{"document_id":"ECLI:CZ:US:2010:1.US.2661.10.2","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 2661/10","ecli":"ECLI:CZ:US:2010:1.US.2661.10.2","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-2661-10_2","decision_date":"2010-11-02","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Rozhodování o střídavé výchově dítěte a zjištění názoru dítěte na věc","legal_sentence":"Obecné soudy napadeným rozhodnutím nepřipustily střídavou výchovu dítěte, odmítly i svěření dítěte do výchovy otce a ponechaly dítě ve výchově matky. Tyto své závěry postavily soudy (mimo jiné) na skutečnosti, že mezi rodiči absentuje schopnost běžné komunikace. Tím soudy (nepřímo) deklarovaly názor, že při posuzování svěření dítěte do výchovy není relevantní hledisko (ne)schopnosti toho kterého rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem a že není významné, který z rodičů a proč není schopen dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem. Uvedeným názorem tedy soudy ignorovaly to, že hledisko (ne)schopnosti toho kterého rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem naopak relevantní je. Dokonce je to výslovně stanoveno ustanovením § 26 odst. 4 zákona o rodině , které ukládá soudu při rozhodování o svěření dítěte do výchovy přihlédnout mj. \"ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem\". Obdobný názor [tj. o relevanci hlediska (ne)schopnosti toho kterého rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem] vyslovil též již citovaný nález sp. zn. III. ÚS 1206/09 ze dne 23. 2 2010 (N 32/56 SbNU 363). Soudy tedy postavily své rozhodnutí na premise, že absence kvalifikované komunikace mezi rodiči - tedy neexistence schopnosti toho kterého rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem - je nutně překážkou střídavé výchovy. Při platnosti uvedené premisy soudů (o nemožnosti nařízení střídavé výchovy v případě neexistence kvalifikované komunikace mezi rodiči) by tedy k eliminaci střídavé výchovy postačilo pouze jednostranné, iracionální, svévolné, účelové odmítání kvalifikované komunikace rodiče, který má dítě ve své výlučné péči, s druhým rodičem. V takovém případě by šlo ve své podstatě o zneužití postavení rodiče (výlučně) vychovávajícího dítě. Relevantnost hlediska (ne)schopnosti toho kterého rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem tedy samozřejmě neznamená, že vždy musí být dítě svěřeno do výlučné výchovy tomu rodiči, v jehož prospěch toto hledisko vyznívá. Jde zajisté pouze a jen o jedno z více hledisek, které musí soud vzít v úvahu. Po posouzení celkové situace je třeba zvažovat, které řešení je v zájmu dítěte. Obecné soudy v nyní posuzované věci uplatnily též další hledisko při rozhodování o návrhu stěžovatele na změnu výchovného prostředí; jde o názor (přání) samotného dítěte. To však na druhou stranu nelze absolutizovat. Klíčové však je, že obecné soudy nezjistily v dané věci názor dítěte dostatečně. V této souvislosti Ústavní soud poukazuje na to, že obdobně argumentoval i v nálezu sp. zn. III. ÚS 3007/09 ze dne 26. 8. 2010 (N 172/58 SbNU 503). V tomto nálezu se Ústavní soud zabýval stěžejní výhradou stěžovatelky, že nezletilé dítě nebylo v průběhu řízení před soudy osobně vyslechnuto a že naplnění tohoto práva nelze dovozovat z toho, že dítě hovořilo o věci s příslušnou pracovnicí orgánu sociálně-právní ochrany, neboť nešlo o výjimečný případ ve smyslu § 100 odst. 4 o. s. ř.","metadata_regulation_keys":["94/1963:§26","94/1963:§31","94/1963:§43","99/1963:§100","104/1991:čl3","104/1991:čl12","104/1991:čl18","2/1993:čl36","2/1993:čl32"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Rozhodování o střídavé výchově dítěte a zjištění názoru dítěte na věc","facts":[{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatel (otec) a matka H. P. mají nezletilou dceru A. M., která byla od roku 2001 svěřena do výchovy matky na základě dohody rodičů. Otec měl upravený styk s dcerou v pravidelných intervalech."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Dne 11. 12. 2007 podal otec návrh na změnu výchovného prostředí, aby byla dcera svěřena do střídavé výchovy (po 2 týdnech) nebo do jeho výlučné výchovy. Soud se návrhem začal věcně zabývat až v červenci 2008."},{"sourceRefs":["S0007","S0021"],"text":"Okresní soud v Hradci Králové návrh zamítl a Krajský soud v Hradci Králové toto rozhodnutí potvrdil. Soudy argumentovaly zejména tím, že mezi rodiči chybí kvalifikovaná komunikace a že si změnu nepřeje ani matka, ani sama nezletilá (její názor byl zjištěn prostřednictvím opatrovníka)."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Otec namítal, že soudy nezkoumaly příčiny nekomunikace, že on sám o komunikaci usiloval, zatímco matka ji odmítala, a že nebyly provedeny jím navržené důkazy (např. o matčině obstrukci, o ponechávání dítěte samotného). Rovněž tvrdil, že názor dítěte byl ovlivněn matkou a nebyl zjištěn přímým výslechem."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"OP 274/2001-446","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Zamítl návrh otce na změnu výchovného prostředí (střídavou výchovu nebo svěření do výchovy otce).","court":"Okresní soud v Hradci Králové","decisionDate":"11. 1. 2010"},{"fileNumber":"17 Co 187/2010-485","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek okresního soudu.","court":"Krajský soud v Hradci Králové","decisionDate":"24. 5. 2010"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda absence kvalifikované komunikace mezi rodiči je nutně překážkou střídavé výchovy, nebo zda soud musí zkoumat příčiny a možnost nápravy.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0031","S0032","S0033","S0045"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud konstatoval, že neexistence kvalifikované komunikace mezi rodiči není sama o sobě nutnou překážkou střídavé výchovy. Soudy musí zkoumat, proč komunikace chybí, a zda lze dosáhnout jejího zajištění jinými prostředky (např. dohledem, napomenutím). Opačný výklad by umožňoval zneužití práva a porušoval by právo stěžovatele na výchovu a péči o dítě (čl. 32 odst. 4 Listiny) a právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdil, že soudy pouze konstatovaly nekomunikaci, aniž by zjišťovaly, kdo ji zavinil a zda lze situaci řešit jinými prostředky (např. dohledem). Poukázal na to, že matka komunikaci odmítá, zatímco on se o ni snaží.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0031","S0032","S0045"],"sourceRefs":["S0009","S0021"],"importance":"CORE","parties":["PhDr. I. M."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že premisa soudů o nemožnosti střídavé výchovy při chybějící komunikaci je protiústavní, neboť by umožňovala zneužití práva a soudy musí zkoumat příčiny a možnost nápravy."}],"id":"LQ001","raisedBy":["PhDr. I. M."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"assessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Zakotvuje právo na rovnocennou péči a povinnost spolupráce, navazuje na starou úpravu.","continuity_assessed_against":"2026-07-28","continuity_counterparts":["89/2012:§888"],"continuity_old_key":"94/1963:§26","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":4,"FOLLOWED":2,"REFERENCED":4},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":4,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"question":"Zda soudy dostatečně zohlednily kritérium schopnosti rodiče dohodnout se na výchově podle § 26 odst. 4 zákona o rodině.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0022","S0023","S0029"],"text":"Obecné soudy nerespektovaly § 26 odst. 4 zákona o rodině, který ukládá přihlédnout ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově s druhým rodičem. Tím porušily základní právo stěžovatele na výchovu a péči o dítě (čl. 32 odst. 4 Listiny) a právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["PhDr. I. M."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":3,"FOLLOWED":1,"REFERENCED":3},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":3,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"question":"Zda soudy řádně zjistily názor nezletilého dítěte podle § 100 odst. 4 o. s. ř. a čl. 12 Úmluvy o právech dítěte.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0052","S0055","S0056"],"text":"Podle § 100 odst. 4 o. s. ř. je pravidlem zjišťování názoru dítěte přímým výslechem soudem; výjimky musí být odůvodněny. Soudy v této věci dítě nevyslechly a neodůvodnily výjimku, čímž jednaly libovolně a porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) a právo dítěte být slyšeno (čl. 12 Úmluvy o právech dítěte).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["PhDr. I. M."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":4,"REFERENCED":7},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0023","S0024"],"interpretation":"Při rozhodování o svěření dítěte do výchovy je soud povinen přihlédnout ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově s druhým rodičem; tato schopnost musí být zkoumána včetně příčin jejího nedostatku a možnosti nápravy.","regulations":"§ 26 odst. 4 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":4,"FOLLOWED":2,"REFERENCED":2},"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":4,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0053","S0054","S0055"],"interpretation":"Názor nezletilého dítěte musí být zjišťován přednostně přímým výslechem soudem; výjimečný případ umožňující jiný způsob musí soud výslovně odůvodnit.","regulations":"§ 100 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":4,"REFERENCED":8}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 11. 1. 2010 č. j. OP 274/2001-446 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 5. 2010 č. j. 17 Co 187/2010-485, kterými byl zamítnut návrh stěžovatele na změnu výchovného prostředí nezletilé dcery.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na výchovu a péči o dítě"},{"regulations":"čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, čl. 3 odst. 1 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte","right":"Právo dítěte na rodičovskou výchovu a péči"},{"regulations":"čl. 12 Úmluvy o právech dítěte","right":"Právo dítěte být slyšeno"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a oprávněnou osobou, stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky.","sourceRefs":["S0003"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy ignorovaly zákonné kritérium schopnosti dohodnout se a neprovedly přímý výslech dítěte, čímž jednaly libovolně.","regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 32 odst. 4 Listiny","reasonSourceRefs":["S0029","S0045","S0055"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) a právo na výchovu a péči o dítě (čl. 32 odst. 4 Listiny) stěžovatele","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Soudy nerespektovaly zájem dítěte a neumožnily mu být slyšeno v souladu se zákonem.","regulations":"čl. 32 odst. 4 Listiny","reasonSourceRefs":["S0029","S0055"],"right":"Právo dítěte na rodičovskou výchovu a péči (čl. 32 odst. 4 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou povinny při novém rozhodování přihlédnout ke všem relevantním kritériím, včetně schopnosti rodičů dohodnout se na výchově, a zjistit názor dítěte přímým výslechem, pokud nejsou dány výjimečné důvody pro jiný způsob."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudky obecných soudů ve věci změny výchovného prostředí nezletilé A. M.","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 5. 2010 č. j. 17 Co 187/2010-485 a rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 11. 1. 2010 č. j. OP 274/2001-446 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 1206/09","sourceRefs":["S0018","S0024","S0039","S0046"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Soudy musí zkoumat, proč rodič není ochoten spolupracovat a komunikovat, a nesmí rezignovat na střídavou výchovu při obstrukčním nesouhlasu.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2010:3.US.1206.09.3","precedent_source_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_units":["interpretation:900000","legal_sentence:990000","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2010:3.US.1206.09.3"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":4,"FOLLOWED":2,"REFERENCED":3},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":4,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":11,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":11,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":3,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2010:1.US.2661.10.2","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2010:1.US.2661.10.2"}}