. Při provádění ústavní úpravy, zakotvené v Listině, se zákonodárce musí řídit čl. 4 odst. 4 Listiny, podle kterého při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Specifickým charakterem sociálních práv je, že jsou závislá zejména na ekonomické situaci státu. Úroveň jejich poskytování reflektuje nejen hospodářský a sociální vývoj státu, ale i vztah státu a občana, založený na vzájemné odpovědnosti a na uznání principu solidarity. Míra, v jaké se princip odpovědnosti a solidarity projevuje v právním řádu daného státu, určuje také charakter tohoto státu (např. jako státu sociálního). Míra uznání principu solidarity závisí na úrovni etického chápání soužití ve společnosti, její kulturnosti, ale i smyslu jednotlivce pro spravedlnost a sounáležitost s ostatními a sdílení jejich osudu v určitém čase a místě. Solidaritu lze, z pohledu jednotlivce, vnímat jako vnitřní či vnější. Vnitřní solidarita je dána citovou blízkostí vztahu k ostatním, je spontánní, uplatňuje se především v rodině a v dalších partnerských společenstvích. Stát do tohoto vztahu zpravidla nezasahuje, nebo jen velmi omezeně (viz rodinněprávní vztahy upravené zákonem o rodině ). Vnější solidarita tuto citovou blízkost postrádá a souhlas jednotlivce s jejím uplatňováním je proto zdráhavější. Jedná se například o solidaritu bohatých s chudými, schopných s méně schopnými, zdravých s nemocnými. Stát se v této oblasti uplatňuje svojí mocensko-vrchnostenskou funkcí velmi aktivně. Přes princip solidarity se uskutečňuje přerozdělování, tj. pohyb přenášející zdroje od jedněch k druhým – těm potřebným. Solidarita má své hranice. Nemůže mít natolik vychýlenou podobu, aby ji ti, které postihuje, pociťovali jako nepřiměřenou, neproporcionální, nebo dokonce nespravedlivou, a odňali jí svůj tichý souhlas. Ve jménu solidarity může stát postihovat pouze takovou část majetku schopného, aby současně nedestruoval aktivitu jeho výkonu a nedostal se za ústavní hranici ochrany majetku. Plnění poskytovaná v rámci sociálních práv pocházejí ze státního rozpočtu a odpovědnost za tato plnění spočívá zcela na straně státu. Je-li to stát, kdo je a bude vázán sociálními plněními, pak také musí mít možnost stanovit konkrétní podmínky takového plnění. Stát si nemůže dovolit tu nezodpovědnost stát se dlužníkem, který nebude schopen dodržet své závazky. Tyto skutečnosti ale nesmí popřít samotnou existenci konkrétního sociálního práva či ve svém důsledku vyloučit jeho realizaci. Nová úprava § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, která „navrhuje vázat přiznání dávek v nezaměstnanosti na vlastní odpovědnost zaměstnance uchovat si svůj zaměstnanecký poměr“, nic protiústavního nepřináší. Pouze zvyšuje odpovědnost pracovníků za vlastní jednání v pracovněprávních vztazích, protože „znevýhodňuje“ jen toho, kdo: „porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem“. Jedná se o trend ke zvyšování pracovní kázně a k tomu, aby si lidé práce vážili. Navíc, každé rozvázání pracovního vztahu z uvedeného důvodu je možné přezkoumat soudní cestou v rámci řízení podle § 72 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, a tím se bránit eventuálnímu svévolnému jednání zaměstnavatele. Trend vedoucí ke zvyšování odpovědnosti za vlastní jednání lze jen vítat. Zrušení poskytování nemocenského za první tři dny pracovní neschopnosti je v rozporu s ustanovením čl. 30 odst. 1 Listiny, konkrétně s právem na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci. Změna ustanovení § 15 odst. 1 a 3 a § 16 zákona č. 54/1956 Sb. , o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších zákonů, odebírá všem zaměstnancům v pracovní neschopnosti či karanténě nárok na nemocenské dávky po dobu prvních tří dnů pracovní neschopnosti či karantény. Jedná se o poněkud pohodlný až svévolný postup ze strany státu, který kvůli neurčitému počtu zneuživatelů nemocenských dávek plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců. Výsledkem je stav, kdy převážná většina zaměstnanců zůstává po dobu prvních tří dnů pracovní neschopnosti bez jakýchkoliv prostředků, zatímco jejich povinnost platit pojistné zůstala nedotčena. Nedotčena samozřejmě zůstala i jejich povinnost platit tzv. regulační poplatky, vyhledají-li lékařskou pomoc. Je nepřípustné, aby stát pouze vyžadoval splnění povinností ze strany zaměstnanců (v daném případě plnění pojistného), a nedbal přitom ochrany jejich zájmů, postihne-li je zmíněná událost v podobě pracovní neschopnosti. Došlo tak k porušení práv zaměstnanců, které dosahuje ústavněprávní dimenze. Systém nemocenského pojištění by neměl sloužit ke krytí deficitu státního rozpočtu. V této souvislosti Ústavní soud upozorňuje, že shora uvedená změna ve vyplácení nemocenských dávek zasahuje do řady dalších zákonů, vyjmenovaných v částech 27 až 35 zákona č. 261/2007 Sb. (počínaje zákoníkem práce), upravujících nároky zde vyjmenovaných kategorií zaměstnanců. Jejich zrušení však žádný z navrhovatelů nenavrhl. Podle ustáleného právního závěru vyjádřeného v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 15/01 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 24, nález č. 164, vyhlášen pod č. 424/2001 Sb. ) je Ústavní soud vázán petitem návrhu a z jeho hranic v podstatě vykročit nemůže. Proto nezbývá než apelovat na zákonodárce, aby, vázán právním názorem Ústavního soudu ve shora naznačeném směru, zmíněnou nerovnost ve vyplácení nemocenských dávek odstranil. Jen proto Ústavní soud odložil vykonatelnost tohoto nálezu do 30. 6. 2008. Pokud je o argument „legitimního očekávání“, který je rovněž obsažen v návrhu 43 poslanců Poslanecké sněmovny, jeho uplatnění není v oblasti sociálních práv zcela namístě. Jak již bylo výše rozebráno, tato práva jsou odvislá zejména od vývoje ekonomické a životní úrovně, dané hospodařením státu. Ve vztahu ke státu, který upadne do hospodářských potíží (viz v nedávné době Rusko, Argentina či Mexiko), se každý, byť sebelegitimnější nárok, stává iluzorním a poškozeni jsou v podstatě všichni. S tím souvisí i otázka „již jednou přiznaných nároků“, které v případě sociálních práv nelze brát jako statické. To prokazuje i novodobá historie České republiky, kdy levicově orientované vlády měly tendenci nejrůznější sociální dávky zmnožovat, zatímco pravicověji orientované vlády mají tendenci opačnou. Vždy se ale musí pohybovat ve shora již naznačených mezích daných Listinou. Z hlediska celkového souladu napadeného zákona s ústavněprávní úpravou Ústavní soud konstatuje, že přes jistá omezení v oblasti sociálního zabezpečení tato omezení nedosahují takové intenzity, která by byla v rozporu s ústavní úpravou obsaženou v Listině, natož pak že by realizace dotčených sociálních práv byla popřena. Podle čl. 5 Ústavy České republiky (dále jen „ Ústava “) je politický systém České republiky založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy. Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin ( čl. 6 Ústavy ). Ústavní soud proto uzavírá, že mají-li navrhovatelé jako představitelé moci zákonodárné za to, že jimi napadená právní úprava je nevhodná či vyvolávající negativní důsledky, mohou usilovat o změnu v rámci politické soutěže, nikoliv v rámci soudní kontroly ústavnosti, která ze své podstaty musí být omezena pouze na otázky ústavněprávní povahy. Pokud by snad Ústavní soud návrhu vyhověl a rozhodoval sám místo zákonodárce, porušil by nejen shora citovaná ustanovení Ústavy , ale zejména by učinil zbytečnou soutěž politických stran. Především jejich úkolem je podle mandátu získaného od jejich voličů a na základě toho stanovených politických priorit předkládat nejvhodnější způsoby realizace sociálních práv zakotvených v hlavě čtvrté Listiny. To samozřejmě vždy z hlediska možností státního rozpočtu, podložených výsledky hospodaření státu, za které rovněž nesou politickou odpovědnost, a v rámci limitů daných příslušnými články Listiny základních práv a svobod.","metadata_regulation_keys":["261/2007","435/2004:§39","54/1956:§15","54/1956:§16","1/1993:čl5","2/1993:čl41","2/1993:čl4","2/1993:čl26","2/1993:čl29","2/1993:čl30"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Návrh na zrušení částí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, týkajících se sociálního zabezpečení","facts":[{"sourceRefs":["S0039","S0040"],"text":"Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů (tisk 222/0) dne 24. 5. 2007. Zákon byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 21. 8. 2007, Senát se jím odmítl zabývat, a prezident jej podepsal 5. 10. 2007. Zákon byl vyhlášen pod č. 261/2007 Sb."},{"sourceRefs":["S0048","S0064","S0065","S0066","S0067","S0068","S0074"],"text":"Zákon č. 261/2007 Sb. je smíšeným zákonem, který obsahuje novely mnoha zákonů, včetně rozsáhlých změn v oblasti sociálního zabezpečení (části 15–22, 24–39, 44). Tyto změny se týkají dávek státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, sociálních služeb, nemocenského pojištění, peněžité pomoci v mateřství, podpory v nezaměstnanosti a dalších oblastí."},{"sourceRefs":["S0006","S0011","S0012"],"text":"Skupina 67 poslanců, skupina 43 poslanců a skupina 19 senátorů podaly návrhy na zrušení zákona jako celku nebo jeho jednotlivých částí, a to z důvodů procedurálních vad (nekonzistentnost, tzv. přílepky) i pro rozpor s ústavním pořádkem. Návrhy skupin 43 poslanců a 19 senátorů byly odmítnuty pro překážku litispendence, staly se vedlejšími účastníky."},{"sourceRefs":["S0007","S0008"],"text":"Ústavní soud usnesením ze dne 8. 1. 2008 vyloučil k samostatnému řízení návrhy týkající se sociálního zabezpečení (Pl. ÚS 2/08) a zdravotního pojištění (Pl. ÚS 1/08). Zbývající část návrhů byla zamítnuta nálezem Pl. ÚS 24/07 ze dne 31. 1. 2008."}],"legalQuestions":[{"question":"Zda zrušení poskytování nemocenského za první tři dny pracovní neschopnosti (část devatenáctá zákona č. 261/2007 Sb.) je v souladu s právem na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.","sourceRefs":["S0026","S0090"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0091","S0094"],"testApplied":"OTHER","text":"Zrušení poskytování nemocenského za první tři dny pracovní neschopnosti je v rozporu s čl. 30 odst. 1 Listiny. Stát nemůže pouze vyžadovat plnění pojistného, aniž by chránil zájmy pojištěnců při pojistné události. Jedná se o svévolný postup, který postihuje všechny zaměstnance bez ohledu na individuální okolnosti. Právo na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci je tím porušeno.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Systém nemocenského pojištění je založen na pojistném principu; odložení výplaty na čtvrtý den odnímá pojištěncům nárok na dávky, přestože platí pojistné, a systém tak supluje krytí deficitu státního rozpočtu. Odkaz na historickou úpravu z roku 1920.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0091","S0094"],"sourceRefs":["S0026","S0090"],"importance":"CORE","parties":["skupina 43 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že napadená úprava je v rozporu s čl. 30 odst. 1 Listiny, neboť plošně odnímá nárok na nemocenské za první tři dny, aniž by byla zajištěna adekvátní náhrada, a přitom povinnost platit pojistné zůstává nedotčena."}],"id":"LQ001","raisedBy":["skupina 43 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda ostatní změny v sociálních dávkách provedené zákonem č. 261/2007 Sb. (např. v pomoci v hmotné nouzi, podpoře v nezaměstnanosti, peněžité pomoci v mateřství, sociálních službách) jsou v souladu s ústavním pořádkem, zejména s čl. 26 odst. 3, čl. 29, čl. 30 a čl. 32 Listiny.","sourceRefs":["S0023","S0024","S0025","S0027","S0028"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0080","S0081","S0082","S0084","S0088","S0109"],"testApplied":"OTHER","text":"Sociální práva mají relativní povahu a jsou závislá na ekonomické situaci státu. Zákonodárce má široký prostor pro úpravu podmínek, nesmí však popřít samotnou existenci práva. Napadené změny nevedou k faktickému znemožnění realizace sociálních práv; zachovávají minimální standard. Otázky účelnosti a sociální spravedlnosti jsou politické a Ústavnímu soudu nepřísluší je hodnotit.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["skupina 43 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":7,"REFERENCED":37},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_followed_by_superseded_hidden":2},{"question":"Zda zákon č. 261/2007 Sb. trpí procedurálními vadami (nekonzistentnost, tzv. přílepky) zakládajícími rozpor s ústavním pořádkem.","sourceRefs":["S0015","S0016","S0017","S0018","S0020","S0022"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0045","S0046","S0048"],"text":"Procedurální námitky byly již posouzeny v nálezu Pl. ÚS 24/07, kde Ústavní soud neshledal porušení ústavně předepsaného způsobu přijetí zákona. Zákon č. 261/2007 Sb. jako celek obstál v testu ústavnosti legislativního procesu.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"issueType":"PROCEDURE","arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["skupina 67 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky","skupina 43 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky","skupina 19 senátorů Senátu Parlamentu České republiky"],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0091","S0094"],"interpretation":"Právo na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci vyžaduje, aby nemocenské dávky byly poskytovány od prvního dne prokázané pracovní neschopnosti; stát nemůže toto právo omezit plošným zrušením dávek za první tři dny, pokud současně vybírá pojistné a neposkytuje adekvátní náhradu.","regulations":"čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003","S0006"],"description":"Části patnáctá až dvacátá druhá, dvacátá čtvrtá až třicátá devátá a část čtyřicátá čtvrtá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, které novelizují předpisy v oblasti sociálního zabezpečení.","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 30 odst. 1 Listiny","right":"Právo na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci"},{"regulations":"čl. 30 odst. 2 Listiny","right":"Právo na pomoc v hmotné nouzi"},{"regulations":"čl. 32 Listiny","right":"Právo na ochranu rodičovství a rodiny"},{"regulations":"čl. 26 odst. 3 Listiny","right":"Právo na získávání prostředků pro životní potřeby prací"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh skupiny 67 poslanců byl podán oprávněnou osobou a včas; Ústavní soud přistoupil k meritornímu přezkumu napadených částí zákona, přičemž částečně vyhověl návrhu skupiny 43 poslanců (vedlejšího účastníka).","sourceRefs":["S0010","S0055","S0056"]},"findings":[{"reason":"Zrušení poskytování nemocenského za první tři dny pracovní neschopnosti je v rozporu s čl. 30 odst. 1 Listiny, neboť odnímá pojištěncům nárok na dávky, přestože platí pojistné, a porušuje právo na přiměřené hmotné zabezpečení.","regulations":"čl. 30 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0091","S0094"],"right":"Právo na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci (čl. 30 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Změny v ostatních sociálních dávkách nepřekračují mez zákonodárné diskrece; zachovávají minimální standard a nepopírají podstatu sociálních práv.","regulations":"čl. 26 odst. 3, čl. 29, čl. 30 odst. 2, čl. 32 Listiny","reasonSourceRefs":["S0088","S0109"],"right":"Ostatní sociální práva (čl. 26 odst. 3, čl. 29, čl. 30 odst. 2, čl. 32 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":4,"REFERENCED":16},"precedent_followed_by_superseded_hidden":2}]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců","kind":"ANNUL_NORM","text":"I. Dnem 30. 6. 2008 se v zákoně č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 15 odst. 1 věty první zrušují slova: ', trvá-li pracovní neschopnost déle než 3 kalendářní dny'. V ustanovení § 15 odst. 3 věty první téhož zákona se zrušuje slovo 'čtvrtého'. Rovněž se zrušuje i věta druhá § 16 téhož zákona ve znění: 'Nemocenské podle věty první se poskytuje od čtvrtého kalendářního dne karantény.'."},{"kind":"REJECT","text":"II. Ve zbývající části se návrh zamítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Soudce Musil nesouhlasí se zamítavým výrokem II. Domnívá se, že měl být zrušen celý zákon č. 261/2007 Sb. pro neústavnost legislativního procesu, jak uvedl v odlišném stanovisku k Pl. ÚS 24/07.","judges":["Jan Musil"]},{"summary":"Soudce Rychetský nesouhlasí s výrokem II. Zastává názor, že zákon neobstál již v prvním kroku testu ústavnosti (procedura), a proto měl být zrušen jako celek. Odkazuje na své odlišné stanovisko k Pl. ÚS 24/07.","judges":["Pavel Rychetský"]},{"summary":"Soudkyně Wagnerová nesouhlasí s výrokem II. Shledává neústavnost procedury přijímání zákona, a proto by se dalšího přezkumu zdržela. Vyjadřuje se k věci pouze jako obiter dictum, přičemž zdůrazňuje princip subsidiarity a ochranu lidské důstojnosti.","judges":["Eliška Wagnerová"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 24/07","sourceRefs":["S0045","S0046"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Zákon č. 261/2007 Sb. jako celek obstál v testu ústavnosti legislativního procesu; otázka procedurálních vad byla tímto nálezem vyřešena.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2008:Pl.US.24.07.3","precedent_source_units":["legal_question:3000"],"precedent_target_units":["legal_question:1000","legal_question:2000","legal_question:3000","legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2008:Pl.US.24.07.3"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"assessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-25","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":6,"REFERENCED":20}},"precedent_superseded_count":1,"legal_sentence_continuity_old_key":"54/1956:§15","precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":2,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":3,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2008:Pl.US.2.08.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2008:Pl.US.2.08.1"}}