{"document_id":"ECLI:CZ:US:2010:1.US.1737.08.2","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 1737/08","ecli":"ECLI:CZ:US:2010:1.US.1737.08.2","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-1737-08_2","decision_date":"2010-02-17","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Posuzování úmyslu u bezdůvodného obohacení a promlčecí doba; ochrana legitimního očekávání a právo na spravedlivý proces","legal_sentence":"Obecné soudy musí nejprve rozpoznat, která základní práva jednotlivých účastníků sporu jsou ve hře, a poté, s přihlédnutím ke všem rozhodným okolnostem daného případu, musí soudy rozhodnout tak, aby, je-li to možné, zůstalo zachováno z obou základních práv co nejvíce, a není-li to možné, pak dát přednost tomu základnímu právu, v jehož prospěch svědčí obecná idea spravedlnosti, resp. obecný princip. Povinnost obecných soudů rozpoznat základní právo a poskytnout mu ochranu platí tím spíše v případě, kdy v posuzovaném vztahu svědčí základní právo toliko jedné straně sporu, zatímco druhé straně žádné hmotné základní právo (přirozeně vyjma práva na spravedlivý proces) nesvědčí a vzhledem k okolnostem ani svědčit nemůže, resp. v jejím postavení se odráží toliko ústavní princip, nikoliv hmotné subjektivní základní právo. V daném případě přichází v úvahu možný konflikt základního práva stěžovatele s principem právní jistoty, který je v právním řádu konkrétně reprezentován například též institutem promlčení. Principu právní jistoty, který by v předmětné situaci ve svých důsledcích mohl svědčit vedlejším účastníkům, se však lze dovolávat a lze ho považovat za korektiv ochrany legitimního očekávání pouze za situace, kdy se jej dovolává subjekt v dobré víře. Není-li subjekt v dobré víře, nemůže v jeho případě působit ani princip právní jistoty jakožto korektiv ochrany legitimního očekávání.","metadata_regulation_keys":["140/1961:§4","40/1964:§3","40/1964:§107","40/1964:§451","99/1963:§132","2/1993:čl36","209/1992:čl1"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posuzování úmyslu u bezdůvodného obohacení a promlčecí doba; ochrana legitimního očekávání a právo na spravedlivý proces","facts":[{"sourceRefs":["S0008","S0025"],"text":"Stěžovatel a vedlejší účastníci byli podílovými spoluvlastníky nemovitosti na adrese Vinařská 4, Praha 7."},{"sourceRefs":["S0009","S0026"],"text":"Dne 12. 7. 2001 byla na společný účet spoluvlastníků připsána částka 3 000 000 Kč od společnosti GROUP 4 Securitas, a. s. jako nájemné za nebytové prostory."},{"sourceRefs":["S0009","S0026"],"text":"Následující den, 13. 7. 2001, vedlejší účastnice J. A. G. převedla celou částku 3 000 000 Kč na svůj osobní bankovní účet."},{"sourceRefs":["S0047"],"text":"Mezi spoluvlastníky byla uzavřena smlouva ze dne 20. 6. 1997, podle které se zisky z nemovitosti dělí dle spoluvlastnických podílů."},{"sourceRefs":["S0008","S0026","S0027"],"text":"Stěžovatel se domníval, že mu z této částky náleží podíl 750 000 Kč, a podal vzájemný návrh na zaplacení této částky z titulu bezdůvodného obohacení; vedlejší účastnice namítla promlčení s odkazem na tříletou objektivní lhůtu."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"7 C 237/2003","sourceRefs":["S0006","S0028"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu vedlejších účastníků o zaplacení 301 809,84 Kč s příslušenstvím a vyhověl vzájemnému návrhu stěžovatele na zaplacení 750 000 Kč s 9% úrokem z prodlení; uložil vedlejší účastnici J. A. G. zaplatit stěžovateli 750 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení.","court":"Obvodní soud pro Prahu 7","decisionDate":"5. 6. 2006"},{"fileNumber":"11 Co 76/2007","sourceRefs":["S0006","S0030"],"outcomeSummary":"Změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o vzájemném návrhu tak, že vzájemný návrh stěžovatele na zaplacení 750 000 Kč s příslušenstvím zamítl; změnil také výroky o náhradě nákladů řízení (výroky III. a IV.).","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"13. 6. 2007"},{"fileNumber":"28 Cdo 295/2008","sourceRefs":["S0006","S0034"],"outcomeSummary":"Zamítl dovolání stěžovatele proti výroku II. rozsudku Městského soudu v Praze.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"27. 3. 2008"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda odvolací a dovolací soud správně posoudily otázku úmyslu u bezdůvodného obohacení a v důsledku toho aplikovaly tříletou promlčecí lhůtu, čímž porušily stěžovatelovo právo na spravedlivý proces a legitimní očekávání.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0047","S0048"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že odvolací a dovolací soud interpretovaly skutkový stav stran promlčení stěžovatelova nároku neústavně. Z okolností případu (převod celé částky na osobní účet vedlejší účastnice, její vědomost o smlouvě o dělení zisků, absence prokázané dohody) vyplývá přinejmenším nepřímý úmysl vedlejší účastnice se bezdůvodně obohatit. Proto nebylo namístě aplikovat tříletou promlčecí lhůtu, nýbrž desetiletou lhůtu pro úmyslné bezdůvodné obohacení. Tím došlo k porušení stěžovatelova práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) a legitimního očekávání (čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdil, že vedlejší účastnice jednala úmyslně, neboť převedla celou částku 3 000 000 Kč na svůj účet, a to vědomě a chtěla se obohatit. Předložil důkazy (výpisy z účtu) a poukázal na to, že úmysl je zřejmý z okolností. Soudy měly povinnost posoudit úmysl samy, nikoli jen na základě tvrzení stran.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0047","S0048"],"sourceRefs":["S0008","S0009","S0010"],"importance":"CORE","parties":["Ing. P. H."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že odvolací a dovolací soud pochybily, když z absence výslovného tvrzení a důkazu o úmyslu dovodily neúmyslné obohacení, aniž by zohlednily objektivní okolnosti svědčící o úmyslu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Ing. P. H."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"impact_unassessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Nová úprava bezdůvodného obohacení mění promlčecí lhůty, ale úmysl není výslovně řešen.","continuity_assessed_against":"2026-07-28","continuity_counterparts":["89/2012:§2","89/2012:§2991"],"continuity_assessment":[{"key":"89/2012:§2","relation":"PRESERVES","reason":"Ustanovení o výkladu v souladu s ústavním pořádkem odpovídá staré úpravě a podporuje ústavní přezkum."}],"continuity_old_key":"40/1964:§107","arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0047"],"interpretation":"Pro posouzení, zda jde o úmyslné bezdůvodné obohacení, je třeba vycházet z objektivních okolností případu, nikoli pouze z výslovného tvrzení nebo důkazu o úmyslu. Soud je povinen úmysl posoudit na základě všech zjištěných skutečností, včetně logických závěrů z chování obohaceného.","regulations":"§ 107 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"continuity_gated":true},{"sourceRefs":["S0044"],"interpretation":"Princip právní jistoty, reprezentovaný institutem promlčení, může působit jako korektiv ochrany legitimního očekávání pouze za situace, kdy se jej dovolává subjekt v dobré víře. Není-li subjekt v dobré víře, nemůže se dovolávat právní jistoty na úkor legitimního očekávání poškozeného.","regulations":"čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, § 3 odst. 1 obč. zák.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2008 sp. zn. 28 Cdo 295/2008","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2007 sp. zn. 11 Co 76/2007 v rozsahu výroků II., III. a IV.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"legitimní očekávání (ochrana majetku)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Stížnost byla podána včas a řádně.","sourceRefs":["S0006"]},"findings":[{"reason":"Odvolací a dovolací soud nesprávně posoudily otázku úmyslu a aplikovaly nesprávnou promlčecí lhůtu, čímž stěžovateli odepřely spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0048"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"reason":"Soudy neposkytly ochranu stěžovatelovu legitimnímu očekávání na vydání bezdůvodného obohacení, neboť upřednostnily princip právní jistoty bez ohledu na absenci dobré víry vedlejší účastnice.","regulations":"čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě","reasonSourceRefs":["S0048"],"right":"legitimní očekávání (čl. 1 Dodatkového protokolu)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}}],"bindingInstructions":["Po zrušení napadených rozhodnutí je Městský soud v Praze povinen znovu rozhodnout o odvolání vedlejších účastníků s přihlédnutím k závěru Ústavního soudu o úmyslném bezdůvodném obohacení a aplikovat desetiletou promlčecí lhůtu podle § 107 odst. 2 obč. zák."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího soudu a rozsudek Městského soudu v Praze (v uvedeném rozsahu)","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2008 sp. zn. 28 Cdo 295/2008 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2007 sp. zn. 11 Co 76/2007 v rozsahu výroků II., III. a IV. bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny a legitimní očekávání stěžovatele garantované čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod."},{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího soudu a rozsudek Městského soudu v Praze (v uvedeném rozsahu)","kind":"QUASH_DECISION","text":"Tato rozhodnutí se proto ve shora uvedeném rozsahu ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 309/95","sourceRefs":["S0011","S0032"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. o zákazu výkonu práva v rozporu s dobrými mravy platí i pro námitku promlčení.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1997:2.US.309.95","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000","interpretation:900000","legal_question:1000","finding:950001","finding:950000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1997:2.US.309.95"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},"precedent_superseded_count":13,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":13,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":2,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2010:1.US.1737.08.2","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2010:1.US.1737.08.2"}}