{"document_id":"ECLI:CZ:US:2009:1.US.663.06.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 663/06","ecli":"ECLI:CZ:US:2009:1.US.663.06.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-663-06_1","decision_date":"2009-06-24","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Dlouhodobá nečinnost Parlamentu ve vztahu k otázce církevních restitucí","legal_sentence":"Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze opomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, v němž jsou vždy přítomny i principy uznávané demokratickými právními státy. Ústavní soud považuje za samozřejmé a určující pro nalézání práva, že vždy je nezbytné vycházet z individuálních rozměrů každého jednotlivého případu, které jsou založeny na zjištěných skutkových okolnostech. Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být značně komplikované a netypické; to však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení, jakkoliv se to může jevit složité. Ústavní soud přirozeně reflektuje své stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05 ze dne 1. 11. 2005 (ST 21/39 SbNU 493; 477/2005 Sb. ), podle kterého žalobou o určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství, i stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st 22/05 ze dne 1. 11. 2005 (ST 22/39 SbNU 515; 13/2006 Sb. ), podle něhož je zákon č. 298/1990 Sb. , o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, svojí povahou součástí restitučního zákonodárství. S ohledem na relevantní okolnosti konkrétního případu by však mohlo být ve vztahu ke konkrétnímu stěžovateli zjevně nespravedlivé trvat, za použití rigidní gramatické interpretace, na aplikaci uvedeného stanoviska. V nálezu z 2. 2. 2005 sp. zn. II. ÚS 528/02 (N 23/36 SbNU 287) Ústavní soud vyslovil, že \" zákon o půdě ... předpokládá, že zemědělský majetek, který byl dříve ve vlastnictví církevních právnických osob, bude řešen samostatným zákonem, a do doby vydání tohoto zákona je chráněn. Na tento majetek je proto nutno vztahovat režim restitučních zákonů, a tudíž zde není prostor pro podávání žalob o určení vlastnictví pro absenci naléhavého právního zájmu. Ten nelze odvodit ani ze skutečnosti, že stát nebyl schopen vydat speciální restituční zákon, přestože zákon č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti již 24. června 1991, vydání takového zákona předpokládá.\". Zde ale Ústavní soud zdůraznil, že \"stát ovšem musí svůj závazek vydat restituční zákon, vyplývající z citovaného ustanovení zákona č. 229/1991 Sb. (tj. § 29 tohoto zákona), ohledně církevního majetku splnit, neboť musí splnit legitimní očekávání na straně církevních právnických osob, které se opírá o zákonné ustanovení\". Zásadní roli hraje právě plynutí času. Legitimní očekávání na straně církevních právnických osob dosahuje 24. června 2009 pomyslné \"zletilosti\" a zákonodárce, ač je mu jeho povinnost naplnit zmiňované legitimní očekávání známa déle než čtyři roky - a byl na svůj závazek založený na § 29 zákona č. 229/1991 Sb. relevantním způsobem upozorněn - zůstává nečinný (přísněji vzato, lze jeho nečinnost datovat již od června 1991). Dlouholetou nečinností Parlamentu v jiné věci se Ústavní soud zabýval již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 20/05 ze dne 28. 2. 2006 (N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb. ). V tomto nálezu zdůraznil, že se stal \"z vůle ústavního zákonodárce odpovědným za dodržování ústavního pořádku v České republice, a proto nehodlá rezignovat na tuto svoji povinnost a k plnění povinností povolává i obecné soudy.\". Analogická situace, tedy dlouhodobá nečinnost Parlamentu, nastala též v této oblasti. Je nutno dodat, že smysl ustanovení § 29 zákona č. 229/1991 Sb. , míněného zprvu jako norma směřující k ochraně budoucích restituentů, nelze vykládat jako záměrnou blokaci dalšího postupu přislíbené restituce ad infinitum. Určovací žaloba církevní právnické osoby v konkrétním případě vyloučena není. Bylo by však třeba ji pojmout jako žalobu svého druhu (blížící se žalobě restituční), mající za cíl dosáhnout zaplnění mezery vzniklé dlouhodobou nečinností zákonodárce v rozporu se závazkem plynoucím z § 29 zákona č. 229/1991 Sb. , a to postupem odpovídajícím smyslu nápravy křivd po roce 1989, se zřetelem na relevantní konkrétní okolnosti souzené věci. Na tom nic nemění to, že sám stěžovatel v minulosti uplatnil svůj tvrzený nárok ve formě žaloby určovací, neboť obecným soudům nelze upřít právo, aby celý případ - vzhledem k již uvedeným naprosto atypickým okolnostem - posoudily po právní stránce jinak, než v minulosti učinil sám stěžovatel. Tato žaloba (svého druhu) se opírá o legitimní očekávání stěžovatele, jež je dovoditelné právě teprve z uplynutí adekvátního času, což vyplývá ze závazku státu vydat nový restituční zákon, který je založen na ustanovení § 29 zákona č. 229/1991 Sb. Porušením práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod může být i situace, kdy je hodnocení věci neúplné, byť se jednalo o otázku zásadní a relevantní, jakou je právě legitimní očekávání stěžovatele opřené o § 29 zákona č. 229/1991 Sb. Jestliže obecný soud postupuje takto, dopouští se mimo jiné i libovůle, zakázané v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod .","metadata_regulation_keys":["229/1991:§29","229/1991:§4","229/1991:§6","99/1963:§80","2/1993:čl36","2/1993:čl2","2/1993:čl11","209/1992:čl1"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Dlouhodobá nečinnost Parlamentu ve vztahu k otázce církevních restitucí","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatel (Královská kanonie premonstrátů na Strahově) podal v roce 1994 určovací žalobu, že je vlastníkem pozemků v katastrálním území Hradištko pod Medníkem, které historicky patřily jeho řádu. Tvrdil, že vlastnické právo nikdy platně nepřešlo na stát, neboť v pozemkové knize byla pouze poznámka zamýšleného převzetí, nikoli pravomocné rozhodnutí o převodu."},{"sourceRefs":["S0008","S0021"],"text":"Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze 17.2.2005 žalobě vyhověl. Shledal, že stěžovatel vlastnické právo nepozbyl, poznámka zamýšleného převzetí neměla právní účinky a nedošlo ani k vydržení, protože držba nebyla v dobré víře."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Krajský soud v Praze jako odvolací soud rozsudkem z 1.9.2005 změnil prvostupňový rozsudek a žalobu zamítl. Dovodil, že věc má restituční povahu, neboť se týká majetku, který přešel na stát v rozhodném období, a podle § 29 zákona o půdě je chráněn do přijetí zvláštního zákona. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví proto není dán."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Nejvyšší soud rozsudkem ze 4.4.2006 dovolání stěžovatele zamítl. Potvrdil závěr odvolacího soudu s odkazem na stanovisko pléna ÚS sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05 a 22/05, podle nichž restituční nároky nelze uplatňovat určovací žalobou."},{"sourceRefs":["S0009","S0010","S0011"],"text":"Stěžovatel podal ústavní stížnost, namítaje porušení práva na spravedlivý proces a zákazu diskriminace. Uvedl, že obecné soudy mechanicky aplikovaly judikaturu ÚS, aniž zohlednily specifické okolnosti případu a dlouhodobou nečinnost Parlamentu, který dosud nepřijal slíbený restituční zákon."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"7 C 1395/2001","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Určil, že stěžovatel je vlastníkem předmětných nemovitostí. Soud shledal naléhavý právní zájem a dovodil, že vlastnické právo nezaniklo.","court":"Okresní soud Praha-západ","decisionDate":"17.2.2005"},{"fileNumber":"27 Co 331/2005","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Změnil rozsudek soudu prvního stupně a žalobu zamítl. Dovodil, že věc má restituční povahu a není dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"1.9.2005"},{"fileNumber":"20 Cdo 282/2006","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatele zamítl. Potvrdil závěr odvolacího soudu s odkazem na stanoviska pléna ÚS sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05 a 22/05.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"4.4.2006"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postup obecných soudů, které zamítly určovací žalobu stěžovatele s odůvodněním, že jde o restituční nárok, který má být řešen zvláštním zákonem, a to i přes dlouhodobou nečinnost zákonodárce, porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a zákaz svévole podle čl. 2 odst. 2 Listiny.","sourceRefs":["S0009","S0010","S0011"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0025","S0026","S0030","S0032"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud konstatoval, že obecné soudy porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a zákaz svévole podle čl. 2 odst. 2 Listiny, když bez zohlednění specifických okolností případu a dlouhodobé nečinnosti Parlamentu (který dosud nepřijal zákon o církevním majetku podle § 29 zákona o půdě) mechanicky aplikovaly stanoviska Pl. ÚS-st. 21/05 a 22/05 a zamítly určovací žalobu pro nedostatek naléhavého právního zájmu. Dlouhodobá nečinnost zákonodárce vytvořila situaci, v níž by trvání na restitučním režimu bez možnosti soudní ochrany bylo nespravedlivé. Ústavní soud zdůraznil, že v tomto konkrétním, atypickém případě je žaloba stěžovatele přípustná jako žaloba svého druhu, blížící se restituční, a obecné soudy ji musí meritorně projednat.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Obecné soudy mechanicky aplikovaly stanoviska ÚS sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05 a 22/05, aniž zohlednily specifické okolnosti případu (zejména že vlastnické právo nikdy nezaniklo) a dlouhodobou nečinnost Parlamentu, který dosud nepřijal zákon o církevním majetku. Tím došlo k denegatio iustitiae a porušení práva na spravedlivý proces.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0032"],"sourceRefs":["S0009","S0010"],"importance":"CORE","parties":["Královská kanonie premonstrátů na Strahově"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy mechanicky aplikovaly svá stanoviska, aniž zohlednily specifické okolnosti případu a dlouhodobou nečinnost zákonodárce, což vedlo k porušení práva na spravedlivý proces a zákazu svévole."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Královská kanonie premonstrátů na Strahově"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":2},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":2,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1.9.2005 sp.zn. 27 Co 331/2005, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně a žaloba zamítnuta; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4.4.2006 sp.zn. 20 Cdo 282/2006, kterým bylo dovolání zamítnuto.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 2 odst. 2 Listiny","right":"zákaz svévole"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Obecné soudy neposkytly stěžovateli soudní ochranu s odůvodněním, které nerespektovalo specifické okolnosti případu a dlouhodobou nečinnost zákonodárce.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0032"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Postup obecných soudů byl svévolný, neboť mechanicky aplikovaly judikaturu bez zohlednění individuálních okolností.","regulations":"čl. 2 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0032"],"right":"zákaz svévole (čl. 2 odst. 2 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou povinny meritorně projednat určovací žalobu stěžovatele s přihlédnutím ke specifickým okolnostem případu a dlouhodobé nečinnosti zákonodárce."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4.4.2006 sp.zn. 20 Cdo 282/2006 a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1.9.2005 sp.zn. 27 Co 331/2005","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 4. 2006 sp. zn. 20 Cdo 282/2006 a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2005 sp. zn. 27 Co 331/2005 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS-st. 21/05","sourceRefs":["S0020"],"usage":"DISTINGUISHED","proposition":"Stanovisko, že určovací žalobou nelze obcházet restituční zákonodárství, bylo v tomto případě odlišeno pro specifické okolnosti a dlouhodobou nečinnost zákonodárce.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2005:Pl.US-st.21.05.1","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["legal_question:1000","interpretation:900001","interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2005:Pl.US-st.21.05.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.282.2006.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":3,"REFERENCED":2},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":2,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":8,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":8,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2009:1.US.663.06.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2009:1.US.663.06.1"}}