{"document_id":"ECLI:CZ:US:2009:4.US.128.06.1","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 128/06","ecli":"ECLI:CZ:US:2009:4.US.128.06.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-128-06_1","decision_date":"2009-11-11","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Nárok na odměnu za právní služby poskytované bez smlouvy a výklad projevu vůle u soukromoprávních smluv","legal_sentence":"Ústavní soud již v minulosti konstatoval, že vznik závazkových vztahů musí vycházet zejména z respektu a ochrany autonomie vůle smluvních subjektů, neboť se jedná o zcela elementární podmínku fungování materiálního právního státu. Dle náhledu Ústavního soudu lze v předmětném případě spatřovat pochybení obecných soudů v nedostatečném akcentu na autonomii vůle smluvních stran, který se projevil ve formalistickém přístupu při výkladu jednotlivých smluvních ujednání (zde je nutno vyzvednout důležitost rozlišování mezi formálním a formalistickým: formální v právu musí sledovat materiální účel, není-li tomu tak, stává se formalistickým). Při výkladu jednotlivých smluvních ujednání by tak soudy měly postupovat nanejvýš citlivě a obezřetně, aby v co nejširší možné míře ctily autonomní vůli smluvních subjektů, na niž je třeba klást důraz. Podstatou takového postupu je pak především zajištění důvěry a legitimního očekávání potenciálně dotčených subjektů s tím, že výsledek by měl být slučitelný s obecnou představou spravedlnosti. Uplatňování principu důvěry (fides) v úkony dalších osob při veškerém sociálním styku s nimi je základním předpokladem pro fungování komplexní společnosti (Luhmann, N.: Vetrauen ein Mechanismus der Reduktion socialer Komplexität. Stuttgart 1989, str. 1). Důvěru je třeba pokládat za elementární kategorii sociálního života.","metadata_regulation_keys":["40/1964:§35","40/1964:§724","40/1964:§533","513/1991:§1","513/1991:§4","1/1993:čl1","1/1993:čl2","2/1993:čl11","2/1993:čl36","2/1993:čl2"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Nárok na odměnu za právní služby poskytované bez smlouvy a výklad projevu vůle u soukromoprávních smluv","facts":[{"sourceRefs":["S0010"],"text":"ČSSD uzavřela dne 2. 5. 1997 s JUDr. Z. A. mandátní smlouvu o poskytování právní pomoci, v níž se JUDr. A. zavázal zastupovat ČSSD ve věci vlastnických práv k akciím a nemovitostem; odměna byla sjednána ve výši 10 % z ceny nemovitostí, podmíněná zápisem společnosti Cíl, a. s. do obchodního rejstříku a katastru nemovitostí."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Téhož dne uzavřeli JUDr. A., stěžovatel JUDr. V. H. a JUDr. Z. H. dohodu o přistoupení k mandátní smlouvě, podle níž se každý z přistupujících měl podílet na odměně jednou třetinou; ČSSD o této dohodě věděla, ale nebyla její smluvní stranou."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Po splnění podmínek ČSSD vyplatila 1/3 odměny JUDr. A. a zbylé 2/3 složila do soudní úschovy, neboť měla pochybnosti o tom, kdo je věřitelem; JUDr. A. následně postoupil svou pohledávku za ČSSD na společnost Alba, a. s."},{"sourceRefs":["S0012"],"text":"Stěžovatel se domáhal, aby mu byla ze soudní úschovy vyplacena částka 16 807 042 Kč, a to na základě tvrzení, že se přistoupením k mandátní smlouvě stal jejím účastníkem a věřitelem ČSSD."},{"sourceRefs":["S0013","S0014","S0015"],"text":"Obecné soudy žalobu zamítly s odůvodněním, že mandátní smlouva je smlouvou o právní pomoci podle zákona o advokacii, která nepřipouští přistoupení třetí osoby, a že dohoda o přistoupení zakládá pouze vztahy mezi právníky, nikoli mezi stěžovatelem a ČSSD."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"13 C 57/2003","sourceRefs":["S0013"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu stěžovatele na nahrazení souhlasu s vydáním soudní úschovy; dospěl k závěru, že mezi stěžovatelem a ČSSD nevznikl závazkový vztah, neboť mandátní smlouva je smlouvou o právní pomoci dle zákona o advokacii, která nepřipouští přistoupení k závazku.","court":"Obvodní soud pro Prahu 1","decisionDate":"16. 3. 2004"},{"fileNumber":"13 Co 329/2004","sourceRefs":["S0014"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně; shodně konstatoval, že stěžovatel není věřitelem ČSSD, neboť se nestal účastníkem mandátní smlouvy a nedošlo k postoupení pohledávky.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"20. 10. 2004"},{"fileNumber":"21 Cdo 1256/2005","sourceRefs":["S0015"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatele; uvedl, že rozhodující je ujednání o způsobu placení v dohodě o přistoupení, z něhož vyplývá, že stěžovatel nemá přímý nárok vůči ČSSD.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"6. 12. 2005"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda formalistický výklad mandátní smlouvy a dohody o přistoupení k ní, který nezohlednil skutečnou vůli smluvních stran a jejich následné chování, porušil právo stěžovatele vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny a právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0017","S0022"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0040","S0042","S0044","S0045","S0050","S0054"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Obecné soudy se dopustily přílišného formalismu při výkladu smluv, když nezkoumaly skutečnou vůli smluvních stran a nezohlednily následné chování ČSSD (vystavení plné moci, přímé jednání, uznání nároku). Tím došlo k porušení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny. Ústavní soud zdůraznil, že autonomie vůle a princip důvěry jsou základními pilíři právního státu a že výklad smluv musí směřovat k zachování jejich platnosti a spravedlivého výsledku.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Obecné soudy měly aplikovat nález I.ÚS 625/03, podle něhož je třeba vykládat smlouvy podle skutečné vůle stran, nikoli doslovně; vůlí stran bylo, aby stěžovatel a JUDr. H. měli stejné postavení jako JUDr. A., což dokládá i vystavení plné moci JUDr. H. a přímé jednání ČSSD se stěžovatelem.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0042","S0051","S0054"],"sourceRefs":["S0022","S0023"],"importance":"CORE","parties":["JUDr. V. H."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy postupovaly formalisticky, nezkoumaly skutečnou vůli stran a opomněly relevantní okolnosti (vystavení plné moci, přímé jednání), čímž porušily ústavně zaručená práva."}],"id":"LQ001","raisedBy":["JUDr. V. H."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"assessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Zachovává zásadu přednosti platnosti právního jednání, navazující na starý výklad.","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_counterparts":["89/2012:§574","89/2012:§545","89/2012:§1724"],"continuity_assessment":[{"key":"89/2012:§545","relation":"PRESERVES","reason":"Upravuje výklad právního jednání podle vůle a zavedené praxe, shodně s posouzením."},{"key":"89/2012:§1724","relation":"PRESERVES","reason":"Definuje smlouvu a autonomii vůle, podporuje výklad podle skutečné vůle."}],"continuity_old_key":"40/1964:§35","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":3},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0044","S0045"],"interpretation":"Při výkladu právních úkonů vyjádřených slovy je třeba dát přednost skutečné vůli jednající osoby před doslovným zněním textu, pokud tato vůle není v rozporu s jazykovým projevem. Soudy musí zohlednit veškeré okolnosti případu, včetně následného chování stran, a vyhnout se formalistickému výkladu, který by vedl k nespravedlivému výsledku.","regulations":"§ 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění účinném do 31. 12. 2013)","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 3. 2004 sp. zn. 13 C 57/2003","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2004 sp. zn. 13 Co 329/2004","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2005 sp. zn. 21 Cdo 1256/2005","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo vlastnit majetek"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti a není důvod k jejímu odmítnutí.","sourceRefs":["S0008"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy formalistickým výkladem smluv bez zjištění skutečné vůle stran znemožnily stěžovateli domoci se odměny za poskytnuté právní služby, čímž zasáhly do jeho vlastnického práva.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0054"],"right":"právo vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},{"reason":"Soudy se řádně nevypořádaly s argumentací stěžovatele a opomněly zohlednit relevantní skutkové okolnosti, čímž porušily jeho právo na spravedlivé projednání věci.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0054"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou vázány právním názorem Ústavního soudu, že při výkladu smluv je třeba dát přednost skutečné vůli smluvních stran a vyhnout se formalistickému přístupu; v novém řízení musí zohlednit veškeré okolnosti případu, včetně chování ČSSD a stěžovatele."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 13 C 57/2003, rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 13 Co 329/2004, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1256/2005","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 3. 2004 sp. zn. 13 C 57/2003, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2004 sp. zn. 13 Co 329/2004 a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2005 sp. zn. 21 Cdo 1256/2005 bylo zasaženo do základního práva stěžovatele vlastnit majetek zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a práva na spravedlivý proces vyplývajícího z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 13 C 57/2003, rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 13 Co 329/2004, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1256/2005","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 3. 2004 sp. zn. 13 C 57/2003, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2004 sp. zn. 13 Co 329/2004 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2005 sp. zn. 21 Cdo 1256/2005 se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 625/03","sourceRefs":["S0022","S0049"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Při výkladu smluv je třeba dát přednost skutečné vůli smluvních stran před doslovným zněním textu; formalistický výklad, který nerespektuje autonomii vůle, je protiústavní.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2005:1.US.625.03","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000","interpretation:900000","legal_question:1000","finding:950000","legal_question:2000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2005:1.US.625.03"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2005:21.CDO.1256.2005.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":7}},"precedent_superseded_count":4,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":4,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":1,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2009:4.US.128.06.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2009:4.US.128.06.1"}}