{"document_id":"ECLI:CZ:US:2009:3.US.619.06.2","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 619/06","ecli":"ECLI:CZ:US:2009:3.US.619.06.2","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-619-06_2","decision_date":"2009-02-12","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Změna správní praxe ohledně účasti francouzských zaměstnanců na českém sociálním pojištění a její soulad s principem právní jistoty","legal_sentence":"Ke znakům právního státu neoddělitelně patří hodnota právní jistoty a z ní vyplývající princip ochrany důvěry občanů v právo, které jsou v nejobecnější podobě obsaženy v čl. 1 odst. 1 Ústavy ; povaha materiálního právního státu přitom obsahuje s ním rovněž spjatou maximu, podle níž jestliže někdo jedná v (oprávněné) důvěře v určitý zákon (resp. v právo jako takové), nemá být ve své důvěře zklamán. Ochrana jednání učiněného v důvěře v právo pak předpokládá, že právnická nebo fyzická osoba jedná v důvěře nejen v text relevantního právního předpisu, ale zejména též v důvěře v trvající výklad takového předpisu orgány veřejné moci včetně (zde) konstantní správní praxe správních úřadů a výkladu práva podávaného správními soudy. Přehodnocení výkladu ze strany správních úřadů nebo soudů za nezměněného stavu interpretovaných právních předpisů přitom není vyloučeno, avšak lze v něm spatřovat závažný zásah do právní jistoty a intenzitu tohoto zásahu je nutno vždy posuzovat ve světle konkrétní situace. Platí však, že změna dlouhodobé správní praxe nebo soudní judikatury, ale za nezměněného stavu právních předpisů, může nastat jen ze závažných a principiálních důvodů směřujících k dosažení určité právem chráněné hodnoty; v žádném případě se však tak nesmí dít svévolně. Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 520/06 ze dne 23. 1. 2008 (N 18/48 SbNU 195) (a dalších) zdůraznil, že právě \"soustavná praxe orgánů státní správy sociálního zabezpečení\" vytvořila oprávněná očekávání adresátů příslušných právních norem v oblasti nemocenského pojištění a \"dotvořila\" české právo v jeho materiální podobě tak, že \"v relevantní době nemohla být použita Všeobecná úmluva o sociální bezpečnosti mezi Československem a Francií místo úpravy zákonné\". Odmítl-li Nejvyšší správní soud \"důvod změny praxe orgánů sociálního zabezpečení spočívající v nesprávném výkladu novely Ústavy účinné od 1. června 2002\", bylo na něm, aby (spolu s krajskými soudy) \"chránil oprávněná očekávání adresátů v trvající existenci jejich práv a povinností\", a to za právního stavu existujícího v nezměněné podobě až do 31. 12. 2003. Odpadl-li \"jako nesprávný argument použitím čl. 10 Ústavy v novém znění\", nelze na změnu praxe správního orgánu nahlížet jinak, než jako na \"libovůli a nikoliv legitimní a principiální změnu výkladu práva\". Pokud Nejvyšší správní soud změnu správní praxe takto \"ex post de facto justifikoval\", dopustil se podle Ústavního soudu \"libovůle mající rozměry protiústavní\". I v dané věci je namístě závěr, již dříve Ústavním soudem vyslovený, že \"francouzští státní příslušníci, kteří neměli v České republice trvalý pobyt a byli činní na jejím území pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, nebyli účastni na pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb. , o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění účinném do 31. 12. 2003 [a to s odkazem na ustanovení § 5 písm. b) citovaného zákona].\".","metadata_regulation_keys":["100/1932:§1","215/1949","54/1956:§2","54/1956:§5","589/1992:§3","589/1992:§5","1/1993:čl10","1/1993:čl4","1/1993:čl1","1/1993:čl89","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Změna správní praxe ohledně účasti francouzských zaměstnanců na českém sociálním pojištění a její soulad s principem právní jistoty","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatelka Mazars, s.r.o. zaměstnávala francouzské občany J.-F. S. a E. G. na základě pracovních smluv uzavřených podle francouzského práva. Do roku 2002 nebyli tito zaměstnanci účastni českého nemocenského pojištění, neboť § 5 písm. b) zákona č. 54/1956 Sb. vyjímal z pojištění cizince bez trvalého pobytu s pracovní smlouvou podle cizího práva."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Po novele čl. 10 Ústavy (účinné od 1. 6. 2002) změnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) svou dosavadní praxi a od roku 2003 začala doměřovat pojistné na sociální zabezpečení za tyto zaměstnance s odkazem na Všeobecnou úmluvu o sociální bezpečnosti mezi ČSR a Francií (č. 215/1949 Sb.) a na nové znění čl. 10 Ústavy."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Platebním výměrem Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 3. 2004 byl stěžovatelce uložen nedoplatek na pojistném a penále v celkové výši 2 733 151 Kč za měsíce leden až prosinec 2003. Odvolání stěžovatelky bylo zamítnuto rozhodnutím ČSSZ ze dne 30. 4. 2004."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Městský soud v Praze žalobu stěžovatelky zamítl rozsudkem ze dne 15. 12. 2004 s odůvodněním, že Úmluva má přednost před zákonem č. 54/1956 Sb. a že se na francouzské zaměstnance vztahuje české sociální zabezpečení za stejných podmínek jako na české občany."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatelky zamítl rozsudkem ze dne 31. 5. 2006, avšak s odlišným právním odůvodněním: odmítl aplikaci čl. 10 Ústavy, ale dovodil přímou aplikovatelnost Úmluvy na základě zákona č. 100/1932 Sb. (o vnitrostátní účinnosti mezinárodních smluv o sociálním pojištění) a označil Úmluvu za speciální předpis k zákonu č. 54/1956 Sb."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"č. j. 332-6003-299-13.4.2004/Št","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Zamítnuto odvolání stěžovatelky proti platebnímu výměru, jímž jí byl uložen nedoplatek na pojistném a penále ve výši 2 733 151 Kč.","court":"Česká správa sociálního zabezpečení","decisionDate":"30. 4. 2004"},{"fileNumber":"12 Cad 19/2004-52","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí ČSSZ.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"15. 12. 2004"},{"fileNumber":"3 Ads 18/2005-79","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Zamítnuta kasační stížnost stěžovatelky jako nedůvodná.","court":"Nejvyšší správní soud","decisionDate":"31. 5. 2006"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda změna dlouhodobé správní praxe orgánů sociálního zabezpečení, která vylučovala z pojištění cizince s pracovní smlouvou podle cizího práva, provedená za nezměněného stavu právních předpisů a odůvodněná nesprávným výkladem novely čl. 10 Ústavy, a její dodatečné ospravedlnění Nejvyšším správním soudem odkazem na zákon č. 100/1932 Sb., představuje svévoli porušující princip právní jistoty (čl. 1 odst. 1 Ústavy) a právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 2 Listiny).","sourceRefs":["S0010","S0016"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0023","S0024","S0025","S0030"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud konstatoval, že změna dlouhodobé správní praxe za nezměněného právního stavu je možná jen ze závažných a principiálních důvodů; v posuzované věci byla změna odůvodněna nesprávným výkladem čl. 10 Ústavy, a když Nejvyšší správní soud tento důvod odmítl, nemohl změnu praxe legitimizovat jinou právní konstrukcí (zákon č. 100/1932 Sb.), která nebyla dříve uplatňována. Tím došlo k porušení principu právní jistoty (čl. 1 odst. 1 Ústavy) a práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 2 Listiny).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatelka namítala, že změna správní praxe byla svévolná, neboť správní orgány změnily výklad bez změny právních předpisů, pouze na základě nesprávného výkladu novely čl. 10 Ústavy, a že Nejvyšší správní soud tuto svévoli dodatečně legalizoval novou právní konstrukcí (zákon č. 100/1932 Sb.), která nebyla dříve aplikována.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0025","S0030"],"sourceRefs":["S0010"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že změna praxe byla svévolná a že NSS svým výkladem legitimizoval protiústavní exces."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0024"],"interpretation":"Změna dlouhodobé správní praxe nebo soudní judikatury za nezměněného stavu právních předpisů může nastat jen ze závažných a principiálních důvodů směřujících k dosažení určité právem chráněné hodnoty; v žádném případě se však tak nesmí dít svévolně.","regulations":"čl. 1 odst. 1 Ústavy, čl. 4 odst. 1 Listiny, čl. 36 odst. 2 Listiny"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2006 č. j. 3 Ads 18/2005-79 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2004 č. j. 12 Cad 19/2004-52","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 1 Ústavy České republiky","right":"princip právního státu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla včasná a splňovala náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu.","sourceRefs":["S0005"]},"findings":[{"reason":"Změna správní praxe byla svévolná a její dodatečné ospravedlnění Nejvyšším správním soudem bylo libovolné, čímž došlo k porušení principu právní jistoty a práva na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 1 odst. 1 Ústavy, čl. 4 odst. 1 Listiny, čl. 36 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0032"],"right":"princip právní jistoty (čl. 1 odst. 1 Ústavy) a právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 2 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu a rozsudek Městského soudu v Praze","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2006 č. j. 3 Ads 18/2005-79 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2004 č. j. 12 Cad 19/2004-52 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I.ÚS 520/06","sourceRefs":["S0018","S0022"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Změna dlouhodobé správní praxe za nezměněného právního stavu je možná jen ze závažných a principiálních důvodů; svévolná změna porušuje princip právní jistoty.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2008:1.US.520.06.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["interpretation:900000","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2008:1.US.520.06.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"assessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-09","reviewed_decision_id":"10#3Ads182005-79#20060531","legal_sentence_continuity_old_key":"54/1956:§5","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":1,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2009:3.US.619.06.2","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2009:3.US.619.06.2"}}