{"document_id":"ECLI:CZ:US:2009:Pl.US.4.07.1","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 4/07","ecli":"ECLI:CZ:US:2009:Pl.US.4.07.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-4-07_1","decision_date":"2009-12-01","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"NORM_PETITION_REJECTED","subject":"Jednorázový příspěvek důchodci – diskriminace poživatelů cizích důchodů","legal_sentence":"Meritum věci spočívá v právní úpravě, podle které (ve smyslu předmětné pasáže zákona č. 237/2004 Sb. , kterým se v souvislosti s přijetím zákona o dani z přidané hodnoty mění některé zákony a přijímají některá další opatření a mění zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb. , a zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů) bylo účelem mj. jednorázově kompenzovat nárůst životních nákladů v souvislosti se změnami ve výši daně z přidané hodnoty, resp. usnadnit přechod na jednorázové zvýšení cen v důsledku nové sazby daně z přidané hodnoty, a to formou jednorázového poskytnuti stanovené peněžní částky, tj. příspěvku. Tento příspěvek přitom nebyl pojat jako plošný, určený pro všechny obyvatele České republiky, ale pouze pro určité skupiny osob, které již zpravidla nemají příjmy z vlastní výdělečné činnosti a mohou být vzestupem cen nejvíce dotčeny. Zákonodárce jej tedy přiznal poživatelům důchodů z českého důchodového pojištění. Se zřetelem na shromážděné podklady k danému případu a na vyjádření příslušných dotčených orgánů státní moci i Ústavní soud souhlasí s názorem, že předmětná jednorázová kompenzace pro důchodce byla od počátku pojímána nikoliv jako sociální dávka stojící mimo systém důchodového pojištění, ale jako - i když poněkud nestandardní - plnění v rámci poskytovaných dávek z českého důchodového pojištění (pozn.: příspěvek bylo proto třeba vyplatit i do ciziny), tedy s ohledem na to, jaká je výše důchodů poskytovaných podle právní úpravy platné v České republice; poživatelů cizích důchodů žijících na území České republiky se týkat nemohla. Tento přístup bylo možné považovat za jednorázovou quasi valorizaci důchodu. Logicky a z podstaty věci samé pak platí, že jeho výše byla koncipována s vědomím toho, jaké jsou průměrné příjmy osob, kterým je vyplácen český důchod; úrovní příjmů osob, které pobírají důchod z cizího státu, mnohdy se svou výší značně lišící od důchodu českého, se zákonodárce nezabýval a ani zabývat nemohl. V uvedeném postupu zákonodárce nelze podle přesvědčení Ústavního soudu shledat žádnou neodůvodněnou diskriminaci; je skutečně a nepochybně věcí každého státu stanovit, jaké valorizace důchodů reagující na aktuální příjmovou a cenovou úroveň konkrétního státu budou prováděny. Zvolený postup lze považovat za legitimní a provedený způsobem, jenž je jeho účelu přiměřený. Se zřetelem k tomu neobstojí navrhovatelem namítaný údajný nesoulad napadené právní úpravy s čl. 17 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení, neboť tato smlouva se týkala jen oblasti státních sociálních dávek, leč uvedený příspěvek měl, jak je vyloženo výše, charakter plnění důchodového. Je třeba rovněž souhlasit s názory Senátu Parlamentu České republiky a Ministerstva práce a sociálních věcí, jež ve svých vyjádřeních připomněly mj., že jde o mezinárodní smlouvu, která se od vstupu České republiky do Evropské unie neuplatňuje, jak to vyplývá z čl. 6 nařízení č. 1408/1971 EHS. K námitkám navrhovatele ohledně nesouladu dané právní úpravy s tímto nařízením pak stačí zopakovat, že uvedené nařízení nikde nestanoví, že úpravy činěné u vlastních důchodů (včetně valorizace) musí být prováděny i u důchodů cizích, pokud poživatelé cizího důchodu bydlí na území daného konkrétního státu. Je v souladu se zásadou rovnosti zacházení uvedenou v tomto nařízení, jestliže úprava příspěvku v zákoně č. 237/2004 Sb. není vázána na pobyt nebo na státní příslušnost, ale na podmínku jinou, tj. na výplatu důchodu z českého důchodového pojištění. Ostatně, nelze přehlédnout, že právo Evropské unie referenčním kritériem posuzování ústavnosti zákonů a ostatních právních předpisů pro Ústavní soud není. Ústavní soud dále zdůrazňuje, že sama výše předmětné částky, tedy 1 000 Kč (cca 40 Euro), navíc jednorázově vyplácená, může stěží založit, pokud jde o jednotlivce, natolik neodůvodněnou nerovnost, že by mohla zasáhnout ústavní rovinu, byť ve vztahu ke státnímu rozpočtu o zanedbatelnou částku nejde. Za veřejný zájem lze pak nepochybně považovat i účelné hospodaření s finančními prostředky určenými k vyplácení důchodů ve výši stanovené právními předpisy.","metadata_regulation_keys":["237/2004","117/2000:čl11","2/1993:čl1","2/1993:čl3","2/1993:čl30","228/1993:čl17"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Jednorázový příspěvek důchodci – diskriminace poživatelů cizích důchodů","facts":[{"sourceRefs":["S0005"],"text":"Zákon č. 237/2004 Sb. zavedl v čl. XXIX jednorázový příspěvek 1 000 Kč pro důchodce, kteří mají nárok na výplatu důchodu z českého důchodového pojištění alespoň za část června 2004."},{"sourceRefs":["S0005"],"text":"Účelem příspěvku bylo jednorázově kompenzovat nárůst životních nákladů v souvislosti se změnami ve výši daně z přidané hodnoty."},{"sourceRefs":["S0004"],"text":"PhDr. V. K., občanka České republiky žijící na jejím území, pobírala důchod ze slovenského důchodového pojištění, nikoli z českého."},{"sourceRefs":["S0004"],"text":"Její žádost o poskytnutí jednorázového příspěvku byla zamítnuta, protože nesplnila podmínku výplaty důchodu z českého důchodového pojištění."}],"previousProceedings":[{"sourceRefs":["S0004"],"outcomeSummary":"zamítnuta žádost o poskytnutí jednorázového příspěvku","court":"Česká správa sociálního zabezpečení"},{"fileNumber":"2 Cad 144/2004-18","sourceRefs":["S0004"],"outcomeSummary":"zamítl žalobu proti rozhodnutí ČSSZ","court":"Krajský soud v Českých Budějovicích","decisionDate":"2. 2. 2005"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda podmínka nároku na jednorázový příspěvek důchodci vázaná na výplatu důchodu z českého důchodového pojištění porušuje zásadu rovnosti podle čl. 1 a 3 Listiny a právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří podle čl. 30 odst. 1 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0033","S0037","S0038","S0039","S0040","S0041","S0042"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"ÚS dospěl k závěru, že napadená úprava není diskriminační. Příspěvek je součástí důchodového systému, jeho účelem je kompenzace dopadů změn DPH na poživatele českých důchodů. Rozlišení mezi poživateli českých a cizích důchodů je založeno na objektivních a rozumných důvodech (vazba na český důchodový systém, odlišná výše cizích důchodů, technická proveditelnost). Není porušen čl. 1, 3 ani 30 Listiny. Nesoulad s právem EU není referenčním kritériem pro ÚS.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Příspěvek má kompenzovat změny DPH, které se dotýkají všech obyvatel ČR bez ohledu na původ důchodu. Vyloučení poživatelů cizích důchodů žijících v ČR postrádá objektivní a rozumný důvod a je v rozporu s nařízením č. 1408/1971 EHS a Smlouvou o sociálním zabezpečení s SR.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0037","S0039","S0040","S0042"],"sourceRefs":["S0004","S0007"],"importance":"CORE","parties":["Nejvyšší správní soud"],"courtExplanation":"ÚS shledal, že příspěvek je součástí systému důchodového pojištění (quasi valorizace) a je legitimní vázat jej na český důchod; nařízení nevyžaduje poskytování valorizace k cizím důchodům; smlouva se neuplatňuje po vstupu do EU."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Nejvyšší správní soud"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Zda napadená právní úprava, která byla do zákona doplněna jako tzv. přílepek, trpí vadou legislativního procesu, která by měla vést k jejímu zrušení.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0031"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"ÚS shledal, že napadená úprava byla přijata jako tzv. přílepek, což je v rozporu s principy řádného legislativního procesu. Nicméně s ohledem na to, že jde o úpravu ad hoc, která je již konzumována, a na principy právní jistoty a ochrany nabytých práv, ÚS po provedení testu přiměřenosti nepřistoupil ke zrušení napadené části zákona.","outcome":"NO_VIOLATION"},"id":"LQ002","raisedBy":["COURT"],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0037","S0040"],"interpretation":"Jednorázový příspěvek důchodci, který je koncipován jako kompenzace dopadů změn DPH a je vázán na výplatu důchodu z českého důchodového pojištění, je třeba považovat za součást systému důchodového pojištění (quasi valorizace), a nikoli za samostatnou sociální dávku. Omezení okruhu oprávněných na poživatele českých důchodů je založeno na objektivních a rozumných důvodech a není diskriminační.","regulations":"čl. XXIX bod 2 zákona č. 237/2004 Sb.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0032"],"description":"část ustanovení bodu 2 čl. XXIX části dvacáté deváté zákona č. 237/2004 Sb. ve slovech 'z českého důchodového pojištění'","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod","right":"zásada rovnosti (čl. 1 a 3 Listiny)"},{"regulations":"čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří (čl. 30 odst. 1 Listiny)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh byl podán oprávněným navrhovatelem (Nejvyšší správní soud) v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy.","sourceRefs":["S0004"]},"findings":[{"reason":"Podmínka výplaty důchodu z českého důchodového pojištění je legitimním a přiměřeným rozlišením, které není diskriminační.","regulations":"čl. 1, čl. 3, čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0041"],"right":"zásada rovnosti (čl. 1 a 3 Listiny) a právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří (čl. 30 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3}}]},"dispositionType":"NORM_PETITION_REJECTED","operativeOrders":[{"targetAct":"část ustanovení bodu 2 čl. XXIX části dvacáté deváté zákona č. 237/2004 Sb. ve slovech 'z českého důchodového pojištění'","kind":"REJECT","text":"Návrh se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 33/96","sourceRefs":["S0035"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Rovnost je relativní kategorie; rozlišování nesmí být projevem libovůle.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.33.96","precedent_source_units":["legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.33.96"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":3}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2009:Pl.US.4.07.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2009:Pl.US.4.07.1"}}