{"document_id":"ECLI:CZ:US:2009:Pl.US.27.09.1","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 27/09","ecli":"ECLI:CZ:US:2009:Pl.US.27.09.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-27-09_1","decision_date":"2009-09-10","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"NORM_ANNULLED","subject":"Přezkum ústavnosti ústavního zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny","legal_sentence":"1. Ústavní soud ve své dosavadní judikatuře důrazně dal najevo nezbytnost ochrany materiálního ohniska ústavního pořádku, naznačil částečně abstraktní a částečně kazuistickou metodou jeho strukturu, jakož i skutečnost, že důsledky z něj plynoucí dopadají nejen na demokratického zákonodárce, nýbrž i na Ústavní soud samotný. Artikuluje-li Ústavní soud nezbytnost vztažení kategorie ústavních zákonů do rámce pojmu \"zákon\" v čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy z pohledu přezkumu jejich souladu s čl. 9 odst. 2 Ústavy , a to s případnými derogačními důsledky, činí tak v návaznosti na svoji judikaturu počínající klíčovým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 19/93 a činí tak v souladu s hodnotami a principy, jimiž se řídí ústavní systémy v demokratických zemích. Ochrana materiálního jádra Ústavy , tj. imperativ nezměnitelnosti podstatných náležitostí demokratického právního státu dle čl. 9 odst. 2 Ústavy , není pouhým apelem, proklamací, nýbrž ústavním ustanovením s normativními důsledky. Alexander Hamilton v čl. 78 Listů Federalistů ukázal, že \"prostředníkem mezi lidem a zákonodárným sborem mají být soudy, aby mimo jiné udržovaly zákonodárství v mezích jeho pověření\". Bez uvedeného promítnutí čl. 9 odst. 2 Ústavy do interpretace ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy by v něm zakotvená nepřípustnost změny podstatných náležitostí demokratického právního státu pozbyla normativní povahy a zůstala toliko politickou, příp. morální výzvou. 2. Ústavní zákon ad hoc (pro jedinečný případ) není ani doplněním ani změnou Ústavy . Obsahově ústavní zákon pro jedinečný případ může nabýt dvou podob - buď jde o časově omezené suspendování Ústavy anebo věcnou, resp. osobní výjimku z obecné platnosti ústavní úpravy. Doplnění ústavy lze charakterizovat tím, že se u něj doplňované ústavní ustanovení nemění, přičemž doplňované a doplňující ustanovení nejsou rozporná. Změna ústavy znamená zrušení, resp. částečné zrušení určitého ústavního ustanovení a případně (nikoli nutně) zakotvení ustanovení nového. Prolomením ústavy se ústava neruší, přičemž prolomené (v posuzovaném případě suspendované) ustanovení a ustanovení prolamující (v daném případě suspendující) jsou rozporná. Ústavní zákon č. 195/2009 Sb. je ústavním zákonem pouze formou, nikoli ale svým obsahem. Obsahem je individuálním právním aktem týkajícím se nikoli obecně vymezeného okruhu adresátů a situací, nýbrž konkrétně určeného subjektu (Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zvolené v roce 2006) a konkrétní situace (skončení jejího volebního období dnem voleb, jež se mají konat do 15. října 2009, a zkrácení lhůt dle zákona o volbách do Parlamentu České republiky a dle soudního řádu správního pouze pro tento případ). Tato skutečnost je výslovně vyjádřena nejen v čl. 1 daného ústavního zákona, nýbrž i v čl. 2 (představujícím přímou novelu zákonů provedenou ústavním zákonem!), obsahujícím u úpravy zkrácení uvedených lhůt výslovně formulaci \"pro tento případ\". Originární ústavodárce v čl. 9 odst. 2 Ústavy u principů zásadně identifikujících ústavní systém České republiky postavil na stejnou úroveň princip demokratický a princip právního státu. Jak plyne z judikatury Ústavního soudu, porušení principu obecnosti zákona spadá do rámce nepřípustného narušení právního státu. Případnými výjimkami jsou buď případy přijetí aktu aplikace práva ve formě zákona (kupř. zákona o státním rozpočtu ), dále případy výslovného zmocnění k vydání zákona ad hoc (kupř. ústavních zákonů vydaných dle čl. 11 a čl. 100 odst. 3 Ústavy ) anebo zákony ad hoc, pro jejichž přijetí vypovídají výjimečné důvody splňující podmínky testu proporcionality (kupř. \"výčtové\" restituční zákony). Při absenci ústavního zmocnění k vydání ústavních zákonů ad hoc by ústavní konformita ústavního zákona přijatého v rozporu s Ústavou vymezeným rámcem kompetence Parlamentu mohla být založena toliko ochranou materiálního jádra dle čl. 9 odst. 2 Ústavy . Jinými slovy vyjádřeno, ochrana demokratického právního státu formou přijetí ústavního zákona ad hoc by mohla být akceptována za naprosto výjimečných okolností (jakými jsou např. okolnosti válečného stavu či přírodní katastrofy, jejichž řešení neumožňuje ani Ústava ani ústavní zákon č. 110/1998 Sb. , o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. ), přičemž takový postup by musel splňovat hlediska, jež plynou z principu proporcionality. 3. Kromě principu nepřípustnosti konat volby ve lhůtách přesahujících volební období čl. 21 odst. 2 Listiny základních práv a svobod zakotvuje i princip pravidelnosti volebních období (pravidelnosti výkonu volebního práva). Ústavní zákon ad hoc o zkrácení volebního období je s ústavním imperativem pravidelnosti volebních období v rozporu, pouze pro jeden případ, a nikoli obecně pro budoucnost, stanoví z ustanovení čl. 16 odst. 1 Ústavy výjimku. 4. Existuje zásadní rozdíl v úpravě zkrácení volebního období České národní rady ústavním zákonem č. 64/1990 Sb. , o volebním období České národní rady, na straně jedné a zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ústavními zákony č. 69/1998 Sb. , o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny, a č. 195/2009 Sb. na straně druhé. První z uvedených tří ústavních zákonů byl přijat před konáním voleb a konstituováním zastupitelského sboru, dva další pak po jeho konstituování. Byly jimi tudíž se zpětnou účinností stanoveny podmínky uplatnění volebního práva (aktivního i pasivního). Se zpětnými účinky byly změněny předpoklady, na základě znalosti kterých bylo voliči rozhodováno ve volbách do Poslanecké sněmovny. Takové obcházení základních ústavních principů považuje Ústavní soud za neslučitelné s principem zákazu retroaktivity ve spojení s principy ochrany oprávněné důvěry občanů v právo a práva svobodně volit, tj. - kromě jiného - práva volit se znalostí podmínek utváření z voleb vzešlých demokratických orgánů veřejné moci, včetně znalosti jejich volebního období. Porušení uvedených ústavních principů plynoucích z čl. 1 odst. 1 Ústavy Ústavní soud považuje za zásah do podstatných náležitostí demokratického právního státu, zakotvených v čl. 9 odst. 2 Ústavy .","metadata_regulation_keys":["207/2009","1/1993:čl1","1/1993:čl9","1/1993:čl83","1/1993:čl87","1/1993:čl17","1/1993:čl35","195/2009","2/1993:čl21","64/1990","69/1998"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Přezkum ústavnosti ústavního zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny","facts":[{"sourceRefs":["S0050"],"text":"V roce 2009 došlo v České republice k politické krizi, kdy vláda nezískala důvěru a nebylo možné sestavit novou vládu standardním ústavním postupem."},{"sourceRefs":["S0050"],"text":"K řešení krize byl navržen ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny, který byl odůvodněn potřebou urychleně konat předčasné volby."},{"sourceRefs":["S0046","S0047","S0048"],"text":"Ústavní zákon č. 195/2009 Sb. byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 13. května 2009 a Senátem dne 28. května 2009, podepsán a vyhlášen dne 29. června 2009."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Prezident republiky následně vydal rozhodnutí č. 207/2009 Sb., kterým vyhlásil volby na 9. a 10. října 2009."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Poslanec M. M. podal ústavní stížnost proti rozhodnutí prezidenta a současně návrh na zrušení ústavního zákona, namítaje jeho rozpor s ústavním pořádkem."}],"legalQuestions":[{"issueType":"JURISDICTION","question":"Přísluší Ústavnímu soudu přezkoumávat ústavní zákony z hlediska jejich souladu s čl. 9 odst. 2 Ústavy?","sourceRefs":["S0010","S0030","S0042"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0030","S0042"],"text":"Ústavní soud dovodil, že pod pojem 'zákon' v čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy spadají i ústavní zákony, a to v rozsahu přezkumu jejich souladu s čl. 9 odst. 2 Ústavy. Tento výklad je nezbytný k tomu, aby ustanovení čl. 9 odst. 2 nebylo pouhou proklamací.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[{"argument":"Navrhovatel argumentoval, že doslovný výklad čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy by vedl k absurdním důsledkům, neboť by umožnil ústavním zákonem kodifikovat cokoli bez ústavní kontroly.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0030","S0042"],"sourceRefs":["S0010"],"importance":"CORE","parties":["M. M."],"courtExplanation":"Ústavní soud se ztotožnil s tímto výkladem a dovodil, že pod pojem 'zákon' v čl. 87 odst. 1 písm. a) spadají i ústavní zákony, a to v rozsahu přezkumu jejich souladu s čl. 9 odst. 2 Ústavy."}],"id":"LQ001","raisedBy":["M. M.","COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Je ústavní zákon č. 195/2009 Sb. změnou nebo doplněním Ústavy ve smyslu čl. 9 odst. 1 Ústavy?","sourceRefs":["S0010","S0064","S0065","S0066"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0064","S0065","S0066"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že ústavní zákon č. 195/2009 Sb. není ani doplněním ani změnou Ústavy, nýbrž jejím prolomením (suspendováním) pro jedinečný případ, což je v rozporu s čl. 9 odst. 1 Ústavy, který zmocňuje Parlament pouze k doplňování a měnění Ústavy, nikoli k jejímu suspendování.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["M. M."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Je ústavní zákon č. 195/2009 Sb. v rozporu s principem obecnosti zákona, který je součástí podstatných náležitostí demokratického právního státu dle čl. 9 odst. 2 Ústavy?","sourceRefs":["S0011","S0014","S0073","S0066"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0073","S0066"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud dovodil, že princip obecnosti zákona je podstatnou náležitostí demokratického právního státu. Ústavní zákon č. 195/2009 Sb. je individuálním právním aktem, který se týká pouze konkrétní Poslanecké sněmovny a konkrétní situace, a proto je v rozporu s čl. 9 odst. 2 Ústavy. Výjimečné okolnosti, které by ospravedlnily ad hoc opatření, nebyly dány.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["M. M."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Je ústavní zákon č. 195/2009 Sb. v rozporu se zákazem retroaktivity, který je součástí podstatných náležitostí demokratického právního státu?","sourceRefs":["S0012","S0078","S0082"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0078","S0082"],"text":"Ústavní soud shledal, že ústavní zákon č. 195/2009 Sb. má pravou retroaktivní účinnost, neboť mění pravidla volebního období zpětně v jeho průběhu, čímž porušuje princip ochrany důvěry občanů v právo a zákaz retroaktivity, který je součástí podstatných náležitostí demokratického právního státu.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["M. M."],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Porušuje ústavní zákon č. 195/2009 Sb. čl. 21 odst. 2 Listiny a čl. 16 odst. 1 Ústavy, zejména princip pravidelnosti voleb?","sourceRefs":["S0013","S0075"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0075"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že ústavní zákon č. 195/2009 Sb. je v rozporu s čl. 21 odst. 2 Listiny a čl. 16 odst. 1 Ústavy, neboť narušuje princip pravidelnosti volebních období tím, že pro jedinečný případ stanoví výjimku z obecné úpravy.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ005","raisedBy":["M. M."],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0084"],"interpretation":"Platnost ústavního zákona je podmíněna nejen procedurálními náležitostmi, ale také kompetenčním zmocněním (čl. 9 odst. 1) a souladem s nezměnitelnými principy demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2).","regulations":"čl. 9 odst. 1 a 2 Ústavy","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":3},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"sourceRefs":["S0073"],"interpretation":"Princip obecnosti zákona je podstatnou náležitostí demokratického právního státu; ústavní zákon ad hoc, který postrádá obecnost, je v rozporu s čl. 9 odst. 2 Ústavy.","regulations":"čl. 9 odst. 2 Ústavy","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"sourceRefs":["S0078","S0082"],"interpretation":"Zákaz retroaktivity právních norem je součástí podstatných náležitostí demokratického právního státu; pravou retroaktivitu lze připustit jen ve výjimečných případech, které zde nebyly dány.","regulations":"čl. 9 odst. 2 Ústavy","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Ústavní zákon č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny","type":"STATUTE"},{"sourceRefs":["S0005"],"description":"Rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky","type":"ADMIN_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 21 odst. 4 Listiny","right":"právo na nerušený výkon veřejné funkce (čl. 21 odst. 4 Listiny)"},{"regulations":"čl. 21 odst. 2 Listiny","right":"právo volit (čl. 21 odst. 2 Listiny)"},{"regulations":"čl. 9 odst. 2 Ústavy","right":"princip demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy)"},{"regulations":"čl. 16 odst. 1 Ústavy","right":"čl. 16 odst. 1 Ústavy (čtyřleté volební období)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Ústavní zákon č. 195/2009 Sb. je individuálním právním aktem postrádajícím obecnost a má pravou retroaktivní účinnost, čímž porušuje principy právního státu.","regulations":"čl. 9 odst. 2 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0084","S0085"],"right":"čl. 9 odst. 2 Ústavy (podstatné náležitosti demokratického právního státu)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},{"reason":"Ústavní zákon narušuje princip pravidelnosti volebních období.","regulations":"čl. 21 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0075"],"right":"čl. 21 odst. 2 Listiny (právo volit v pravidelných lhůtách)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Ústavní zákon ad hoc stanoví výjimku z obecné úpravy volebního období.","regulations":"čl. 16 odst. 1 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0075"],"right":"čl. 16 odst. 1 Ústavy (čtyřleté volební období)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}]},"dispositionType":"NORM_ANNULLED","operativeOrders":[{"targetAct":"Ústavní zákon č. 195/2009 Sb.","kind":"ANNUL_NORM","text":"Ústavní zákon č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, se zrušuje dnem 10. září 2009."},{"targetAct":"Rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb.","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kontrasignované předsedou vlády, pozbývá platnosti současně s ústavním zákonem č. 195/2009 Sb."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Soudce Kůrka nesouhlasil s přezkumem ústavního zákona, neboť považoval ústavní stížnost za neprojednatelnou. Dále argumentoval, že napadený ústavní zákon nezasahuje do materiálního jádra Ústavy, a proto měl být návrh zamítnut.","judges":["Vladimír Kůrka"]},{"summary":"Soudce Musil nesouhlasil s výrokem a odůvodněním. Tvrdil, že Ústavní soud nemá kompetenci přezkoumávat ústavní zákony, a že napadený zákon není v rozporu s ústavním pořádkem. Návrh měl být zamítnut.","judges":["Jan Musil"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 19/93","sourceRefs":["S0030"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Ústava není hodnotově neutrální; čl. 9 odst. 2 zakotvuje nezměnitelné principy demokratického právního státu.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1993:Pl.US.19.93","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["interpretation:900000","legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1993:Pl.US.19.93"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":4},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":5,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":5,"arguments_hidden":4,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2009:Pl.US.27.09.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2009:Pl.US.27.09.1"}}