{"document_id":"ECLI:CZ:US:2009:2.US.1945.08.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 1945/08","ecli":"ECLI:CZ:US:2009:2.US.1945.08.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-1945-08_1","decision_date":"2009-04-02","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Právo dítěte na slyšení v případě zásahu do osobní svobody","legal_sentence":"Rodinné prostředí je pro dítě prostorem svobody, a jakékoliv jiné prostředí za prostor osobní svobody dítěte proto považovat zásadně nelze. Posledně uvedené platí především pro zařízení zřizovaná orgány veřejné moci, tedy především ústavní zařízení, která mají (nutně) vlastní režim, který vnucují (v souladu se zákonem) svým chovancům. Podstatné je, že v případě zásahu do osobní svobody existuje obecné základní právo být slyšen před soudem, který o omezení svobody rozhoduje, a to kdykoliv se tak děje [nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 45/04 ze dne 22. 3. 2005 (N 60/36 SbNU 647; 239/2005 Sb. ); rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Husák proti České republice č. 19970/04 ze dne 4. prosince 2008; aj.]. Zásadně není důvod, aby dospělý měl základní právo být slyšen přímo před soudem, když je rozhodováno o omezení jeho osobní svobody, a dítě nikoliv. Za relevantní důvod pro odepření práva dítěte na slyšení je jistě nutno považovat to, že dítě není schopno s ohledem na stupeň svého vývoje vytvořit si vlastní názor a posoudit dosah opatření, která se ho týkají. Při zohlednění konkrétní situace [viz nález sp. zn. III. ÚS 459/03 ze dne 20. 8. 2004 (N 117/34 SbNU 223)] je třeba vycházet z toho, že člověk inteligenčně dospívá mezi 11. a 12. rokem života (Piaget, J.: Psychologie inteligence. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1970, str. 105-128) a na vrcholu výkonu je v tomto ohledu v 16 letech věku. Proto v případě rozhodování o nařízení ústavní výchovy dítěte staršího 12 let zásadně neexistuje důvod pro odepření práva dítěte na slyšení přímo soudem. Na zákonem dané alternativy bylo tedy vždy nutno nahlížet jako na výjimky, které musí soud ve svém rozhodnutí řádně odůvodnit. V posuzovaném případě tedy byl obecný soud povinen stěžovateli s ohledem na jeho rozumový vývoj umožnit právo být slyšen přímo před soudem a nemohl se spokojit jen s konstatováním, že je mu postoj stěžovatele znám, jak se ve skutečnosti stalo. Ústavní soud tedy ústavní stížnosti zcela vyhověl, protože obecný soud tím, že nevyslechl stěžovatele, porušil jeho základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 12 odst. 2 Úmluvy o právech dítěte , čl. 3 písm. b) Evropské úmluvy o výkonu práv dětí a čl. 8 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod . Proto bylo napadené rozhodnutí obecného soudu zrušeno.","metadata_regulation_keys":["94/1963:§31","99/1963:§100","104/1991:čl12","2/1993:čl10","2/1993:čl8","2/1993:čl36","209/1992:čl6","54/2001:čl3"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Právo dítěte na slyšení v případě zásahu do osobní svobody","facts":[{"sourceRefs":["S0014"],"text":"Nezletilý stěžovatel (nar. 1992) měl od třetí třídy opakovanou neomluvenou absenci školní docházky. Matka (stěžovatelka) nezvládala výchovu. Nezletilý byl v evidenci orgánu sociálně-právní ochrany dětí od roku 2003, kdy společně s kamarádem založil požár."},{"sourceRefs":["S0014"],"text":"Dne 22. října 2007 Okresní soud Praha-západ nařídil ústavní výchovu nezletilého. Matka se vzdala odvolání, ale později podala odvolání, které bylo odmítnuto. K realizaci ústavní výchovy došlo soudním výkonem rozhodnutí dne 11. ledna 2008."},{"sourceRefs":["S0014"],"text":"Dne 29. února 2008 matka navrhla zrušení ústavní výchovy. Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne 17. března 2008 (č. j. 11 P 156/2007-85) návrh zamítl. K odvolání matky Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. května 2008 (sp. zn. 28 Co 239/2008) rozsudek soudu prvního stupně potvrdil."},{"sourceRefs":["S0020"],"text":"V řízení před obecnými soudy nebyl nezletilý stěžovatel slyšen, ačkoli jeho postoj (přání vrátit se domů) byl považován za nesporný."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"11 P 156/2007-85","sourceRefs":["S0014"],"outcomeSummary":"Zamítnut návrh matky na zrušení ústavní výchovy nezletilého.","court":"Okresní soud Praha-západ","decisionDate":"17. března 2008"},{"fileNumber":"28 Co 239/2008","sourceRefs":["S0004"],"outcomeSummary":"Potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na zrušení ústavní výchovy.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"27. května 2008"}],"legalQuestions":[{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Přípustnost ústavní stížnosti nezletilého stěžovatele z hlediska jeho procesní způsobilosti a zastoupení.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0013"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že stěžovatel (nezletilý) může podat ústavní stížnost prostřednictvím zákonného zástupce, který udělí plnou moc advokátovi. V daném případě matka jako zákonná zástupkyně souhlasila, a proto je ústavní stížnost přípustná.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelé namítají, že nezletilý stěžovatel je oprávněn podat ústavní stížnost sám, neboť ve svých šestnácti letech udělil plnou moc, a biologický rodič je oprávněn nezletilé dítě zastupovat.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0013"],"sourceRefs":["S0006"],"importance":"CORE","parties":["I. O.","J. O."],"courtExplanation":"Ústavní soud uzavřel, že stěžovatel se souhlasem své zákonné zástupkyně (matky) zmocnil advokáta k podání ústavní stížnosti, a proto formálním náležitostem bylo učiněno zadost."}],"id":"LQ001","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},{"question":"Porušení práva nezletilého stěžovatele na slyšení v řízení o zrušení ústavní výchovy.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0028","S0025"],"testApplied":"OTHER","text":"Obecný soud tím, že nevyslechl stěžovatele, porušil jeho základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 12 odst. 2 Úmluvy o právech dítěte, čl. 3 písm. b) Evropské úmluvy o výkonu práv dětí a čl. 8 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 Listiny. U dítěte staršího 12 let zásadně neexistuje důvod pro odepření práva na slyšení přímo soudem; alternativy jsou výjimkou, kterou musí soud řádně odůvodnit.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["I. O.","J. O."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"assessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_old_key":"94/1963:§31","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":7,"REFERENCED":4},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0025"],"interpretation":"Dítě starší 12 let má zásadně právo být slyšeno přímo soudem v řízení o nařízení nebo zrušení ústavní výchovy; alternativní způsoby zjištění názoru dítěte (prostřednictvím zástupce nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí) jsou výjimkou, kterou musí soud řádně odůvodnit.","regulations":"čl. 12 odst. 2 Úmluvy o právech dítěte, § 31 odst. 3 zákona o rodině, § 100 odst. 3 o. s. ř. (ve znění do 30. 9. 2008)","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":7,"REFERENCED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 28 Co 239/2008 ze dne 27. května 2008, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na zrušení ústavní výchovy.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 12 odst. 2 Úmluvy o právech dítěte, čl. 3 písm. b) Evropské úmluvy o výkonu práv dětí, čl. 8 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 Listiny","right":"Právo na slyšení a soudní ochranu"},{"regulations":"čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 1 a 4 Listiny, čl. 8 Úmluvy, čl. 9 odst. 1 a 2 a čl. 12 Úmluvy o právech dítěte","right":"Právo na rodinný život"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a oprávněnými osobami; formální náležitosti byly splněny.","sourceRefs":["S0013"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ001","outcome":"ACCEPTED","status":"ADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Obecný soud nevyslechl nezletilého stěžovatele, ačkoli byl povinen tak učinit přímo, čímž porušil jeho základní právo na soudní ochranu.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 12 odst. 2 Úmluvy o právech dítěte","reasonSourceRefs":["S0028"],"right":"Právo na slyšení (čl. 36 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 12 odst. 2 ÚPD)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},{"reason":"Porušení práva dítěte na slyšení se přiměřeně dotýká i matky vzhledem k rodinnému vztahu a významu rozhodnutí pro ni.","regulations":"čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 1 a 4 Listiny","reasonSourceRefs":["S0029"],"right":"Právo na rodinný život (čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 1 a 4 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":6,"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 28 Co 239/2008 ze dne 27. května 2008","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 28 Co 239/2008 ze dne 27. května 2008 se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 838/07","sourceRefs":["S0023"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Stát má pozitivní závazek jednat tak, aby se mohl rozvíjet vztah rodiče s dítětem.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2007:2.US.838.07.2","precedent_source_units":["legal_question:2000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2007:2.US.838.07.2"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":9,"REFERENCED":3},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":5,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":5,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2009:2.US.1945.08.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2009:2.US.1945.08.1"}}