{"document_id":"ECLI:CZ:US:2009:1.US.566.05.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 566/05","ecli":"ECLI:CZ:US:2009:1.US.566.05.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-566-05_1","decision_date":"2009-07-15","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Povinnost obecných soudů rozhodovat o náhradě za neústavní omezení vlastnického práva v podobě regulace nájemného","legal_sentence":"Jelikož judikatura Ústavního soudu zaznamenala ve věcech týkajících se dané problematiky vývoj směřující k některým nejednotným nebo rozdílným právním závěrům, I. senát Ústavního soudu [řešící obdobný případ vedený pod sp. zn. I. ÚS 2220/08 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 53, nález č. 137)] předložil věc plénu k zaujetí stanoviska podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu. Ústavní soud přijal dne 28. 4. 2009 stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 27/09 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 53, stanovisko č. 27/09, vyhlášeno jako sdělení Ústavního soudu pod č. 136/2009 Sb. ). V něm vyslovil, že obecné soudy mohou rozhodovat o zvýšení nájemného za období od podání žaloby do 31. 12. 2006. Nájemné za období před podáním žaloby zvyšovat nemohou, neboť tomu brání povaha rozhodnutí s konstitutivními účinky; zvýšení nájemného za období od 1. 1. 2007 přiznat nelze, neboť od tohoto data již jednostranné zvyšování nájemného připouští § 3 odst. 2 zákona č. 107/2006 Sb. , o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (výrok I.) Dále Ústavní soud v tomto stanovisku konstatoval (výrok II.), že žaloby pronajímatelů (vlastníků bytů) na náhradu škody vůči státu [opírající se o zákon č. 82/1998 Sb ., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti ( notářský řád )], jež měla vzniknout v důsledku dlouhodobé protiústavní nečinnosti Parlamentu spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu vymezujícího případy, ve kterých je pronajímatel oprávněn jednostranně zvýšit nájemné, úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu a změnit další podmínky nájemní smlouvy [nález Ústavního soudu ze dne 28. února 2006 sp. zn. Pl. ÚS 20/05 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 40, nález č. 47, vyhlášen pod č. 252/2006 Sb. )], jsou obecné soudy povinny posoudit z hlediska jejich práva na náhradu za nucené omezení vlastnického práva podle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a v tomto smyslu poskytnout účastníkům řízení procesní prostor, aby se mohli vyjádřit k uvedené změně právního posouzení. Nárok vůči státu na náhradu za nucené omezení vlastnického práva podle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod má subsidiární charakter vůči nároku pronajímatele bytu proti nájemci na zvýšení nájemného jen za dobu počínající dnem podání žaloby. Za dobu, která tomuto dni předchází, může pronajímatel bytu uplatnit svůj nárok na náhradu za nucené omezení vlastnického práva proti státu přímo. Ze závěrů výše uvedeného stanoviska je tedy zřejmé, že postup obecných soudů při posuzování stěžovatelova nároku nemůže obstát. Pro úplnost je však nutno připomenout - a to z citovaného stanoviska vyplývá - že samotná protiústavnost právní úpravy regulovaného nájemného však neznamená, že v každém individuálním případě došlo k porušení základního práva pronajímatele, resp. vlastníka bytu, ani to, že výše nároku na náhradu za nucené omezení vlastnického práva musí být identická s rozdílem mezi obvyklým a regulovaným nájemným. Obecné soudy však nesmějí nárok na náhradu vůči státu zamítat apriorně, ale jsou povinny při respektování shora vyslovených závěrů posoudit specifika jednotlivých uplatněných nároků v konkrétních případech a vytvořit procesní prostor, aby se strany řízení mohly k novému právnímu posouzení vyjádřit a uplatnit případně i nové důkazy či námitky.","metadata_regulation_keys":["107/2006:§3","40/1964:§671","40/1964:§696","82/1998:§13","82/1998:§2","99/1963:§80","2/1993:čl36","2/1993:čl4","2/1993:čl11","209/1992:čl1"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Povinnost obecných soudů rozhodovat o náhradě za neústavní omezení vlastnického práva v podobě regulace nájemného","facts":[{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatel je vlastníkem nájemního domu v Brně. Po zrušení vyhlášky č. 176/1993 Sb. nálezem Ústavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 3/2000) k 31. 12. 2001 nedošlo k přijetí nové zákonné úpravy nájemného."},{"sourceRefs":["S0005","S0006"],"text":"Stěžovatel se domáhal náhrady škody za období od 1. 1. 2002 do 1. 2. 2005, která mu vznikla v důsledku nečinnosti Parlamentu, a to podle zákona č. 82/1998 Sb."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Obvodní soud pro Prahu 1 žalobu zamítl s odůvodněním, že zákon č. 82/1998 Sb. nelze na činnost Parlamentu vztáhnout."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, přičemž připustil možnost aplikace zákona č. 82/1998 Sb. na zákonodárnou činnost, ale neshledal nesprávný úřední postup, neboť postup při přijímání zákonů nebyl porušen."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Nejvyšší soud dovolání stěžovatele odmítl pro nepřípustnost."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"12 C 79/2004","sourceRefs":["S0005","S0007"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu s odůvodněním, že zákon č. 82/1998 Sb. se na činnost Parlamentu nevztahuje.","court":"Obvodní soud pro Prahu 1","decisionDate":"7. 3. 2005"},{"fileNumber":"20 Co 236/2005","sourceRefs":["S0005","S0008"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek prvního stupně; připustil možnost aplikace zákona č. 82/1998 Sb. na zákonodárnou činnost, ale neshledal nesprávný úřední postup.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"29. 8. 2005"},{"fileNumber":"25 Cdo 3034/2005","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání pro nepřípustnost.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"26. 9. 2007"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda obecné soudy porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny tím, že jeho nárok na náhradu škody vůči státu posoudily výlučně podle zákona č. 82/1998 Sb., aniž by zohlednily možnost náhrady za nucené omezení vlastnického práva podle čl. 11 odst. 4 Listiny a aniž by vytvořily procesní prostor pro vyjádření stran k této změně právního posouzení.","sourceRefs":["S0010","S0011","S0012","S0013","S0014"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0020","S0021","S0022","S0023","S0024","S0025","S0026","S0027"],"text":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy pochybily, když stěžovatelův nárok posoudily výlučně podle zákona č. 82/1998 Sb., aniž by zohlednily možnost náhrady za nucené omezení vlastnického práva podle čl. 11 odst. 4 Listiny. Podle stanoviska pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 27/09 jsou obecné soudy povinny posoudit takové nároky z hlediska práva na náhradu za nucené omezení vlastnického práva a poskytnout účastníkům procesní prostor k vyjádření. Tím, že tak neučinily, porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že nečinnost Parlamentu je nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., a že stát odpovídá za škodu způsobenou při výkonu státní moci, včetně zákonodárné. Odkázal na nález Pl. ÚS 3/2000, který zrušil vyhlášku a uložil povinnost přijmout novou úpravu.","courtTreatment":"RECAP_ONLY","courtSourceRefs":["S0026"],"sourceRefs":["S0010","S0011","S0012","S0013","S0014"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel I. K."],"courtExplanation":"Ústavní soud rekapituluje argumentaci stěžovatele, ale nerozhoduje o ní přímo, protože posouzení vychází z jiného právního základu (čl. 11 odst. 4 Listiny)."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel I. K."],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":5,"precedent_relies_on_superseded":true,"precedent_relies_on_superseded_indirect":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0005"],"description":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 3. 2005 sp. zn. 12 C 79/2004, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatele na náhradu škody, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2005 sp. zn. 20 Co 236/2005, kterým byl tento rozsudek potvrzen.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"vlastnické právo (čl. 11 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Obecné soudy neposoudily nárok stěžovatele z hlediska čl. 11 odst. 4 Listiny a neposkytly procesní prostor k vyjádření, čímž porušily právo na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0027"],"right":"právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou povinny znovu posoudit nárok stěžovatele z hlediska čl. 11 odst. 4 Listiny a poskytnout účastníkům procesní prostor k vyjádření."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 20 Co 236/2005 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 12 C 79/2004","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2005 sp. zn. 20 Co 236/2005 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 3. 2005 sp. zn. 12 C 79/2004 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS-st. 27/09","sourceRefs":["S0024","S0025"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Obecné soudy jsou povinny posoudit nároky na náhradu za nucené omezení vlastnického práva podle čl. 11 odst. 4 Listiny a poskytnout procesní prostor.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2009:Pl.US-st.27.09.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_question:2000","legal_question:3000","interpretation:900000","legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2009:Pl.US-st.27.09.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"impact_unassessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_reason":"Nová úprava umožňuje jednostranné zvyšování nájemného, což se dotýká závěru o nemožnosti zvýšení před podáním žaloby.","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-28","legal_sentence_continuity_counterparts":["89/2012:§2249"],"legal_sentence_continuity_old_key":"107/2006:§3","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":1,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2009:1.US.566.05.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2009:1.US.566.05.1"}}