{"document_id":"ECLI:CZ:US:2009:1.US.89.07.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 89/07","ecli":"ECLI:CZ:US:2009:1.US.89.07.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-89-07_1","decision_date":"2009-06-25","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Uplatnění požadavku spravedlivého procesu v případě restitučního řízení","legal_sentence":"Ústavní soud považuje za samozřejmé a určující pro nalézání práva, že vždy je nezbytné vycházet z individuálních rozměrů každého jednotlivého případu, které jsou založeny na zjištěných skutkových okolnostech. Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být značně komplikované a netypické; to však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení, jakkoliv se to může jevit složité. Obecné soudy rozhodující v daném případě se však podle přesvědčení Ústavního soudu s veškerými specifiky charakterizujícími daný případ naznačeným způsobem nevypořádaly. Uvedený názor není v nesouladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005 sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05 (ST 21/39 SbNU 493; 477/2005 Sb. ), podle kterého žalobou o určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství. Není možné přehlédnout nebo opomíjet odlišné skutkové okolnosti řešeného případu: stěžovatelé se původně svých nároků podle restitučního zákona domáhali, jejich záměrem od počátku zjevně nebylo \"obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství\", ale legitimním způsobem se domoci vydání nemovitostí, jež dříve nepochybně patřily jejich rodičům a které měly být za nepříliš jasných a právně čistých okolností v období totalitního režimu převedeny na stát. V řízení o určení vlastnictví bylo ostatně soudem prvního stupně stěžovatelům dvakrát - i když nepravomocně - vyhověno; stěžovatelé tedy měli legitimní očekávání svého druhu, že zvolený procesní postup není nesprávný. V tom byli - a to je podle Ústavního soudu argument zásadní - utvrzováni i tehdejší soudní judikaturou, která podání určovací žaloby, tím spíše v souběhu s restitučním návrhem, bezpochyby připouštěla. Podle názoru Ústavního soudu by tedy bylo v dané věci příliš tvrdé trvat na tom, aby stěžovatelé odhadli budoucí vývoj judikatury, která právě v době řešení jejich nikoliv jednoduchého případu, jak prokázalo dlouhé soudní řízení, doznala významné změny v nazírání na možnost použít místo restitučních předpisů předpisů obecných. Ústavní soud tedy v podstatě souhlasí s tím, že pokud judikatura připouštěla možnost domáhat se ochrany vlastnického práva podle obecných předpisů vedle předpisů restitučních a účastník sporu si pod jejím vlivem nechal zastavit paralelně probíhající restituční spor, jehož předmět je v podstatě stejný, a soud následně pod vlivem pozdější judikatury žalobu vedenou dle obecných předpisů zamítl, klade tím soud, respektive stát, nepřiměřené nároky na účastníky řízení, protože od nich požaduje tak vysokou míru predikce soudní judikatury. Od účastníků řízení nelze očekávat, že vždy správně odhadnou legislativní a judikatorní vývoj a podřídí tomu veškeré další procesní úkony. Ústavní soud dále připomíná, že porušením práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod může být i situace, kdy v hodnocení skutkových zjištění absentuje určitá část skutečností, které vyšly v řízení najevo, eventuálně - nebo tím spíše - pokud je účastník řízení učinil předmětem své námitky, nicméně obecný soud je náležitým způsobem v celém souhrnu posuzovaných skutečností nezhodnotil, aniž by např. dostatečným způsobem odůvodnil jejich irelevantnost. Pokud obecný soud postupuje takto, dopouští se mimo jiné i libovůle, zakázané v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod .","metadata_regulation_keys":["40/1964:§126","87/1991:§3","87/1991:§6","99/1963:§80","2/1993:čl36","2/1993:čl2"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Uplatnění požadavku spravedlivého procesu v případě restitučního řízení","facts":[{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Stěžovatelé S. M. a E. A. se po roce 1989 domáhali podle § 6 odst. 1 písm. e) a odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb. vydání nemovitostí, které dříve patřily jejich rodičům. Od roku 1991 činili mimosoudní výzvy, které narážely na neochotu vedlejšího účastníka, Správy nemovitostí města Brna."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Dne 17. 10. 1995 podali u Městského soudu v Brně žalobu na vydání nemovitostí podle zákona č. 87/1991 Sb. (sp. zn. 37 C 213/95). V průběhu řízení zjistili, že usnesení Okresního soudu v Brně ze dne 21. 10. 1966 č. j. 13 (27) E 1365/63, na jehož základě mělo dojít k zápisu vlastnického práva pro stát, nikdy nenabylo právní moci."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Dne 14. 12. 1993 podali proti tomuto usnesení odvolání (sp. zn. 15 Co 119/94), které Krajský soud v Brně usnesením ze dne 1. 8. 1997 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně. Toto řízení bylo pravomocně skončeno až v roce 2006 zastavením exekučního řízení."},{"sourceRefs":["S0010","S0011"],"text":"Dne 19. 6. 1997 podali stěžovatelé určovací žalobu na určení vlastnického práva (sp. zn. 34 C 135/97). Dne 16. 6. 1998 podali návrh na přerušení restitučního řízení do pravomocného skončení sporu o určení vlastnictví. Usnesením Městského soudu v Brně z 8. 2. 1999 byli vyzváni k opravě a doplnění žalobního návrhu, čemuž nevyhověli, a řízení bylo usnesením z 18. 10. 1999 zastaveno."},{"sourceRefs":["S0012","S0013"],"text":"V řízení o určení vlastnictví Městský soud v Brně žalobě stěžovatelů rozsudkem ze dne 8. 3. 2001 vyhověl. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. 10. 2002 tento rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že je třeba dořešit otázku vydržení. Městský soud poté žalobě opětovně vyhověl, ale Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 15. 11. 2005 rozhodnutí soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl s odůvodněním, že v uplatňování vlastnického práva dle obecných předpisů spatřuje obcházení restitučních předpisů."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"34 C 135/97","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Rozsudkem vyhověl žalobě stěžovatelů na určení vlastnického práva.","court":"Městský soud v Brně","decisionDate":"2001-03-08"},{"fileNumber":"20 Co 336/2001","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Usnesením zrušil rozsudek soudu prvního stupně a vrátil věc k dalšímu řízení s tím, že je třeba dořešit otázku vydržení.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"2002-10-22"},{"fileNumber":"34 C 135/97","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Rozsudkem opětovně vyhověl žalobě stěžovatelů na určení vlastnického práva.","court":"Městský soud v Brně","decisionDate":"2004-10-12"},{"fileNumber":"20 Co 235/2005","sourceRefs":["S0006","S0013"],"outcomeSummary":"Rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně a žalobu zamítl s odůvodněním, že uplatňování vlastnického práva dle obecných předpisů obchází restituční předpisy.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"2005-11-15"},{"fileNumber":"28 Cdo 2166/2006","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatelů zamítl. Uvedl, že restituční předpis je lex specialis a nelze jej obcházet obecnými předpisy; dále konstatoval nedostatek naléhavého právního zájmu pro určovací žalobu.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2006-11-08"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postupem obecných soudů, které zamítly určovací žalobu stěžovatelů s odůvodněním, že obchází restituční předpisy, došlo k porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a zákazu libovůle podle čl. 2 odst. 2 Listiny.","sourceRefs":["S0005","S0014","S0015"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0027","S0028","S0029","S0031"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Obecné soudy aplikovaly stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05 paušálně, aniž by zohlednily specifické okolnosti případu, zejména že stěžovatelé původně postupovali podle restitučního zákona a že změna judikatury byla nepředvídatelná. Tím došlo k porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a zákazu libovůle podle čl. 2 odst. 2 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelé původně postupovali podle restitučního zákona, ale po zjištění, že přechod vlastnictví na stát nebyl pravomocný, byli nuceni podat určovací žalobu. Tehdejší judikatura (např. nález IV. ÚS 403/98) připouštěla souběh obou cest. Změna judikatury po stanovisku pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05 byla pro ně nepředvídatelná a klade na ně nepřiměřené nároky.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0028","S0029"],"sourceRefs":["S0014","S0016"],"importance":"CORE","parties":["S. M.","E. A."],"courtExplanation":"Ústavní soud souhlasí, že stěžovatelé nemohli předvídat změnu judikatury a že paušální aplikace stanoviska bez zohlednění specifik případu je ústavně neakceptovatelná."}],"id":"LQ001","raisedBy":["S. M.","E. A."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":6,"precedent_relies_on_superseded":true,"precedent_relies_on_superseded_indirect":false},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Zda v daném případě byla dána podmínka naléhavého právního zájmu pro určovací žalobu podle § 80 písm. c) o. s. ř.","sourceRefs":["S0007","S0030"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0030"],"text":"Ústavní soud konstatuje, že se zřetelem ke zvláštnostem případu byla podmínka naléhavého právního zájmu zjevně dána.","outcome":"ACCEPTED"},"id":"LQ002","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Zda otázka státního občanství stěžovatele M. je relevantní pro řízení o určovací žalobě podle obecných předpisů.","sourceRefs":["S0008","S0030"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0030"],"text":"Ústavní soud uvádí, že otázka státního občanství není relevantní v řízení vedeném podle obecných právních předpisů na základě určovací žaloby; může mít pouze povahu úvahy, jak by případ byl řešen v restitučním řízení.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"id":"LQ003","raisedBy":["COURT"],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 11. 2005 sp. zn. 20 Co 235/2005, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatelů na určení vlastnického práva.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2006 sp. zn. 28 Cdo 2166/2006, kterým bylo zamítnuto dovolání stěžovatelů.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 11 Listiny","right":"vlastnické právo"},{"regulations":"čl. 4 odst. 4 Listiny","right":"zákaz zneužití omezení základních práv"},{"regulations":"čl. 37 odst. 3 Listiny","right":"rovnost účastníků řízení"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla shledána důvodnou, proto nebylo třeba posuzovat přípustnost samostatně.","sourceRefs":["S0024"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ002","outcome":"ACCEPTED","status":"ADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy aplikovaly stanovisko pléna paušálně bez zohlednění specifik případu, čímž porušily právo stěžovatelů na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0031","S0033"],"right":"právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Soudy se nevypořádaly s námitkami stěžovatelů a postupovaly formalisticky, což zakládá libovůli.","regulations":"čl. 2 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0031","S0033"],"right":"zákaz libovůle podle čl. 2 odst. 2 Listiny","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou vázány právním názorem Ústavního soudu, že v daném případě nebylo možné paušálně vyloučit určovací žalobu s odkazem na stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05, a musí znovu posoudit věc s přihlédnutím ke všem specifickým okolnostem."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2006 sp. zn. 28 Cdo 2166/2006 a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 11. 2005 sp. zn. 20 Co 235/2005","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2006 sp. zn. 28 Cdo 2166/2006 a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 11. 2005 sp. zn. 20 Co 235/2005 se zrušují."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Nesouhlasí s nálezem, protože je podle něj v rozporu se stanoviskem pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05. Stěžovatelé sami zmařili restituční řízení svou nečinností a nelze dohánět jejich pochybení ústavní stížností. Změna judikatury nemůže založit možnost otevřít již ukončené řízení.","judges":["František Duchoň"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS-st. 21/05","sourceRefs":["S0028"],"usage":"DISTINGUISHED","proposition":"Stanovisko pléna, podle kterého nelze obcházet restituční předpisy určovací žalobou, není v daném případě použitelné, protože stěžovatelé původně postupovali podle restitučního zákona a změna judikatury byla nepředvídatelná.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2005:Pl.US-st.21.05.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["interpretation:900001","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2005:Pl.US-st.21.05.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2006:28.CDO.2166.2006.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":2}},"precedent_superseded_count":3,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":7,"precedent_superseded_hidden":3,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2009:1.US.89.07.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2009:1.US.89.07.1"}}