{"document_id":"ECLI:CZ:US:2010:1.US.2736.07.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 2736/07","ecli":"ECLI:CZ:US:2010:1.US.2736.07.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-2736-07_1","decision_date":"2010-04-14","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Neplatnost smlouvy o převodu nemovitosti pro formalistický výklad podústavního práva","legal_sentence":"Z obecného hlediska je úvodem namístě připomenout, že Ústavní soud ve své konstantní judikatuře již mnohokrát prokázal, že netoleruje orgánům veřejné moci a především obecným soudům formalistický postup za použití v podstatě sofistikovaného odůvodňování zřejmé nespravedlnosti. Zdůraznil přitom mj., že obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku, a že povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad (srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96 Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 7, nález č. 13, nebo nález sp. zn. Pl. ÚS 19/98 Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 13, nález č. 19). Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze opomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, ve kterém jsou vždy přítomny i principy uznávané demokratickými právními státy. Ústavní soud rovněž několikrát uvedl, že z pohledu ústavněprávního je nutno stanovit podmínky, při jejichž splnění nesprávná aplikace podústavního práva obecnými soudy má za následek porušení základních práv či svobod. Ústavní soud spatřuje tyto podmínky zejména v následujících okolnostech: Základní práva a svobody v oblasti jednoduchého práva působí jako regulativní ideje, pročež na ně obsahově navazují komplexy norem jednoduchého práva. Porušení některé z těchto norem, a to v důsledku svévole anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (např. přepjatý formalismus), pak zakládá dotčení na základním právu a svobodě (např. nález sp. zn. III. ÚS 150/99 Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 17, nález č. 9). Jádrem ústavní stížnosti je tedy zejména otázka, zda obecné soudy rozhodující ve věci ústavně konformním způsobem interpretovaly příslušné právní předpisy a zda splnily svoji povinnost poskytnout ochranu ústavně zaručeným základním právům ve vztahu ke stěžovateli ( čl. 4 Ústavy ). Ústavní soud považuje za samozřejmé a určující pro nalézání práva, že vždy je nezbytné vycházet z individuálních rozměrů každého jednotlivého případu, které jsou založeny na zjištěných skutkových okolnostech. Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být - jako v dané věci - značně komplikované a netypické; to však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení, jakkoliv se to může jevit složité. Ve vztahu ke konkrétnímu zkoumanému případu je podle názoru Ústavního soudu zřejmé, že obecné soudy sice formálně správně reprodukovaly příslušné právní předpisy, které bylo nutno ve věci aplikovat, leč vyvodily z nich ústavněprávně nepřijatelné závěry. V podstatě zůstaly se svojí argumentací pouze v oblasti práva podústavního a ústavní rozměr věci naprosto opominuly. Absolutní neplatnost ve své době řádně (svobodně, vážně a srozumitelně) učiněného právního úkonu byla dovozena jen z úzce formálního nedostatku spočívajícího v tom, že na straně stěžovatele-nabyvatele nebyla smlouva podepsána dvěma osobami oprávněnými za něj jednat, leč toliko osobou jednou. Specifická povaha daného případu byla opomenuta, ačkoliv na ni stěžovatel od počátku upozorňoval. To je však příklad právě toho výkladu, který by se v demokratickém právním státě uplatňovat neměl. Namístě je naopak shora popsaná interpretace vycházející z hodnotových a principiálních hledisek současného ústavního státu, kterým musí být všechny právní předpisy poměřovány. Veškeré relevantní okolnosti zkoumaného případu jsou totiž natolik svébytné, že by bylo - podle přesvědčení Ústavního soudu - vůči stěžovateli zjevně nespravedlivé trvat za použití rigidní gramatické interpretace na uvedené formální náležitosti i v této konkrétní souzené věci. Převod předmětné nemovitosti městem v roce 1991 jasně deklarující vůli města uvedeným způsobem naložit s tímto majetkem byl posléze zjevně účelově zpochybněn, a to zřejmě nedlouho před skončením vydržecí doby. Již to je zarážející. K tíži stěžovatele byly bez širšího přezkumu konkrétní věci vyloženy tehdejší právní předpisy mající svůj původ v době totalitního režimu, jež byly brzy poté nahrazeny právní úpravou novou. Ústavní soud proto v této souvislosti znovu připomíná, že případné legislativní nedůslednosti jakéhokoli druhu, jakož i nepředvídatelnost v postupu různých státních orgánů v průběhu času nelze bez dalšího vykládat v neprospěch účastníků řízení, ale ve vztahu ke konkrétní věci a s ohledem na platné konstitutivní hodnoty a principy demokratického právního státu tak, jak jsou vyjádřeny v ústavním pořádku České republiky.","metadata_regulation_keys":["109/1964:§24","109/1964:§104","40/1964:§40","40/1964:§49a","1/1993:čl4","2/1993:čl2","2/1993:čl4","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Neplatnost smlouvy o převodu nemovitosti pro formalistický výklad podústavního práva","facts":[{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Město Bučovice uzavřelo dne 30. 12. 1991 smlouvu o převodu vlastnictví nemovitosti (dům č. p. 94 s parc. č. 1399) na stěžovatele, Společnost katolického domu Bučovice."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Dne 23. 4. 2001 podalo město Bučovice určovací žalobu na neplatnost této smlouvy."},{"sourceRefs":["S0011"],"text":"Smlouva byla na straně stěžovatele podepsána pouze jednou osobou (předsedou Ev. Kamenickým), nikoli dvěma oprávněnými osobami, jak vyžadoval hospodářský zákoník."},{"sourceRefs":["S0011","S0012"],"text":"Obecné soudy (okresní, krajský, Nejvyšší) shledaly smlouvu absolutně neplatnou pro nedostatek formy a určily, že vlastnické právo k nemovitosti nepřešlo na stěžovatele."},{"sourceRefs":["S0013","S0014"],"text":"Stěžovatel namítal, že smlouva byla uzavřena vážně, dlouhodobě plněna a že žaloba byla podána účelově před uplynutím vydržecí doby; poukazoval na porušení právní jistoty a dobrých mravů."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"6 C 288/2001","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Určil, že vlastníkem nemovitosti je město Bučovice.","court":"Okresní soud ve Vyškově","decisionDate":"22. 8. 2003"},{"fileNumber":"49 Co 10/2004","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, změnil jen výrok o nákladech řízení.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"10. 1. 2007"},{"fileNumber":"28 Cdo 2577/2007","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatele zamítl.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"23. 7. 2007"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda obecné soudy formalistickým výkladem § 24 odst. 2 a § 104 odst. 1 hospodářského zákoníku, který vedl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o převodu nemovitosti pro chybějící podpis druhé osoby na straně nabyvatele, porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.","sourceRefs":["S0024"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0024","S0025","S0028","S0030"],"testApplied":"EXTREME_INCONSISTENCY","text":"Obecné soudy aplikovaly podústavní právo formalisticky, bez zohlednění specifických okolností případu, čímž porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces. ÚS zdůraznil, že výklad musí vycházet z účelu a smyslu právní úpravy a ústavních principů; absolutní neplatnost pro chybějící podpis druhé osoby na straně nabyvatele je v daném případě zjevně nespravedlivá.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Smlouva byla uzavřena svobodně a vážně, dlouhodobě plněna; žaloba podána účelově před vydržením; absolutní neplatnost pro formální nedostatek je v rozporu s principy právní jistoty a pacta sunt servanda.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0011","S0012"],"sourceRefs":["S0013","S0014"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel"],"courtExplanation":"Obecné soudy trvaly na tom, že smlouva je absolutně neplatná pro nedodržení formy dle hospodářského zákoníku, a to bez ohledu na okolnosti."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel"],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"impact_unassessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Nově upravuje formu právních jednání, ale dopad na absolutní neplatnost není jednoznačný.","continuity_assessed_against":"2026-07-28","continuity_counterparts":["89/2012:§559"],"continuity_old_key":"109/1964:§104","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0025","S0028"],"interpretation":"Ustanovení o písemné formě a podpisu dvou osob nelze vykládat formalisticky bez zohlednění konkrétních okolností, zejména pokud smlouva byla uzavřena svobodně a vážně a dlouhodobě plněna; přepjatý formalismus je v rozporu s ústavním pořádkem.","regulations":"§ 24 odst. 2 a § 104 odst. 1 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"continuity_gated":true}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0006"],"description":"Rozsudek Okresního soudu ve Vyškově ze dne 22. 8. 2003 sp. zn. 6 C 288/2001","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0007"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 1. 2007 sp. zn. 49 Co 10/2004","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0008"],"description":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2007 sp. zn. 28 Cdo 2577/2007","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 90 Ústavy","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Obecné soudy formalisticky aplikovaly podústavní právo bez zohlednění specifických okolností, čímž porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0030"],"right":"právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou vázány právním názorem Ústavního soudu, že smlouvu ze dne 30. 12. 1991 nelze považovat za absolutně neplatnou pouze pro chybějící podpis druhé osoby na straně nabyvatele; je třeba znovu posoudit věc s ohledem na ústavněprávní principy, zejména právní jistotu, dobrou víru a zákaz přepjatého formalismu."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"rozhodnutí obecných soudů ve věci určení vlastnictví nemovitosti","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2007 sp. zn. 28 Cdo 2577/2007, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 1. 2007 sp. zn. 49 Co 10/2004 a rozsudek Okresního soudu ve Vyškově ze dne 22. 8. 2003 sp. zn. 6 C 288/2001 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 21/96","sourceRefs":["S0022"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona; musí zohlednit účel a principy.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.21.96","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.21.96"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2007:28.CDO.2577.2007.1","precedent_superseded_count":3,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":3,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":1,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2010:1.US.2736.07.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2010:1.US.2736.07.1"}}