{"document_id":"ECLI:CZ:US:2009:2.US.2448.08.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 2448/08","ecli":"ECLI:CZ:US:2009:2.US.2448.08.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-2448-08_1","decision_date":"2009-04-30","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Právo obviněného na obhajobu a právní pomoc; extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právními závěry v trestní věci podvodu","legal_sentence":"Právo na obhajobu v sobě zahrnuje i právo žádat o odročení úkonu trestního řízení včetně hlavního líčení pro překážky na straně obhájce z toho důvodu, že obviněný žádá přítomnost zvoleného obhájce. Pokud tedy obviněný žádá o odročení hlavního líčení proto, že se jeho obhájce z objektivních příčin nemůže k hlavnímu líčení dostavit, aniž by se jednalo o zjevnou obstrukci, je zásadně namístě takové žádosti vyhovět. Orgány činné v trestním řízení jsou totiž povinny obhájci umožnit, aby svá zákonná oprávnění a povinnosti plnil. Pouze v případě evidentních obstrukcí by tedy v souladu s názorem obsaženým v nálezu sp. zn. III. ÚS 68/97 (N 74/8 SbNU 221) bylo možné akceptovat názor dovolacího soudu v posuzované věci. Ústavní soud respektuje obavu z případných obstrukcí v trestním řízení ze strany obhájců či obviněných. K této otázce se vyjádřil v nálezu sp. zn. III. ÚS 83/96 (N 87/6 SbNU 123; 293/1996 Sb. ). K obecnému zájmu na řádném a ústavně souladném výkonu spravedlnosti patří i povinnost státu, aby spravedlnost (ve spravedlivém procesu) byla vykonána bez zbytečných průtahů (čl. 38 odst. 2 Listiny) a v přiměřené lhůtě (čl. 9 odst. 3 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech). Ze základního práva na účast při jednání, které je zakotveno v čl. 38 odst. 2 Listiny, a ze základního práva na právní pomoc, které je zakotveno v čl. 37 odst. 2 Listiny, nikterak nevyplývá povinnost obecného soudu přizpůsobovat režim řízení a jeho průběh představám a požadavkům účastníka řízení či jeho právního zástupce. Je na orgánech činných v trestním řízení důsledně sledovat účel trestního řízení a vynaložit veškeré úsilí a prostředky, které jsou jim ze zákona k dispozici, aby řádný výkon spravedlnosti nebyl ohrožován. Je v možnostech těchto orgánů, aby v konkrétním případě rozlišily situace, kdy je o odročení žádáno z obstrukčních důvodů, nebo kdy jsou zde jiné závažné důvody, které jsou svojí povahou natolik významné, že by odročení úkonu trestního řízení vedlo k porušení jiného základního práva, např. dalších obviněných v téže věci, případně poškozených, nebo k nenaplnění účelu trestního řízení. O takovou situaci v souzeném případu nešlo. Stěžovatel tedy správně poukázal na to, že se vždy řádně ke každému řízení dostavil a že na jeho straně, ale ani na straně jeho obhájce nebylo možno vypozorovat žádné snahy o protahování řízení. Žádost o odročení jednání byla podána za okolností, kdy zvolený obhájce měl kolizi s jiným hlavním líčením, kterou řádně doložil, a ve věci se mělo konat hlavní líčení, které mělo pro souzenou věc klíčový význam. Proto důvod trvat na přítomnosti zvoleného obhájce měl své opodstatnění, když navíc šlo o opakované hlavní líčení po zrušení předchozího zprošťujícího rozhodnutí a zvolený obhájce se osobně zúčastnil všech předchozích jednání. Ústavní soud proto v této části shledal ústavní stížnost důvodnou, neboť obecné soudy svým postupem porušily základní právo stěžovatele na právní pomoc, které je garantováno v čl. 37 odst. 2 Listiny, pro oblast trestního řízení ještě dále v čl. 40 odst. 3 Listiny. Trestní právo a trestněprávní kvalifikaci určitého jednání jako trestného činu, které má soukromoprávní základ, je třeba považovat za ultima ratio, tedy za krajní právní prostředek, který má význam především celospolečenský, tj. z hlediska ochrany základních společenských hodnot. V zásadě však nemůže sloužit jako prostředek nahrazující ochranu práv a právních zájmů jednotlivce v oblasti soukromoprávních vztahů, kde závisí především na individuální aktivitě jednotlivce, aby střežil svá práva, jimž má soudní moc poskytovat ochranu. Je však nepřijatelné, aby tuto ochranu aktivně přebíraly orgány činné v trestním řízení, jejichž úkolem je ochrana převážně celospolečenských hodnot, nikoliv přímo konkrétních subjektivních práv jednotlivce, jež svou povahou spočívají v soukromoprávní sféře. Ústavní soud k tomu dodává, že v právním státě je nepřípustné, aby prostředky trestní represe sloužily k uspokojování subjektivních práv soukromoprávní povahy, nejsou-li vedle toho splněny všechny předpoklady vzniku trestněprávní odpovědnosti, resp. nejsou-li tyto předpoklady zcela nezpochybnitelně zjištěny (viz sp. zn. I. ÚS 4/04 N 42/32 SbNU 405).","metadata_regulation_keys":["140/1961:§250","141/1964:§33","141/1964:§202","141/1964:§41","2/1993:čl37","2/1993:čl40","2/1993:čl8","2/1993:čl11","2/1993:čl38"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Právo obviněného na obhajobu a právní pomoc; extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právními závěry v trestní věci podvodu","facts":[{"sourceRefs":["S0012","S0013"],"text":"V. K. poskytla stěžovateli dne 10. 9. 2004 půjčku 50 000 Kč na nákup lešení se splatností 17. 9. 2004. Stěžovatel tvrdil, že šlo o zálohu na stavební práce, které pro ni prováděl."},{"sourceRefs":["S0014","S0015","S0016"],"text":"Po neuhrazení půjčky podala V. K. trestní oznámení pro podvod. Stěžovatel byl nejprve zproštěn obžaloby, ale na základě odvolání státního zástupce odvolací soud zprošťující rozsudek zrušil a věc vrátil k novému projednání."},{"sourceRefs":["S0017","S0018"],"text":"Při hlavním líčení dne 18. 9. 2007, na kterém měl být proveden klíčový znalecký posudek, se obhájce stěžovatele nemohl dostavit pro kolizi s jiným jednáním a požádal o odročení. Soud žádost zamítl a hlavní líčení provedl bez obhájce, přestože stěžovatel trval na jeho osobní účasti a nesouhlasil se substitucí."},{"sourceRefs":["S0018"],"text":"V tomto hlavním líčení byl stěžovatel uznán vinným trestným činem podvodu a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na 6 měsíců a povinnosti nahradit škodu 50 000 Kč."},{"sourceRefs":["S0020","S0023"],"text":"Odvolání stěžovatele bylo zamítnuto a dovolání Nejvyšší soud odmítl s odůvodněním, že obhájce mohl zajistit substituci a že skutková zjištění jsou dostatečná."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"2 T 202/2006","sourceRefs":["S0014"],"outcomeSummary":"Zproštění obžaloby pro trestný čin podvodu.","court":"Okresní soud v Šumperku","decisionDate":"9. 2. 2007"},{"fileNumber":"55 To 478/2007","sourceRefs":["S0016"],"outcomeSummary":"Zrušil zprošťující rozsudek a vrátil věc k novému projednání.","court":"Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci","decisionDate":"30. 4. 2007"},{"fileNumber":"2 T 202/2006","sourceRefs":["S0018"],"outcomeSummary":"Uznal stěžovatele vinným trestným činem podvodu, odsoudil k podmíněnému trestu odnětí svobody na 6 měsíců se zkušební dobou 18 měsíců a uložil povinnost nahradit škodu 50 000 Kč.","court":"Okresní soud v Šumperku","decisionDate":"18. 9. 2007"},{"fileNumber":"55 To 478/2007","sourceRefs":["S0020"],"outcomeSummary":"Zamítl odvolání stěžovatele i poškozené.","court":"Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci","decisionDate":"12. 2. 2008"},{"fileNumber":"8 Tdo 748/2008","sourceRefs":["S0023"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatele jako zjevně neopodstatněné.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"17. 6. 2008"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda nevyhovění žádosti o odročení hlavního líčení pro kolizi obhájce a konání hlavního líčení bez přítomnosti zvoleného obhájce porušilo právo stěžovatele na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0042","S0043","S0044","S0045","S0047"],"text":"Ústavní soud shledal, že postupem obecných soudů bylo porušeno základní právo stěžovatele na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny. Soud prvního stupně nevyhověl žádosti o odročení, ačkoli nešlo o obstrukci, a provedl hlavní líčení bez obhájce, čímž stěžovateli znemožnil účinnou obhajobu. Právo na obhajobu není vyčerpáno zvolením obhájce; soud musí umožnit jeho reálný výkon. Odkázal na nálezy sp. zn. III. ÚS 83/96, III. ÚS 304/99 a IV. ÚS 561/01.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel trval na osobní účasti zvoleného obhájce, který měl kolizi s jiným hlavním líčením, a nesouhlasil se substitucí. Soud měl žádosti o odročení vyhovět, protože nešlo o obstrukci.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0042","S0043","S0045"],"sourceRefs":["S0007","S0017"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel S. A."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že právo na obhajobu nebylo vyčerpáno pouhým zvolením obhájce; soud měl umožnit reálný výkon tohoto práva. Nešlo o obstrukci, a proto mělo být žádosti vyhověno."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel S. A."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":4,"FOLLOWED":3,"REFERENCED":5},"arguments_hidden":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":4,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda právní závěry obecných soudů o vině stěžovatele trestným činem podvodu jsou v extrémním nesouladu s provedenými skutkovými zjištěními, a zda tím došlo k porušení práva na spravedlivý proces, osobní svobodu a vlastnické právo.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0049","S0050","S0055"],"text":"Ústavní soud shledal, že právní závěry obecných soudů jsou v extrémním nesouladu s provedenými skutkovými zjištěními. Soudy pominuly důkazy o smlouvě o dílo a o průběžných platbách, nehodnotily věrohodnost poškozené a skutková věta neobsahuje znaky podvodu. Tím došlo k porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny, práva na osobní svobodu podle čl. 8 odst. 2 Listiny a vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny. Odkázal na judikaturu o extrémním nesouladu (sp. zn. III. ÚS 84/94, III. ÚS 314/99).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel S. A."],"arguments_hidden":3,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0042","S0043","S0045"],"interpretation":"Právo na obhajobu není vyčerpáno zvolením obhájce; orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit obhájci reálný výkon jeho oprávnění a povinností. Obviněný má právo žádat o odročení hlavního líčení pro překážky na straně obhájce, nejde-li o zjevnou obstrukci.","regulations":"čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 40 odst. 3 Listiny","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":3,"FOLLOWED":6,"REFERENCED":8},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":3,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu č. j. 8 Tdo 748/2008-263 ze dne 17. 6. 2008, kterým bylo odmítnuto dovolání.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci č. j. 55 To 478/2007-233 ze dne 12. 2. 2008, kterým bylo zamítnuto odvolání.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Okresního soudu v Šumperku č. j. 2 T 202/2006-169 ze dne 18. 9. 2007, kterým byl stěžovatel uznán vinným.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 37 odst. 2, čl. 40 odst. 3 Listiny","right":"právo na právní pomoc"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 8 odst. 2 Listiny","right":"právo na osobní svobodu"},{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny","right":"vlastnické právo"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a oprávněnou osobou, směřuje proti pravomocným rozhodnutím a stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky.","sourceRefs":["S0032","S0033"]},"findings":[{"reason":"Soud prvního stupně nevyhověl žádosti o odročení a konal hlavní líčení bez obhájce, čímž stěžovateli znemožnil účinnou obhajobu.","regulations":"čl. 37 odst. 2, čl. 40 odst. 3 Listiny","reasonSourceRefs":["S0047"],"right":"právo na právní pomoc (čl. 37 odst. 2, čl. 40 odst. 3 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Právní závěry obecných soudů jsou v extrémním nesouladu se skutkovými zjištěními.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0055"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Rozhodnutí o vině a trestu bylo založeno na extrémně nesouladných závěrech.","regulations":"čl. 8 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0055"],"right":"právo na osobní svobodu (čl. 8 odst. 2 Listiny)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Uložením povinnosti nahradit škodu v takto vadném řízení došlo k zásahu do vlastnického práva.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0055"],"right":"vlastnické právo (čl. 11 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"všechna tři napadená rozhodnutí","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu č. j. 8 Tdo 748/2008-263 ze dne 17. 6. 2008, usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci č. j. 55 To 478/2007-233 ze dne 12. 2. 2008 a rozsudek Okresního soudu v Šumperku č. j. 2 T 202/2006-169 ze dne 18. 9. 2007 se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 83/96","sourceRefs":["S0039","S0046"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Pouze v případě evidentních obstrukcí lze nevyhovět žádosti o odročení hlavního líčení.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1996:3.US.83.96","precedent_source_units":["legal_question:1000","interpretation:900000","finding:950000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1996:3.US.83.96"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2008:8.TDO.748.2008.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":4,"FOLLOWED":9,"REFERENCED":10},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":4,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":8,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":8,"arguments_hidden":5,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2009:2.US.2448.08.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2009:2.US.2448.08.1"}}