{"document_id":"ECLI:CZ:US:2009:1.US.523.07.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 523/07","ecli":"ECLI:CZ:US:2009:1.US.523.07.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-523-07_1","decision_date":"2009-05-07","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Přiměřenost výše úroků z prodlení","legal_sentence":"Za dobré mravy lze - jak již Ústavní soud judikoval - považovat souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými mravními i morálními zásadami demokratické společnosti [usnesení sp. zn. II. ÚS 249/97 (U 14/10 SbNU 383)]. Je pravidlem, že soulad obsahu právního úkonu s dobrými mravy - v posuzovaném případě obsah ujednání účastníků o dohodnutém úroku z prodlení - musí být posuzován vždy, bez ohledu na to, zda by i byl výsledkem tvrzeného svobodného ujednání mezi účastníky smlouvy. Zásada smluvní volnosti je v daném případě modifikována účelem a smyslem sankčního a motivačního mechanismu institutu úroků z prodlení; jejich použití je možné a zákonné, jejich výše však nemůže být bezbřehá. Pokud bývá v judikatuře zdůrazňováno, že porušení zásad poctivého obchodního styku při uplatnění nároku na úrok z prodlení je nutno zkoumat ve vazbě na konkrétní okolnosti, na zásadu řádného a včasného plnění závazků, a že rozpor právního úkonu s dobrými mravy je třeba posuzovat v každém případě individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem jednání účastníků v příslušném období a k jejich tehdejšímu postavení, je samozřejmě taková úvaha potud správná, pokud sama výše těchto úroků nemá spíše než motivační charakter právě charakter šikanózní. Částka, kterou je povinen platit subjekt, jenž se dostane do prodlení, odpovídající úroku 182 % ročně, jako je tomu právě ve zkoumaném případě, je již očividně (rovněž) za hranicí, kterou lze považovat podstatě a smyslu daného institutu úroku z prodlení za adekvátní. Na tom nic nemění to, že úroky byly sjednány pro prvních 30 dnů prodlení ve výši 0,1 % a až následně pro delší prodlení byly sjednány úroky ve výši 0,5 %. Důsledkem toho je hrubý nepoměr mezi vzájemnými povinnostmi stran, které mezi sebou vedly spor. Žalobci tak bylo přiznáno tolik, kolik by zdaleka nemohl získat, uložil-li by vymáhanou částku u kterékoli banky, a ani si nelze představit jinou investici, která by nabízela obdobný zisk. Jak již bylo uvedeno, smysl úroku z prodlení lze nacházet v jeho motivační a sankční funkci, pokud se dlužník ocitne v prodlení se včasným a řádným vrácením dluhu. I zde je však nutno - podle názoru Ústavního soudu - dbát na zásadu přiměřenosti, jeden ze stěžejních principů ústavního soudnictví, dodržovaný v demokratických právních státech, chápaný nikoliv pouze formálně, ale zejména materiálně (materiální právní stát). Již odedávna, a to i v obchodním styku, platí ve slušné společnosti maxima \"každému co jeho jest\"; ani zajištění tohoto smluvního nároku však nesmí být nadměrné. Je pochopitelné, že zcela neúměrná výše úroků, a to i úroků z prodlení, může být oprávněně pociťována dotčeným subjektem jako nespravedlivá, a to i bez ohledu na to, je-li v konkrétním případě pro něj likvidační či nikoliv. To přirozeně musí být konfrontováno i z hlediska objektivního posouzení dané věci. V této souvislosti je namístě poukázat např. i na judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , s jehož závěry Ústavní soud souhlasí a který, ač má občanskoprávní charakter a vztahuje se na výši smluvních úroků, a nikoliv úroků z prodlení, je v některých pasážích použitelný i pro daný případ. Nejvyšší soud tam v příslušné právní větě mj. uvedl, že neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky; podle Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku , která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.","metadata_regulation_keys":["40/1964:§3","40/1964:§39","40/1964:§658","513/1991:§265","513/1991:§369","513/1991:§502","99/1963:§132","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Přiměřenost výše úroků z prodlení","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatelka (Pentatron, s. r. o.) uzavřela s právním předchůdcem žalobce (Orbis, příspěvková organizace) smlouvu o dílo na zhotovení a dodávku 50 ks funkčních souprav Dorsy-P, která měla veškeré náležitosti smlouvy kupní."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Smlouva obsahovala ujednání o úrocích z prodlení: 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení do 30 dnů a 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení od 31. dne."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatelka neuhradila včas sjednané splátky kupní ceny, čímž se dostala do prodlení."},{"sourceRefs":["S0006","S0013"],"text":"Žalobce (Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj) se domáhal zaplacení smluvených úroků z prodlení ve výši 0,5 % denně (182,5 % ročně) za prodlení delší než 30 dnů."},{"sourceRefs":["S0009","S0013","S0014"],"text":"Stěžovatelka namítala, že sjednaný úrok je v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, a že právní předchůdce žalobce nesplnil svůj závazek dodat zařízení řádně a včas."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"1 Cm 70/98","sourceRefs":["S0006","S0007"],"outcomeSummary":"Rozsudkem uložil stěžovatelce povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 68 137,50 Kč a 104 362,50 Kč a náhradu nákladů řízení. Soud shledal smlouvu platnou a úroky přiměřené.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"26. 7. 2004"},{"fileNumber":"8 Cmo 386/2005","sourceRefs":["S0008","S0009","S0010","S0011"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek prvního stupně ve výroku o povinnosti zaplatit úroky z prodlení, změnil výrok o nákladech řízení. Odmítl námitky stěžovatelky o rozporu s dobrými mravy a promlčení.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"7. 11. 2006"},{"fileNumber":"32 Cdo 1164/2007","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Usnesením odmítl dovolání stěžovatelky jako nepřípustné, neboť rozhodnutí nemá zásadní právní význam. Ztotožnil se s názorem odvolacího soudu o souladu úroků s dobrými mravy.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"23. 4. 2008"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně (182,5 % ročně) odporuje dobrým mravům a zásadám poctivého obchodního styku, a zda obecné soudy porušily právo stěžovatelky na spravedlivý proces tím, že tuto otázku neposoudily ústavně konformně.","sourceRefs":["S0023","S0013"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0027","S0028","S0031"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud shledal, že výše úroku 0,5 % denně (182,5 % ročně) je očividně nepřiměřená a odporuje dobrým mravům; obecné soudy neposoudily všechny okolnosti, zejména otázku řádného plnění a délku řízení, čímž porušily právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Zásada smluvní volnosti je modifikována účelem a smyslem sankčního a motivačního mechanismu úroků z prodlení; jejich výše nemůže být bezbřehá.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Úrok 0,5 % denně (182,5 % ročně) je 8x vyšší než bankovní úroky, je v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1, § 39 obč. zák.) a zásadami poctivého obchodního styku (§ 265 obch. zák.). Soudy nevzaly v úvahu vadnost dodávky a délku řízení.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0010","S0011"],"sourceRefs":["S0013","S0014"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka Pentatron, s. r. o."],"courtExplanation":"Odvolací soud uvedl, že nebyla prokázána vadnost dodávky, úroky byly sjednány jen na doplatek a gradující sazba (0,1 % prvních 30 dnů, poté 0,5 %) svědčí o přiměřenosti. Námitka promlčení byla shledána neopodstatněnou."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka Pentatron, s. r. o."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":10,"FOLLOWED":3,"REFERENCED":4},"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":10,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0027","S0028"],"interpretation":"Sjednaný úrok z prodlení, který podstatně přesahuje obvyklou úrokovou míru (např. 182,5 % ročně), je v rozporu s dobrými mravy a zásadou přiměřenosti, a to i v obchodním styku. Při posuzování přiměřenosti je třeba zohlednit všechny konkrétní okolnosti případu.","regulations":"§ 39 občanského zákoníku, § 3 odst. 1 občanského zákoníku, § 265 obchodního zákoníku","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":8,"FOLLOWED":3,"REFERENCED":3},"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":8,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2004 sp. zn. 1 Cm 70/98 a rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 11. 2006 sp. zn. 8 Cmo 386/2005","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a řádně, stěžovatelka vyčerpala všechny procesní prostředky (dovolání bylo odmítnuto jako nepřípustné).","sourceRefs":["S0012"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy neposoudily přiměřenost sjednaného úroku z prodlení v souladu s ústavními principy a nezohlednily všechny relevantní okolnosti, zejména otázku řádného plnění a délku řízení.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0032"],"right":"právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":7,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":7,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"rozsudek Krajského soudu v Brně a rozsudek Vrchního soudu v Olomouci","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 11. 2006 sp. zn. 8 Cmo 386/2005 a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2004 sp. zn. 1 Cm 70/98 (ve znění opravného usnesení ze dne 30. 6. 2005 č. j. 1 Cm 70/98-151) se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 21/96","sourceRefs":["S0021"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.21.96","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.21.96"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"impact_unassessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_reason":"Nová úprava úroku z prodlení mění mechanismus stanovení výše, což může ovlivnit aplikaci závěru o nepřiměřenosti.","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-28","legal_sentence_continuity_counterparts":["89/2012:§1964","89/2012:§1970"],"legal_sentence_continuity_assessment":[{"key":"89/2012:§1964","relation":"PRESERVES","reason":"Nová úprava obsahově navazuje na ochranu před zvláště nevýhodnými ujednáními o úroku z prodlení, což odpovídá závěru o nepřiměřené výši."}],"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":3,"FOLLOWED":2,"REFERENCED":3},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":3,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":12,"legal_sentence_continuity_old_key":"40/1964:§658","precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":12,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":2,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2009:1.US.523.07.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2009:1.US.523.07.1"}}