{"document_id":"ECLI:CZ:US:2009:2.US.1009.08.2","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 1009/08","ecli":"ECLI:CZ:US:2009:2.US.1009.08.2","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-1009-08_2","decision_date":"2009-01-08","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Povinnost Nejvyššího správního soudu položit předběžnou otázku Evropskému soudnímu dvoru k výkladu směrnice 2001/83/ES ve vztahu k účastenství inovačního výrobce v řízení o registraci generického léčiva","legal_sentence":"Ústavní stížnost představuje specifický procesní prostředek, jehož účelem je zabezpečit respekt, popř. poskytovat ochranu ústavním pořádkem zaručeným základním právům a svobodám. Nejde v jejím případě o žádný řádný nebo mimořádný prostředek vztahující se k předmětu řízení vymezenému před obecnými soudy. Odlišení funkcí obecných a správních soudů ze strany jedné a soudu Ústavního ze strany druhé je plně v kompetenci národních zákonodárců. Podle ustanovení smluv o Evropských společenstvích a Evropské unii vztahujících se k rozdělení kompetencí, jakož dle judikatury ESD je totiž zásadně věcí členských států vytvářet úpravu procesních pravidel (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 13. března 2007, Unibet, C-432/05, Sb. rozh. s. I-2271). Přestože položení předběžné otázky je věcí komunitárního práva, za určitých okolností její nepoložení v rozporu s tímto právem může přivodit i porušení ústavně garantovaného práva na zákonného soudce. Je totiž třeba mít na zřeteli fakt, že předpokladem oprávnění podat ústavní stížnost je vyčerpání všech prostředků, které zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje. O porušení práva na zákonného soudce půjde v případě aplikace komunitárního práva tehdy, kdy český soud (jehož rozhodnutí již nelze napadnout dalšími opravnými prostředky, které poskytuje podústavní právo) nepoloží předběžnou otázku ESD svévolně, tedy v rozporu s principem právního státu ( čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky ). Ústavní soud uvádí, že za výkon svévole považuje i takové jednání soudu poslední instance aplikujícího normy komunitárního práva, které zcela opomene položit si otázku, zda by měl soud vznést předběžnou otázku k ESD, a její nepoložení řádně neodůvodní včetně posouzení výjimek, které vypracoval ve své judikatuře ESD. Jinými slovy, jde o případ, kdy soud nebere vůbec v potaz pro něj závaznou existenci kogentní úpravy obsažené v článku 234 Smlouvy o založení Evropských společenství.","metadata_regulation_keys":["71/1967:§14","79/1997:§30","1/1993:čl2","1/1993:čl4","2/1993:čl38"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Povinnost Nejvyššího správního soudu položit předběžnou otázku Evropskému soudnímu dvoru k výkladu směrnice 2001/83/ES ve vztahu k účastenství inovačního výrobce v řízení o registraci generického léčiva","facts":[{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Stěžovatel (Pfizer, spol. s r. o.) je držitelem rozhodnutí o registraci originálního léčivého přípravku SORTIS 40."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Společnost Zentiva, a. s., podala žádost o registraci generického léčivého přípravku TORVACARD 40, přičemž využila odkazu na registrační data stěžovatele."},{"sourceRefs":["S0018"],"text":"Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhodnutím ze dne 29. 12. 2004 léčivý přípravek TORVACARD 40 zaregistroval."},{"sourceRefs":["S0009","S0018"],"text":"Stěžovatel se domáhal účastenství v registračním řízení s tím, že jsou dotčena jeho práva k předklinickým a klinickým datům, a podal odvolání proti registraci."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"č. j. 5260/04","sourceRefs":["S0018"],"outcomeSummary":"Registrace léčivého přípravku TORVACARD 40.","court":"Státní ústav pro kontrolu léčiv","decisionDate":"29. 12. 2004"},{"fileNumber":"č. j. FAR-165/1656, 32397/2005","sourceRefs":["S0018"],"outcomeSummary":"Zamítnuto odvolání stěžovatele jako nepřípustné, neboť stěžovatel nebyl účastníkem řízení.","court":"Ministerstvo zdravotnictví","decisionDate":"6. 10. 2005"},{"fileNumber":"12 Ca 144/2005-137","sourceRefs":["S0019"],"outcomeSummary":"Zamítnuta správní žaloba; soud dospěl k závěru, že okruh účastníků je speciálně vymezen v § 30 odst. 2 zákona o léčivech a stěžovatel není účastníkem.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"28. 3. 2007"},{"fileNumber":"3 Ads 71/2007-183","sourceRefs":["S0020"],"outcomeSummary":"Zamítnuta kasační stížnost; NSS sice nesouhlasil s názorem městského soudu o speciální úpravě účastenství, ale souhlasil, že v registračním řízení se jedná pouze o právech žadatele, a stěžovatel není účastníkem.","court":"Nejvyšší správní soud","decisionDate":"23. 1. 2008"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda Nejvyšší správní soud porušil právo stěžovatele na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny) tím, že svévolně nepoložil předběžnou otázku Evropskému soudnímu dvoru k výkladu směrnice 2001/83/ES ve vztahu k účastenství inovačního výrobce v řízení o registraci generického léčiva.","sourceRefs":["S0022","S0030"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0027","S0028","S0030","S0036"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Nejvyšší správní soud jako soud poslední instance aplikoval normy komunitárního práva, aniž by si sjednal jasno o judikatuře ESD, neodůvodnil, proč považuje výklad za zřejmý, a nevypořádal se s argumentací stěžovatele poukazující na odlišnou interpretaci v jiném členském státě. Tím jednal svévolně v rozporu s čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 4 odst. 4 Listiny a porušil právo stěžovatele na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny. Ústavní soud odkázal na judikaturu ESD (CILFIT) a vlastní judikaturu o svévoli.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel v žalobě a kasační stížnosti poukazoval na to, že výklad směrnice 2001/83/ES není zřejmý, a upozorňoval na judikaturu švédského Nejvyššího správního soudu, který přiznal inovačnímu výrobci právo odvolat se proti registraci generika. Stěžovatel rovněž uvedl, že Státní ústav pro kontrolu léčiv není soudem a nemůže sám předložit předběžnou otázku, a proto je na soudu, aby ji položil.","courtTreatment":"RECAP_ONLY","courtSourceRefs":["S0032","S0033"],"sourceRefs":["S0009","S0010","S0032"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel"],"courtExplanation":"Ústavní soud konstatoval, že NSS se s touto argumentací nevypořádal a neodůvodnil, proč je výklad zřejmý."}],"id":"LQ001","raisedBy":["COURT","stěžovatel"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":7,"REFERENCED":3},"arguments_hidden":2,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0027","S0028"],"interpretation":"Soud poslední instance, který aplikuje normy komunitárního práva, je povinen řádně posoudit, zda je třeba položit předběžnou otázku Evropskému soudnímu dvoru, a své rozhodnutí o nepoložení otázky náležitě odůvodnit; jinak se dopouští svévole, která porušuje právo na zákonného soudce.","regulations":"čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství, čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":20,"REFERENCED":5},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0018"],"description":"Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 6. 10. 2005 č. j. FAR-165/1656, 32397/2005 o zamítnutí odvolání","type":"ADMIN_DECISION"},{"sourceRefs":["S0019"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2007 č. j. 12 Ca 144/2005-137","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0020"],"description":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2008 č. j. 3 Ads 71/2007-183","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny","right":"právo vlastnit majetek"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 38 odst. 1 Listiny","right":"právo na zákonného soudce"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["OTHER"],"reason":"Ústavní stížnost proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví a rozsudku Městského soudu v Praze byla odmítnuta jako nepřípustná, protože rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je konečným rozhodnutím a pouze u něj lze namítat porušení povinnosti položit předběžnou otázku.","sourceRefs":["S0037"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší správní soud svévolně nepoložil předběžnou otázku Evropskému soudnímu dvoru, čímž porušil právo stěžovatele na zákonného soudce.","regulations":"čl. 38 odst. 1 Listiny, čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 4 odst. 4 Listiny","reasonSourceRefs":["S0036"],"right":"právo na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":23,"REFERENCED":8},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"bindingInstructions":["Nejvyšší správní soud je v novém řízení povinen řádně posoudit, zda je třeba položit předběžnou otázku Evropskému soudnímu dvoru, a své rozhodnutí náležitě odůvodnit."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2008 č. j. 3 Ads 71/2007-183","kind":"FIND_VIOLATION","text":"I. Postupem porušujícím čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod bylo rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2008 č. j. 3 Ads 71/2007-183 porušeno základní právo stěžovatele garantované čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2008 č. j. 3 Ads 71/2007-183","kind":"QUASH_DECISION","text":"II. Toto rozhodnutí se proto ruší."},{"targetAct":"Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 6. 10. 2005 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2007","kind":"REFUSE","text":"III. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Soudkyně Lastovecká nesouhlasila s výrokem I a částí odůvodnění. Podle jejího názoru mělo být porušení práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) namísto práva na zákonného soudce, protože soud neodůvodnil nepoložení předběžné otázky, což je vada spravedlivého procesu.","judges":["Dagmar Lastovecká"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"283/81 (CILFIT)","sourceRefs":["S0024"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Výjimky z povinnosti soudu poslední instance položit předběžnou otázku","resolvedDecisionId":null,"precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[]}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":20,"REFERENCED":5},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":4,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":4,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2009:2.US.1009.08.2","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2009:2.US.1009.08.2"}}