{"document_id":"ECLI:CZ:US:2009:1.US.2036.08.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 2036/08","ecli":"ECLI:CZ:US:2009:1.US.2036.08.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-2036-08_1","decision_date":"2009-08-05","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Připuštění vedlejšího účastenství na základě rodinných a obchodních vazeb bez právního zájmu na výsledku řízení","legal_sentence":"Pokud dříve v nálezu sp. zn. I. ÚS 553/03 ze dne 8. 12. 2004 (N 187/35 SbNU 455) Ústavní soud vyslovil, že soudy zvolily příliš restriktivní výklad ustanovení § 93 o. s. ř. a že nepřiměřeně formálně vyložily pojem \"právní zájem na výsledku řízení\", lze v nyní zkoumaném případě naopak konstatovat, že soudy postupovaly při výkladu nepřiměřeně extenzivně. Pojem \"právní zájem na výsledku řízení\" není v občanském soudním řádu ( o. s. ř. ) blíže specifikován, neboť zákonodárce ponechává na úvaze soudu v každém konkrétním případě, jak jej vyloží a aplikuje. Hlavním účelem vedlejšího účastenství je pomoc ve sporu jednomu z účastníků řízení, a jeho smyslem je tedy posílit v konkrétním řízení postavení toho účastníka, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje, samozřejmě za předpokladu, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu. Zkoumání právního zájmu na výsledku sporu má za účel vyloučit z vedlejšího účastenství subjekty, u kterých je neexistence právního zájmu na věci evidentní, a nezatěžovat tak zbytečně občanské soudní řízení sporné. Podstata tehdy (ve věci sp. zn. I. ÚS 553/03 ) řešené otázky spočívala v tom, zda nepřipuštění Vysokého učení technického v Brně (dále jen \"VUT\") do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalovaných bylo porušením základních práv a svobod (žalovaných) stěžovatelů, kteří byli studenty VUT v době, kdy byl vytvořen psaný text (vyjádření nedůvěry), jejž stěžovatelé podepsali. Ústavní soud zdůraznil, že se k posuzované věci přímo vztahuje čl. 15 Listiny, který zaručuje svobodu myšlení, vědeckého bádání a umělecké tvorby, a zejména pak čl. 17, garantující základní politická práva, to znamená svobodu projevu, právo vyjadřovat své názory, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace. Pro oblast vysokoškolského vzdělávání realizuje tyto základní ústavní principy zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Tímto zákonem je dáno specifické postavení vysokých škol v našem státě jako nejvyššího článku vzdělávací soustavy. Vzhledem k takto právně zakotvenému postavení, organizaci a činnosti vysokých škol bylo nutno podle Ústavního soudu souhlasit s názorem, že zákon o vysokých školách přímo zakotvuje úzké propojení vzájemných vztahů mezi studenty a učiteli vysoké školy, které je dáno jednak uspořádáním vnitřní samosprávy školy, jednak i působením vysoké školy navenek. Právní zájem VUT na výsledku sporu o ochranu osobnosti, ve smyslu ustanovení § 93 odst. 1 o. s. ř. , lze tak spatřovat v zájmu této vysoké školy na permanentním hájení akademických práv a svobod a na ochraně politických práv studentů. Vysoké škole nelze odepřít možnost podílet se na ochraně politických práv a svobod studentů podle Listiny a spolupůsobit jako garant toho, že studenti nebudou šikanováni ani jinak postihováni za své názory vyslovené (dokonce) na akademické půdě, a to jak v zájmu ochrany těchto jejich práv, tak i v zájmu dobré pověsti VUT. Jak Ústavní soud uvedl, v této souvislosti není významné, že se dnes jedná o bývalé studenty VUT, protože podstata sporu se odvíjí od událostí v roce 1989, kdy studovali. Je třeba uvážit, že stěžovatelé (nyní bývalí studenti VUT) tehdy nevystupovali pouze jako soukromé osoby svým jménem, ale že dokument \"Vyjádření nedůvěry\" podepsali za studenty - členy akademické obce VUT jako jejich mluvčí, tedy prezentovali stanovisko studentské obce v postupně se rozvíjejícím demokratickém procesu po listopadu 1989. Ústavní soud rovněž zdůraznil, že při posuzování otázky právního zájmu vedlejších účastníků na výsledku řízení nelze akcentovat pouze hledisko hmotněprávní, neboť právní zájem na výsledku řízení podle § 93 odst. 1 o. s. ř. je nutno posuzovat, v tomto konkrétním případě, rovněž z širšího hlediska přirozenoprávního, resp. hodnotového a ve všech souvislostech daného případu; připomněl, že bez povšimnutí nemůže zůstat ani skutečnost, že sám Parlament České republiky v zákoně č. 198/1993 Sb. , o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, považoval za nutné právně charakterizovat povahu minulého totalitního systému, kterým bylo ovládáno i prostředí univerzit, jež bylo třeba - za aktivní účasti studentů a nového vedení vysokých škol - zásadně a urychleně změnit. Pokud by obecné soudy pojímaly vedlejší účastenství takovým způsobem, jaký zaujaly v nyní řešeném případě, vytvořily by při použité extenzivní interpretaci situaci, kdy by ve sporech na ochranu osobnosti mohly vstupovat do řízení i celé rodiny, protože ze subjektivního hlediska mohou jejich členové (někdy) oprávněně pociťovat možný soudní výrok úkorně ve vztahu ke své osobě.","metadata_regulation_keys":["111/1998:§1","198/1993","99/1963:§93","2/1993:čl36","2/1993:čl17","2/1993:čl10","2/1993:čl15"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Připuštění vedlejšího účastenství na základě rodinných a obchodních vazeb bez právního zájmu na výsledku řízení","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"V roce 1989 stěžovatelé (tehdejší studenti) vyjádřili nedůvěru Ing. arch. J. S., CSc., jako učiteli, což vedlo k podání žaloby na ochranu osobnosti v roce 1991."},{"sourceRefs":["S0016","S0018"],"text":"Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 553/03 umožnil vstup Vysokého učení technického v Brně jako vedlejšího účastníka na straně stěžovatelů (tehdejších žalovaných) s odůvodněním, že univerzita má právní zájem na ochraně akademických svobod."},{"sourceRefs":["S0005","S0006"],"text":"Následně Ing. arch. J. S. ml. (syn žalobce) požádal o vstup do řízení jako vedlejší účastník na straně žalobce. Městský soud v Brně jeho vstup připustil a Krajský soud v Brně toto usnesení potvrdil s odkazem na rodinněprávní a obchodní vztah mezi otcem a synem."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"17 C 24/2003","sourceRefs":["S0005"],"outcomeSummary":"Připustil vstup Ing. arch. J. S. ml. jako vedlejšího účastníka na straně žalobce s odůvodněním, že rodinněprávní vztah otce a syna a předmět sporu (ochrana osobnosti) zakládají právní zájem.","court":"Městský soud v Brně","decisionDate":"7. 1. 2008"},{"fileNumber":"13 Co 142/2008","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Dovodil právní zájem z rodinněprávního a obchodního vztahu žalobce a jeho syna a z možnosti podílet se na ochraně otcovy osobnosti.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"30. 5. 2008"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda připuštění syna žalobce jako vedlejšího účastníka na straně žalobce pouze na základě rodinných a obchodních vazeb, bez přímého právního zájmu na výsledku sporu, porušilo právo stěžovatelů na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny.","sourceRefs":["S0007","S0009"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0020","S0024"],"text":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy vyložily pojem právního zájmu na výsledku řízení nepřiměřeně extenzivně, když za právní zájem považovaly rodinněprávní a obchodní vztah, aniž by byl dán přímý hmotněprávní dopad na postavení vedlejšího účastníka. Tím došlo k porušení práva stěžovatelů na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelé namítají, že rodinněprávní a obchodní vztah nezakládá právní zájem na výsledku řízení ve smyslu § 93 o. s. ř., neboť rozhodnutí ve věci nebude mít přímý dopad na právní postavení syna. Jeho zájem je pouze citový, nikoli právní. Připuštěním syna došlo k narušení rovnosti účastníků a porušení práva na spravedlivý proces.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0020"],"sourceRefs":["S0007","S0008"],"importance":"CORE","parties":["Ing. arch. J. S.","Ing. arch. M. L.","Ing. arch. Z. H."],"courtExplanation":"Ústavní soud souhlasí, že zájem syna je sice pochopitelný, ale jde o zájem citový, nikoli právní. Obecné soudy vyložily pojem právního zájmu nepřiměřeně extenzivně."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Ing. arch. J. S.","Ing. arch. M. L.","Ing. arch. Z. H."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":5,"REFERENCED":4},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0020","S0023"],"interpretation":"Právní zájem na výsledku řízení ve smyslu § 93 odst. 1 o. s. ř. nelze dovozovat pouze z rodinněprávního nebo obchodního vztahu k účastníku řízení, aniž by rozhodnutí ve věci mělo přímý dopad na práva nebo povinnosti vedlejšího účastníka. Pojem právního zájmu je třeba vykládat v kontextu celého případu a s ohledem na účel institutu vedlejšího účastenství, kterým je pomoc ve sporu, nikoli ochrana citových či morálních zájmů.","regulations":"§ 93 odst. 1 o. s. ř.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":8,"REFERENCED":3},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0005"],"description":"Usnesení Městského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2008 sp. zn. 17 C 24/2003, kterým byl připuštěn vstup Ing. arch. J. S. ml. jako vedlejšího účastníka na straně žalobce.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0006"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2008 sp. zn. 13 Co 142/2008, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a oprávněnými stěžovateli, nebyly shledány důvody pro odmítnutí.","sourceRefs":["S0013"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy nepřiměřeně extenzivním výkladem § 93 o. s. ř. umožnily vstup vedlejšího účastníka bez právního zájmu, čímž narušily rovnost účastníků a porušily právo stěžovatelů na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0024"],"right":"Právo na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":4,"REFERENCED":1}}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2008 sp. zn. 13 Co 142/2008 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2008 sp. zn. 17 C 24/2003","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2008 sp. zn. 13 Co 142/2008 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2008 sp. zn. 17 C 24/2003 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 553/03","sourceRefs":["S0016","S0018"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Právní zájem na výsledku řízení je třeba posuzovat v širších souvislostech, nikoli pouze formálně, a nelze jej omezit na hmotněprávní dopad, ale zahrnuje i hodnotové a přirozenoprávní aspekty.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2004:1.US.553.03","precedent_source_units":["legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2004:1.US.553.03"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":6,"REFERENCED":3}},"precedent_superseded_count":7,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":7,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2009:1.US.2036.08.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2009:1.US.2036.08.1"}}